Semei – barsha qazaqtyń júregine jylylyq silap kele jatqan rýhani ortalyq. Sol sebepti de, onyń tarihyna qatysty pikirler men derekterge patriot oqyrmandar beitarap qala almaityndyǵyn baiqap júrmiz. Alash Orda úkimeti tý tikken, ulylarymyzdyń izi qalǵan mekenniń ótken-ketken tarihynan qaǵazǵa túsken ǵalymdar materialyn «Jeruiyq.kz» saitynda jariialaǵan saiyn biz osyǵan kóz jetkizdik. Osy baǵytta berilgen «Semei – kezinde Qazaqiianyń astanasy bolǵan» degen kezekti ǵylymi eńbekke de el kóptep qyzyǵýshylyq bildirdi. Pikir jazýshylar men jelidegi óz paraqshasyna kóshirgenderdiń qatary da az emes. Biz solardyń ortasynan Aidyn Júnishanovtyń esimin jekelei atap, zor belsendiligi úshin oqyrmandar atynan arnaiy alǵys aitpaqpyz. Nazarbaev Ýniversitetiniń oqytýshysy, arheolog ǵalym Aidyn Senǵaliuly joǵarydaǵy taqyrypty qýattai otyryp, Semeidiń erte zamandaǵy ataýyna qatysty professor J.O.Artyqbaevtyń tereń taldanǵan maqalasyn joldapty. Nátijesinde, tarih ǵylymdarynyń doktory, professor Jambyl Omarulynyń zertteýin óz oqyrmandarymyzǵa usynýdyń sáti túsip otyr.
«Jeruiyq» redaktsiiasy
Professor J.O.Artyqbaev.
«ERTIS SÚMBE» (ERChISYN SÝME) – SEMEIDIŃ ERTE ORTAǴASYRLYQ ATAÝY
Bastaýyn Ór Altaidyń qarly shyńdarynan alyp Soltústik muzdy muhitqa quiatyn Ertis adriiasynyń ón boiy tarihi eskertkeshter men tarihi ataýlarǵa toly. Ertis boiy Ortalyq Aziia tarihynyń qoimasy dep aita alamyz. Solardyń biri qazirgi Semei qalasynyń baiyrǵy ataýy «Ertis súmbe». Qazaq halqy Resei imperiiasynyń quramynda otarshyldyqtyń ezgisinen eńsesin kótere almai júrgende, onyń janashyry, joqshysy bolǵan azamattyń biri G.N.Potanin bolǵany belgili. Ertis boiynda týǵan, uly dariiany jaǵalap birtalai tarihi-etnografiialyq zertteý ekspeditsiialaryn júrgizgen uly ǵalym «bul jer, bizdiń ómir súrip jatqan jerimiz, adamzattyń naǵyz alǵashqy otany. Bul jerde alǵash ret senim (Kúnge) paida boldy. Bul jaqtaǵy ózender alǵashqy adamdarǵa ana qushaǵy bolsa, taý shyńdaryn olar ákege balady. Men qazir Adam ata men Haýa ana mekendegen jumaq Ertis dariiasynyń joǵarǵy jaǵy dep senimdi aita alamyn» deidi (11,s.76).
Ertis boiyndaǵy adamzat balasynyń eń erte izderi paleolit dáýirine bastaidy. HH ǵasyrdyń 90 jyldary Pavlodar arheologiialyq ekspeditsiiasy Lebiaje (Qýly kól) mańynda Ertis jarqabaǵyna ornalasqan Qaraterek degen eski qonystan paleolit dáýiriniń tas qarýlarynyń (chopper, chopping) úlken kollektsiiasyn tapty. Paleomagnitti ádistermen zertteý barysynda bul tas qarýlardyń 1,67-1,87 mln jyl buryn jasalǵany anyqtaldy. Bul tek qana qazaq jeri emes, búkil Eýraziia keńistigindegi adam qolynan shyqqan kóne qarý ekeni saýatty adamǵa anyq. Osy siiaqty derekterge súiene otyryp biz Ertis boiynyń tarihyn, onyń ishinde Semei tarihyn 1718 jyldan ǵana bastaityn tarihi shyǵarmashylyqty qabyldamaityndyǵymyzdy jasyrmaimyz.
