Gýmilevtar
Bul Moskvanyń ádemi kezi bolatyn. Ásirese Olimpiadadan soń Moskva basqasha gúldengen, nurlanǵan… Óitkeni biz oqýǵa tústik.
Qyrkúiek aiy bastalyp oqýǵa kirisip ketkenbiz. Sabaǵymyz erte bastalady. Lektsiiamyz 9.30-da. Sondyqtan jataqhanadan erte shyǵamyz. Bizdiń jataqhanamyz VDNH-daǵy B.Galýshkin kóshesinde, al sabaq ótetin korpýsymyz Belorýs vokzalynyń janynda. Áigili kino úii, Tishinskii bazar, ar jaǵymyzda zoopark bar. Malaia Grýzinskaia kóshesinde bizdiń stsenarister men rejisserler oqityn Joǵarǵy kýrs. Talaidyń kýmiri bolǵan Vladimir Vysotskiidiń turǵan úii de bizden alys emes. Kýrstastarymyz da shetinen myqty jigitter. A.Tarkovskidiń «Stalker» filminde basty róldi somdaǵan «Oskarǵa» usynylǵan, Aleksandr Kaidanovskii, bolmasa «Samotsvety» tobynyń jetekshisi Stas Namin, «Rijskaia» kinostýdiiasynyń burynǵy bas redaktory Leo Rage. Akademik Efim Zeldovich pen áigili jazýshy Alla Gerberdiń balasy Aleksandr Zeldovich… taǵysyn taǵylar. 30 shaqty qyz-jigitterdiń ishinde men de barmyn. Buryn aty-jónin gazet-jýrnaldan, bolmasa tek televizordan ǵana kóretin rejisserlardyń birazy osynda dáris beredi eken. Eń birinshi tanyǵanym «Kinopanorama» habaryn júrgizetin Eldar Riazanov. Odan soń «Tabor ýhodit v nebo» men «Moi laskovyi i nejnyi zver» filmin túsirgen Emil Lotianý, Gleb Panfilov, Nikita Mihalkov, Vladimir Grammatikov jáne meniń masterim Sergei Solovev ta osy jerde eken. Bul biz úshin óte qýanysh jáne zor mártebe, sol zamańdaǵy úlken ziialy qaýymnyń ókilderi osy jerde lektsiia oqydy, dáris berdi. Ásirese asa talantty filosof, kózi tirisinde aty ańyzǵa aitylǵan Mirab Mamardashvili, tarihshy jazýshy Natan Eidelman, mádeniet tanýshy asa kórnekti ǵalym Paola Volkova, alǵashqy sovet rejisserlarynyń biri Leonid Traýberg, Lenin týraly stsenariilerdyń avtory Sergei Iýtkevich taǵysyn taǵylar lektsiia oqydy. Men osynyń bárin kóp ýaqyt ótken soń jazyp otyrmyn. Sóitsem men ol kezde kóp nárseniń qadirin bilmegen ekenmin.
Bir kúni tańerteńgi lektsiiamyzdy 10-ǵa shegeripti. Ne lektsiia? Kim oqidy, ol da jumbaq. Biraq endi ǵana oqýǵa kelgen qyz-jigit ol kezde sabaqtan qalýdy bilmeimiz. Metrodan jaiaýlap kelsek oqý korpýsynyń aldy yǵy-jyǵy. Mashina qoiýǵa oryn joq, ádettegiden kópteý siiaqty. Ishke kirsek qujynaǵan el-jurt. Kóbisi biz tanymaityn adamdar. Egde tartqan aq shashty erler men «Balzaktiń jasyndaǵy hanymdar». Bizdiń birinshi qabatta kino kórsetetin zalymyz adamǵa lyq toly. Tanymaityn basqa bireýdiń úiine kirgendei imene basyp ishke kirdik. Týra qarsy aldymda tanys kisi tur…
«Oibai, mynaý akterdyń aty kim edi? Álgi, Albert Filozov emes pe?»
Ishte bos oryn joq siiaqty… Basqa bireýdiń lektsiiasy ma deiin desem, bizdiń kýrstaǵy qyz-jigitter otyr. Osy kezde zaldyń túkpirinde aǵash qabyrǵaǵa súienip turǵan Andrei Mironovty kórgende esim shyǵyp ketti…
«Mássaǵan… mynaý áigili Mironovtyń ózi ǵoi…».
Bizdiń osy zalda árkimniń óz orny bar. Bul jazylmaǵan zań siiaqty. Meniń ornym bos tur eken. Qosymsha qoiylǵan oryndyqtardyń arasynan ázer ótip endi ornyma otyraiyn desem, Andrei Mironov túregelip tur eken. Uialyp kettim… Osyndai-úlken talantty ártistiń túregelip turǵanyna, al ana Túrkimenstannan kelgen Aman Djýmaevtyń bylshiyp otyrǵanyna jynym keldi.
— Zdravstvýite, sadites na moe mesto — dep óz ornymdy qolymmen kórsettim. Osy kezde tý syrtymnan direktordyn orynbasary Vera Igorevna Sýmenova: «Talgat, Vy sami sadites… lektsiia prejde vsego dlia Vas… A gosti postoiat» dedi. Mironov ta meniń nietime riza bolyp maǵan qarai jymiyp.. «Spasibo, Vy sami sadites» -dedi… Júregim qýanyshtan dúrsildep «Átten, osy kórinisti Musa dosym kórse» dep riza bolǵan qalpymda óz ornyma qonjiia kettim. Kóp uzamai ishke Nikita Mihalkov, direktorymyz Irina Kokoreva jáne biz tanymaityn úsh tórt adam lektsiia oqityn tórge shyqty. Direktorymyz qasyndaǵy qonaq kisimen tanystyrdy.
