Aǵylshyn zertteýshisi jáne alǵan mamandyǵy boiynsha muǵalim Hilda Hýkhem - kezinde búkil Aziia jáne Eýropa qurlyqtaryn ózine táýeldi etip, tutasymen biligine alǵan, álemdi aibarymen seskendirip, ózin jahandyq bileýshi retinde moiyndatqan Uly Ámir Temirdiń bala kezinen bastap, taitalas tirshilik keship, altyn taqqa jetýi men odan ketken aralyqtaǵy uzaq ýaqytqa deiingi tutas kezeńdi qyryq jyldan asa zerttep, onyń joryqtaryn búge-shegesine deiin anyqtap, ata–teginiń qaidan shyqqandyǵyn jáne olardyń qaidan kelgendigin túbegeili, úńile zerdelep, saraptap, Uly qolbasshy týraly kóp jylǵy ǵylymi eńbegin álemdik qalyń oqyrmandarǵa usynǵan adam. Buǵan taǵy qosyp aitarymyz, osy ǵylymi jumystyń búkil taýqymeti men beinetin arqalai júrip, talai ret Ortalyq Aziia elderinde: iaǵni aitqanda, Qazqstan (ońtústik ólkelerde), Ózbekstan, Túrkmenstan respýblikalarynda ailap júrip Ámir Temir jóninde úlken, túbegeili zertteý júrgizgen azamatsha. Ol sonymen qatar, Saqyp Qyrannyń joryq joldarymen: Mysyr, Iran, Túrkiia, Qytai elderinde de bolyp, tabysty jumys júrgizedi. Alaida, osynaý beineti men aýyrtpashylyǵy kóp saparlarda júrip, óziniń densaýlyǵyna da aitarlyqtai ziian keltiredi.
"...So stýdencheskih let ona ývleklas Tsentralnoi Aziei i vsiý svoiý soznatelnýiý jizn posviatila ee izýcheniiý. Eiý opýblikovano bolshoe chislo rabot po ee srednevekovoi istorii, no glavnym trýdom iavilas istoriia o Timýre, opýblikovannaia v Londone krýpneishem izdatelstvom Hodder i Stoýton. Istoriia prinesla avtorý bolshýiý izvestnost i repýtatsiiý sereznogo issledovatelia istorii Tsentralnoi Azii, i ona byla priglashena v Britanskýiý entsiklopediiý v kachestve avtora o Timýre.
Vpervye v sovremennoi literatýre Hilda Hýkhem sozdala iz Timýra obraz jivogo cheloveka so vsemi ego atribýtami, polojitelnymi i otritsatelnymi svoistvami, so vsemi ego strastiami i ambitsiiami. Ee Timýr predstaet voennym geniem, klassnym shahmatistom.
...Timýr vydaiýshýiýsia lichnost. On vzoshel na tron Maverannahra 10 aprelia 1370 goda, v techenii 35 let on svoiý vlast, i ne tolko ne vypýskal iz rýk, no i ýkreplial ee. Vsiý svoiý jizn Timýr provel v sedle i vsiý jizn on kocheval. Ý Timýra ne bylo nikogda bespoleznoi jestokosti ili samodýrstva. On ne otkazyvalsia ni ot odnogo iz poedinkov, esli emý brosal vyzov ravnyi emý po polojeniiý protivnik i esli eto moglo sohranit jizni ego voinov ili jitelei osajdennyh im gorodov. Ego voinskaia doblest prinesla emý slavý velikogo polkovodtsa. Opyt ego bitv voshel v ýchebnye plany vseh voinskih akademii mira. V to je vremia on byl opytnym i dalnovidnym politicheskim deiatelem, tonkim pronitsatelnym diplomatom. Takovym predstaet vlastitel Maverannahra v trýdah Hilda Hýkhem".