Dálel esebinde biz Semeidiń tarihi ataýlaryna qatysty derekterge sholý jasaiyq. Bizge belgili jazba derekteriniń ishinen eń kóp taraǵany Reseidiń HÝIII-HIH ǵasyrlardaǵy is qaǵazdary, tarihi nemese ólketaný baǵytyndaǵy zertteý jumystary t.b. Semeige qatysty Semipalat (Semi polat) ataýyn qoldanady, biraq tarihtan habary barlary bul jerdiń ertede Darhan-tsordji (Darhan-Zordjin-kit, Zordshin-kit) atanǵanyn da oqyrmanǵa habardar qylyp otyrady:
«Tak nazyvaemaia «Sem palat» lejat na vostochnom beregý Irtysha… kalmyki nazyvaiýt ih Darhan-Zordjin-Kit, govoria, chto zdaniia eti postroil nekii jrets Darhan-Zordji, kotoryi i prebyval v nih. Kogda eto bylo, oni ne znaiýt (5,s.145).
Budan ári G.F.Miller 1734 jylǵy zertteý jumystary kezinde óziniń kózi kórgenin baiandaidy: «Soobshý vse, chto videl svoimi glazami, kogda iz Semipalatinskoi kreposti otpravilsia k etim razvalinam.
Lejat oni na vozvyshennoi i besplodnoi, po prirode svoei. stepi, nepodaleký ot berega reki Irtysha, kotoraia v etom meste s SVIýV napravliaetsia k SZIýZ. Samoe nazvanie pokazyvaet, chto vseh zdanii 7, no eto sledýet ponimat tak, chto dve komnaty odnogo i togo je zdaniia, razdelennye stenoiý, ne býdýchi soedineny mejdý soboiý dveriý, prinimaiýtsia za dva raznye stroeniia. Odno iz zdanii otstoit ot prochih pochti na polversty. Bolshaia chast ih postroena iz syrtsovogo kirpicha, kak eto delaetsia po vsei Býharii. Tolko odno stroenie, byvshee, kajetsia, glavnym, na polvysoty (nijnii etaj) sostoit iz plitniaka (lapis scissilis), vyrytogo, po vidimomý, v toi je mestnosti. Po krainei mere, sledy ego iasno vidny mestami po obryvam berega. Zdaniia imeiýt vse chetyrehýgolnýiý, nekotorye prodolgovatýiý formý. Velichina zdanii razlichna, no ni odno iz nih ne prevyshaet 15 obyknovennyh shagov; steny redko tolshe 2 fýtov (1 fýt -shamamen 12 diýim nemese 0,305 m.). Odno zdanie (radi pridaniia emý bolshei prochnosti, kak polagaiý) po chetyrem ýglam podderjivaetsia kolonnami iz togo je syrtsovogo kirpicha. Odno vozvyshaetsia na podobie piramidy, postepenno sýjivaetsia. Odno razdeleno na 3 komnaty. Odno, otstoiashee, kak ia skazal, na ½ versty, menshe ostalnyh, no vyshe ih, pochemý i nazyvaetsia bashnei, postroennoi dlia karaýlnyh. Oni ýje pochti vse obrýshilis ili groziat skorym razrýsheniem, chto inache i byt ne moglo vsledstvie materiala, iz kotorogo oni vozvedeny. Nýjno ýdivliatsia, kak oni pri takom sposobe postroiki eshe prostoiali stolko vremeni, t.e. bolee stoletiia. … Krome togo, vozle bolshogo zdaniia lejit ogromnyi, prodolgovatyi kamen (vrode nadgrobnyh), na verhnei chasti kotorogo izvaiano chelovecheskoe litso.
Prejde, govoriat, on stoial priamo, no zatem, ne znaiý po kakomý slýchaiý, byl razloman na dve chasti, iz kotoryh kajdaia byla dlinnoiý pochti v sajen. Po blizosti vidna byla mogilnaia iama, iz kotoroi, po slovam nashih provodnikov, neskolko let pered nashim priezdom, bylo vyryto neskolko ýntsii zolota.
Horonili zdes kalmytskie jretsy svoih pokoinikov, ili eta mogila soorýjena bolee drevnimi obitateliami etih mest, trýdno reshit. Ia gotov predpochest poslednee, kak potomý, chto ý kalmykov ne priniato horonit pokoinikov stol blizko ot jilish, tak i potomý, chto tam povsiýdý mnojestvo drevnih mogilnyh holmov, kotorye vo vsiakom slýchae ne noveishego proishojdeniia. a shodny s nasheiý mogiloiý v tom otnoshenii, chto chasto snabjali raskapyvatelei ih massoiý zolota i serebra».
