Memleket basshysynyń Almaty qalasyn odan ári damytý máseleleri jónindegi keńeste sóilegen sózi
***
Qurmetti keńeske qatysýshylar!
Biyl – Egemen el bolǵanymyzǵa 30 jyl. Osy ýaqyttaǵy tabystaryńyz táýelsizdiktiń tal besigi – Almatymen tyǵyz bailanysty.
Táýelsizdigimiz Almatyda jariialandy. Sondyqtan bul shahardyń tarihi róli airyqsha. Qazir Almaty – ekonomikamyzdyń basty qozǵaýshy kúshi.
Sonymen birge munda biznes salasy jaqsy damyǵan. Biraq, pandemiia kezinde álemdegi barlyq iri qalalardyń iskerlik belsendiligi tómendedi. Almaty da osy qiyndyqqa tap boldy. Jalpy, qala turǵyndary bul synaqqa laiyqty tótep berýde.
Erte me, kesh pe, indettiń beti qaitatyny anyq. Kez kelgen daǵdarystan keiin ekonomika qaita jandanyp, jańa múmkindikterge jol ashylady. Sondyqtan biz qazirden bastap shahardy jáne tutas elimizdi odan ári órkendetý jaiyn oilastyrýymyz kerek.
Búgin Almatyny damytýdyń túrli baǵyttary boiynsha birneshe baiandama tyńdaldy. Tiimdi usynystar da boldy. Birqatar ózekti máseleler kóterildi. Soǵan sáikes tiisti jumystar júrgiziledi dep oilaimyn.
Endi aldaǵy kezeńdegi negizgi mindetterge toqtalaiyn.
Almatyny jan-jaqty damytý máselesi árqashan bizdiń jiti nazarymyzda.
Osyǵan deiin birneshe arnaiy jiyn ótkizdik. Meniń bergen tapsyrmalarymnyń basym kópshiligi qazir oryndalyp jatyr. Degenmen, olqylyqtar áli de bar. Búgin sonyń bárin qaita talqylap, shara qoldaný úshin jinalyp otyrmyz.
Barshamyzǵa ortaq negizgi mindet – halyqtyń turmys sapasyn jaqsartý. Bul úshin azamattardy jumyspen qamtyp, tabysyn arttyrý basty nazarda bolýy qajet.
Qalanyń uzaq merzimge arnalǵan damý strategiiasyna sáikes, Almaty ómir súrýge qolaily jáne jalpyǵa birdei teń múmkindik beretin qalaǵa ainalýǵa tiis. Osy maqsatqa jetý úshin myna máselelerdi sheshý asa mańyzdy.
PERVOE. Ekonomicheskoe razvitie.
Po itogam 2020 goda dinamiký sotsialno-ekonomicheskogo razvitiia v Almaty mojno schitat neplohoi.
Rost promyshlennosti sostavil 4,6%, togda kak v tselom po strane otmechalsia spad.
Otradno, chto rost pokazali sfery stroitelstva i sviazi.
Vo mnogom svoi pozitivnyi effekt dali spetsialnye antikrizisnye mery.
Tak, v 1,7 raza ývelichilos kreditovanie malogo i srednego biznesa.
75 tysiach predprinimatelei vospolzovalis nalogovymi poslableniiami.
Po 360 tysiacham zaimam byli predostavleny otsrochki.
Odnako rasslabliatsia nelzia. Sitýatsiia nosit volatilnyi, nestabilnyi harakter.
Almaty – eto svoego roda indikator effektivnosti vsei nashei raboty v masshtabe strany.
Imenno zdes naibolee vypýklo vidny vse nedochety.
Maksimalno zadeistvovav imeiýshiisia potentsial, nam nýjno sosredotochitsia na reshenii sledýiýshih zadach.
V pervýiý ochered, trebýetsia naladit chetkii i deistvennyi mehanizm «obratnoi sviazi» s biznesom.
Pri akime goroda s 2019 goda deistvýet Delovoi sovet.
Riad predlojennyh po ego initsiative mer pozvolil snizit otritsatelnyi effekt pandemii.
Poetomý sovmestnýiý rabotý s Delovym sovetom i s biznesom v tselom neobhodimo prodoljat v takom je konstrýktivnom kliýche.
Torgovlia, ýslýgi, finansovyi sektor sostavliaiýt osnový ekonomiki Almaty.
Vmeste s tem gorodý dlia dalneishego razvitiia neobhodimy novye nishi i tochki rosta.
Odnoi iz nih iavliaetsia kreativnaia ekonomika, o chem segodnia govorilos v sootvetstvýiýshih dokladah.
V 2020 godý, nesmotria na globalnyi ekonomicheskii spad, ee obem prevysil 2,6 trilliona dollarov. A eto ni mnogo ni malo 3% mirovogo VPP i bolee 30 millionov zadeistvovannyh v nei chelovek.
My ne mojem otstavat ot aktýalnyh tendentsii. Pravitelstvo po moemý porýcheniiý prorabatyvaet vopros razvitiia kreativnoi ekonomiki i Almaty doljen stat ee lokomotivom.
V gorode raspolojeny krýpneishie výzy, mýzykalnye i kinostýdii strany, sosredotochena talantlivaia molodej. Im sledýet pomoch realizovat svoi idei i initsiativy.
Praktika razvityh stran pokazyvaet, chto v etom voprose kliýchevýiý rol igraiýt effektivnye kommýnikatsii mejdý innovatorami, molodejiý i biznesom.
Zdes ne nýjno «izobretat velosiped». Takie tehnologii, kak kraýdfanding, obrazovatelnye haby, spetsialnye investitsionnye raýndy s biznes-angelami, horosho sebia pokazali za rýbejom.
V tselom ia vijý, chto ý akimata est ponimanie i videnie razvitiia kreativnoi ekonomiki. Neobhodimo masshtabirovat opyt Almaty na drýgie regiony.
Nasha zemlia, kak vam izvestno, bogata talantami, molodye ispolniteli, tvorcheskie lichnosti polýchaiýt ne prosto regionalnoe, a mirovoe priznanie. Zadacha gosýdarstva – pomogat im.