– Qaiyrly tań, dostar! Búgin bizde áigili ǵalym, etnograf-tarihshy, aqyn, ańyz adam Lev Nikolaevich Gýmilev degende — zal dúr etip qol shapalaqtap turyp aldy. Bizge Lev Nikolaevichti kóndirý sizderge kelip lektsiia oqytý ońaiǵa túsken joq…
— Sizge myń rahmet, Lev Nikolaevich. Túnimen Leningradtan kelseńiz de, sharshamai bizge jetkenińizge myń alǵys..!
Men eshqashan mundai familiiany estigen joqpyn. Alǵashynda men tanymaityn stsenarist, bolmasa rejisser dep oilap qalǵanmyn. Sóitsem ǵalym eken ǵoi. Qonaǵymyz orta boily, tolyqtaý kelgen, suiyq shashyn bir jaǵyna qaiyrǵan. Sol betinde ezýden sál joǵary qaly bar eken jáne bir aiaǵyn sál syltyp basatyndai kórindi. Sózin sálemmen bastaǵanda tilinde «R»-dy aita almaityn múkisi bar jáne sál tutyǵyp sóileitin kisi eken… Ol kisi lektsiiasyn bastap ketti.
Tarihtan — adam balasynyń sonaý kóne dúnieden bergi jaratylysy jáne olardyń etnosqa bólinýiniń syry jaily aita bastady. Ómiri men estimegen janalyq. Men bilmegen qupiia, beimálim dúnieler. Ol kisi sóilep tur. Kishkentai zalymyzda ine shanshyr jer joq. Bári siltidei uiyp tyńdap qalǵan. Bir qyzyǵy qonaqtyń qolynda ne kitap ne dápter joq. Bárin-bárin qai ǵasyr, qai el bolmasyn jatqa aitady. Men sol kúni Eýropa, Taiaý-Shyǵys, Qytai, Indiia men Amerika tarihy jaily kóp jaitty birinshi ret estidim. Onyń ústine álgi ǵalym qai dáýirde, qai memlekette, qandai patsha, bolmasa korol tipti Býddalardyń monahtarynyń qai jyly týyp, qai jyly qaitqandaryn aitqanda kózim baqyraiyp, aýzym ashylyp qaldy. Ne degen ǵajap, ne degen bilim… Ásirese myna kisiniń este saqtaý qabileti qandai ǵajap… Úsh saǵattai bolǵan dárisimiz, úsh minýttai zý etip óte shyqty. Topyrlaǵan jurtpen birge men de esik aldyna shyqtym. Jańaǵy ǵalym qaltasynan papiros alyp temeki shekti. Dál meniń papam siiaqty papiros tartady eken. Bir sát álgi ǵalymdy qorshaǵan jurttyń ishinen bireý sytylyp shyqty da, men lyp etip kirip onyń ornyna turdym. Qaýmalaǵan el jurt ana kisiden ony-munyny surap jatyr. Gýmilev bir sát maǵan kóz toqtatyp qarady da,
— Otkýda býdete, dorogoi –dedi, Men Qazaqstannan ekenimdi aittym.
— Mne nravitsia Kazahstan… Kogda-to mne prishlos pobyvat tam v opredelennoe vremia – dedi. Osy kezde men qarap turmai, qadimgi tarihpen shuǵyldanyp júrgen tarihshyǵa uqsap…
– Tarihta jońǵar degen halyq shyn boldy ma? Bolsa olar qazir qaida? Joq qoi — dep suraǵanymda ol kózi kúlimdep:
– Vot eti voprosy my býdem obsýjdat v sledýiýshii raz — dedi. Bul kezde direktorymyz Irina Kokoreva «Volgasynyń» esigin ashty da qadirli qonaǵyn otyrǵyzyp bizben koshtasyp kete bardy. Men aýzymdy ashyp sol orynda sostiyp qala berdim… – Bul kim? Qaidan kelgen ǵalym? Eger osy kisini mana men kórgen tulǵalar tek tyńdaý úshin túregep turýǵa daiyn bolsa, iaǵni, bul kisi beker emes eken ǵoi degen oiǵa qaldym. Aty jóni kim edi?
Lev Nikolaevich Gýmilev…
Men, Lev Gýmilevtyń ekinshi lektsiiasyn asyǵa tostym. Sóitsem, ol kisi sonaý Leningradtan kelip bizge dáris oqidy eken. Ǵalym aǵai ár eki jetide keide, úsh jetide kelip turdy. Biz de sol ǵalymnyń oqyǵan ár lektsiiasyn zor yjdahatpen tyndaityn boldyq. Men alǵashqy ret etnos týraly jańalyqtardy sol kisiden estidim. Etnos ol biosferanyń fenomeni ekenin estidim. Passionarlyq teoriia etnogeneziniń-tarihi protsestiń qubylysy ekeniń uqtym. Lev Nikolaevich árqashan óziniń ustazy akademik B.Ia.Vladimirtsovtyń «Ia hochý poniat, kak i pochemý vse eto proizoshlo» degen sózin aitqanda kóńilime qona ketti. Bir jaǵynan qarasań balanyń sózi, oqýshynyń oiy siiaqty. Biraq astarynda tereń filosofiia jatyr. Gýmilev bizge jeltoqsannyń basyna deiin kelip turdy. Meniń ol kezde uqqanym Lev Gýmilevtyń kózqarasy sol kezdegi qoǵamdyq, tarihi, ǵylymi qalyptan biiktep, ásirese, áigili ǵalymdar men tarihshylardyń pikirine qaishy kelgendigi bolatyn. Onyń túrmede, aidaýda júrip 30 jyl boiy jazǵan etnogenez jaily ashqan jańalyǵy – áli kúnge óz baǵasyn, dál tarihi deńgeide ala almai júrgen siiaqty. Men ekinshi kezdesýden soń ǵana Lev Nikolaevichtiń anasy dańqty aqyn Anna Ahmatova, ákesi Nikolai Gýmilev ekenin biraq bildim.
Nikolai Gýmilev – balasy Lev Nikolaevich aitqandai naǵyz passionarlyq tulǵa…
Nikolai Gýmilev
…Iavilas iýnost – prazdnik mira,
V moei grýdi kipela krov.
