Ótiriktiń quiryǵy bir-aq tutam nemese adamzat tarihy nege burmalandy?

Búginge deiin aitylyp kelgen, Adamzat órkennieti – Qytaidan – Indiiadan – Parsydan – Egipetten – Grekiiadan – tarapty‑mys deitin, jańyltpash tárizdi jaidaq pikirlerdiń ótirik ekeni ashylyp jatyr. Óitkeni, qazirgi adamzattyń azyp‑tozýyn toqtatatyn, tek «shyndyq» qana emes, endi, tipti, naǵyz «aqiqattyń» ózi ǵana qajet ekenin, ýaqyt tynysy talap etip otyr. Halyq danalyǵy aita­tyn; «Ótiriktiń – quiryǵy bir‑aq tutam» – deitin tu­jy­rymnyń ǵumyry – evropatsentrizmniń keýdem­soqtyǵymen – san ǵasyrǵa sozylyp,  budan ary jalǵas­tyrýdyń sońy – jer betindegi ‑ aqyrzaman sipattaryn elestetýde. Keshegi – «sýnami», búgingi – ár túkpirlerde qylań bergen «topan sýdyń» basýy, emdep alýǵa kón­beitin – «spid» pen «qus tumaýy» – tárizdi lańdardan, adamzat qaýymy oi túimese bolmaidy. Sonda, osynshama keleńsizdiktiń paida bolýynyń sebebi ne? Adamzat tarihyndaǵy qateliktiń kózi qaisy? – deitin zańdy saýaldar týyndaidy. Mine, osy sebepterdi ashpai, bolyp jatqan sal­darlardan qutylý qiyn. Endeshe, «sebeptiń kózi ‑ qatelik» eken?!.  Ol – «kimniń qate­ligi» – degende, – «Adamzattyń ótken‑ketkeni» – kóz aldyńa kelse, «neniń qateligi» ‑ desek, sózsiz – «Tabiǵat tyl­symdary men zańdylyqtary» – eske oralady. Biraq, joǵarydaǵy aitylǵan aqyrzaman sipattary, tek jer betinde ǵana bolyp jatqandyqtan, kúlli tabiǵattaǵy turaqty zańdylyqtardyń qaz‑qalpynda ekenin baiqasaq, onda «qatelikti» – tek «adamzat qaýymynyń órkeninen» – izdegenimiz jón siiaqty. Sondyqtan da, adamzat tarihyndaǵy «shyndyqty» – saralap, aldaý men arbaýdy qalamaityn «aqiqatty» – adaqtaýǵa týra keledi. 

Endeshe, bizdiń órkenietimizdegi orta ǵasyrlardan bastaý alǵan – jalǵan ba­sym­­­dyqty – kúshpen ielengen «Evro­patsentrizm metodologiiasyn» – syn tezi­ne salyp, onyń aqiqattyǵyn tekserýge talpynamyz. Osyǵan orai, kezinde  jazylǵan – Evropatsentrizm metodologiiasy – apat! – atty maqalamdy ǵylymi negiz retinde keltirmekpin. 

Endi ǵana  bastalyp    jatqan,    mynaý HHI‑shi ǵasyrdyń kúrdeli de kúńgirt syr‑syipattary men burynǵydan da qui­tyr­qyly evro­patsentrizmdi – barynsha naqtylap, tek aqi­qatqa súienip  tereń túsiný – ásirese, hal­qynyń sany az, ekonomikasy álsiz shaǵyn memleketterge aýadai qajet?! Sebebi, im­periialyq múdde men  evropatsentrizm metodologiiasy, burynǵy qai‑kezdegisinen de qabysa túsip, ózara úndesýdiń  ne bir ailaly tásilderdiń túrlerin (formalaryn) usynýda…Bul ádis‑amaldardy kókiregi oiaý jandar jaq­sy biledi. Búgingi tańdaǵy solardyń eń jotalysy – Ǵalamdaný nemese Jahandaný – deitin órkenietke kóshýdi jedeldetýde. Onyń da súienetini – Evropatsentrizmniń qatpary qalyń aiarlyqtary – ekeni belgili bolyp otyr. Óitkeni, «sýperderjavalar» – jańyltpash ǵylym retinde – evropa­tsen­trizm metodologiiasynan asqan – tásil­diń de, ailanyń da joq ekenin tereń túsinedi. Endeshe, «Evropatsentrizm meto­dologiiasy» – degenimiz ne? – deitin zańdy suraq  týyndaidy… 

