Búgin Memleket basshysy Qasym-Jomart Toqaevtyń tóraǵalyǵymen Qazaqstan Respýblikasy Úkimetiniń keńeitilgen otyrysy ótti. "Ult aqparat" oqyrman nazaryna jiynda el Prezidentiniń sóilegen sóziniń tolyq mátinin usynady.
***
Qurmetti Úkimet músheleri jáne jiynǵa qatysýshylar!
Búgin Úkimettiń kezekti keńeitilgen otyrysyna jinalyp otyrmyz.
Kúni tártibinde birqatar ózekti másele bar. Aldymen ótken jyldyń áleýmettik-ekonomikalyq damý nátijelerin qarastyramyz.
Jalpy, byltyr jaqsy kórsetkishterge qol jetkizdik.
Atap aitsaq, ekonomikalyq ósim
4,5 paiyz boldy.
Ekonomikanyń negizgi salalarynda ósý qarqyny baiqaldy.
Bul kórsetkishterdiń barlyǵy halyqtyń turmys sapasyna oń yqpal etedi.
Sailaý aldyndaǵy tuǵyrnamada aitylǵan negizgi mindetterdi oryndaýymyz kerek. Bul elimizdiń ornyqty damýyna, halqymyzdyń ál-aýqatyn arttyrýǵa zor serpin beredi.
Qazir osy baǵytta atqarylǵan jumystarǵa toqtalyp, aldaǵy jospardy talqylaimyz.
Basty maqsat – qolda bar múmkindikterdi, áleýetimizdi tolyq paidalaný.
***
Qurmetti jiynǵa qatysýshylar!
Barlyq baiandamalardy tyńdadyq.
Endi, búgingi jiyndy qorytyndylaiyq.
Jalpy, eldegi makroekonomikalyq ahýal turaqty.
Biz álemdik damý qarqynynan qalyspai, ekonomikamyzdy órkendetip kelemiz.
Úkimet josparlanǵan makrokórsetkishterdiń bárine qol jetkizdi.
Birqatar mańyzdy baǵdarlama qabyldandy.
Sonyń ishinde – Memlekettik indýstriialyq-innovatsiialyq damý baǵdarlamasy, Biznestiń jol kartasy – 2025, Óńirlerdi damytý baǵdarlamasy, Densaýlyq saqtaý salasyn damytý baǵdarlamasy jáne taǵy basqalary.
Sailaý aldyndaǵy baǵdarlamany jáne halyqqa Joldaýymdy júzege asyrý úshin Úkimet pen Parlament úilesimdi jumys atqaryp jatyr. Bul – jaqsy.
Biýdjet salasy qyzmetkerleriniń jalaqysyn arttyrýǵa, Ataýly áleýmettik kómektiń jańa tetikterin engizýge baǵyttalǵan birqatar zańnamalyq akti qoldanysqa endi.
«Pedagog mártebesi týraly» zań qabyldandy.
Ekonomikany damytý jáne bizneske qoldaý kórsetý maqsatymen túrli tekserister júrgizýge moratorii engizildi.
Shaǵyn jáne mikro biznes salyqtan bosatyldy.
Shaǵyn jáne orta biznesten túsetin korporativti tabys salyǵyn óńirlerge berý úshin quqyqtyq negiz qalyptastyrdyq.
Mojno skazat, chto Pravitelstvo obespechivaet vypolnenie porýchenii Prezidenta.
Vmeste s tem sohraniaiýtsia voprosy otnositelno kachestva ekonomicheskogo razvitiia.
Lokomotivami rosta ostaiýtsia resýrsnyi potentsial i biýdjetnye investitsii.
Naibolshii rost pokazali otrasli stroitelstva, torgovli i transporta.
No stagnirýet kreditovanie ekonomiki: za 11 mesiatsev 2019 goda obem ssýdnogo portfelia k VVP snizilsia s 23 % do 22 %.
V proshlom godý my, k sojaleniiý, stali «chempionami» EAES po ýrovniý infliatsii.
Bolshaia problema – otsýtstvie znachitelnogo rosta proizvoditelnosti trýda. Medlenno rastet dolia nesyrevogo eksporta.
Kak vidite, zadach, sviazannyh s kachestvom ekonomicheskogo rosta mnogo. Bolshaia chast iz nih – strýktýrnye problemy, kotorye my reshaem mnogo let.