I v bleske solnechnogo pira,
Ia ývidal moiý liýbov.
Ona vo sne ko mne sletala,
I naklonialasia ko mne.
I rechi divnye sheptala,
O zolotom, lazýrnom dne.
Bozbala dáýren – jarqyn sát áni,
Keýdemdi qanym kerip tym.
Kómkergen kúnniń altyn shapaǵy
Mahabbatyma jolyqtym.
Túsimde, meniń ertegi syndy
Názik qimylmen ymdaidy.
Ǵajaiyp únmen shertedi syrdy
Sáýlesi altyn kún jaily.
(Bul - belgili aqyn Janat Áskerbekqyzynyń aýdarmasy).
Uly Muhtar Áýezovtyń «Eńlik–Kebegindegi» Abyz qalai deýshi edi… «Qaitsyn-aý, syńqyl-syltyń, syltyń-syńqyl… Tileidi-aý, jas beibaq. Kóktemniń kórkin-ai… Mamyrdyń bir nur shýaǵy dermisiń. Jasty kórsem osylai kórsemshi…» Abyz osy sózdi Gýmilevtyń dál osy óleńine arnaǵan siiaqty. Ásirese, túp nusqadaǵy birinshi jol – «Iavilas iýnost –prazdnik mira»… Qandai keremet aitylǵan tirkes… «V moei grýdi kipela krov»… Naǵyz obraz… Abyzdyń meńzep otyrǵany osy kúsh-qairat… Tar keýdege syimai bara jatqan býyrqanǵan bursanǵan bula kúsh… Taýdan qulaǵan ekpini qatty kóktemgi seldei aldyńǵynyń bárin qaýyrsyn qurly kórmei, kóterip kete beretin tabiǵat minez… Mine… Jastyq… bul sezim siqyry, mahabbattyń ulylyǵy…
Nikolai Gýmilev Kronshtadtaǵy keme dárigeri Stepan Gýmilevtyń otbasynda dúniege kelgen. Sheshesi Anna Ivanovna. Nikolai Gýmilev orys ádebietiniń tanymal aqyny, aýdarmashy, ádebi synshy, ǵalym, saiahatshy, 1-shi Dúnie júzilik soǵystyń úsh márte Georgiev krestimen marapattalǵan sarbaz. Orys poeziiasyndaǵy shoqtyǵy biik aqyn — Anna Ahmatovanyń kúieýi.
Nikolai Gýmilev 1921 jyly 3-tamyzda «Tagantsev astyrtyn uiymyna qatysty» degen jeleýmen ustalady. Kóp uzamai Petrogradtaǵy Gýbchekanyń qaýlysymen atý jazasyna kesiledi. Naqaqtan-naqaq qurban bolǵan 61 adam ishinde talantty aqyn, orys halqynyn adal patrioty, etnograf, tarihshy-ǵalym da sheit boldy. Olardyń qai jerde jerlengeni áli de belgisiz. Adamzat tarihynda ne bir ozbyrlyq, qatygezdik, jan túrshigerlik qylmystar qashan da úlken jeleýdi jalaý qylyp jasalǵan. Al, osy qatygezdiktiń eń soraqysy ol – Lenin ákelgen bolshevizm obasy bolatyn. Jalpy adamdy óltirý ol kúná, al aqyndy atý, bul qatygezdiktiń eń masqarasy, jaýyzdyqtyń shyńy deýge bolady.
1910 jyly Nikolai Gýmilev jas aqyn Anna Gorenkoǵa úilenedi. Alaida Annanyń birde-bir týysy olardyń úilenýine kelgen joq. Sebebi, olar Nikolai men Annanyń úili bolýyna kúmánmen qarady. Kóp uzamai Nikolai Stepanovich Afrikaǵa ketedi de, Anna Ahmatova jalǵyz qalady. Alaida 1911 jyly Ahmatova Parijde sýretshi Amedeo Modilianimen tanysady. Amedeo Modiliani – HH-ǵasyrdaǵy ataqty sýretshi hám skýlptor. Modiliani Italiiada týyp ósken ekspressionist, modernist sýretshi. Modiliani 1906 jyly Parijge kelip, osy elde birjolata qalady. Uzyn boily ádemi sýretshi Amedeo Annany bir kórip ǵashyq bolady. Ol óziniń shyǵarmalarynda Anna Ahmatovaǵa erekshe oryn bergen. Ásirese «Jalańash qyzdar» galereiasyndaǵy Annanyń sulýlyǵy sýretshi úshin óte qymbat… Meniń estýimshe rejisser Aleksandr Mittanyń «Moskva moia liýbov» filmindegi sýretshi jigitpen (Oleg Vidov) japon qyzynyń (Komaki Kýrihara) mahabbatyna osy eki talant Modiliani men Ahmatova arqaý bolǵan desedi. Alaida Anna kóp uzamai elge qaitady. Óitkeni bul kezde Ahmatovanyń aiaǵy aýyr bolǵan shaǵy-tyn. 1912 jyly Ahmatova men Gýmilevtyń otbasynda uldary Lev ómirge keledi. Jas ana sábiine arnap myna óleń joldaryn sonda jazǵan.
Zagorelis igly venchika
Vokrýg bezoblachnogo lba.
Ah! ýlybchivogo ptenchika
Podarila mne sýdba.
Alaida olardyń arasynan bul kezde ala mysyq ótip ketken bolatyn. Lev týǵan kúni ákesi Nikolai perzenthanaǵa kelmeidi. Kelesi kúni de kórinbeidi. Óitkeni, ol seri bolatyn. Nikolai Gýmilev romantik aqyn. Onyń, ásirese, alǵashqy óleńderi sezimmen mahabbatqa toly, erneýinen tógilerdei kesege quiylǵan tastai sýyq tamyzdyń qymyzyndai móldirep tur.