Razvitie kreativnoi ekonomiki - novoe napravlenie nashei ekonomicheskoi politiki. Poetomý ono trebýet polnotsennogo i sovremennogo normativno-pravovogo regýlirovaniia. Proshý Pravitelstvo zaniatsia dannym voprosom.
Vo-vtoryh, Almaty – odin iz dvýh krýpneishih donorov respýblikanskogo biýdjeta.
V 2020 godý gorod perechislil v gosýdarstvennýiý kazný 172 milliarda tenge. Ob etom govoril i akim goroda Bakytjan Sagintaev.
Vmeste s tem, dlia obespecheniia dinamiki razvitiia krýpneishei gorodskoi aglomeratsii strany zaimstvovaniia na finansovyh rynkah – obektivnaia neobhodimost.
V slýchae Almaty eto opravdano, tak kak finansovoe polojenie goroda ýstoichivo. Agentstvo Fitch podtverdilo vysokii kreditnyi reiting goroda na ýrovne Tripl Bi (VVV).
Poetomý predlagaiý ýstanovit dlia Almaty osobyi poriadok zaimstvovaniia dlia tselei razvitiia.
V-tretih, v Almaty deistvýiýt pochti 200 tysiach sýbektov malogo i srednego biznesa.
Imenno blagodaria ýnikalnoi biznes-srede, dýhý predprinimatelstva Almaty iavliaetsia delovym tsentrom strany.
Odnoi iz naibolee aktýalnyh zadach iavliaetsia ograjdenie biznesa ot popytok nezakonnogo vmeshatelstva.
V pervýiý ochered, rech idet o faktah reiderstva i vymogatelstva pod vidom kontrolno-nadzornoi ili pravoohranitelnoi deiatelnosti. My ýje ne raz ob etom govorili primenitelno k raznym sitýatsiiam.
Po moemý porýcheniiý podgotovlen paket zakonodatelnyh mer, napravlennyh na protivodeistvie etim negativnym proiavleniiam.
Sootvetstvýiýshaia rabota býdet zavershena do kontsa tekýshei sessii Parlamenta. Konechnoi tseliý iavliaetsia postroenie bezýprechnoi s tochki zreniia zakonnosti modeli otnoshenii biznesa i gosýdarstvennyh organov.
Sýshestvýet ýspeshnyi primer Singapýra, ego mojno zaimstvovat. Nichego nevozmojnogo net, vse delo v reshimosti dostich postavlennoi tseli.
Eshe odnoi vajnoi problemoi iavliaetsia neeffektivnoe vzaimodeistvie biznesa s grajdanskimi gosslýjashimi, sotrýdnikami akimatov, ministerstv i institýtov razvitiia.
A ved imenno oni otvechaiýt za kliýchevye dlia biznesa resheniia, to est vydachý litsenzii i razreshenii, podvedenie infrastrýktýry, sýbsidii i prochie mery podderjki.
V poslednee vremia gosýdarstvennye slýjashie opasaiýtsia prinimat otvetstvennye ýpravlencheskie resheniia. Nado imet v vidý, chto v sfere ekonomiki daleko ne vsegda ýdaetsia sprognozirovat riski i porýchitsia za ýspeshnost proekta. Nýjno chetko razlichat motivy togo ili inogo deistviia.
Esli chinovnikom dvigali korrýptsionnye pomysly, poblajek emý byt ne mojet. Eto iasno.
No kogda gosýdarstvennyi slýjashii oshibsia i ne polýchil ot etogo nikakoi lichnoi vygody, privlechenie ego k ýgolovnoi otvetstvennosti lomaet sýdbý dannogo cheloveka, a takje porojdaet opasnýiý po svoim posledstviiam inertnost gosýdarstvennogo apparata, neobhodimye resheniia ne prinimaiýtsia, dominirýiýshýiý rol priobretaet praktika kollektivnoi otvetstvennosti. A eto sploshnye zasedaniia, sbor podpisei i tak dalee.
Takoe polojenie del nedopýstimo. Ranee ia ýje daval porýchenie detalno razbiratsia v podobnyh sitýatsiiah. Vnov obrashaiý vnimanie pravoohranitelnyh organov na etý problemý.
Sledovatelno, otvetstvennye sotrýdniki pravoohranitelnyh organov doljny rabotat professionalno, ne gnatsia za pokazateliami. V protivnom slýchae býdem prinimat kadrovye resheniia.
V svoem proshlogodnem Poslanii ia ýkazyval na neobhodimost vnedreniia trehzvennoi modeli s chetkim razdeleniem polnomochii mejdý politsiei, prokýratýroi i sýdom.
Eshe raz podcherkivaiý – zakonnost i spravedlivost doljny stat osnovnymi printsipami ýgolovnogo deloproizvodstva. A eto vozmojno tolko cherez ýkreplenie sistemy sderjek i protivovesov. Pri jelanii otdelit zerna ot plevel sovershenno ne trýdno, odno delo – chinovnik beret vziatki, «pilit» biýdjet, drýgoe delo – prinimaet resheniia, ishodia iz interesov gosýdarstva.
Poetomý porýchaiý Generalnoi prokýratýre v ramkah vnedreniia trehzvennoi modeli vyrabotat effektivnyi pravovoi mehanizm predotvrasheniia nezakonnogo ýgolovnogo presledovaniia grajdanskih gosýdarstvennyh slýjashih.
V-chetvertyh, zashita inostrannyh investitsii.
V nyneshnih realiiah konkýrentsiia za nih stanovitsia eshe bolee ostroi. Ot togo, naskolko komfortno investory smogýt vesti dela v nashei strane, zavisit ýspeshnoe razvitie ekonomiki i blagosostoianie sograjdan.
Chýtkoe otnoshenie k investoram doljno stat imperativom dlia gosýdarstvennyh organov, esli hotite, ih glavnoi zadachei.
Poetomý ia predosteregaiý pravoohranitelnye i drýgie ýpolnomochennye strýktýry ot neobosnovannogo vmeshatelstva v deiatelnost investorov.
V-piatyh, neobhodimo ýsilit pozitsii goroda v innovatsionnoi sfere.
Almaty imeet vse osnovaniia byt liderom dannoi otrasli, nýjno tolko napravit energiiý v pravilnoe rýslo.