– Iá‑á, bul jaiynda, kópten aitylyp kele jatqanymen, esh ýaqytta saraptai salalap taldanyp ta, onyń qupiia syrlaryn ashyp, júieli túrde jazylǵanda emes. Mine, osy saýaldyń tóńireginde az‑kem oilanýdy, ulttyq qajettilikke balaimyn?!?. Eń áýeli kez‑kelgen – metodologiianyń negizi – ǵylym ekenin túsinip alǵanymyz jón. Endeshe, evropatsentrizm metodologiiasy da – ǵylym!  Biraq, bul qandai ǵylym? – dep zerdelei túsip zerttesek, onyń «tylsymy mol,  qupiiasy kóp saiasat pen jalǵandyqtarǵa qurylǵanyn» anyq baiqaýǵa bolady.Tipti, buǵan Sizder asa tańyrqai da qoimaýlaryńyz  múmkin?!.. Óitkeni, bárimizde osy – jymsyma saiasatqa toly metodologiiamen qundaqtalyp, neshe ǵasyr  uiqyly‑oiaý arbalyp, san­da­lýmen kún keship kelgenimiz de anyq. Tek, oida joqta kelgen – táýelsizdik – deitin tátti sózdiń yrǵaǵymen ǵana, Evropatsentrizm erekshelikterine – endi‑endi ǵana oi ji­berip jatqandaimyz. Mine, osy arada sana­myzdy oiatyp aldy‑artymyzǵa qarasaq, bizderdi búginge deiin bodandyqpen qymtap kelgen – evropatsentrizm metodologiiasy – burynǵydai emes, – Janymyzdy da, Tánimizdi de  –  qyzǵan temirdei qaryp bara jatqanyn sezine bastadyq. Sonda, onyń jalpy sipatynan, taiǵa tańba bas­qandai anyq  baiqalatyny – Imperiialyq ozbyr saiasattyń, ailaly tásilderin júieleitin – ilim  ekeni anyqtalyp otyr. Mineki,  osy qaǵidanyń birneshe ‑ dálelderin – keltirip kórelikshi?!..  

Birinshi dálel: 
Evropatsentrizm metodologiiasynda – eń áýeli álem tarihynyń aqiqaty men taǵylymdyq shyndyǵy joq. Onyń eń úlken dáleli retinde – adamzat tarihynyń burmalanýyn (falsifikatsiialanýyn) aitýǵa bolady. Mysal úshin:
– Shyǵysynda – Qytaiǵa, Batysynda – Rimge, tústiginde – Egipet pen Úndige  teńdessiz áserin tigizgen Týran eliniń tarihy qaida ?..
– Nemese búkil Qytai  qorǵa­ny­nan Qarateńiz ben Qap taýyna deiin sozylǵan Gýn  imperiiasynyń órkenieti nege jasyrylady?
– Biraz mezgil keiinirek ómir súrgen A. Makedonskii marapattalady da, odan buryn on ese kúshti qolbasshy bolǵan Móde‑han jaiynda esh  tarihta aitylmaýynyń sebebi nede? 
– Tipti, keshe ǵana Evropaǵa asa úlken áseri bolǵan Edildiń (Atillanyń) tarihy nege jasyrylady; 
– Evropanyń VI‑shi ǵasyrǵa deiin  SAQ‑ tilinde sóilegeni nege aitylmaidy? 
– Nemese Shyǵys Evropanyń IH‑H‑shy ǵasyrlarda qypshaq tilinde bailanys jasaǵanyn (Kodekýs kýmanikýs) aitpaý­dyń sebebi nede? 
– VI‑VIII ǵasyrlarda búkil álemdi dúr silkindirgen Shyǵys jáne Batys Túrik qaǵanattary jaiynda da aitylmaýy qalai?..
– Keshegi ótken – Shyńǵyshan – Joshy ‑ Batyi – Altyn Orda – shyndyqtary nege  burmalanyp otyr? Mineki, aita berse, bul tárizdi tarihi ádiletsizdik tolyp jatyr…
– Osynyń saldarynan, búkil adamzat tarihynyń  ǵylymi júieleri men negiz­deri buzyldy. 
– Saqtar men Gýndar tarihynyń ádeii aitylmaýynan, búkil Túrik halyq­tarynyń kóne tarihy burmalandy. Osynaý, ar uialar isterdiń betin ashqan, tek Qazaq dalasynan tabylǵan birneshe arheologiialyq ǵajaiyptar men «Altyn adam» kiimderindegi danalyq órnekter jáne Arkaim‑Syntasty órkenietteri, Evropatsentrizmniń ádiletsiz de, jalǵan ǵylym ekenin dáleldedi. 
– Mundai falsifikatsiialardyń sal­darynan, adamzat qaýymy búginge deiin,  ádiletti  de qaiyrymdy  qoǵam  quralmai otyr. 
– Bunyń eń úlken zaýaly men zalaly, adamzat qaýymynyń tárbiesine qabaǵat aýyr zardaptaryn tigizýde…