Printsessa
V temnyh pokryvalah letnei nochi
Zablýdilas iýnaia printsessa.
Plachýshei nashel ee rabochii,
Chto rabotal v samoi chashe lesa.
On otvel ee v svoiý izbýshký,
Ýgostil lepeshkoi s gorkim salom,
Podlojil pod golový podýshký
I zakýtal nogi odeialom.
Pochemý je ei ee tomlene
Kajetsia mýchitelno znakomo,
I ei shepchýt griaznye polenia,
Chto ona teper lish pravdý doma?
…Rannim ýtrom zaspannyi rabochii
Provodil printsessý do opýshki,
No ne raz potom v glýhie nochi
Prolivalis slezy ob izbýshke.
Hanshaiym
Úi iesi uiqysynan turǵasyn,
Hanshaiymdy jolǵa saldy ertemen.
…Talai túnde arý tógip júr jasyn
Kúrkeni ańsap, kókiregin órtegen…
Mynaý tań aldyndaǵy arýdyń kókiregindegi, keýdesindegi mahabbat gúli búr jara bastaǵan sáti emes pe? Ertegi izdegen sulýdyn uiqyly oiaý sezimindei. Sebebi, ol sondai… Arýǵa tosyn syi, kútpegen kez, siqyrly sát kerek. Bozalańdy tańda , boz at mingen, boz jigit pe? Bolmasa, belgisiz batyr ma, bári bir… Óitkeni, bul sulýdyń tań aldynda balbyrap, sál-pál ashylǵan tompaq erinderi ystyq súiisti ańsaǵan shaǵy. Mine, aqyn osylaisha óleńmen órnek salady. Aiazdaǵy terezege túsken tabiǵattyń sýreti dersin. Bári de jarasymdy, Áýezovtyń Abyzyna kaita oralasyń…
«Tilegenim meniń de sol joldaǵy talaiyń bolsyn… Aldyńda buldyr saǵym ishinde bulańdaǵan bir kezeń bop sol tur ǵoi! Ne tabarsyń, ne kórersiń sol belde? Ushyrarsyń, ushyratarsyń sen ony! Albyrt kóńil taqat qoimai ap eterdei túriń bar… Sodan, sodan qoryqqan muńym bar…»
Pýshkinniń poeziiasyna eliktep, Lermontovtyń erligine elitken aqyn Nikolai Gýmilev 1914 jylǵy Afrikaǵa jasaǵan sońǵy ekspeditsiiadan soń, janyn qoiarǵa jer tappaidy. Bul jary Anna Ahmatova ekeýiniń ara-qatynasy alshaqtai bastaǵan kezi edi. Sondyqtan da ol, dúniejúzilik soǵys bastalǵanda ózi suranyp maidanǵa attanǵan. Nikolai osy maidanda kózge túsip, ekinshi Georgievskii krestimen marapattalady. Oǵan jary Anna Ahmatova riza bolmasa da, balasyna bir aýyz óleń shyǵarady:
Doletaiýt redko vesti
K nashemý kryltsý.
Podarili belyi krestik
Tvoemý ottsý.
Bylo gore, býdet gore
Goriý net kontsa
Da hrani sviatoi Egorii
Tvoego ottsa.
Nikolai Gýmilev «Koster», «Mik», «Kolchan», «Chýjoe nebo» jáne «Ognennyi stolp» kitaptarynyń avtory. Otyz bes jasynda daryndy aqyn, óz elinde Peterbýrgta qaza tapty. Bergeninen bereri kóp, jazǵanynan jazary kóp etnograf, tarihshy, ǵalym, aqqan juldyzdai óte shyqty. Artynda úlken poeziiasynan basqa, daryndy jary Anna Ahmatova men bolashaq ǵalym, balasy Lev Gýmilev qalǵan bolatyn. Adam balasyna Kún ortaq, Jer ortaq, Sý ortaq sekildi Talant ta ortaq bailyq. Chaikovskii men Pýshkin qazaqqa qandai tanys bolsa Qurmanǵazy men M.Áýezov te ózge elge sondai etene… Búgin de bizdiń Dimash qazaqtyń atyn álemge pash etken talantty ul. Nikolai Gýmilev dál bizdiń Maǵjandai ádebiet pen rýhaniiatqa bereri kóp daryndy aqyn edi… Al, aqyndar ózderiniń keter kúnin sezedi degen qaýeset bar.
Qaiǵynyń aýyr daýysy,
Muń úni, sosyn dala áni.
Patshalar turǵan zal ishin
Jaiymen kernep barady.
Nikolai Gýmilev myna óleńin sol kezdegi bolshevizmniń kósemderine arnaǵan ispetti.
Ýpadý, smertelno zatoskýiý,
Proshloe ývijý naiavý,
Krov kliýchom zahleshet na sýhýiý,
Pylnýiý i miatýiý travý.
I Gospod vozdast mne polnoi meroi
Za nedolgii moi i gorkii vek.
Eto sdelal v blýze svetlo-seroi
Nevysokii staryi chelovek.
Anna Ahmatova
Imperator Aleksandr-II 1861 jyly óziniń manifestimen krepostnoilyq quqyqty jaiǵansha Resei artta qalǵan elderdiń qatarynda bolatyn. Alaida oǵan deiin orys imperiiasynyń Uly patshaiymy Ekaterina-II basqardy. Dei turǵanmen qoǵam ómirinde áielder áli kózge túspegen «Arpa ishinde bir bidai» siiaqty tym sirek qubylys boldy. Matematik Sofiia Kovalevskaia, ataqty balerina Anna Pavlova, bolmasa «mylqaý kinonyń» juldyzy Vera Holodnaia siiaqty qyzdar tym az edi.