My mnogo govorim o tom, chto Almaty doljen stat tsentrom pritiajeniia vysokotehnologichnyh kompanii iz-za rýbeja. Vse ýsloviia dlia etogo sozdany.
Fýnktsionirýet Park innovatsionnyh tehnologii s neobhodimoi pravovoi i injenerno-kommýnikatsionnoi infrastrýktýroi. V gorode raspolagaiýtsia vedýshie výzy strany, samaia bolshaia kontsentratsiia venchýrnogo kapitala.
Porýchaiý Pravitelstvý sovmestno s akimatom i zainteresovannym biznesom razrabotat pýl tselevyh investitsionnyh predlojenii dlia krýpneishih tehnologicheskih kompanii mira.
Neobhodimo sformirovat plan po spetsialnomý road-show i provedeniiý vstrech s rýkovodstvom takih kompanii. Vnedrennyi po moemý porýcheniiý mehanizm strategicheskih investitsionnyh soglashenii pozvoliaet nam sformirovat ýnikalnye fiskalnye i pravovye ýsloviia.
Jdý konkretnyh rezýltatov po etim voprosam.
Kelesi másele. Qalany jáne onyń tóńiregin damytýdyń taǵy bir mańyzdy baǵyty – týrizm salasy.
Almatyda belsendi demalys oryndarymen, iaǵni taýda shańǵy tebýmen qatar kóptegen mádeniet ortalyqtary bar. Mundai ortalyqtarǵa, ásirese sheteldik týrister kóptep barady.
Jalpy, sońǵy 10 jylda ózge elden kelýshilerdiń sany úsh ese artty. Iaǵni, 2019 jyly Almatyǵa 435 myńnan astam adam kelipti.
Sondai-aq ishki týrizm boiynsha oń ózgerister bar. Osy kezeńde qalaǵa kelgen azamattarymyzdyń sany shamamen
5 esege kóbeidi. 2019 jyly shamamen 900 myń adam kelipti.
Almaty – Mercer kompaniiasy ótkizetin bedeldi reitingke qosylǵan birden-bir qala (álemdegi 230-dan astam qalanyń turmys sapasy jónindegi reiting). Bul – jaqsy kórsetkish.
Qalanyń týristik áleýetin odan ári damytyp, tiimdi paidalaný kerek. Degenmen, osy salada sheshimin tappaǵan máseleler bar. Az emes.
Kóptegen nysandardyń jaǵdaiy syn kótermeidi. Qyzmet sapasy da tómen.
Biraq, soǵan qaramastan, demalýshylar úshin munyń bári qymbatqa túsedi. Sondyqtan áli de kóp jumys atqarý qajet.
Ákimdik básekeniń damýyna jaǵdai jasap, tiimdi qoldaý sharalaryn qolǵa alýǵa tiis.
Týristerdi tartý úshin qala jáne oblys ákimdikteriniń úilesimdi jumys isteýi óte mańyzdy. Qonaqtarǵa keshendi ári sapaly qyzmet kórsetilýi kerek.
Almaty qalasynyń jáne Almaty oblysynyń ákimdikterine aglomeratsiia aiasynda týrizmdi damytýdyń birlesken baǵdarlamasyn ázirleýdi tapsyramyn.
EKINShI. Halyqty jumyspen qamtý.
Pandemiia kezinde bul máseleniń ózektiligi arta tústi.
Qazirgi kúrdeli kezeńdegi bizdiń basty mindetimiz – jumyssyzdyqtyń kúrt kóbeiýine, jumys oryndarynyń jappai qysqarýyna jáne turǵyndar tabysynyń azaiýyna jol bermeý.
Sonymen birge iskerlik belsendilikti saqtaý úshin biznesti yntalandyrý óte mańyzdy.
Ekonomikany qoldaýdy, jumys oryndaryn saqtap, jańasyn ashýdy kózdeitin keshendi jospar júzege asyryldy. Nátijesinde byltyr Almatydaǵy jumyssyz azamattardyń 33 paiyzy eńbekpen qamtyldy.
Meniń tapsyrmam boiynsha Jumyspen qamtýdyń jol kartasy aiasynda 228 joba júzege asyryldy. 22 myń jańa jumys orny ashyldy. Osy sharalarǵa qaramastan, qaladaǵy jumyssyzdyq kólemi elimiz boiynsha áli de eń joǵary deńgeide (5,3% nemese 53,8 myń adam) qalyp otyr.
Jumyspen qamtylsa da, tabysy mardymsyz azamattardyń úlesi jalpy respýblikalyq kórsetkishten úsh esedei artyq.
Sonymen qatar almatylyq jastardyń arasyndaǵy jumyssyzdyq deńgeii joǵary. Osy máselege airyqsha nazar aýdarǵan jón.
Qalada biznes ókilderi men joǵary bilikti mamandar shoǵyrlanǵan. Shahardyń ishki damý áleýeti zor. Sondyqtan bul turǵyda erekshe ustanym bolýy kerek.
Jańa jumys oryndaryn qurý úshin Almaty ákimine biznesti damytýdyń basym baǵyttaryn aiqyndaýdy tapsyramyn.
Sondai-aq ákimdik memlekettik baǵdarlamalar aiasynda azamattarǵa kásipkerlikpen ainalysýdyń qyr-syryn úiretýi kerek.
Biz biyl Jumyspen qamtý jol kartasynyń múmkindikterin edáýir keńeittik. Endi buǵan deiingi qatelikter qaitalanbaýy kerek. Mysaly, 228 jobanyń 42-si ǵana uzaq merzimge arnalǵan. Bul – turaqty jumyspen qamtylǵandardyń sany óte az degen sóz. Tipti, azamattardyń úshten biriniń mindetti zeinetaqy salymy joq.
Esep komiteti jol kartasyna aýdit júrgizdi.
Sonyń nátijesinde anyqtalǵan zań buzýshylyqtardyń keltirgen shyǵyny –
26 milliard teńge.
Bir sózben aitqanda, osynshama orasan qarjy ysyrap bolyp otyr.
Eńbek jáne halyqty áleýmettik qorǵaý ministrligine ákimdikpen birge biylǵy jol kartasyn sapaly oryndaýdy tapsyramyn.
ÚShINShI. Áleýmettik sala.