Mine, biz Semei tarihyn naqty tereńdeýge múmkindik beretin málimetke de keldik. Ol eń aldymen G.F.Miller sýrettegen tas músin, topyraqtan úiilgen obalar, usaq-túiek altyn zattar. Bul jerde anyqtap alatyn bir másele bar. G.F.Miller, I.G.Gmelin jáne «Darhan-tsordjynyń» qaldyǵyn kózben kórgen basqa zertteýshiler onyń jeti qurylystan (polata) turatynyn sipattaidy, al sol qurylystardyń bári de qalmaqtyń lamaistik hramynan (puthanasynan) qalǵan ba, ol jaǵyn eshkim de anyqtamaǵan.
Áńgime puthananyń ózge qurylystarynan bir kilometr (bir versta-eki kilometr shamasynda) oqshaý turǵan qurylys týraly. Zertteýshiniń aitýy boiynsha ol munara túrinde salynǵan (vozvyshalos vrode bashni), onyń janynda baiyrǵy túrik mádenietiniń tas balbaly (syntas) ekige bólinip synyp jatyr, dál osy jerden birneshe ýntsiia (1 ýntsiia- shamamen 30 gramm) altyn tabylady.
G.F.Millerden qyryq jyl keiin Semeige kelgen P.S.Pallas (1773 g.) alty qurylystyń bir bólek (v kýche), jetinshi qurylystyń bir bólek turǵanyn jazady:
«Pervoe stroenie, koego steny eshe vse stoiat, lejit ot berega slishkom na trista sajen, a ot prochih stroenii na 260 sajen (Sajyn – shamamen 2,133 metr nemese 3 arshyn-J.A.) bliz berega. Onoe sostoit v prostoi skladennoi chetveroýgolnoi izbe, deviat kvadratnyh arshin s polovinoiý imeiýshei, ý onoi na vostochnoi storone k reke vesma ýzkie i nizkie dveri, a na iýjnoi tri malyh otdýshiny; doshataia glinoiý obmazannaia krovlia, ýje provalilas. Vyshe onogo stroeniia reka techenie svoe imeet s iýjnoi storony, i obtekaet dlinnoi i ýzkoi ostrov, kotoroi tak kak i dovolno prostrannaia nizmennost, obros pod vysokimi beregami priiatnoi vid pridaiýshim kýstarnikom. Ot nahodiashihsia v kýche, vyshe po reke, stroenii ostalis ot bolshih dvýh i ot odnogo tretego stroeniia osnovaniia steny»(10,s.176).
Jalpy qurylystar Ertis jaǵalaýyna jaqyn ornalasqanyn P.S.Pallas sipattamasynan jaqsy ańǵarýǵa bolady, sonymen birge mátindi baiypty qaraǵan adam munaranyń turǵan jerin de shamalaidy. Bul jer meniń oiymsha buryńǵy Semei oblysynyń gýbernatorynyń úii, qazirgi mýzei ǵimaratyna jaqyn.
HIH ǵasyrdyń jiyrmasynshy jyldary G.F.Miller men P.S.Pallas sipattaǵan qurylystardyń oryny ǵana qaldy, degenmen G.Spasskii siiaqty zertteýshiler ony qolynan kelgenshe júieledi:
«№1. Glavneishee zdanie v bolsheiý chastiý razvalivshiesia. Osnovanie ego sostoit iz kamnia, verh iz neobojjennogo kirpicha, a krovlia iz drevesnyh vetvei, koimi i prochie zdaniia, kak zakliýchit mojno po ostatkam byli pokryty.
№ 2. Zdanie ýkreplennoe so vseh chetyreh ýglov otkosnymi stolpami iz neobojjennogo kirpicha.№3. Zdanie vozvyshennoe na podobie piramidy, ýmenshaiýsheisia malo po malý v okrýjnosti.
№ 4. Razvalivsheesia zdanie razdelennoe na tri jilia.
№ 5, 6. Dva razvalivshihsia zdaniia, razdelennye stenoi.
№ 7. Zdanie, stoiashee ot drýgih pochti na poloviný versty i napolnennoe vnýtri shebnem. Ono po velichine svoei prochih menee i prejde vozvyshaias na podobie bashni slýjilo dlia soderjaniia na nem straji» (14,s. 79).