Degenmen bul ǵylymi jumysqa qosyp, naqtylap aitarymyz, Ámir Temirdiń shyqqan taipasy men rýynyń kóp rette júrdim - bardym aitylatyndyǵy. Ámir Temirdiń túbi Naimannyń Barlas rýynan shyqqan. Bul oiymyzdy tereńdetip, osy saittyń orys tildi oqyrmandaryna da jetkizsek dep oilaimyz: "Eto tiýrkskoe plemia (Naimandar) sygralo bolshýiý rol v istorii Tsentralnoi Azii. On byl odin iz samyh vliiatelnyh i mogýshestvennyh tiýrkskih plemen. Ego vojdi vsegda nosili pochetnoe zvanie noionov i polzovalis iskliýchitelnym doveriem Chingishana. Oni byli k nemý blizki i im porýchalis naibolee otvetstvennye porýcheniia.
Zavoevav Maverannahr, Chingishan vydelil v ýdel im lýchshýiý chast svoih novyh vladenii – Kashkadariý, gde chast iz nih ostalis navechno. V posledýiýshih vekah oni priniali samoe aktivnoe ýchastie v borbe za vlast v Maverannahre".
Buǵan qosa, Hilda Hýkhemniń ǵylymi eńbegin oqi otyryp, Shyńǵys han jáne Ámir Temirge bailanysty kóp oqiǵalardyń oryn alǵan aýmaqtary men olardyń handyq qurǵan jáne bilik júrgizgen ataqonystary aitarlyqtai dáldikpen, taldanyp, saraptalyp kórsetilgen. Oǵan mysal retinde, osy eńbektegi myna joldardy aita keteiik: "…On takje (Chingishan) polzovalsia slýjboi ýigýrov, vetv tiýrkskogo naseleniia, naseliavshih razlichnye oazisy severnogo Tarima, po sosedstvý s Semirechem, gde nahodilas hanskaia stavka Chingishana. Oni imeli shirokie torgovye sviazi i v znachiteltnoi stepeni razvitýiý kýltýrý, literatýrý i pismennost, kotorýiý velikii han prinial dlia svoego sobstvennogo negramotnogo naroda. S etoi territorii i nachalos zavoevanie Kitaia v 1211 godý i v 1215 godý".
Ǵylymi eńbektiń taǵy bir aralyǵynda, mynandai jazbalardy oqisyń: "...On sam (Shyńǵys handy aitady) nazval svoe obedenivsheesia voisko Min - gol, kotoroe v posledsvii primenialos kitaitsami k ego narodý, a zaodno nazval tak teh, kto prisoedenilsia k nemý". (Qazirgi keibir ǵalymsymaq jazǵyshtardyń «Mońǵol» dep aityp júrgeni osy ǵoi. Myna sóilemderge qarasań, eshqandai da «Mońǵol» emes, «myń qol» degen sózden shyqqany anyq aitylyp tur. Tipti, olar Mońǵol qyrattarynda júrgen dep áýlekilenedi. Qazirgi Mońǵol aýmaǵynda ol kezde Qytai koroldiktermen únemi taitalas soǵys júrgizgen qalmaqtyń soltústik handyqtary mekendegen. Keiinnen, olar Qytaidan qyrǵyn tapqan soń, bos qalǵan dalaǵa birneshe ǵasyrdan keiin kelgen orman býriattary).
Mine, osyndai sóilemderdi oqi kele, kezinde saiahatshy jáne saýdager Marko Polonyń shynymen de óz jazbalarynda, Ortalyq Aziia elderin «Mońǵoldar» jáne «Tatarlar» dep úlken qatelikter jibergendigin ańǵarasyń. Osyǵan qarap, keiingi kóptegen jazýshylar jáne ǵalymdar qate pikirge boi aldyrǵan. Bizdiń aitarymyz, árbir tarihi jumysty jazarda, tereń zertteý júrgizip, taldap, salystyrmaly túrde jazý kerek. Áitpese, qazirgi mońǵol (muńǵul, myń qol ) atalǵan býriattar shynymen de Shyńǵys han oqiǵasyna eshqandai qatysy joq el-jurt deýge bolady.
Beisenǵazy Ulyqbek
Qazaqstan Jýrnalister Odaǵynyń múshesi.