Men jaqynda Ulttyq keńes otyrysynda erekshe kútimge muqtaj jandardy qoldaý úshin birqatar naqty bastama kóterdim.
Kóp uzamai bul jumystyń oń áseri bolady dep senemin.
Biz olarǵa barynsha qolaily orta qalyptastyryp, qajetti qyzmetterdi usynýǵa tiispiz.
Bul – memlekettiń áleýmettik saladaǵy mańyzdy mindetiniń biri. Alaida, qala ákimdigi men jaýapty qurylymdar óz jumysyn tiimdi atqarmai otyr. Mysaly, múmkindigi shekteýli adamdarǵa yńǵaily degen oryndardyń kópshiligi, shyn máninde, talapqa sai emes.
Mundai jandardyń 15 paiyzy nemese 6,5 myń adam qajetti áleýmettik qyzmetti paidalana almai otyr.
Aýtizmge shaldyqqan balalarǵa tiisti kómek tolyq berilmeidi.
Qala ákimdigine muqtaj jandardy ońaltý jabdyqtarymen qamtamasyz etý jónindegi is-sharalar josparyn jasaýdy tapsyramyn.
Sondai-aq áleýmettik jáne basqa da nysandardy tiisti standarttarǵa sáikestendirý qajet.
Memleket úshin adam kapitaly tabystyń basty kepili ekenin men únemi aityp júrmin.
Jaqynda bekitilgen Qazaqstannyń 2025 jylǵa deiingi Ulttyq damý josparynda osy máselege basa mán berildi.
Jalpy, bul jospardy Úkimet mindetti túrde júzege asyrýy kerek. Bul jumysty men ózim jeke qadaǵalaimyn.
Adam kapitalynyń sapasy mektep pen balabaqshanyń sapasyna tikelei bailanysty.
Almatyda sanitarlyq normalar men erejelerge sai kelmeitin bilim berý mekemesi bolmaýǵa tiis.
Qalada balabaqsha (45 myń) men mekteptegi (30 myń) oryn tapshylyǵy áli de bar.
Sondai-aq qosymsha bilim berý isinde kemshilikter kezdesedi. Men bul máselege qatysty birneshe ret tapsyrma berdim. Biraq, áli kúnge deiin naqty nátije joq. Memleket pen jekemenshiktiń seriktestigin tiimdi paidalaný qajet.
Byltyr eki-aq jańa mektep boi kóterdi.
Bes mekteptiń janynan qosymsha ǵimarat salyndy.
Oryn sany bar-joǵy 4 myńǵa kóbeidi.
Sonymen birge nebári 670 oryndyq 4 balabaqsha ashyldy. Eki million turǵyny bar qala úshin munyń qai-qaisysy da jetkiliksiz.
2025 jylǵa deiin Almatyda kóptegen jańa bilim berý mekemesin salý josparda bar ekenin bilemin. Bul rette, demografiia jáne kóshi-qon úderisi eskerilýge tiis.
Ákimdikke mekteptegi, balabaqshadaǵy oryn tapshylyǵyn kezeń-kezeńimen azaitýdyń josparyn jasaýdy tapsyramyn.
Taǵy da qaitalap aitamyn: ony júzege asyrýǵa memleket pen jekemenshiktiń múmkindikterin keńinen paidalaný qajet.
* * *
Sitýatsiia s pandemiei ýsýgýbila i bez togo neprostýiý sitýatsiiý v sfere zdravoohraneniia goroda.
Na fone kontsentratsii ýsilii na borbý s koronavirýsom v ten ýshli drýgie nabolevshie voprosy. Osobýiý trevogý vyzyvaet rost materinskoi smertnosti v gorode. Ona ývelichilas v 1,6 raza.
Ýhýdshilis mnogie pokazateli zdorovia naseleniia. V chastnosti, ývelichilas smertnost ot boleznei sistemy krovoobrasheniia i zlokachestvennyh novoobrazovanii.
V tselom, prihoditsia konstatirovat, chto grajdane ne ýdovletvoreny kachestvom meditsinskih ýslýg.
Rebrom stoit i vopros s nehvatkoi meditsinskih kadrov. Problema ne reshaetsia godami. Naibolee ostro ona proiavilas v ýsloviiah rejima chrezvychainogo polojeniia.
Gorodý neobhodimo okolo 300 vrachei. Eto ochen mnogo. Esli takoe polojenie v Almaty, to chto govorit ob otdalennyh regionah.
Sitýatsiia ýsýgýbliaetsia kadrovoi chehardoi v ýpravlenii zdravoohraneniia goroda. Tam byli korrýptsionnye narýsheniia. Vo vsiakom slýchae stabilnosti s kadrami v ýpravlenii zdravoohraneniia ili departamente zdravoohraneniia ne bylo.
Akimatý nýjno predmetno zaniatsia resheniem etih voprosov. Trebýetsia ýsilit rabotý po privlecheniiý meditsinskih kadrov.
Rassmotrite vozmojnost vydeleniia sotsialnogo paketa vostrebovannym rabotnikam, v tom chisle spetsialistam ýpravleniia zdravoohraneniia goroda.
Dalee. Po istechenii goda s nachala pandemii, prihoditsia konstatirovat fakt nestabilnoi epidemiologicheskoi sitýatsii v strane.
Riad gosýdarstv ýje priznali vsplesk tretei volny, vyzvannoi novymi shtammami koronavirýsa. Zabolevaemost v mire rastet, v tom chisle i v sosednih s nami gosýdarstvah.
Seichas Almaty nahoditsia v «krasnoi zone». Iz-za etogo my vynýjdeny provodit takoe vajnoe zasedanie v onlain-formate, chto podcherkivaet vsiý sereznost sitýatsii.
Ýje nabliýdaetsia rost kolichestva tiajelyh patsientov i zapolniaemost reanimatsionnyh koek. Pri etom otmechaetsia znachitelnoe snijenie epidemiologicheskoi nastorojennosti grajdan, poteria bditelnosti s ih storony i, kstati govoria, so storony biznesa. Nabliýdaetsia vseobshee privykanie k bolezni, chto kraine opasno dlia zdorovia grajdan.