 I‑shi dáleldiń – ǵylymdaǵy kórinisi
Bul jaiynda ǵylymnyń aitary tym erekshe?! Tipti, oqyrmannan shúiinshi sura­ǵaly otyrmyn. Aý‑ý, áleýmet shúiinshi ber, shúiinshi ?!.. Kúlli túrik tildes halyq­tardyń urpaqtary, tegińniń tereńdigi men qasietińniń moldyǵy ǵylymi dáleldendi dese bolady. Osy – jýyq arada, meniń qolyma ǵajaiyp bir ǵylymi kitap tústi. Avtory – Narymbaeva Amangeldi Qasymqyzy, kitaptyń aty – ARKAIM – (ochag mirovoi tsivilizatsii, sozdannyi Prototiýrkami A., 2007j., kólemi 30,0  b. t.,) – dep atalady. Amangeldi Qasymqyzy kitabynyń epigramy etip Maǵjan Jumabaevtyń ;
– Turanǵa jer júzinde – Jer jetken be?
Túrikke adamzatta ‑ El jetken be ?
Keń aqyl, otty qairat, júirik qiial,
Turannyń erlerine ‑ Er jetken be ?!
Turanda – Túrik oinaǵan uqsap otqa,
Túrikten basqa ‑ ot bop – Jan týyp pa?
Kóp Túrik enshi alysyp tarasqan da,
Qazaqta – Qarashańyraq qalǵan joq pa? – degen, tańǵajaiyp múttaǵalaǵa uqsas (ozoreniia) kóregendikpen jazylǵan óleńin keltiripti. Bul qudiretti daryn ielerine ǵana jaratýshysynyń túsiretin aiany, mine osylai bolyp keledi. Maǵjan aqynnyń aitqandarynda esh kóterme de, artyq aitqan uǵym da joq. Búgingi arheologiia men antrapologiia ǵylymdarynyń taýyp berip otyrǵan jańalyqtary, aqynnyń jobalap aitqandarynan myńdaǵan ese asyp túskenimen qoimai, búkil jer betindegi órkeniettiń tal‑besigi Uly Dala ekenin tapjyltpai dáleldep  berip otyr. Endi, qysqasha Amangeldi Qasymqyzynyń ózine  sóz berip kórelik;

« ‑ Kto my? Otkýda my? Kýda my idem? Eti voprosy zanimali chelovechestvo vo vse vremena. Predpolojenie o nekih obshih korniah narodov Zapada i Vostoka, obshem pýti, proidennom prashýrami, prejde chem oni slojilis v samostoiatelnye gosýdarstva i natsii, ýje davno priznano teoriei, imeiýshei pravo, na sýshestvovanie. Odnako prakticheskih materialov do poslednego vremeni bylo nedostatochno. Nedavnee otkrytie cheliabinskih arheologov kak raz i iavliaetsia odnim iz veshestvennyh podtverjdenii etih dogadok.

– ARKAIM… (samym vajnym otkrytiem veka, letom 1987 goda).
– «Dikaia step», «dikaia Sibir», i vdrýg – ochag mirovoi tsivilizatsii! Ýnikalnyi  pamiatnik vysochaishei kýltýry, imeiýshei vozrast 5000 let! Eto li ne chýdo ?!..»

Osynaý tańdaný men qýanýdyń negizi, tek arheologiia men etnografiia jáne antropologiianyń  ǵylymi derekterinen ǵana turatyn eńbekte, búginge deiin ústemdik etip, mizbaqpai otyrǵan «Evropatsentrizm metodologiiasynyń» kúl‑parshasyn shyǵa­ryp qana qoimai, ǵasyrdyń emes, tipti neshe yqylym dáýirlerdiń jańalyǵyn ashyp, adamzattyń órkenietine múldem jańa baǵyt usynyp otyr. Bul eńbekpen tanysyp shyqqannan keiin, búkil álemdi jailaǵan jalǵan tarihtyń syryna qa­nyp, osynshama ótirik pen aiarlyq kúlli adamzattyń rýhyna qiianat jasap otyr­ǵanyn túsinýge bolady. Keshegi Keńes zama­nyndaǵy Qazaq halqyna – mádenietiń de, tarihyń da, tárbień de – tek Oktiabr tóńkerisinen keiin bastaldy, – deitin qaty­kezdikti, munyń qasynda  oiynshyq dese bolǵandai. Eger adamzat órkenietiniń besigi bolǵan Uly Dala men Turan mádenietin jasyrmaq bolǵan, Evropatsentrizmniń ala­iaq áreketimen salystyrǵanda, ol ótirik – mynaý ótiriktiń shalymyna da kelmeitini anyq. Sondyqtan, Keńes kezeńderindegi Túrkologiia ǵylymymen shuǵyldanǵan ǵalymdardyń eńbekterine, tek syn kózimen ǵana qaraýdy esten shyǵarmaǵan jón. Bul – Uly Dala órkenietin zertteitin keleshek urpaqtyń esinde bolýy qajet. Osy pikirdiń máni men mańyzyn tereń túsiný úshin, taǵy da ‑ «Arkaim» ‑ atty eńbekten úzindi keltirip kórelik;

«‑ Itak vo vsem: vsia sozdannaia kochevnikami kýltýra prisvaivalas drýgimi narodami ili pripisyvalas drýgim narodam. Predmety roskoshi ýmeli sozdavat predki sarmatov – skify – ýje v HI v. do n. e., na 1000 let ranshe sarmatov, chto ochagom rannei skifskoi kýltýry iavliaetsia region Altaia, Semirechia, chto imenno ottýda tehnologiia izgotovleniia etih predmetov roskoshi rasprostranialas potom na Blijnii Vostok, Rim i Gretsiiý, a ne naborod, kak ýtverjdala do sih por traditsionnaia (Evrotsentristik) istoriia.