Moia printsipialnaia pozitsiia: tseli i zadachi, postavlennye Elbasy pered stranoi, ostaiýtsia neizmennymi. Strategiia «Kazahstan-2050», Strategicheskii plan razvitiia strany do 2025 goda, 100 Shagov Plana natsii. Eto nashi magistralnye orientiry.
Elbasy aldymyzǵa qoiǵan strategiialyq maqsattarǵa mindetti túrde qol jetkizýimiz kerek.
Vmeste s tem nastalo vremia perezagrýzki podhodov Pravitelstva k dostijeniiý etih strategicheskih tselei. Nado priznat: tempy realizatsii reform zamedlilis. Etot fakt konstatirýiýt mejdýnarodnye i otechestvennye eksperty.
Schitaiý vajnym podgotovit programmý glýbokih, vozmojno, radikalnyh reform ekonomiki strany.
Nam nýjen novyi ekonomicheskii kýrs, kotoryi dast chetkoe videnie kliýchevyh problem i metodov ih resheniia.
Reformy, kak izvestno, trebýiýt voli i reshitelnosti. Imenno k etomý ia prizyvaiý Pravitelstvo.
Reformalardy iske asyrý úshin, eń aldymen, myqty jiger kerek. Úkimet osy qasietti kórsetedi dep úmittenemin. Basqa jol joq, óitkeni ýaqytymyz da joq.
Poka je osnovnye resheniia prinimaiýtsia gosýdarstvennym apparatom medlenno, s ogliadkoi na mnogochislennye normativnye akty, so ssylkoi na neobhodimost mejvedomstvennogo soglasovaniia. Tak rabotat v ýsloviiah ýjestocheniia mejdýnarodnoi konkýrentsii i s ýchetom spravedlivyh trebovanii naroda ýje nelzia. Reformy pridetsia provodit býkvalno «cherez koleno».
Prezident ne mojet vystýpat v kachestve «nadsmotrshika», zastavliaia chinovnikov bystro i kachestvenno vypolniat neobhodimýiý rabotý, kontrolirovat hod realizatsii programm. Kstati, i Premer-ministr ne doljen rabotat v takom rejime. Pered nim stoiat sovsem drýgie zadachi. Poetomý gosapparat doljen fýnktsionirovat effektivno i operativno.
Tolko tak my smojem dostich stoiashih pered gosýdarstvom strategicheski vajnyh tselei.
Eto, v pervýiý ochered, rost dohodov naseleniia pýtem sozdaniia mnogochislennyh rabochih mest i obespecheniia dostoinoi oplaty trýda.
Dannaia zadacha nerazryvno sviazana s neobhodimostiý povysit kachestvo chelovecheskogo kapitala: bez rosta ýpravlencheskih i tehnologicheskih kompetentsii nevozmojno postroit silnýiý ekonomiký.
Predstoit vystroit prozrachnýiý i pragmatichnýiý nalogovo-biýdjetnýiý politiký.
Potrebýetsia provedenie effektivnoi promyshlennoi politiki, kotoraia obiazana obespechivat zashitý otechestvennyh predprinimatelei, dostýp k rynkam sbyta, povyshenie proizvoditelnosti nashih predpriiatii, rost konkýrentosposobnosti i kachestva kazahstanskoi prodýktsii.
Denejno-kreditnaia politika, dinamichnyi finansovyi rynok doljny obespechivat dolgosrochnoe i dostýpnoe finansirovanie ekonomiki.
V zone osobogo vnimaniia – razvitie chastnogo predprinimatelstva i kardinalnoe ýsilenie mehanizmov zashity konkýrentsii.
Nam predstoit ýsovershenstvovat nashe zakonodatelstvo i regýlirovanie vo vseh sferah: ot meditsiny do finansovyh rynkov na baze nailýchshih mirovyh praktik, v osobennosti OESR.
Iasnye tseli, poniatnye zadachi, polnoe ih vypolnenie pozvoliat obespechit novoe kachestvo ekonomicheskogo rosta.
Poetomý trebýetsia razrabotat edinyi programmnyi dokýment, maksimalno kratkii po forme i glýbokii po soderjaniiý.