Sledovatelno, imeetsia vysokii risk povtoreniia letnei sitýatsii. Ne vse konechno zavisit ot vrachei i sistemy zdravoohraneniia. Poetomý v ocherednoi raz prizyvaiý sograjdan ne teriat vyderjki, sobliýdat vse sanitarnye normy, podderjat massovýiý vaktsinatsiiý ot koronavirýsa.
V svoiý ochered Pravitelstvo i akimaty doljny byt gotovy k massovoi vaktsinatsii. My dali ei start 1 fevralia. Odnako, na dannyi moment polnostiý provaktsinirovannyh grajdan chýt bolee 19 tysiach.
Po planý je my doljny vaktsinirovat bolee 6 millionov chelovek. Ob etom my zaiavili pýblichno. Poetomý, esli ne hvataet sobstvennyh proizvodstvennyh moshnostei i postavok vaktsiny iz Rossii, nýjno vyhodit na rynok i importirovat trebýemyi obem.
Bez dostijeniia kollektivnogo immýniteta nam ne poborot bolezn i ne vosstanovit ekonomiký. Porýchaiý Pravitelstvý aktivizirovat dannýiý rabotý. Býdý derjat dannyi vopros na kontrole.
Eshe raz obrashaiýs k grajdanam. Nýjno polojitelno otnositsia k samoi vaktsinatsii, drýgogo vyhoda net.
TÓRTINShI. Infraqurylymdy damytý.
Qaladaǵy ózekti máseleniń biri – turǵyn úi máselesi.
Bir jylda Almatydaǵy turǵyn úi kezegi azaiýdyń ornyna 10 paiyzǵa kóbeidi.
Kezekte 27 myń otbasy tur.
Qala boiynsha tozyǵy jetken úilerdiń sany 1,5 myńǵa jýyqtaidy. Onyń jartysynan kóbi Túrksib jáne Jetisý aýdandarynda. Bul úilerde 60 myńnan astam adam turady.
2019 jyly ótken jinalysta men eski úilerdi jańartý baǵdarlamasyn ázirlep, qabyldaýdy tapsyrdym.
Jumystyń nátijesi qandai? Osy suraqtarǵa kim jaýap bere alady?
Jalpy, qai aýdandar qamtyldy?
Bul másele óte ózekti, óte mańyzdy.
Jalpy bul jumysty ári qarai jalǵastyrý qajet. Men ózim bul jumysty qadaǵalaimyn.
Jalpy, qaladaǵy qaita jańǵyrtý (iaǵni, renovatsiia) jáne keshendi qurylys – óte mańyzdy másele.
6 jylda kóp páterli úilerdiń jalpy sany 13 paiyzǵa, jer úiler 2 esege kóbeidi.
Bir sózben aitsaq, sýbýrbanizatsiia úderisi beleń aldy.
Qala kólemi aitarlyqtai ulǵaiyp, infraqurylymǵa jumsalatyn shyǵyn artty. Ákimdik bul úderisti baqylaýda ustap, keshendi ári uzaq merzimdi sharalar qabyldaýǵa tiis.
Qala turǵyndaryna serýenge shyǵatyn jerler árdaiym qajet. Sondyqtan saiabaqtardy kóbirek salýdy jedel qolǵa alý kerek.
Ókinishke qarai, Almaty burynǵydai jasyl qala emes ekeni anyq, al onyń «Taza qala» degen dańqy tipti ǵaiyp bolǵan.
Seismikalyq qaýipti aimaqtaǵy bei-bereket qurylys jaǵdaidy odan beter ýshyqtyra túsýde.
Taý bókterindegi keibir úiler men kottedjder júiesiz salynǵan.
Bul týraly talai ret aityldy. Arnaiy tapsyrma berildi. Biraq, áli naqty nátije shyǵarǵan joqsyzdar. Munda, tipti, jaýyn sýy aǵatyn aryqtar men qubyrlar joq.
Ákimdikke sel jáne kóshkin bolýy múmkin aýmaqtarda adamdardyń, sharýashylyq nysandary men demalys oryndarynyń qaýipsizdigin qamtamasyz etýdi tapsyramyn.
Taýly aýmaqtardan jer telimderin berýge qatań baqylaý ornatý kerek.
Jalpy, Almatyda jer tapshy ekeni belgili. Biraq, Bas prokýratýranyń málimetine qarasaq, qalada 3,7 myńnan astam gektar jer paidalanylmai otyr. Onyń bárin tolyqqandy ekonomikalyq ainalymǵa engizý qajet.
Kelesi másele. Qalany damytý jáne qurylys salý kezinde turǵyndardyń pikirin eskerý óte mańyzdy.
Men buǵan deiin qala ortalyǵynda bei-bereket qurylys jumystaryn júrgizýge tyiym salýdy tapsyrdym. Biraq, osy máselege bailanysty aryz-shaǵymnyń sany áli azaimai tur. Bir jyldyń ishinde maǵan 120 ótinish kelip tústi. Tipti, eski alańnyń mańyna kezekti saýda ortalyǵyn salǵysy kelgender bar. Olardyń áreketi jurttyń narazylyǵyn týdyrýda. Mundai derekter az emes.
Ǵimarattar onsyz da tyǵyz ornalasqan aýdandarda qurylys júrgizýge ruqsat berilgen.
Qala ákimdigi men quzyrly organdar qaida qaraidy?! Bul úlken suraq.
Taǵy da aitarym: biz, eń aldymen, qala turǵyndary úshin jasyl jelekti jerlerdi kóbeitýimiz qajet.
Almaty adamdarǵa qyzmet etetin, mádenietti qala bolýy kerek.
Bas prokýratýraǵa ákimdikpen birge osy jaǵdaidy saralap, tiisti sharalar qabyldaýdy tapsyramyn.
Maǵan bir aidyń ishinde baiandańyzdar.
Ákimdikke qala qurylysynyń interaktivti kartasyn ázirleýdi usynamyn.
Bul, eń aldymen, osy saladaǵy jumystyń meilinshe ashyq bolýy úshin qajet. Iaǵni, qoǵamdyq baqylaý kerek.
Qurylys júrgizý úshin qoǵamdyq keńestiń kelisimi talap etiletin jerler kartada aiqyn belgilenýge tiis.