Vot chto skajet v 2002 godý arheolog, issledovatel kýrgana Arjan‑II, Andrei Ikonnikov‑Galitskii o skifskoi kýltýre: «…Napomniý, chto drevnegrecheskaia kýltýra v eto vremia eshe tolko zarojdalas, o Rime ne bylo i pominý, i daje Kitai edva‑edva osvaival pismennost. A skifskie tsari, vojdi kochevnicheskih plemennyh soiýzov, soorýjali pogrebalnye pamiatniki, sopostavimye po masshtabam s egipetskimi piramidami, i napolniali ih bogatstvami, kotorye mojno sravnit s sokrovishami Týtanhamona. Vse eto govorit o tom, chto v VIII – VII vv. do n.e. v Tsentralnoi Azii sýshestvovala moshnaia derjava i rastsvetala zamechatelnaia kýltýra…» (A. Ikonnikov‑Galitskii. V lýchah arjanskogo kýrgana. Tsentralnaia Aziia. № 35 – 2002. Kyzyl. Respýblika Týva).

Novye dannye naýki nanosiat oshýtimyi ýdar po ýstoiavshimsia polojeniiam i zastavliaiýt inache vzglianýt na istoriiý  i kýltýrý kochevnikov, v tom chisle i na istoriiý kazahskogo naroda.

Kakie je eto naýchnye otkrytiia?
Eto, vo-pervyh, rýnicheskie pismena, kotoryh nahodiat po vsei Velikoi Stepi, nekotorye iz kotoryh ýchennye otnosiat ko II-I tys do n.e.
Vo-vtoryh, eto otkrytie v 1960 g. «Zolotogo kýrgana» №5 v doline Shilikti v Jetisý, odnogo iz drevneishih sakskih zahoronenii, otnosiashiagosia k VIII-VII vv do n.e.
V-tretih, eto «I Zolotoi chelovek» – sakskii voin i serebrianaia chasha s nadpisiý na dne iz kýrgana Issyk, obnarýjennye v 1970 godý.
V-chetvertyh, eto vtoroi «Zolotoi chelovek» – sarmatskii voin s býlatnym mechom v rýkah, obnarýjennyi na zapade Kazahstana, v Atyraýskoi oblasti v 1999 godý.
V-piatyh, eto tsarskoe zahoronenie, otkrytoe v 1998 godý v Berele v Vostochno-Kazahstanskoi oblasti, gde v iskýsstvenno sozdannoi vechnoi merzlote naideny kolesnitsa i ostanki 13 loshadei v polnom zolotom ýbranstve ot makýshki do hvosta. Eti zahoroneniia ýchenye sravnivaiýt s grobnitsei Týtanhamona.
V-shestyh, eto nahodka Arjan-I i Arjan-II, bogateishego pogrebeniia sakskogo tsaria i ego sýprýgi, otkrytogo v 1999 godý v Týve, otnosiashegosia k HI-IH vv do n.e. i neoproverjimo dokazyvaiýshego napravlenie dvijeniia kýltýr: s vostoka na zapad, a ne naoborot.
V-sedmyh, eto nahodka III «Zolotogo cheloveka», obnarýjennogo v 2002 godý v doline Shilikti ý podnojia Tarbagataia v Zaisanskom raione Vostochno-Kazahstanskoi oblasti, otnosiashegosia k VIII v. do n.e. i d.r.
V-vosmyh, eto otkrytie soten drevnih bogateishih mednyh rýdnikov epohi eneolita i bronzy na territorii Sary-Arki i v Kargalah, nepodaleký ot Orenbýrga, kotorye pokazali, chto imenno v Drevnem Týrane vpervye na zemle chelovek osvoil metallýrgiiý, metallobrabotký, proizvodstvo bronzy, jeleza i býlata.

Etim skazanno vse. Skify, saki, sarmaty – potomki arkaimtsev i andronovtsev. Imenno vostochnii region Evraziiskih stepei iavliaetsia kolybeliý i skifskoi, i gýnnskoi, i tiýrkskoi kýltýr. Shiliktinskii zolotoi kýrgan №5 v Kazahstane i kýrgany Arjan-I i Arjan-II v Týve – drevneishie iz vseh skifskih kýrganov na vsem prostranstve Evrazii. Datirovka etih kýrganov HI-VII vv do n.e…»

Mineki – Birinshi dáleldiń – ǵylymi kórinisterin túsingen saiyn, tańǵajaiyp sipattarymenen tánti etken derekteri rýhyńdy ósirip, ata‑babań adamzat órkenietin jasaýshy jáne jer betine taratýshy ekenine kózińdi jetkizedi. Evrotsentrizmniń jal­ǵandyǵy men aiarlyǵynan janyń shoshynyp, jaǵańdy ustaýǵa májbúr etedi. Kúlli adamzat tarihyna eriksiz kóz jiberip oilana qarasań, eń aýyr da appatty jaǵdai, adam tárbiesiniń azǵyndaýyn baiqaýǵa bolady. Ásirese, ótirik pen ósekke qurylǵan  jasandy tarihtan adam balasy rýhani álsirep, tárbieniń qabaǵat aýyr qatelikterge ushyrap otyrǵanyn ań­ǵaramyz. Sondyqtan da, aqiqatqa qurylǵan adam tárbiesiniń jańa ilimine boi aldyrǵan jón…