Po sýti, rech idet o plane raboty Pravitelstva na srednesrochnyi period. Dannyi dokýment doljen byt podgotovlen Pravitelstvom, Administratsiei Prezidenta, «Atameken» ýje k 15 maia. Vremeni na raskachký net.
Eshe odin moment. Eto slabyi kontrol za realizatsiei anonsirovannyh reform. Pravitelstvo razrabatyvaet reformy, realizýet ih i samo je otsenivaet kachestvo svoei raboty. Trebýetsia izmenit polojenie veshei.
Porýchaiý sozdat Tsentr analiza i monitoringa sotsialno-ekonomicheskih reform pri Administratsii Prezidenta. Tsentr býdet fýnktsionirovat na obshestvennyh nachalah, pomimo sotrýdnikov Administratsii Prezidenta, v nego voidýt predstaviteli naýchnogo i ekspertnogo soobshestva.
Mojet byt, po mere razvitiia etogo institýta on býdet preobrazovan v agentstvo po reformam pri Prezidente. Poka je býdet sozdan dannyi Tsentr bez kakih-libo biýdjetnyh zatrat.
***
Otdelno hochý otmetit sledýiýshee: liýbye plany horoshi nastolko, naskolko horosho my ih vypolniaem.
Poetomý kliýchevoi vopros ýspeshnogo resheniia postavlennyh zadach – effektivnaia sistema gosýdarstvennogo ýpravleniia.
Rech ne tolko o gosýdarstvennoi slýjbe. Kontseptsiia gosýdarstvennogo ýpravleniia shire. Ona predýsmatrivaet sozdanie servisnoi modeli, napravlennoi na ýdovletvorenie spravedlivyh trebovanii nashih grajdan.
Eto raspredelenie vlastnyh polnomochii mejdý tsentrom i regionami, obemy i napravleniia biýdjetnogo finansirovaniia, masshtab ýchastiia gosýdarstva v ekonomike, sistema mejbiýdjetnyh otnoshenii i tak dalee.
Nam predstoit opredelitsia so strýktýroi gosýdarstvennogo apparata. Opredelit zadachi, polnomochiia i optimalnýiý chislennost gosýdarstvennyh organov.
I, konechno je, gosýpravlenie - eto apparat, t.e. liýdi, s kotoryh obshestvo býdet sprashivat za ýspeh ili neýdachý.
Zdes potrebýetsia sereznaia reforma, kotoraia ýtverdit printsipy meritokratii, vnedrit korporativnoe ýpravlenie v gosýdarstvennyh organizatsiiah, ýsilit professionalnye kompetentsii gosslýjashih i mnogoe drýgoe.
Do kontsa goda my doljny kachestvenno prodvinýtsia vpered v reforme gosýdarstvennogo ýpravleniia. Seichas je sdelan pervyi shag: sozdan Prezidentskii molodejnyi kadrovyi rezerv. No etogo nedostatochno - 300 chelovek iz pochti 100 tysiach gosslýjashih.
Kstati, ia prosil by rýkovoditelei gosýdarstvennyh organov, akimov obratit vnimanie na rezervistov, kotorye voshli v Prezidentskii spisok. Tam est interesnye molodye liýdi, kotorye mogli by prigoditsia na gosýdarstvennoi slýjbe.
Sereznyi vopros – mentalitet i stil raboty gosslýjashih. Oni doljny byt orientirovany na rezýltat, a ne na beskonechnýiý perepiský i perekladyvanie otvetstvennosti.
S drýgoi storony, apatiia, bezynitsiativnost, nereshitelnost – eto takje rezýltat chereschýr pristalnogo vnimaniia pravoohranitelnyh organov k rabote gosslýjashih. Neredko ýpravlencheskie resheniia traktýiýtsia kak korrýptsionno motivirovannye. V etoi otvetstvennoi rabote ne mojet byt predvziatosti.
V itoge, zabiýrokratizirovannyi protsess soglasovanii privodit k priniatiiý «vyholoshennyh» dokýmentov, orientirovannyh na formalnýiý storoný ispolneniia porýchenii, a ne na dostijenie realnyh rezýltatov.
Poroi imenno iz-za takoi porochnoi sistemy my teriaem kvalifitsirovannyh i motivirovannyh spetsialistov.