Eger biz shetki munaraǵa kóbirek kóńil bólsek, onyń tas balbalmen arasyndaǵy tikelei bailanysy da anyqtaýdy qajet etedi. Bul jerde ne ǵun dáýiri (Dombaýyl, Qozy kórpesh ), ne Túrki qaǵanattarynyń dáýiri (Aq súmbe t.b.) este bolýy qajet. Sonymen birge qaitys bolǵan adamnyń qurmetine topyraqtan oba kóterý, tastan qorshaý jasaý, shyǵys jaǵynan balbal ornatý Dáshti –Qypshaq zamanynda da jalǵasty. Derekti tym áriden izdemei-aq V.Rýbrýkqa (XIII v.) súieneiik: «Komany nasypaiýt bolshoi holm nad ýsopshim i vozdvigaiýt emý statýiý, obrashennýiý litsom na vostok i derjashýiý ý sebia v rýke pered pýpkom chashý. Oni takje stroiat dlia bogachei piramidy, t.e. ostrokonechnye domiki, i koe-gde ia videl bolshie bashni iz kirpichei, koe-gde kamennye doma, hotia kamnei tam ne nahoditsia…»(13,s.59).
Sonymen bizdiń keltirgen derekterimiz qalmaqtyń «Darhan-tsordjy» atalatyn ǵibadathanasy ǵun, ne baiyrǵy túrik dáýiriniń kýlttik eskertkishiniń janynan salynǵanyn dáleldeidi emes pe ?!
Semeidiń biz qaraǵan «Geometricheskii planynda» Alash jaǵynda (Zarechnoe) birneshe iri qorǵandar kórsetilgen. Plan jasaýshylar olardy «chýdskie býgorki» dep ataǵan eken. Orystyń «chýd» degeni kóneni bildiredi, qazaqtyń «myq» degeni siiaqty. Kartaǵa qarasaq Tatar slabodkasynyń eki jaǵynan kezdesetin qorǵandar da tym kózge túserlik. Qazaq ziratynyń janynda da birtalai qorǵandar kórsetilgen (Geometricheskii plan ot 1858 g.). 1857 jyly keden úiiniń qurylysyn salamyn dep «Darhan-tsordjy» ústinde I.A.Armstrong qazba jumystaryn júrgizdi (1,s.36).
Qazba jumystarynan tym erte zamannyń jádigerlikteri shyqty: «Kogda sniata byla nasyp v ýroven s okrýjaiýshei ploshadiý, togda v nekotoryh mestah, pri ýdarenii tverdym telom ob zemliý, proishodil zvýk, obnarýjivaiýshii pýstotý, a potomý eti mesta i byli razryty. Na odnom iz nih nahodivshemsia v seredine sniatoi nasypi, na glýbine odnogo arshina ot gorizonta zemli, okazalas mogila, vnýtrennie steny kotoroi oblojeny byli postavlennymi na rebro plitami shifernogo slantsa, a dno eia sostavlial sloi takogo je kamnia. Mogila byla dlinnoiý 2 arshina, shirinoiý 1 3/4 arsh. i vyshinoiý 1 1/2 arshina. Po vskrytii mogily, naideny v nei chelovecheskie kosti, krome cherepa, slojennye v kýchý k vostochnoi storone mogily. V piati sajeniah ot etoi mogily, k iýgo-vostoký, ýje za chertoiý samoi nasypi, byli vskryty eshe dve mogily. V odnoi iz nih, na glýbine dvýh arshin, okazalis sgnivshie brevna, zakryvaiýshie mogilý. Kogda brevna byli sniaty, to v mogile okazalis chelovecheskie kosti, bez cherepa, i po seredine ih krýglaia, dereviannaia, grýboi otdelki, na chetyreh nojkah skameechka, kotoraia sovershenno sgnila i ot prikosnoveniia raspalas; ýtselela odna lish nojka. Na etoi skameechke lejalo neskolko raznyh mednyh veshits i kamennye shlifovannye prosverlennye býsy, sostavliavshie ýkrasheniia jenskogo nariada. V drýgoi je mogile, tochno takje ýstroennoi, naideny byli toje chelovecheskie kosti, bez cherepa, i dve mednye sergi. Krome togo, v toi je nasypi naideno granitnoe bliýdtse s vozvyshennymi kraiami i s granitnoiý rýchkoiý, veroiatno, ýpotrebliavsheesia dlia rastiraniia krasok, ili drýgih kakih libo veshestv, i pri nih zaostrennyi kýsok slantsa s sohranivsheiýsia na nem krasnoiý kraskoiý».