Júiesiz qurylystyń kesirinen qalany sýmen qamtamasyz etý qiynǵa soǵyp otyr. Tipti, aýanyń tazarýyna kedergi keltirýde. Sondyqtan ekologiialyq talaptardyń saqtalýyn qatań baqylaýǵa alý qajet.
Arhitektýralyq josparlaý boiynsha sheshim qabyldaýǵa qala turǵyndaryn belsendi túrde qatystyrǵan jón. Ázirshe ákimdiktiń bul baǵyttaǵy jumysy ashyq emes.
Sondai-aq kóp qabatty úilerdegi liftilerdiń jaǵdaiy da syn kótermeidi.
Qalada iske qosylǵanyna 25 jyldan asqan bir jarym myń eski lift bar.
Ákimdik menshik ielerimen birlesip, osy liftilerdi qalpyna keltirýge nemese aýystyrýǵa tiis.
Bul – azamattarymyzdyń qaýipsizdigine bailanysty óte mańyzdy másele.
Taǵy bir másele. Qalanyń turǵyn úi-kommýnaldyq sharýashylyǵyna tiesili jeliniń 60 paiyzy eskirgen.
Sonyń kesirinen qaita-qaita apat bolyp, turǵyndar jaryqsyz otyrýǵa májbúr.
Elektr qýaty da jii ysyrap bolýda.
Ákimdik quzyrly ministrlikpen birlesip, infraqurylymdyq jelilerdi kezeń-kezeńimen jańartý isin qolǵa alýǵa tiis.
* * *
Znachimym infrastrýktýrnym proektom dlia vsego regiona iavliaetsia stroitelstvo obezdnoi avtomobilnoi dorogi.
Na segodnia po podvedeniiý radialnyh dorog k BAKADý est riad voprosov. V chastnosti, vyiasniaetsia, chto v 2021 godý dlia zaversheniia probivki prospekta Abaia k ýje vydelennym iz respýblikanskogo biýdjeta finansam, a eto 2,9 milliarda tenge, trebýiýtsia dopolnitelnye sredstva v razmere okolo dvýh milliardov tenge.
Pochemý nelzia srazý chetko splanirovat vse rashody? Ili zdes est kakie-to drýgie prichiny? Neponiatno.
Pravitelstvý sovmestno s akimami goroda i Almatinskoi oblasti neobhodimo obespechit finansirovanie etogo obekta v tekýshem godý.
Ostaetsia nereshennoi i problema mnogochasovyh avtomobilnyh probok. V tselom, ia tak polagaiý, videnie problem so storony rýkovodstva akimata imeetsia, o chem svidetelstvýet doklad akima Bakytjana Sagintaeva i vystýpleniia drýgih sotrýdnikov akimata. No seichas my vstýpili v reshaiýshii etap. Zdes deistvitelno nýjna soglasovannaia rabota akimata i Pravitelstva. V sviazi s chem ia obrashaiýs k rýkovodstvý Pravitelstva. Nýjno pomoch i, estestvenno, v ramkah imeiýshihsia finansovyh vozmojnostei gorodý Almaty s tem, chtoby vyiti iz problem, kotorye nakryli býkvalno «s golovoi» nash gorod, v kotorom my vse kogda-to jili.
Ákimdik jolairyqtar, ainalma joldar salyndy dep baiandaidy. Biraq, odan ázirge qaiyr bolmai tur.
Kósheler ǵana emes, úilerdiń aýlasy da kólikke lyq toly. Bir sózben aitqanda, «Baiaǵy jartas – bir jartas». Mysaly, «Altyn Orda» bazarynyń aldynan ótetin jol uzyn-sonar kólik keptelisinen kóz ashpaidy. Bul – ásirese, qala irgesindegi eldi-meken turǵyndary úshin eń ózekti máseleniń biri. Muny jurtshylyq qala ákimine talai ret aitqan. «Almaty – Bishkek» tas jolynyń osy jerden ótetin bóligi byltyr salynyp bitýge tiis bolatyn. Qajetti qarajat tolyq bólingen. Biraq, áli nátije joq.
Askar Ýzakbaevich, porýchaiý sovmestno s akimatami Almaty i Almatinskoi oblasti zavershit do kontsa goda stroitelstvo ýchastka «Raiymbek – Almaty».
PIaTOE. Ekologiia.
V Almaty ekologicheskaia problematika – eto ýje pritcha vo iazytseh. Na ispolnenii nahoditsia riad moih porýchenii po snijeniiý ýrovnia zagriazneniia vozdýha v gorode.
Pravitelstvo odobrilo proekt perevoda TETs-2 s ýglia na gaz pýtem rekonstrýktsii deistvýiýshih energeticheskih kotloagregatov. Teper samoe glavnoe – ne dopýstit ego ýdorojaniia i zatiagivaniia, kak eto ý nas chasto byvaet s takimi masshtabnymi proektami. Poetomý ia trebýiý, chtoby vse raboty ýlojilis v tekýshýiý zaplanirovannýiý stoimost.
Namechennye sroki perevoda schitaiý zatianýtymi. Jiteli goroda ne mogýt jdat, trebýetsia ýskorit realizatsiiý proekta. Pravitelstvý, akimatý i fondý «Samrýk-Kazyna» sledýet do 1 maia tekýshego goda vnesti okonchatelnoe predlojenie po tehnicheskim resheniiam, stoimosti i srokam.
Eshe odnim istochnikom zagriazneniia gorodskogo vozdýha iavliaetsia TETs-3. Porýchaiý Pravitelstvý sovmestno s akimatom priniat plan ee modernizatsii.
Neobhodimo provesti tshatelnyi analiz s ýchetom vseh vozmojnyh tehnologicheskih variantov. K etoi rabote sledýet podkliýchit naýchnye ýchrejdeniia i ekspertov.
Sobliýdenie ekologicheskih norm kasaetsia i drýgih promyshlennyh predpriiatii. V tsentre goroda i ego okrestnostiah deistvýiýt 10 prirodopolzovatelei, otnosiashihsia k pervoi kategorii opasnosti.
Eto nalagaet bolshýiý otvetstvennost na vladeltsev dannyh predpriiatii i trebýet jestkogo kontrolia so storony akimata i Pravitelstva. Ia zdes obrashaiý vnimanie rýkovoditelia sootvetstvýiýshego vedomstva, kak, vprochem, i drýgih ministerstv. Eto obshaia zadacha.