Ekinshi dálel:
Evropatsentrizm metodologiiasynyń áserimen, búgingi tańdaǵy qoldanylyp otyrǵan búkil Pedagogika men Psihologiia ǵylymdarynyń Negizderi men Júieleri jalǵan baǵyttardy basshylyqqa aldy. Munda da Imperiialyq saiasattyń yqpalymen, adamzat tarihynyń damý joldaryn dál sipattaityn «Morgan júiesin» jáne genetikadaǵy «Mendal ilimin» ádeii teristeý arqyly adam tárbiesine jalǵan tásilder usyndy. Mysal úshin:

Máselen, klassikalyq pedagogika­nyń negizin – filosofiiadan – shyǵarýy; bul, tipti, aqylǵa syimaityn qatelik?! Óitkeni, Morgannyń klassifikatsiiasy boiynsha, adamzat qaýymynyń damýyn úsh kezeńge – Taǵylyq (tómengi, orta, joǵary satylary bar, 180 myń jylǵa sozylady) – Jabaiylyq (munda da – tómengi‑orta‑joǵary satyly, 15  myń jyl) – Mádeniettilik (5 myń jyl, búginge deiin) – dep bólinedi. Tek, Jabaiylyq kezeńniń tómengi satysynda ǵana, fi­losofiialyq oi túgil, endi‑endi sheshen sóileýdiń belgileri (K. Marks) bilinedi, olai bolsa, klassikalyq pedagogikanyń negizi filosofiia deý, shyndyq túgil…qisyndy ótirikke de uqsamaidy.

– Ǵylymi pedagogikanyń negizi – bilim berý, oqytý, tárbieleý – deýi, onyń ústine búkil Evropalyq ǵalym­dardyń (Pestalotstsi, Dj. LOK, Makarenko) ba­lany týǵannan bastap qana tárbielenedi deitin túsinikteri de qate ekeni dáleldenip otyr. Bala ana qursaǵyndaǵy 4-shi aiynan bastap tárbie kútetini, ǵylymi jańalyq retinde moiyndalǵan qubylys. Olai bolsa, ishte jatqan balany – oqytý – bilim berý – degenniń kókeige qon­baityny, eshqandai dáleldi qajet etpeitini túsinikti.

– Ejelden belgili – Aristotel men ál‑Farabidiń – ǵylymi klassi­fika­tsiiasy boiynsha, kez‑kelgen Pánniń negizderi – óziniń ishinen shyqqanda ǵana – ol naǵyz ǵylymi pán bola alady, – deitin tujyrymyn eske túsirsek, ǵylymi pedagogikanyń negiz dep otyr­ǵandary – bilim de, oqytý da – syrt­tan kelip turǵanyn ajyratý qiyn emes. Endeshe, búgingi Pedagogika men Psihologiianyń osyndai imperiialyq saiasatqa baǵynǵan metodologiiasynan, búkil adamzat qaýymynyń tárbiesinde qabaǵat úlken qatelikter bar. Osynyń saldarynan, búkil bizdiń órkenietimiz boiynsha, adam balasynyń boiyndaǵy úsh júiesi – TÁN – JAN – RÝH – tárbie­leri úndestikterin tapqan joq. Búgingi tańda, Tán tárbiesinen basqa, Jan men Rýhtyń tárbiesi túgil, bul ekeýiniń ózi ‑ ne ekenin túsinbeitinimiz shyndyq. Mine, Evropatsentrizm metodologiiasynyń – ker­aǵar áserleriniń bir salasy ǵana, osyn­dai jaisyzdyqtarǵa ie eken.
– Osydan kelip, bul keshegi impe­riialarǵa nemese búgingi Jahandaný saiasatyna ne úshin qajet boldy ? – dei­tin zańdy suraq týyndaidy. Qysqa qaiyryp aitsaq, Bir halyq – óziniń ota­ryndaǵy ondaǵan halyqtardy erkin tóstep bileý úshin, qol astyndaǵy halyqtardyń ulttyq jáne azamattyq sanasyn oiatpaýǵa tyrysady eken. Son­dyqtan, imperiia ataýly bodan halyqtyń – ulttyq tarihyn – halyq­tyq pedagogikasyn – joiyp jiberýge tyryssa, – tilin – jer attaryn – dástúri men salttaryn – óshirýdi ózekti máse­lesi retinde tanidy. Mineki, osynaý sanamalaǵan uǵymdardyń teris júrgi­­zi­lýinen, ulttyq jáne azamat­tyq sanalardyń ashylmaýynan, búgingi mańdaiymyzǵa kúieli kóseýdei ur­ǵylap jatqan shalaqazaqtar men kos­mopolitterdiń qasiretin túsinýimizge bolady. Al endi, osynshama aýyr ker­aǵar­lyqty túzetýdiń joly bar ma?..  ‑  Árine, bar!?!  Ony, «Halyq pedagogikasy men psihologiiasynyń negizderi» atty urpaq tárbiesiniń – jańa iliminen  ‑ oqyp tany­sýlaryńyzdy suraimyz…