Bul qazba jumystaryna bailanysty 1861 jyly jazylǵan Lama Galsan Gamboevtyń tápsirleri de tym erterek ýaqytty nusqaidy:
«…podrobnoe rassmotrenie veshei, naidennyh v ýtselevshih nasypiah, veroiatno, sýshestvovavshih za dolgo do postroeniia hrama Tsordjin Kida, dokazyvaet, chto eti nasypi slýjili mogilami shamanskoi epohi, tem bolee, chto postroika nasypei, razdelennyh na dve chasti, verhniýiý i nijniýiý, slýjivshýiý samoiý mogiloiý, i naidennye v sei poslednei, krome chelovecheskih kostei bez cherepov, veshi mednye i drýgie stekliannye prinadlejnost iskliýchitelno obychaiam shamanov. Vsmatrivaias blije v raspolojenie nasypei i mogil, iz kotoryh odna nahoditsia na glýbine 1 arshina (1 arshyn – 0,711 m) ot poverhnosti zemli, v samom tsentre nasypi, a drýgie dve ýje za chertoiý nasypi, v rasstoianii ot nee 5 sajen i na glýbine ýje 2 arshin ot poverhnosti zemli, doljno dýmat, chto eti nasypi i mogily postroeny v raznoe vremia…»(3,152).
Osynyń bárin salystyra otyryp biz Semei jerindegi tarihi eskertkishter tym erte dáýirge ketedi dep aita alamyz. Endi osy kóne qonys «Darhan-tsordjy» ataýyna deiin qalai ataldy eken, soǵan keleiik. Men osy suraqty sheshý úshin ǵylymi zertteýdiń ainalymyna «Erchisyn –sýme» ataýyn engizý qajet dep ilemin. Bul ataý erte qalmaq derekteriniń ishinde bar, osydan on jyl buryn men «Erchisyn –sýme-hram na Irtyshe» degen kitapsha jazǵanymda «Sledýet predpolojit, chto «Erchisyn-sýme» byl osnovan v nachale XVII veka na meste bolee drevnego poseleniia kimako-kypchakskogo perioda» degen pikirge kelip, biraq ol joly «Erchisyn sýme» ataýynyń qupiiasyn anyqtaýǵa shama jetpep edi.
«Erchisyn sýme» ataýy alǵash ret oirattyń ataqty din basy jáne aǵartýshysy Zaia-panditanyń ómirbaiany jazylǵan «Sarin gerl» (Ai sáýlesi) kitabynda kezdesedi: «On (Zaia-pandita – J.A.) v godý ovtsy (1643) provel zimý ý Kýndýlýng-Ýbashi v (mestnosti) Hasýlag. Sovershiv v polnom vide molitvennye obriady po slýchaiý (prazdnika) Tsagan Sar, on (tem samym) poseial semena dobrodeteli v liýdiah.
V godý obeziany (1644) on (Zaia-pandita) letom otpravilsia k Ochirtý-taidji i provel leto (v ego vladeniiah). ottýda Darhan-tsordji prosil ego pojalovat v hram, nahodivshiisia na Irtyshe (Erchisyn-sýme). Iz (mestnosti) Koksalai-Bahanag cherez (mestnost) Haidag (Zaia-pandita) otkocheval k (rekam) Lebshi i Hara-Tala vo vladeniiah Ochirtý-taidji. Kýree (Monastyr Zaia-pandity) pribyl k hramý Darhan-tsordji i tam provel zimý. Zdes Darhan-tsordji okazyval /Zaia-pandite/ vsevozmojnye pochesti on /Zaia-pandita/ perevodil «Mani Gambým» i zanimalsia drýgimi delami, sposobstvovavshimi rasprostraneniiý dragotsennoi religii /Býddy/…» (8,s.45-46).