S drýgoi storony, nýjno stavit sistemnye barery takomý rasprostranennomý iavleniiý, kak pýstoi «kreativ», projekterstvo i taktika bystryh pobed liýbymi sposobami.
Kak pravilo, takie pobedy iavliaiýtsia pokazýhoi i dostaiýtsia dorogoi tsenoi – podognannoi statistikoi, neeffektivnymi biýdjetnymi tratami, prostaivaiýshimi zavodami, neispolzýemoi infrastrýktýroi.
V tselom, problem mnogo, no gotovyh retseptov net. Poetomý trebýetsia vdýmchivoe i konstrýktivnoe obsýjdenie, vyrabotka prakticheskih reshenii.
***
Obrashaiý vashe vnimanie i na reshenie sledýiýshih nasýshnyh voprosov sotsialno-ekonomicheskogo razvitiia strany.
Povyshenie effektivnosti finansovoi politiki.
Sledýet obratit vnimanie na trevojnýiý tendentsiiý – rol bankovskogo sektora v razvitii ekonomiki snijaetsia s kajdym godom.
Kreditovanie korporativnogo sektora snizilos na 8,7 %, malogo i srednego biznesa – na 18 %, selskogo hoziaistva – na 48 %.
Eto proishodit na fone stremitelnogo (na 24 %) rosta potrebitelskogo kreditovaniia naseleniia. Pri etom dve treti kreditov fizicheskim litsam vydany bez zaloga.
Nalitso sereznye problemy v finansovom sektore strany. Drýgimi slovami, finansovaia sistema bolna.
V proshlom godý bolee polýmillioný grajdan, popavshim v trýdnýiý jiznennýiý sitýatsiiý, byla pogashena zadoljennost. 1,2 milliona grajdan polýchili spisanie shtrafov i peni po potrebitelskim kreditam.
Natsionalnomý banký i Agentstvý po regýlirovaniiý finansovogo rynka sledýet priniat regýliatornye mery po nedopýsheniiý podobnoi sitýatsii.
Ýproshenno govoria, kredity nýjno vydavat tem, kto smojet ih vernýt. Ý nas kredity fizicheski litsam ývelichilis na 1,4 trln tenge i sostavliaiýt 6,7 trln tenge, polnaia vozvratnost kotoryh pod voprosom. A kredity iýridicheskim litsam snizilis na 590 mlrd tenge.
V proshlom godý zavershen obzor kachestva aktivov, polýchena tselostnaia, obektivnaia kartina tekýshei sitýatsii.
Teper glavnaia zadacha – obespechenie finansovoi stabilnosti. Predstoit razrabotat podhody po ozdorovleniiý bankovskoi sistemy. Sdelat eto nado srochno, ne otkladyvaia delo v dolgii iashik. V protivnom slýchae, posledstviia mogýt byt sereznymi.
Vopros podderjki bankovskogo sektora sledýet rassmatrivat na rynochnyh ýsloviiah, bez ispolzovaniia biýdjetnyh sredstv.
Natsionalnomý banký i Agentstvý predstoit naiti balans mejdý stabilnostiý finansovoi sistemy i neobhodimostiý obsheekonomicheskogo razvitiia.
Gosýdarstvo vkladyvaet znachitelnye sredstva v sýbsidirovanie protsentnoi stavki i garantirovanie.
Odnako dannye mery ne ohvatyvaiýt bolshinstvo predpriiatii, sozdaetsia neravnaia konkýrentsiia, iskajaiýtsia rynochnye ýsloviia, strýktýrnye preobrazovaniia v ekonomike, priamo skajem, ne proishodiat.
Agentstvý neobhodimo obespechit kompleksnoe razvitie vsego finansovogo sektora, vkliýchaia strahovye ýslýgi, novye finansovye tehnologii, rynok tsennyh býmag.
Natsionalnomý banký sledýet skontsentrirovatsia na vypolnenii klassicheskih fýnktsii Tsentrobanka. Eto obespechenie stabilnosti tsen i provedenie effektivnoi i prozrachnoi denejno-kreditnoi politiki.
V etoi sviazi predstoit razrabotat Denejno-kreditnýiý politiký na srednesrochnyi period do 1 iiýlia tekýshego goda. Tsel – dostich konsensýsa mejdý podderjaniem sravnitelno nizkoi infliatsii i dostijeniem ekonomicheskogo rosta.