II‑shi dáleldiń – ǵylymdaǵy kórinisi
Alǵash ret jazylǵan Sovet‑Han Ǵab­basovtyń «Halyq pedagogikasy men psihologiiasynyń negizderi» (A, 2005j, kólemi 41 b. t.,) atty tuńǵysh usynylyp otyrǵan osy pánniń – eki satyly  Meto­dologiiasy – jeti túrli  Negizderi – eki  Júiesi – bar ekeni dáleldenedi. Bul adam tárbiesiniń buryn‑sońdy aitylmaǵan jańa kózqarasy. Máselen, adam tárbiesiniń Metodologiiasy – áýeli Biologiialyq indi­vid – sonan keiin Sanany jetildirý – saty­larynan  turatyny anyqtalyp otyr.. Al, Biologiialyq individ satysynan – Júrek tárbiesi júiesi ‑ qalyptassa, ekinshi satysy  Sanany jetildirýden – Aqyl tárbiesi ‑ kemeldenip, osy eki Júieden – Jeti Negizderi órkenderin alady. Urpaq tárbiesiniń bu­laisha jiktelinýi Evropatsentristik meto­dologiiada joq. Mine, bul, búginge deiin qoldanylyp kelgen adam tárbiesiniń asa aýyr qateligi bolatyn. Osy eńbekte  tuńǵysh ret  ‑ Tán tárbiesiniń – birjaqtylyǵyn ashyp qana qoimai, adamdaǵy ‑ Jan tárbiesi ‑ jaiynda múldem sóz bolmaityndyǵyn eń aǵat ta aýyr kemshilikke balaidy. Tipti, Jan degenniń ózine mán bermeitindikten, onyń naqty ne ekendigin bilmeitinder kóp. Adamda Jan tárbiesi júrgizilmeitindikten, Tánniń on eki múshesi tárizdi, biz dáleldep bergen Jannyń on eki arnalary (túisik, uiat, súiý, minez, zerde, qabylet, jiger jáne ishki bes sezim) túgeldei jabylýǵa jaqyn. Qazirgi adamzattyń azyp otyrǵan basty sebebi de osy ?! 

Osylaisha, Jan men Tán tárbieleriniń úndessizdiginen, tipti, anyǵyraq aitqanda, olardyń árqaisysynyń ‑ tárbie tásilderi ‑ durys júrgizilmeýinen, onyń  boiyndaǵy  Rýhy  da  durys jetile almai otyrǵanynyń mysaly kóp. Adamzat qaýymynyń quramyn­daǵy ult pen ulystardyń ǵasyrlar boiy qalyptastyrǵan  ‑ Tárbie taǵylymdary (pedagogikasy) – kóneden kele jatqan ‑ adamzat tarihyn ‑  ádebin (etikasy ‑ talǵamyn (estetikasy) ‑ ónerin ‑ órke­nin ‑ mádenietin – etnografiiasyn ‑ ádebietin ‑ dili men dinin ‑ bolmysy men dúnie­tanymdaryn – barynsha túsinikti de tartymdy etip berýge tyrysady.

Júrek tárbiesi  júiesi  ‑ túisik pen ishki sezimderdiń áseri arqyly, ana qursaǵyndaǵy tárbie negizderin qalyptastyryp, joǵary­daǵy aitylǵan ‑ jannyń on eki arnasyn ‑ ashýdy qamtamasyz etedi. Osylaisha, balany týǵannan bastap tárbieleýdiń qateligin dáleldei otyryp, ana qursaǵyndaǵy tárbie­niń teńdessiz tereńdigin dáleldeidi. Osynyń arqasynda adamdaǵy ǵaiypty ańǵaratyn – parapsihologiialyq  qubylys­tardyń da erekshe jetiletinin eskertedi.

Al, adam tárbiesiniń ekinshi júiesi – Aqyl tárbiesi ‑ náresteniń qarashyǵyn ustap, Aq  pen  Qarany  ajyratyp qana qoimai, onyń eń alǵashqy  tańyrqaýy men tańdanýynan oianatyn sábi sanasynan  bastaý alatynyn túsiný qajet. Osy eki Júieden jikteletin ‑ jeti túrli negiz­derdiń sipattaryn, jańa ilimge balap usynylyp otyrǵan ǵylymi eńbekten oqyp bilýle­rińizge bolady. Mundaǵy telegei teńiz  uǵymdar men túsinikterdi  bir maqalaǵa syidyrý múmkin emes.

Úshinshi dálel:        
Evropatsentrizm metodologiiasy – otarlanǵan halyqtardyń ‑ mádenietterin de joqqa shyǵarýǵa tyrysqandyǵy, búgingi tańda aiparadai bolyp ashylyp jatqanyn ózderińiz jaqsy bilesizder.  Mysal úshin:

– Qazaq halqynda «tarih ta, mádeniet te joq» ‑ deitin, keshegi evropatsentrizm metodologiiasyna súiengen Keńestik ideo­logiianyń qarabettigin, dalamyzdan tabylyp jatqan arheologiialyq jańa­lyqtar tapjyltpai dáleldeýmen qosa, búkil dúnieni tańqaldyryp kózderin shyradai ashýda ?! 
– Baitaq dalamyzdyń tórt qubyla­synan da, Shyǵysynda – Altaidyń muzdy tońynyń astynan, áýelgi qalpynda buzylmai tabylǵan – Bereldegi Altyn Adam men er‑turmandary altyndanǵan, múiizdi Attardyń bútin kúiinde saqtalýy, evropatsentrizmniń kómekeiine qum quiǵandai boldy. 
– Taǵy da sol Shyǵystaǵy – Saýyr taýynyń etegindegi Shiliktide tabylǵan – danalyq órnekterge toly zergerlik buiymdardyń máni men mazmuny, tipti erekshe ekenin aitsaq ta jetedi. 
– Al, Alataý ańǵarynda tabylǵan Altyn Adam – dúnieni dúr silkindirip, qazir  AQSh‑ta jáne BUU‑nyń ǵima­ratynda janynan ótken jandardy tánti etip tur. Jerimizdiń Batysy men Teristigindegi endi‑endi ashylyp jatqan kóne qalalardyń bereri bulardan da qyzyq bolýy múmkin.
– «Mádenietten jurdai, taǵylyqtan basqa tálimi joq» ‑ dep  oqytatyn Túrkilerdiń Rýna álipbiimen jazylǵan Úlken jáne Kishi Kúltegin, Tonykók, Bilgi‑qaǵan jazýlarynyń ashylýy, evro­patsentrizm metodologiiasynyń kúl‑parshasyn baiaǵyda‑aq shyǵarǵan edi. Biraq, betsizdiktiń «bedeli» áli daǵy kúshpen júrip jatqany belgili. Onyń ústine, búgingi tańdaǵy sol metodologiiamen ǵalym atanǵan «kó­shirme saýattylar» uiqysynan oianyp durys baǵytty tabýǵa talaptary men dátteri jeter emes. Áitsedaǵy, burynǵydai emes, Imperiialardyń jam­bas astyna salyp  tastaǵan shyndyq kózderi – qasietti kóne ilimdermen kórine bastaǵanyn qýanyshpen habar­laýǵa bolady. Birte‑birte joǵaryda keltirilgen derekterdiń bári de óziniń tarihi oryndaryn alatynyna sengimiz keledi. Áitpegen jaǵdaida, adamzat qaýymynyń  tárbiesi tárkilenip, qoǵam­daǵy tártipsizdik pen ádiletsizdik apatty jaǵdailarǵa jetkizeri qaq. Budan qut­qaratyn, tek halyqtyq taǵylymǵa negiz­­delgen adamzattyq parasat pen sana ǵana bolmaq…           

III – shi dáleldiń – ǵylymdaǵy kórinisi
Adamzat mádenietiniń negizderin izde­gende de, eriksiz Arkaim‑Syntasty órke­nietine  oralmai bolmaidy. Óitkeni, jer betinde paida bolǵan adam balasynyń órkenieti, tikelei Uly Daladan bastaý alatyndyǵy rýhani da, zattyq derektermen dáleldenip otyr. Sondyqtan, A. Narym­baevanyń – Arkaim  atty eńbeginde aity­latyn, adamzat mádenietiniń damýy jaiyndaǵy ǵylymi tujyrymdarǵa kóńil aýdaryp kórelik;