Charli Chaplin týǵan, Eifel munarasy men Tolstoidyń «Kreiser sonatasymen» birge týǵanmyn dep ózi jazǵandai…
Anna Gorenko 1889 jyly 11 maýsymda Odessanyń túbindegi Úlken Fontanka stantsiiasynda ómirge keledi. Ákesi Andrei teńiz injeneri bolatyn. Kóp uzamai olar Peterbýrgtegi Tsarskoe seloǵa kóship ketedi. Ol Marinskii qyzdar gimnaziiasyna oqýǵa qabyldanady. Osy kezde júrip eki álemniń esigin ashady. Birinshisi, poeziia esigi bolsa, ekinshisi, 13 jasar qyzdyń jas óspirim Nikolai Gýmilevpen tanysýy. Bul tanysýdyń aiaǵy talai jyldar ótkennen keiin úilenýmen aiaqtalady.
Uly aqyn eki revoliýtsiiany, eki dúniejúzilik soǵysty Leningradtyń blokadasyn bastan keshiredi. Anna alǵashqy óleńderin 11 jasynda jazady. Ákesi Andrei qyzynyń óleńine kóńili tolmai «dekadent aqyn» «meniń tegimdi bylǵap qaitesiń?» degen. Alaida týma talantqa eshtene de bóget bola almady. Qaisar qyz «Ahmatova» dep iaǵni naǵashy ájesiniń tegin alady. A.Ahmatova týysqan tatar halqynyń hanshaiymy Shyńǵystan taraǵan Joshy-hannyń urpaǵy-tyn.
Anna Ahmatova orys álemindegi ádebietindegi, mádenietindegi talantymen tarihta qalǵan tulǵa. Injildegi (Bibliiadaǵy) Iisýs Hristos óz ómirin, taǵdyryn adamdarǵa arnap qiǵan bolsa… ol da dál solai… Iaǵni ekeýi eki dáýir… eki qoǵam… eki meken… eki ańyz. Bireýi úshin ol ertedegidei bolsa, ekinshisi taza aqiqat. Bireýi Hristos, ekinshisi – aqyn Ahmatova. Eki dáýirde ómir súrip tushy ómirdiń ashy taiaǵy mańdaiyna tigen áiel. Alaida taǵdyrdyń qiyndyǵyn da, qasiretin de, joqty da, joǵaltýdy da, azapty da, mazaqty da kórip, ashtyqpen arsyzdyqqa kýá bolsa da synbaǵan sulý áiel.
Ahmatovanyń alǵashqy kitaby 1912 jyly «Vecher» degen atpen shyqqan. Odan soń «Chetki» jáne «Belaia staia» dep jaryq kórdi. Alaida qyzyl bolshevikterdiń revoliýtsiiasy daryndy aqynnyń aiaǵyna kisen, qolyna buǵaý salsa da qalamyna sala alǵan joq. Oǵan kózi tiri kezinde, 1924,1940,1946 jyldary NKVD úsh márte arnaiy úkim shyǵardy: “Anna Ahmatova iavliaetsia tipichnoi predstavitelnitsei chýjdoi nashemý narodý pýstoi bezideinnoi poeziei”. Bul aqyndy óltirýdiń tyń joly bolatyn.
30-shy jyldardan bastap aqynnyń basyna taǵdyrdyń qara bulty úiirile bastaǵan. Ylǵi da «Qara kiim kigen» NKVD adamdary qashan alyp ketedi degen úrei boldy. Iá… Ol úrei aldamaǵan eken. Ahmatova «kontrrevoliýtsioner» N. Gýmilevtyń áieli, tutqyndalǵan qaskúnem qasqoi Lev Gýmilevtyń anasy dep ataldy. Bul kezeńder eki kózi tórt bolyp túrmeniń terezesine úńilgen shaq edi. Anna Ahmatova kúnderin kúnde balasyna barýmen, odan bir habar alam degen úmitpen 17 ai abaqtynyń aldynda ótkizdi. Bul túrme aty shýly Kresty bolatyn. Seńdei soǵylǵan áielder bireýi kúieýin, bireýi baýyryn, bireýi balasyn tosqan tul jesirler. Aqyrǵan soldattardyń daýysy, shynjyrdaǵy itterdiń arpyly… Ashtyq-jalańashtyq azapty shaqtardy Anna Ahmatova osylai túrmeniń janynda ótkizdi. Alaida onyń myna óleńi aqyn azabyn aiǵaqtai túsedi:
A esli kogda-nibýd v etoi strane
Vozdvignýt zadýmaiýt pamiatnik mne,
Soglase na eto daiý torjestvo,
No tolko s ýslovem — ne stavit ego
Ni okolo moria, gde ia rodilas:
Posledniaia s morem razorvana sviaz,
Ni v tsarskom sadý ý zavetnogo pnia,
Gde ten bezýteshnaia ishet menia,
A zdes, gde stoiala ia trista chasov
I gde dlia menia ne otkryli zasov.
Zatem, chto i v smerti blajennoi boiýs
Zabyt gromyhanie chernyh marýs,
Zabyt, kak postylaia hlopala dver
I vyla starýha, kak ranenyi zver.
I pýst s nepodvijnyh i bronzovyh vek
Kak slezy, strýitsia podtaiavshii sneg,
Anna Ahmatova bul kezde Reseide ǵana emes shet elde de tanymal aqyn bolatyn. Onyń immigratsiiaǵa ketýge múmkindigi de, jaǵdaiy da bar edi. Alaida aqyn týǵan jerinde qalýdy jón kórdi.
Orys ádebietinen emigratsiiaǵa ketken alǵashqy aqyn, jazýshy, aýdarmashy, synshy Georgii Vladimirovich Ivanov óziniń esteliginde bylai deidi:
« ..1922 god, posle zavtra ýezjaiý zagranitsý. Idý prostitsia k Ahmatovoi. Letnii sad shýmit ýje po osennemý. Kak tiho, kak trevojno. Ahmatova protiagivaet mne privetlivo rýký
- A ia zdes sýmernichaiý, ýezjaete klaniaites ot menia Parijý.
- Anna Andreevna, a Vy ne sobiraetes ýehat?