Ojidaiý effektivnoi i slajennoi raboty po razvitiiý finansovogo sektora strany, v tom chisle Mejdýnarodnogo finansovogo tsentra Astana.
V proshlom godý Pravitelstvo i Natsbank ýsilili konstrýktivnoe vzaimodeistvie. Sledýet prodoljit etý rabotý. V ramkah etogo protsessa trebýetsia obespechit vkliýchenie tsennyh býmag Kazahstana v mejdýnarodnye indeksy, chto otkroet novye rynki i snizit stoimost obslýjivaniia dolga. Proshý podgotovit konkretnyi plan deistvii.
Pravitelstvo i Natsbank nachali rabotý po koordinatsii valiýtnyh operatsii kompanii kvazigosýdarstvennogo sektora. Eto vajno, rabotý nado prodoljit.
V proshlom godý osýshestvleno refinansirovanie valiýtnyh zaimov kompanii kvazigosýdarstvennogo sektora, chto ýlýchshilo ih balansy i snizilo vliianie valiýtnyh riskov.
Pravitelstvý i kvazigosýdarstvennomý sektorý sledýet, v pervýiý ochered, privlekat finansirovanie vnýtri strany v tenge. Eto sokratit izbytochnýiý likvidnost, snizit davlenie na valiýtnyi rynok.
Krome togo, porýchaiý Natsionalnomý banký do 1 iiýlia nyneshnego goda vnesti predlojeniia po razvitiiý infrastrýktýry hedjirovaniia v Kazahstane.
Voprosy borby s tenevoi ekonomikoi, povysheniia doli beznalichnyh raschetov doljny ostavatsia v prioritete kak Natsbanka, tak i Pravitelstva.
Poetomý sledýet pristýpit k sozdaniiý natsionalnoi platejnoi sistemy s privlecheniem ýchastnikov finansovogo rynka na vzaimovygodnyh ýsloviiah.
Dalee. V sereznoi modernizatsii nýjdaetsia fiskalnaia politika.
Ee glavnaia zadacha – obespechenie stabilnosti dohodov biýdjeta i spravedlivogo raspredeleniia natsionalnogo dohoda, ýlýchshenie strýktýry i kachestva ekonomicheskogo rosta.
Byli priniaty i vstýpili v deistvie novyi Nalogovyi i Tamojennyi kodeksy, Pravitelstvý peredany polnomochiia po regýlirovaniiý SEZ.
Kakie rezýltaty my imeem?
Primenenie nalogovyh lgot pri reshenii voprosov razvitiia toi ili inoi otrasli stalo povsemestnym.
Predostavit nalogovye lgoty, konechno, proshe i bystree, nejeli sistemno razvivat otrasli, sozdavat rynki sbyta, nastraivat otraslevoe regýlirovanie.
No neobhodimo pomnit, chto nalogi – eto narodnye dengi, za schet kotoryh reshaiýtsia dolgosrochnye obshegosýdarstvennye zadachi: oborona, obrazovanie, meditsina. A lgoty je polýchaiýt otdelnye otrasli i predpriiatiia.
Da, my osvobodili ot nalogov mikro- i malyi biznes, chtoby dat impýls ego razvitiiý. Eto bylo opravdanno. No povsemestnoe osvobojdenie ot nalogov mojet privesti k sereznym negativnym posledstviiam.
Tolko v 2018 godý bylo predostavleno lgot na sýmmý 4,5 trln tenge.
Dohody konsolidirovannogo biýdjeta sokratilis s 32 % ot VVP v 2005 godý do 18 % v 2019 godý.
Obem ýslovnyh poter tolko v ramkah svobodnyh ekonomicheskih zon (SEZ) sostavliaet bolee 2 trln tenge. Iz biýdjeta v infrastrýktýrý 13 SEZ dopolnitelno vlojeno 340 mlrd tenge.
Za etot period ot SEZ polýcheno tolko 170 mlrd tenge nalogov. Sozdano vsego 18 tysiach postoiannyh rabochih mest. Prakticheski vse SEZ imeiýt problemy s kachestvennym zapolneniem, to est ploho ýpravliaiýtsia.