Bul jerde «Hasýlag» ataýyna túsinik bere ketken jón. 1643 jyly Zaia-Pandita qystaǵan jerdi qazaq Kent-Qazylyq dep ataidy. Bul sol zamanda hoshoýyttyń ataqty kósemderiniń biri Kóndeleń taishynyń (Kýndýlýng-ýbashi) qystaýy. Qazirgi zamanda Qazylyq aty umytylǵan, biraq qazaqtyń aýyzsha dástúrinde «Úsh Qazylyq», «Bes Qazylyq», «On eki Qazylyq» ataýlary áli de bar. Bir sózben aitqanda bul Saryarqadan Ertiske qarai aǵatyn Túndik ózeniniń eki qaptalyndaǵy taýlar júiesi. Qazaqta «Qazylyq –mal kindigi» degen sóz bar, malǵa jaily bolǵan soń aitylady. Mátinge qarasaq Tsaǵan Sar (Uzyn sary) merekesin Kent-Qazylyqta qarsy alǵan Zaia-Pandita odan ári Lepsi men Qaratal boiynda qonys tepken Ochirtý-Tsetsen taishynyń eline baryp, odan Kóksala-Baqanas arqyly Erchisyn sýmege kelgen bolyp otyr. Shaqyryp otyrǵan Erchisyn sýmede ielik jasaityn Darhan-tsordy (tsordjy –bul jerde molda degen maǵynada, lamaizmde qoldanylady).
Zertteýshiler arasynda «Erchisyn sýmeni» Ertistiń joǵarǵy aǵysynda ornalasqan Abylaiyn-kitpen shatastyratyndar bar. Shyn máninde Abylaiyn kittiń salynǵan ýaqyty 1650 jyldardyń basy, onyń ashylý qurmetine arnalǵan toiǵa 1657 jyly Zaia –pandita qatysady. Al «Erchisyn sýme» 1640 jyldary dúrildetip jumys istep turǵan, jan-jaqtan qalmaqtar aǵylyp kelip bas qosatyn, úlken dini ortalyq. Zaia-pandita 1644 jyly osy jerde tek dini ǵana emes, sonymen birge saiasi sharýalardy atqarǵany sózsiz. Bul tarihnamada «Jońǵariia» atalyp ketken dúrben-oirat (tórt oirat) memleketiniń jańa kóterilip kele jatqan tusy edi. Batyr qontaishy bastaǵan oirattyń el basshylary 1640 jyly Tarbaǵatai baýraiynda «Ulan býra» degen jerde kezdesip memleketti qurý týraly mámlege kelgen.
Zaia-Pandita 1639 jyly Tibetten din oqýyn bitirip kelgende Erchisyn sýme ǵibadathanasy jumys istep turdy dep boljaimyz. Múmkin bul ǵibatahana oirattardyń Tarbaǵataiǵa jinalyp bir memleketke bas qosýyna da yqpal jasaǵan bolar, sebebi ol Edil-Jaiyq boiyna tym ishkernelei kirgen torǵaýyttarǵa da, Oi Túndikti jaǵalai, On eki Qazylyq taýlaryn mekendegen hoshoýyttarǵa da, Altaidy iemdengen derbetter men chorostarǵa da kindik ortalyq siiaqty.
«Erchisyn sýme» qai zamanǵa deiin oirattarǵa qyzmet jasady, ol jaǵy bizge belgisiz. «Qalmaqtyń Saryarqamen qoshtasyp jylaǵany» atalatyn qazaq ishinde keń taraǵan jyrlarda: «Úsh atamyz ótken taý, Úsh myń qara bitken taý, On eki qazylyq, Oi Túndik, Ainalasy tolǵan jaý» delinedi. Úsh atasy shamamen júz jyldai ýaqyt, sonda «Erchisyn sýme» 1630-jyldary salynsa 1730 jyldary ómir súrýi toqtatty deýge bolady.
K.Ritterdiń 1860 jylǵy Semeige bailanysty jazǵany bul kóne jádigerliktiń sol kezdegi jaǵdaiynan tolyq habar beredi:
«…Sem Palat, predstavliaiýshie teper jalkie ostatki obrýshavsheisia steny, edva vozbýjdaiýt liýbopytstvo pýteshestvennikov; podle nih nahoditsia krepost Semipalatinsk, kotoromý on soobshil svoe nazvanie. …Po togdashnim skazaniiam, zdes jil kakoi-to Darhan Zardji, imia kotorogo, vprochem, bolee nigde ne vstrechaetsia…»(12,s.142).