- Net, ia ne ýedý iz Rossii…
- No ved jit stanovitsia sovsem ne vynosimo
- Da, ný i chto je?!
- No mojet stat eshe hýje
- Pýst býdet…
- Ne ýedete?
- Ne ýedý.
Anna Ahmatova esti de estet aqyn ǵana emes ol sezimtal, qaǵylez edi. Ol mańaiyndaǵylardy óziniń aqyl-parasatymen, kórkimen de, kózimen de, oiymen de, boiymen de, darynymen de barymen de magnittei tarta bildi. Annanyń ereksheligi, «Sáýegei», bolashaqty boljai biletin taǵdyryn túisigimen sezetin sergek bolýy edi.
Ásirese onyń jazǵan «Molitva» degen óleńi Ahmatovanyń arqasy bar, kóripkeldigi kózinde emes kóńilinde, qazaq halqynyń Máshhúr Júsibindei aqyndyq darynymen birge qasiet qonǵan, bolashaqty meńgergen erekshe jan ekendiginiń dáleli. Myna qarańyzshy:
Dai mne gorkie gody nedýga,
Zadyhania, bessonnitsý, jar,
Otymi i rebenka, i drýga,
I tainstvennyi pesennyi dar —
Tak moliýs za Tvoei litýrgiei
Posle stolkih tomitelnyh dnei,
Chtoby týcha nad temnoi Rossiei
Stala oblakom v slave lýchei.
Ahmatovanyń baqytty kezeńderiniń biri kúieýi Nikolai Gýmilevpen úilengen soń Parijge barǵan sáti. Bul HH-ǵasyrdyń basy-tyn. Senanyń jaǵalaýy, Shanz-Elize triýmfaldyq arka, Eifel munarasy, Lývr, Notr Dam. Anna osy joly áigili sýretshi, skýlptor Amedeo Modilianimen tanysady. Bul ǵajap kezdesý edi. Sebebi ekeýi de talant, ekeýi de sulý, ekeýi de Parijge syrttan kelgen qonaqtar. Modilianidi ol kezde eshkim bilmeitin. Ekeýi ylǵi qol ustasyp qydyrǵandy unatatyn biraq otyrmaityn. Sebebi ol kezde otyrǵyshtarǵa aqsha tólenetin. Al, sýretshiniń qaltasynda aqshasy bolmaityn. Shyn máninde sýretshini bilý úshin, taný úshin aqyn bolý kerek shyǵar. Al, Annanyń sulýlyǵy Modilianige azyq boldy. Onyń Annaǵa arnap salǵan júzden astam sýretteri men eskizderi bolǵan. Alaida ókinishke orai kóp sýretteri joǵalyp ketken. Ásirese qyzyl bolshevikterdiń áskerleri ol ǵajap sýretterden «samokrýtka» jasap temeki orap shegetin… Al qalǵany kóship qonyp júrgende, NKVD-niń arhivinde joǵalyp ketti.
Bul talantty eki ǵashyqtyń tarihy. Eki darynnyń bir-birimen jolyǵýynyń arqasynda álem mádenieti uly shyǵarmalarǵa baiydy. Ásirese beineleý óneri men ádebiet. Modilianidiń dosy dáriger Pole Aleksandrdyń jeke kollektsiiasynda 12 sýret naǵyz álemdik «Shedevr» jáne bunyń kóbi «NIý». Bul jaiynda Ahmatova kóp aitqan emes, alaida aqynnyń jazǵan mynandai esteligi bar:
… vse, chto proishodilo, bylo dlia nas oboih predistoriei nashei jizni: ego – ochen korotkii, moei — ochen dlinnoi. Dyhanie isskýstva eshe ne obleglo, ne preobrazilo eti dva sýshestvovaniia, eto doljen byl byt svetlyi, legkii, predrassvetnyi chas.
Eshkimnen qaimyqpai, eshkimge bas imei, ómir boiy óziniń Azamattyǵyn, Adamdyǵyn, Aqyndyǵyn aialap ótken Ahmatovanyń qýanyshynan qaiǵysy, armanynan azaby, terip jegen tarysynan taýqymeti kóp ómir keshipti. Tek Stalin ólgenen keiin ǵana Anna Ahmatova halqyna qaityp oraldy. Oqyrmandar da ony alaqanyna saldy. Eki márte Nobel syilyǵyna usynyldy. Oksford ýniversitetiniń qurmetti doktory ataǵyna ie boldy. Biraq, ómir boiy kórgen azap pen tozaq jaily ol bylai degen:
«Kategorii vremeni gorazdo slojnee, chem kategorii prostranstva. Etot den dlia vas byl ýjasen, no on byl dnem vashei jizni. I vy hotite, chtob ne tolko liýdi, no i den vernýlsia. I chtoby jizn nachalas s togo samogo mesta, gde ee prervali. Skleilos tam, gde ee razbýdili toporom. No tak ne byvaet. Spravedlivost, kotoraia torjestvýet cherez mnogo let eto ýje ne ta spravedlivost, kotorýiý vashe serdtse jajdalo togda. Da i serdtse vashe ne to…»
Lev Gýmilev
Kogda ia nachinal zanimatsia naýkoi, obratilsia k drevnim kontaktam narodov, tiýrkam, mongolam. Kazalos eta problematika vdali ot sovremennyh problem. I vdrýg natsionalnye otnosheniia istoriia mejnatsionanyh sviazei – vdrýg – vse eto okazalos v tsentre vseh interesov.
«Gýny – eto moia radost, eto moi vitamin».
Bul sózderdiń avtory - orystyń oqymystysy, tarihshy, aqyn, aýdarmashy, úlken ǵalymy Lev Gýmilev. Anna Ahmatova men Nikolai Gýmilevtyń jalǵyz uly.