Drýgimi slovami, oshýtimyh rezýltatov ot deiatelnosti SEZ za proshedshie 10-15 let ne nabliýdaetsia.
Dlia primera, SEZ Djebel Ali v g. Dýbai generirýet 25 % VVP, 50 % eksporta goroda i 20 % priamyh investitsii OAE.
Porýchaiý Pravitelstvý proanalizirovat ves spektr predostavliaemyh nalogovyh preferentsii na predmet ih effektivnosti i tselesoobraznosti.
Konechno je, zakryvat vse svobodnye ekonomicheskie zony nelzia, nýjno vdýmchivo rassmotret etý problemy i sbalansirovanno podoiti k ee resheniiý.
***
Sledýet vnimatelno proanalizirovat effektivnost biýdjetnoi politiki.
Ia porýchal sokratit biýdjetnye rashody na imidjevye meropriiatiia. Pravitelstvo optimizirovalo rashody na 30 mlrd tenge. No eto tolko pervyi shag.
Takýiý je rabotý po iskliýcheniiý neprodýktivnyh rashodov sledýet provesti i v kvazigosýdarstvennom sektore.
Porýchaiý Pravitelstvý dolojit o rezýltatah raboty v srok do 1 maia tekýshego goda. Sledýet opredelit rashody, kotorye mojno bezboleznenno otlojit.
Predlagaiý v kachestve pervoi mery obiavit dolgosrochnyi moratorii na rashody po priobreteniiý dorogostoiashego transporta i mebeli, na provedenie razlichnyh forýmov, seminarov, konferentsii. Meropriiatiia v nashei strane doljny prinosit iarko vyrajennýiý prakticheskýiý i ideologicheskýiý polzý.
Ysyrapshyldyqqa jol bermeý kerek. Shyǵystar oryndy bolýy qajet. Bólingen qarajat eldiń múddesine qyzmet etýi tiis.
Sledýiýshee. V ramkah ispolneniia moih porýchenii byla obnovlena Kontseptsiia ispolzovaniia sredstv Natsionalnogo fonda.
Pravitelstvý sovmestno s Natsbankom predstoit ýje v pervom polýgodii razrabotat kontrtsiklichnoe biýdjetnoe pravilo.
V tseliah doljnoi zashity ot razlichnogo roda rashodnyh initsiativ eto pravilo doljno byt zakrepleno v Biýdjetnom kodekse.
Sledýiýshee napravlenie: kardinalnaia diversifikatsiia ekonomiki i razvitie eksporta.
Za gody indýstrializatsii vvedeno v stroi 1300 novyh predpriiatii.
No eksport tovarov vysokogo peredela sostavliaet vsego 14 % ot nesyrevogo eksporta (2,2 mlrd dollarov iz 15,7 mlrd dollarov). Dolia obrabatyvaiýshei promyshlennosti ostaetsia na ýrovne 11 % VVP.
V tekýshem godý startovala tretia piatiletka indýstrializatsii. Pravitelstvo ýchlo nedorabotki proshlyh programm.
Emý predstoit okazat podderjký prodvijeniiý kazahstanskih tovarov na zarýbejnye rynki pýtem sozdaniia eksportnoi bazy, razvitiia sootvetstvýiýshei infrastrýktýry i ekosistemy.
My sozdali ministerstvo torgovli i integratsii i ojidaem ot nego aktivizatsii raboty v tesnoi koordinatsii s drýgimi vedomstvami.
Otechestvennomý biznesý pridetsia vstraivatsia v globalnye tsepochki sozdaniia stoimosti, narashivat eksport novyh tovarov, maksimalno ýglýbliat stepen pererabotki prodýktsii. Imenno takim proizvodstvam neobhodimo okazyvat adresnýiý podderjký.
Eto rabota zatragivaet ministerstva, akimaty, institýty razvitiia, poetomý sledýet vnedriat sovremennye proektnye metody raboty, obediniat ýsiliia dlia dostijeniia obshei tseli.
V tseliah prodvijeniia eksporta sledýet zadeistvovat potentsial zagranýchrejdenii ministerstva inostrannyh del. Posolstva nýjno zagrýjat konkretnymi porýcheniiami.
Otdelnogo vnimaniia trebýet kachestvo nashei prodýktsii. Kak mojno govorit ob eksporte v dalnee zarýbeje, esli daje vstýplenie v silý tehreglamentov EAES my perenosim po neskolký raz?