Sonymen K.Ritterdiń tusynda Erchisyn sýmeniń iesi atanǵan Darhan-tsordjy aqyry «kakoi-to Darhan-Zardji» atandy, biraq qalai bolǵanda da onyń aty Semeidiń qalmaq dáýirindegi tarihyna birshama naqtylyq berip tur. Tek eskertetin másele «Darhan-tsordjy» Resei avtorlary shartty túrde ǵana qoldanǵan ataý, olarǵa derek bergen qalmaq azamattary osy jerde ertede «Erchisyn sýme» degen ǵibadathana bar edi, sonyń moldasy Darhan-tsordjy dep aityp otyrǵandyqtan ǵylymi ainalymǵa qala ataýy esebinde endi. Darhan –tsordjynyń basty eńbegi kóne dáýirdiń ataqty qaraýyl munarasynyń janynan býdda dininiń puthanasyn salǵandyǵy. «Erchisyn sýme» ataýyn qazaq tiline aýdarsaq «Ertistegi súmbe» bolyp shyǵady. «Súmbe» sózin qazaq biik, joǵaryǵa shanshyla salynǵan qurylystarǵa, biik, tik ósken aǵashtarǵa t.b. qatysty qoldanady. Mońǵol tilinde kez kelgen dini qurylysqa (hristian, musylman, býdda) qatysty qoldana beretin «súm» degen sóz bar, bul súmbeniń aýyz eki tilde ońailatylǵan túri, ne túbiri bolýǵa tiisti. Qazaqtyń «súń», «súńgi», «súńgýir» t.b. sózderi de sol sózdiń aǵaiyny dep tanimyz. Túpki máni biikke shanshyla kóterilgen, qaraýyl munarasy, basynda úshkir kúmbezi bar qurylys.
-Mine, Semeidiń baiyrǵy zamandaǵy ataýy osy «Súmbe». Syrdariianyń jaǵasynda, Qaratýdyń baýraiynda biikke shanshylǵan Aq súmbe men Ertistiń jaǵasynda qalyń eldiń qonysy, ótkeldiń belgisi bolǵan Erchisyn sýmeniń arasynda bir bailanys bary sháksiz.
Ádebiet:
1. Armstrong I.A. Semipalatinskie drevnosti (s risýnkami). // Izvestiia imperatorskogo arheologicheskogo obshestva. T.II. SPb., 1861. S. 202-206.
- Artykbaev J.O. Srednee Priirtyshe v kontekste problem istorii Evraziiskih stepei. Pavlodar, 2007.
- Galsan Gamboev. Obiasneniia Semipalatinskih drevnostei // Izvestiia imperatorskogo arheologicheskogo obshestva. T.II.SPb., 1861. S.207-219.
4. Geometricheskii plan vygonnoi zemli Oblastnogo goroda Semipalatinska ot 1858 g. / iz fondov Semipalatinskogo kraevedcheskogo mýzeia/. - Miller G.F. Opisanie Sibirskogo tsarstva i vseh proisshedshih v nem del ot nachala, a osoblivo ot pokoreniia ego Rossiiskoi derjave po sii vremena. Sochineno Gerardom Friderikom Millerom, istoriografom i professorom. Kn.I. SPb., 1750./ Rýkopisnyi variant knigi imeetsia v biblioteke Semipalatinskogo kraevedcheskogo mýzeia/.
- Miller G.F. Iz sochinenii akademikov G.F. Millera i I.G.Gmelina // V.V.Radlov Sibirskie drevnosti. T.1. vyp. 3. Prilojenie HV.
- Miller G.F. Istoriia Sibiri. T.1. M-L., 1937, Izd.2-e. M., 1999; t.2. M-L., 1941, Izd.2-e. M., 2000.
- Norbo Sh. Zaia-pandita / Materialy k biografii/. Elista, 1999.
- N.Vitsen. Noord end Oost Tartarie (perevody iz etoi knigi v sochineniiah G.F.Millera. K.Rittera i t.d.).
- Pallas P.S. Pýteshestvie po raznym mestam Rossiiskogo gosýdarstva. ch.II, SPb., 1786.
- Potanin G.N. Ocherki Severo-Zapadnoi Mongolii. Rezýltaty pýteshestviia v 1876-1877 godah// Izd. RGO. SPb.,1881. Vyp.1.
- Ritter K. Zemlevladenie Azii. SPb., 1880. Ch.III.
- Rýbrýk V. Pýteshestvie v vostochnye strany Vilgelma de Rýbrýka v leto blagosti 1253 // Pýteshestviia v vostochnye strany Plano Karpini i Giloma de Rýbrýka. Almaty, 1993.
- Spasskii G.I. O drevnih razvalinah Sibiri // Sibirskii vestnik. Ch.3, s. 39-98.