Krome perevoda gorodskih TETs na gaz, neobhodimo zavershit gazifikatsiiý chastnogo sektora Almatinskoi aglomeratsii, a eto okolo 108 tysiach domov.
V etom voprose, Bahytjan Abdirovich, Amandyk Gabbasovich, vy doljny deistvovat v tesnoi koordinatsii.
Dalee. Proshlogodnii vesennii karantin nagliadno pokazal, kak snijenie avtomobilnogo trafika privelo k oshýtimomý ýmensheniiý vybrosov. Poetomý prioritetnoi zadachei iavliaetsia perevod transporta na bolee chistye vidy topliva.
Ranee ia daval takoe porýchenie. Akimatý i Ministerstvý energetiki. Teper etý rabotý sledýet aktivizirovat.
Dlia ýlýchsheniia ekologii goroda neobhodimo posledovatelno narashivat «zelenyi» massiv. Ob etom govorilos neodnokratno. Odnako chto my vidim segodnia?
Slýchai nezakonnoi vyrýbki derevev i ýnichtojeniia sadov vse eshe prodoljaiýtsia. Bolee togo, oni proishodiat v istoricheskom tsentre goroda.
Almaty, kak ia ýje skazal, ýtratil slavý zelenogo, chistogo goroda. V etom vinovaty my sami, vneshnih sil i ih vliianiia ne bylo, soslatsia ne na kogo.
Nyneshnee pokolenie ýpravlentsev, da i predprinimatelei riskýet vliapatsia v istoriiý kak nedrýgi prirody i zelenyh nasajdenii.
Gorodý nýjny ne novostroiki v tsentre goroda, o chem govoril segodnia predsedatel Assotsiatsii arhitektorov, a ýhojennye parki, skvery, zelenye ýlitsy. Gorojanam seichas negde gýliat, krome Terrenkýra i parka Pervogo Prezidenta.
My ýje zakonodatelno ývelichili razmer shtrafnyh sanktsii za vyrýbký derevev. No ona prodoljaetsia. Nesmotria na ýsiliia nekotoryh chinovnikov. Nedavno, kstati, ia s interesom prochital interviý nachalnika ýpravleniia akimata Natali Levinskoi i otvetstvennyh grajdan, komý ia vyrajaiý blagodarnost. Vse je zelenye nasajdeniia v gorode sokrashaiýtsia, nado priznat.
Ministerstvý vnýtrennih del i akimatý trebýetsia ýsilit rabotý po vyiavleniiý pravonarýshitelei i privlecheniiý ih k strogoi otvetstvennosti.
Dlia sozdaniia polnotsennogo zelenogo poiasa vokrýg Almaty ejegodnaia potrebnost v sajentsah sostavliaet 250 tysiach shtýk.
V voprose ozeleneniia goroda ne mojet byt mesta kampaneishine, beshoziaistvennosti i lobbirovaniiý chih-libo interesov. Vo glave ýgla doljny stoiat naýchnyi podhod, professionalizm, komfort jitelei i garmonichnoe razvitie goroda.
My obiazany vernýt Almaty repýtatsiiý «zelenogo» goroda.
Sereznýiý ozabochennost almatintsev vyzyvaet rost stihiinyh svalok. Stepen pererabotki tverdyh bytovyh othodov v gorode sostavliaet vsego 10%, chto pochti v 2 raza nije srednerespýblikanskogo ýrovnia.
Vo vsem mire ýje davno razrabotany programmy po effektivnomý ýpravleniiý othodami, aktivno ispolzýiýtsia tsifrovye tehnologii. Eti standarty doljny stat normoi i dlia nas, osobenno v krýpnyh gorodah. Poetomý porýchaiý akimatam Almaty i Almatinskoi oblasti razrabotat i nachat realizatsiiý proekta po ýpravleniiý othodami, v tom chisle promyshlennymi, s vkliýcheniem blizlejashih naselennyh pýnktov.
Bolshoe znachenie imeet aktivnost grajdan po nalajivaniiý sistemy samoýpravleniia v jilyh domah. Takaia sistema sýshestvýet vo mnogih stranah: v Srednei Azii i v Evrope.
Nedavno ia obratil vnimanie na odný pýblikatsiiý v sredstvah massovoi informatsii, v kotoroi almatintsy vyskazyvaiýt nedovolstvo po povodý zagriaznennosti i nizkogo ýrovnia blagoýstroistva territorii vokrýg vodohranilisha Sairan. Voprosy ý gorojan vyzyvaet i chistota samogo vodohranilisha.
Posle moego porýcheniia byla nachata sootvetstvýiýshaia rabota, provedeny neskolko aktsii po ochistke. No etogo nedostatochno. Razovymi meropriiatiiami etý problemý ne reshit.
Akimatý neobhodimo realizovat kompleksnyi plan po blagoýstroistvý i rekýltivatsii territorii vokrýg dannogo vodohranilisha, kotoroe iavliaetsia, v printsipe, aktivom vsego goroda. Po vozmojnosti privlech sponsorov.
V tselom, gorodskie vlasti doljny rassmatrivat rabotý po blagoýstroistvý goroda kak prioritetnýiý.
ShESTOE. Razvitie prigorodov i naselennyh pýnktov Almatinskoi aglomeratsii.
Almaty – eto ne tolko samyi bolshoi gorod Kazahstana, eto eshe i iadro krýpneishei v strane aglomeratsii. Chetkoe ponimanie dannogo fakta neobhodimo dlia vystraivaniia pravilnoi dolgosrochnoi politiki.
Nelzia podhodit k voprosam razvitiia goroda i Almatinskoi oblasti po otdelnosti. Eto ýje poniatno. Osnovnye kachestvennye rabochie mesta sozdaiýtsia v gorode. Eto neizbejno stimýlirýet tak nazyvaemýiý maiatnikovýiý migratsiiý.
Voprosy transportnoi infrastrýktýry aglomeratsii doljny byt resheny kompleksno, s ýchetom ekologicheskoi sostavliaiýshei. Porýchaiý Pravitelstvý sovmestno s akimatami Almaty i Almatinskoi oblasti razrabotat transportnýiý model aglomeratsii.