Tehreglament po moloký byl priniat v 2013 godý! V 2019 godý nam prishlos dogovarivatsia s partnerami po EAES o perenose eshe na 5 let. Otrasl okazalas negotovoi. Voznikaet vopros: zachem my podpisyvali takoe soglashenie?
Kelissózder barysynda tek memleketimizdiń múddesine sai keletin qujattarǵa qol qoiý kerek. Buryn biz barlyq kelisimderge qol qoiýshy edik. Qazirgi tańda bul úrdisti toqtatý kerek. Kez kelgen kelisimge qol qoiýǵa bolmaidy.
Nashe naselenie postoianno stalkivaetsia s negativnymi posledstviiami nizkogo kachestva liftov, attraktsionov, pishevoi prodýktsii.
Nesmotria na snijenie pressa kontrolno-nadzornoi deiatelnosti, kachestvo prodýktsii, ee bezopasnost dlia nashih potrebitelei ne doljny othodit na vtoroi plan.
Dlia obespecheniia bezopasnosti vnýtrennego rynka neobhodimo razvivat Natsionalnýiý sistemý sertifikatsii, vernýt avtoritet i doverie k natsionalnym standartam.
Zakonodatelstvo o tehnicheskom regýlirovanii i akkreditatsii bylo priniato bolee 10 let nazad i ne otvechaet segodniashnim realiiam.
Pravitelstvý sledýet podgotovit Zakon «O tehnicheskom regýlirovanii» v novoi redaktsii i obespechit ego priniatie do kontsa tekýshego goda.
Ogromnyi potentsial eksporta imeetsia v prigranichnoi torgovle, osobenno v Tsentralnoi Azii.
V 2018 godý Elbasy daval porýchenie sozdat tsentr torgovo-ekonomicheskogo sotrýdnichestva «Tsentralnaia Aziia» na granitse s Ýzbekistanom.
S togo momenta idet peregovornyi protsess, no konkretnye resheniia, ýchityvaiýshie interesy Kazahstana, ne priniaty.
Deistvýiýshii je Mejdýnarodnyi tsentr prigranichnogo sotrýdnichestva «Horgos» ne mojet pohvastatsia vysokoi effektivnostiý. Vy horosho znaete, chto na nashei storone prakticheski net neobhodimyh zdanii i pomeshenii, v otlichie ot kitaiskoi storony, kotoraia postroila prakticheski tselyi gorod na territorii Kitaia.
Prigranichnoe sotrýdnichestvo, po sýti, prevratilos v ýproshennyi import prodýktsii sosednih stran.
Poetomý sledýet adaptirovat mery tamojenno-tarifnoi, netarifnoi, nalogovoi politiki k nýjdam realnogo sektora, ýchityvat i otstaivat interesy otechestvennogo proizvoditelia.
S ýchetom vysheizlojennyh soobrajenii daiý porýchenie razrabotat konkretnýiý Programmý torgovoi politiki do 2025 goda.
***
Dalee.
Privlechenie priamyh investitsii – eto kliýchevoi instrýment stranovogo razvitiia.
Za 9 mesiatsev proshlogo goda valovyi pritok priamyh inostrannyh investitsii v Kazahstan ývelichilsia na 4,8 % i prevysil 18 mlrd doll. Eto horoshii pokazatel.
Vmeste s tem chistyi pritok priamyh investitsii snizilsia na 57 % k analogichnomý periodý i sostavil 2 mlrd doll. (za 9 mesiatsev 2019 g.)
Eto govorit o tom, chto tempy vozvrata kapitala v strany investorov znachitelno prevyshaiýt tempy pritoka novyh investitsii. Konechno, eto sviazano s krýpneishimi neftegazovymi proektami.
Nam nýjna iasnaia kartina. Poetomý Pravitelstvý sledýet dopolnitelno vesti statistiký priamyh investitsii bez ýcheta krýpnyh neftegazovyh proektov. Dýmaiý, kartina býdet bolee realistichnaia.
Sledýet takje osýshestvliat effektivnyi finansovyi monitoring, kontrolirovat transfertnoe tsenoobrazovanie, predotvrashat fiktivnye sdelki, napravlennye na vyvod kapitala i ýklonenie ot nalogov.