Lev bala kezden ájesiniń qolynda ósti. 1929 jyly mektep bitirgen soń ǵana sheshesiniń qolyna Petrogradqa keledi. Bul kezde Anna Ahmatova Nikolai Pýninmen otbasyn qurǵan bolatyn. Úidegi qolaisyzdyq, ógei ákeniń únsizdigi onyń janyna batady. Osyndai kezeńderdiń birinde ol ózi suranyp Ortalyq Aziiaǵa ekspeditsiiaǵa shyǵady. Ákesi Nikolai Afrikany qalai unatsa, balasy da Ortalyq Aziiaǵa sonshalyqty qushtar bolady. Mysaly Lev Gýmilev óz kúndeliginde ol týraly bylai dep jazǵan:
«Smysl moei jizni byl v tom, chtoby vosstavit i vozdat dannye kochevym narodam Azii, kotoryh ia iskrenne poliýbil».
Orta Aziianyń aptap ystyǵy, shól dala, aq shańqan taýlar, kók aspanǵa umtylǵan jasyl baqtar bári-bári de jas jigitke qatty áser etedi. Ol osy ekspeditsiiada júrip parsy, ózbek, qazaq tilderin úirene bastaidy. Alaida Petrogradqa qaita kelgende Lev Gýmilevti NKVD tutqynǵa alady. Esh dáleli bolmasa da túrmede 1 jyl otyryp shyǵady. Aqyry aqtalǵan soń, kelesi jyly ol Leningradtaǵy ýniversitettiń tarih fakýltetine oqýǵa túsedi. Bul Lev Gýmilevtiń eń bir taza, armanshyl, oqýǵa, bilimge, ómirge, kók aspanǵa, poeziiaǵa, sulýlyqqa, arýǵa ińkár shaǵy edi.
Birde jas jigit Shyǵystaný institýtynyń kitaphanasyna ádettegidei barady. Onda ol Uly Mońǵol ǵalymy Dorji Banzarovtyń «Chernaia vera ili Shamanstvo ý Mongolov» kitabyn oqyp otyrǵanda osy eńbek jaily málimet suraǵan qyzben tanysady. Bul kezdesý ekeýi úshin de tarihi kezdesý bolatyn.
Lev Nikolaevich kóńilimen izdegen, kútken arýyn Shyǵystaný kitaphanasyndan jolyqtarady. Bul Mońǵoliiadan kelgen Ochiryn Namsraijav bolatyn. Shyǵystan kelgen sulýǵa Lev birden ǵashyq bolady. Bul sýretshi Modiliani men Ahmatovanyń kezdesýindei edi. Nevanyń jaǵalaýy, tar da tarihi kóshelerde ekeýden ekeý birese Pýshkin, birese Dostoevskii, birese bolashaq jaily áńgime shertedi, ajyramas dosqa ainalady.
Chtob navek ostatsia ýgriýmym.
Chtoby stat veselei i nejnei,
Chtoby vpred ni minýty ne dýmat
O prekrasnoi tatarskoi kniajne,
Chtoby pene moe i tomlene
Neojidanno vspomnila ty,
Vozvrashaiý tebe otrajene
Chýjezemnoi tvoei krasoty.
Ólen oqyp bitken soń Lev Nikolaevich bylai dedi: «Ia liýbliý Vas Namsraijav, i pishý poezii o Vas…».
Konei otbival ia i vernym ih rozdal,
Ia mnogo dobychi v Kitae dostal;
No gde ta dobycha, to vedomo zvezdam
S konei i dobychi ia schastliv ne stal.
No nyne stoiý ia pri schaste na straje,
Ia dlinnoe k iýrte pristavil kope —
V nei karie ochi moei Namsraidjaby.
V nei chernye kosy, v nei schaste moe.
Alaida taǵdyr basqasha boldy. Lev Gýmilev taǵy da sottalady. Bir qyzyǵy, ol Norilskidegi túrmede qazaq halqynyń daryndy aqyny Oljas Súleimenovtyń ákesi Omar Súlemenovpen bir kamerada otyrady. Merzimi bitken soń óz erkimen soǵysqa suranyp ketedi. Berlinge jetedi. Alaida qaita kelgen soń 1949 jyly ol taǵy da sottalady. Qazaqstandaǵy KarLAG-ta 1 jyl óteý jazasyn ótkizedi. Jalpy Lev Gýmilev túrmede júrse de 7 jyl ishinde 3 tomdyq óziniń eńbegin jazyp shyqty. Solardyń ishindegi eń basty eńbeginiń biri «Drevnie tiýrki» bolatyn.
Ia by mog gorazdo bolshe sdelat, esli by menia ne derjali 14 let v lageriah i 14 let pod zapretom v pechati. To est 28 let ý menia vyleteli na veter! Bul Lev Gýmilevtyń jan aiqaiy edi.
Qatal taǵdyrdyń qaharyna ushyrasa da, Lev Nikolaevich pen Ochiryn Namsraijav bir-birin eshqashan umytqan joq. Bul oqiǵalar kez kelgen kórkem shyǵarmaǵa arqaý bolatyn tarih, taǵdyr. Shyn súigen jandardyń kórer kúnderi bar eken. «Kebin kigen kelmes, kebenek kigen keler» degendei, ekeýi aradan 30 jyl ótkennen keiin qaita kezdesedi. Alaida bul tym kesh kelgen jáne uzaq kútken qaýyshý edi…
Chtob navek ne ostatsia ýgriýmym.
Chtoby stat veselei i nejnei,
Chtoby vpred ni minýty ne dýmat
O prekrasnoi tatarskoi kniajne,
Chtoby pene moio i tomlene
Neojidanno vspomnila ty,
Vozvrashaiý tebe otrajene
Chýjezemnoi tvoei krasoty.
Bul kesh este qalarlyq ádemi sát bolatyn. Bir kezde Lev Nikolaevich syrtqa shyǵyp ketkende áieli Natalia Viktorovna qonaǵy Ochiryn Namsraijavqa bylai deidi:
«Vy znaete on odnoliýb i vsiý jizn on liýbil tolko vas. Znali li vy ob etom?».