«…Kak vidim, naýchnye dannye neo­proverjimo dokazyvaiýt oshibochnost pri­niatoi v naýke kontseptsii po kotoroi kýro–arakskaia i maikopskaia severokavkazskie kýltýry sozdanny prodvigavshimisia s iýga iz Malo Azii i Severnoi Mesopatamii v Vostochnýiý Evropý drevnevostochnymi narodami. Kak raz naoborot. Kýro-arakskaia i maikopskaia severokavkazskie kýltýry sozdany pri vzaimodeistvii mestnogo i prodvigavshegosia cherez Kavkaz na Sever Mesopatamii stepnogo naseleniia.
Kýro-arakskaia, maikopskaia i alazano–bedenskaia kýltýry – eto rezýltat raspros­traneniia stepnoi kýltýry v iýgo-zapadnom napravlenii, i oni chetko procherchivaiýt pýt prodvijeniia stepniakov s ýralo-kazah­stanskogo regiona cherez Kavkaz.
Esli i sozdany kýro-arakskaia i mai­kopskaia kýltýry hýrritami, to oni iavlialis stepniakami, vyhodtsami iz kazahstanskih stepei, prodvigavshimisia cherez Kavkaz v severnýiý Mesopatamiiý, kak shýmery-prototiýrki, rasseliavshiesia v Dvýreche cherez Sredniýiý Aziiý.
Arheologicheskie svidetelstva pol­nostiý oprovergaiýt kontseptsiiý o prod­vi­jenii indoevropeitsev na territoriiý Drevnego Kazahstana ne tolko s zapada, so storony Vostochnoi Evropy i Kavkaza, no i iýga, so storony Srednei Azii.
Itak, glavnym ochagom zarojdeniia i formirovaniia etoi velikoi týranskoi kýltýry, vkliýchaia v sebia ne tolko otkrytiia v oblasti materialnoi (domestikatsiia vseh vidov domashnih jivotnyh, otkrytie sekreta metalloobrabotki, sekreta polýcheniia bronzy, izobretenie keramiki, kolesa, boevyh kolesnits, monýmentalnoi arhitektýry, gradostroitelstva i t.d.), no i dýhovnoi (formirovanie religii, mifologii, sozdanie pismennosti i t.d.), iavliaetsia Sary-Arka i «Strana gorodov».
Týranskii narod, obladaia ýnikalnoi metallýrgicheskoi bazoi, vladeia prochnymi metalloobrabotki, mobilnoi ekonomicheskoi strategiei i vlastnoi strýktýrami, sposoben byl ne tolko sderjivat ekspansiiý drýgih narodov, a sam sovershat aktivnye ekspansionnye dvijeniia i podchiniat sebe razlichnye etnoiazykovye grýppy.
Takovoi vozmojnostiý v eto vremia ne obladal ni odin drýgoi narod! Poetomý otkýda bylo vziatsia indoevropeitsam v ýralo – kazahstanskih stepiah v eneoolite, tem bolee v epohý rannei bronzy?! Nelzia smotret na istoriiý tolko cherez prizmý segodniashnih realii.
Stepnaia kýltýra, v naýke oshibochnoe prinimaemaia iz indoevropeiskoi ili indoiranskýiý kýltýrý, zarodilas v Týrane, i sozdavali ee tysiacheletiiami tolko stepniaki – prototýrki.
A rasprostronialas eta stepnaia kýltýra vo vse ostalnye regiony Evraziiskogo kontinenta ne iz Evropy, ne iz Irana i ne iz Indii, chtoby nazyvatsia indoevropeiskoi.
Nelzia, to chto sozdanno odnim narodom, pripisyvat drýgomý narodý, lishaia etim narod svoei kýltýry i istorii!
Ni v koem slýchae nelzia nedoootsenivat mesto Drevnego Týrana vo vsemirnoi istorii, ibo imenno zdes vpervye proizoshla differentsiatsiia obshestva, razlojenie pervobytnoobshinnogo stroia i poiavilis chastnaia sobstvennost, klassy, i gosýdarstva.
Nespravedlivo i v dalneishem ýmalchivat o toi velikoi roli tiýrkskogo naroda vo vsemirnoi istorii, kotorýiý on sygral!
Prototiýrki, tiýrki, davshie vajneishie dlia chelovechestva novshestva i vnesshie vesomyi vklad v mirovýiý tsivilizatsiiý, vprave, nakonets, zaniat svoe dostoinoe mesto vo vsemirnoi istorii!
Podvedem itog: noveishie, interesneishie, poroi sensatsionnye arheologicheskie otkrytiia polnostiý oprovergaiýt prodvijenie indoevropeitsev s zapada na territoriiý Iýjnogo Ýrala i Drevnego Kazahstana i dokazyvaiýt avtohtonnoe proishojdenie stepnoi kýrgannoi kýltýry epohi eneolita i rannei bronzy.
Týranskaia kýltýra i týranskii iazyk berýt svoe nachalo, po krainei mere, s vernego paleolita. Neizgladimyi sled v iazykah drevnih i pozdnih narodov ostavil tolko týranskii narod v protsesse rasseleniia po vsei Evrazii. Etot slojnyi protsess formirovaniia iazykov drevnih i pozdnih molodyh narodov na osnove týranskogo iazyka blestiashe pokazali v svoih trýdah – na osnove mifologii Serikbol Kondybai (Giperboreia: tús kórgen zaman shejiresi. A.2003; Kazahskaia mifologiia A. 2005) i na osnove lingvistiki Amantai Aizahmetov (Rojdenie tiýrkskogo mira. Taraz. 2004).  

***

Adamzat tarihynyń dóńgelegin búginge deiin, teris‑qaǵys júrgizip qoiǵan Evro­tsentristik kózqarasty jónine keltirip, joǵarydaǵy aitylǵan – úsh túrli dáleldi ‑ álemdik deńgeide talqylaityn da ýaqyt kelýge tiisti. Tabiǵattyń turaqty zańdylyqtary men Tirshiliktiń turaqty zańdylyqtary bir‑birimen úndestikte bol­ǵanda ǵana, adam ómirine qatysty biologiialyq jáne fiziologiialyq  zań­dylyqtar da ózara sáikestenbek. Osydan kelip, búkil Tabiǵat pen Tirshiliktegi syrtqy jáne ishki ekologiia qubylystary tepe‑teńdik kúige aýysyp, tipti qoǵamdaǵy teris qylyqtar da qalypty jaǵdailarǵa aýysýy qaq. Endeshe, adamzat qaýymy muny eskerýge tiisti. Shyndyqtyń túri – kóp bolǵanmen, Aqiqattyń – arnasy bireý ǵana ekenin túsinbei bolmaidy. Qashan da, aǵat jasalǵan áreketter, mindetti túrde urpaǵyńnyń aldynan shyǵary anyq. Sondyqtan da, Uly Dala perzentteri tektik qasietterińdi tanyp, urpaǵyńdy elikteý men solyqtaýdan saqtaityn ‑ II‑shi dálelde – aitylǵan adam tárbiesiniń jańa ilimi jaiynda, El bolyp oilanǵanymyz jón.

Covet‑Han  Ǵabbasov,          
jazýshy‑dáriger

"Aqiqat" jýrnaly