Dalee. Nam neobhodimy naýchno obosnovannye podhody k statistike aglomeratsii. Eto pozvolit pravilno otsenivat realnýiý kartiný aglomeratsii kak nedelimogo ekonomicheskogo regiona.
Na baze etogo býdet iasno, kýda sledýet napravliat resýrsy i ýsiliia. Porýchaiý Natsionalnomý biýro statistiki sovmestno s akimatami prorabotat vopros vedeniia aglomeratsionnoi statistiki.
Po voprosam razvitiia stolichnoi i Almatinskoi aglomeratsii byla sozdana spetsialnaia komissiia. Mejdý dvýmia akimami zakliýchen memorandým, priniat mejregionalnyi plan meropriiatii do 2030 goda.
Odnako, po vsei vidimosti, eti instrýmenty tak i ne zarabotali na sistemnom ýrovne. Pravitelstvý sovmestno s akimami nýjno v sjatye sroki vyrabotat bolee deistvennyi mehanizm vzaimodeistviia. Memorandýmy podpisyvat, konechno, nýjno vremia ot vremeni, no eto je odna strana i regiony ne doljny podpisyvat, v printsipe, dogovory, kak eto priniato na mejdýnarodnom ýrovne. No samoe glavnoe – eto kýratorstvo Pravitelstva nad realizatsiei moih porýchenii v otnoshenii sistemnogo resheniia vseh problem.
Neobhodimo opredelit osnovnye voprosy na styke razvitiia dvýh administrativnyh edinits, zatem vyrabotat sovmestnye shagi po ih resheniiý.
Mery doljny byt napravleny na effektivnoe reshenie voprosov planirovaniia, stroitelstva, razvitiia infrastrýktýry, effektivnogo ispolzovaniia biýdjetnyh vozmojnostei dvýh regionov.
Sledýet, nakonets, sozdat Sovet po ýpravleniiý Almatinskoi aglomeratsiei, kotoryi nýjno bylo sformirovat eshe v proshlom godý. Seichas my govorim ob aglomeratsii. Kogda-to, 15 let nazad, my govorili o klasterah, zatem my govorili o proryvnyh proektah, o korporativnyh liderah i tak dalee. Davaite seichas dogovorimsia na meste, vot my govorim ob aglomeratsiiah i do kontsa polnostiý reshim dannýiý problemý. Inache my býdem postoianno razrabatyvat te ili inye plany, kontseptsii s krasivymi nazvaniiami, a voz i nyne tam. Poetomý, chto kasaetsia soveta, on ne doljen byt dejýrnym soveshatelnym organom – ego nýjno nadelit vsemi neobhodimymi polnomochiiami po resheniiý obsheaglomeratsionnyh voprosov.
Dlia resheniia voprosov na tsentralnom ýrovne predstoit zakrepit sootvetstvýiýshego zamestitelia Premer-ministra.
V tselom, nasha zakonodatelnaia i normativno-pravovaia baza ne v polnoi mere adaptirovana k modeli aglomeratsionnogo razvitiia. My pristýpaem k realizatsii novoi kontseptsii, no, estestvenno, ona povlechet za soboi i rabotý po izmeneniiý zakonodatelstva. Eto ochen obemnaia rabota, kotoraia potrebýet ýsilii so storony ispolnitelei, prejde vsego, Pravitelstva, i, konechno je, Parlamenta.
Pravitelstvý i akimam sledýet podýmat o bolee kompleksnom i sovremennom zakonodatelnom obespechenii razvitiia Almatinskoi aglomeratsii. Voprosy aglomeratsii doljny byt rassmotreny i na Vysshem ekonomicheskom sovete.
JETINShI. Qaýipsiz qala máselesi.
Tiisti standartqa sáikes turǵyndar táýliktiń kez kelgen ýaqytynda ózin alańsyz sezinýi kerek. Bul rette, Almatyda bári oidaǵydai dep aitýǵa bolmaidy. Mysaly, qala kósheleriniń 30 paiyzy qarańǵy nemese jaryq jartylai ǵana beriledi. Osyndai kemshilikter, ásirese, Alataý jáne Naýryzbai aýdandarynda baiqalyp otyr.
Eldegi eń iri shahar turǵyndarynyń HHI ǵasyrda jaryqqa zárý bolýy eshbir qisynǵa kelmeidi.
Ákimdikke osy máseleni turǵyndardyń ótinishin eskere otyryp, shuǵyl sheshýdi tapsyramyn.
Qaladaǵy qaýipsizdiktiń saqtalýyna beinebaqylaý júiesiniń tigizetin paidasy zor.
Qoǵamdyq tártipti qamtamasyz etý úshin onyń tiimdiligi óte joǵary.
Búginde Almatyda 120 myńnan astam beine kamera ornatylǵan. Bul – az emes, alaida, kameranyń barlyǵy birdei Jedel basqarý ortalyǵyna qosylmaǵan.
Intellektýaldy beinebaqylaýdyń múmkindikterin tolyq paidalaný kerek.
Men ákimdikke áleýmettik nysandarǵa kamera ornatyp, ony qalanyń biryńǵai beinebaqylaý júiesine qosýdy tapsyramyn.
Sondai-aq barlyq kamerany Almaty politsiia departamentiniń Jedel basqarý ortalyǵyna jalǵaý qajet. Mundai sharalar quqyq buzýshylyqtyń aldyn alýǵa múmkindik beredi.
Qurmetti keńeske qatysýshylar!
Biyl qańtar aiynda elimizdiń barlyq óńirlerimen birge Almatyda jergilikti sailaý ótti. Máslihattyń depýtattyq quramy jańardy.
Sondai-aq Qoǵamdyq keńes tabysty jumys isteýde.
Depýtattar men belsendi azamattar qaladaǵy kóptegen máselelerdiń sheshimin tabýǵa atsalysyp keledi. Osylai birlesip jumys istegen durys.
Sonymen, búgingi basqosýdy qorytyndylaiyq.
Qala ákimdigi alǵa qoiylǵan mindetterdi muqiiat júzege asyrýǵa tiis.
Tapsyrmalardyń ýaqtyly jáne sapaly oryndalýy Prezident Ákimshiliginiń baqylaýynda bolady.
Osymen jiyn aiaqtaldy.