…kajdyi narod hranit v sebe proshloe, i chtoby ladit s inoplemennikami, nado ývajat ih etnicheskýiý ýnikalnost i predvidet ih reaktsiiý na kajdoe neobdýmannoe slovo ili postýpok. Ved skolko segodnia konfliktov proishodit iz-za vzaimnogo neponimaniia ili lojnoi ýverennosti, chto vse liýdi odinakovy.
Bul oida sol túni aitylǵan bolatyn.
Iia, maqalamnyń basynda jazǵandai men osyndai úlken ǵalymnyń lektsiiasyn tyńdadym. Iá, Lev Nikolaevichtiń óte qundy, maǵynaly eńbekteri barshylyq. Ásirese biz úshin óte mańyzdysy «Proishojdenie Kazahskogo etnosa».
L. Gýmilev jaily basqa ǵalymdardyń jazǵandary men pikirlerin men tárjimalamai túp nusqa kúiinde usynýdy jón kórdim:
Obrazovanie Kazahskogo naroda L.N. Gýmilev (mnogie avtory takogo je mneniia) sviazyvaet neposredstvenno s ýlýsom Djýchi, ego razdelenie na tri ordy: Belýiý, Siniiý i Zolotýiý. Interesno, chto on setýet na to, chto v zapadnoi istoriografii ýkazyvaiýtsia tolko dve ordy: Belaia i Zolotaia. Imenno s Sinei Ordoi, zanimavshei territoriiý ot Tiýmeni do Mangyshlaka, sviazyvaet L.N. Gýmilev proishjdenie kazahskogo naroda.
L.N. Gýmilev vnes svoi neotsenimyi vklad v izýchenie istorii etnogeneza kazahskogo naroda, naýchno dokazav, chto kochevaia tsivilizatsiia dala mirý sistemý gosýdarstvennogo ýpravleniia na gromadnoi territorii Evrazii.
K tomý je L.N. Gýmilev nikogda ne skryval svoego teplogo otnosheniia k kazaham, kak i k drýgim potomkam kochevyh narodov Evrazii, ýtverjdaia, chto mejdý predstaviteliami rossiskogo i stepnogo sýperetnosov sýshestvýet polojitelnaia komplimenarnost, kotoroi net, k primerý, v otnosheniiah rýsskih i evropeitsev. Kak govoril L.N. Gýmilev v odnom iz interviý: «Lichno mne, tesnye kontakty s kazahami, tatarami, ýzbekami pokazali, chto drýjit s etimi narodami prosto. Nado lish byt s nimi iskrennimi i ývajat svoeobrazie ih obychaev. Ved sami oni svoi sti povedenie nikomý ne naviazyvaiýt».
Naýchnoe nasledie L.N. Gýmilev imeet neposredstvennoe otnoshenie i k istorii i proishojdeniiý kazahskogo naroda. Gýmilev glýboko i interesno issledoval istoriiý ego predkov: hýnnov, tiýrkov, kipchakov.
L.N. Gýmilev kóne tarih úshin de, ejelgi halyq bolǵan Qazaq halqy úshin de ushan teńiz qyzmet etti. Ol álemdik oishyldardyń biri de, birigeii. Ol óziniń ǵylymi zertteýlerinde Uly daladaǵy kóshpendi halyqtyń álemdik mádeniet pen tarihqa orasan úles qosqan uly halyq ekendigin dáleldedi. Sol úshin de 2001 jylynyń 5-shi maýsymynda tuńǵysh prezidentimiz Elbasy N. Nazarbaevtyń jarlyǵymen Eýraziia ýniversitetine osy tulǵanyń aty berildi.
Óz basym Azamat retinde DÝMA-daǵy Nikonov pen Jirinovskii siiaqty ózi sý ishken qudyǵyna túkiretin pendelerge – Qazaq eli jaily bir pikir bildirmes buryn aldymen óz halqynyń tarihshy ǵalymdaryn oqyp tanysa deimin. Mysaly L.Gýmilev Qazaqtar jaily:
«Na osnove sohranivshihsia kochevyh semei, rodov – kak mongolov, tak i tiýrok – stali obrazovyvatsia plemennye soiýzy – jýzy. Altai, Tarbagatai, Tian-Shan v sochetanii s prilegaiýshimi ravninami – etot raznoobraznyi landshaft byl mestom, gde zarodilsia kazahskii etnos i otkýda, potom rasprostranilsia na shirokie, beskrainie stepi Evrazii, vplot do Volgi. Kazahi kak etnos vyshli iz ochen krasivoi, prirodno-bogatoi i blagoýstroennoi strany… Hotia kazahi, kak narod, sýshestvovali, estestvenno, i ranshe. Vse tri Kazahskie jýza byli obedideny mejdý soboi politicheskimi i kýltýrnymi sviazami, i eto byla naibolee ýdobnaia forma dlia mirnogo sýshestvovaniia kochevnikov v Stepi».
Murnynyń astynan basqany kóre almaityn keibir shovinistter Soltústik Qazaqstanǵa kóz alartyp jatqan búgingidei almaǵaiyp zamanda ulty orys bolǵanymen jany qazaq ǵalym L.N. Gýmilevtiń sózderi olarǵa oi salar degen úmittemin:
…istinnaia drýjba narodov vozmojno tolko pri glýbokom ývajenii k dostoinstvý, chesti, kýltýre, iazyký i istorii kajdogo naroda, shirokom obshenii mejdý nimi. My doljny vsiacheskii sposobstvovat dalneishemý rasshireniiý kontaktov natsionalnyh kýltýr, ih vzaimnomý obogasheniiý, ih podemý i rastsvetý.
P.S… v moih jilah tiýrkskaia krov Djýchi-hana, osnovatelia Zolotoi Ordy “Arsylan-Lev Gýmilev”.
Talǵat TEMENOV
Qazaqstannyń Halyq ártisi,
dramatýrg, teatr jáne kinorejisseri