Dlia dostijeniia 5 % rosta VVP obem investitsii v osnovnoi kapital doljen sostavit 30 % ot VVP k 2024 godý.
Pravitelstvý i akimam predstoit obespechit polnotsennýiý realizatsiiý zaplanirovannogo do 2024 goda pýla investitsionnyh proektov. Ih obshii obem sostavliaet 44 trln tenge.
Eshe raz podcherkný – nam nýjny kachestvennye investitsii. Priiatnaia statistika ne doljna podmeniat soboi realnýiý kartiný kazahstanskogo soderjaniia, kadrov, nalogov.
Sledýet takje ýskorit priniatie zakonoproekta po ýlýchsheniiý biznes-klimata, nahodiashegosia na rassmotrenii v Parlamente.
***
Dalee. Aktivnoe razvitie predprinimatelstva.
Vajno povysit effektivnost mer gosýdarstvennoi podderjki biznesa. Segodnia monitoring effektivnosti vedetsia bez posýbektnogo analiza kajdogo polýchatelia – ne vidno rezýltatov podderjki po otdelnomý predpriiatiiý.
Krome togo, gospodderjka poroi kasaetsia somnitelnyh proektov: avtozapravki, torgovye doma.
Konechno, eto toje biznes, no gosýdarstvennye sýbsidii ne doljny tratitsia na prostýiý smený sobstvennika.
Akimaty, regionalnye palaty «Atameken» doljny jestko kontrolirovat dannýiý problematiký.
Pravitelstvý sovmestno s NPP sledýet zavershit podgotovký spetsialnoi informatsionnoi sistemy posýbektnogo monitoringa. Stoit zadacha vyvoda biznesa iz «teni» v «svet». Biznes doljen rabotat «vbelýiý», nýjno borotsia protiv «seryh» shem. S etoi tseliý nam nýjno sovershenstvovat nalogovýiý praktiký.
Vajno ýprostit poriadok predostavleniia mer gospodderjki. Ia ýje porýchal sozdat edinoe okno – «Pravitelstvo dlia biznesa». Kak ia ponimaiý, reshenie poka ne naideno. Nado zakonchit etý rabotý v pervom polýgodii.
Nesmotria na progress v ýlýchshenii delovogo klimata, nasha sistema regýlirovaniia trebýet kachestvennoi perezagrýzki. Schitaiý, chto trehletnii moratorii na proverki daet Pravitelstvý i biznesý vremia dlia razrabotki optimalnyh podhodov k sovremennomý «ýmnomý» regýlirovaniiý.
Eshe odin vopros – zashita i razvitie konkýrentsii.
Obsheizvestno, chto bez razvitiia konkýrentsii ekonomika obrechena na otstavanie i stagnatsiiý.
Analiz osnovnyh tovarnyh rynkov strany pokazal, chto konkýrentnaia sreda v poslednie gody ýhýdshaetsia.
Slishkom vysokii ýroven kontsentratsii i monopolizatsii nabliýdaetsia prakticheski vo vseh bazovyh otrasliah: v elektroenergetike, postavke nefteprodýktov, jeleznodorojnyh perevozkah, predostavlenii sotovoi sviazi, bankovskih ýslýgah i drýgih.
Eto iskliýchaet rynochnoe tsenoobrazovanie, konkýrentsiiý mejdý postavshikami, perekladyvaet monopolnye izderjki na potrebitelei.
Esli ranee my govorili v osnovnom o chrezmernom prisýtstvii na rynke gosýdarstvennyh monopolii, to teper my imeem delo s chastnymi monopoliiami.
Pravitelstvý sledýet priniat konkretnye mery po demonopolizatsii, ýstraneniiý administrativnyh i ekonomicheskih barerov dlia vhoda na rynok novyh predprinimatelei.
Nýjno obratit vnimanie na razvitie birjevoi torgovli, v tom chisle v bazovyh otrasliah ekonomiki.
Rossiiskaia Federatsiia ýje vediot birjevýiý torgovliý neftiý i nefteprodýktami (s 2008 goda), a takje prirodnym gazom (s 2014 goda).
Sledýet razvivat i sami birji, obespechit prozrachnost ih raboty, privesti ih deiatelnost v sootvetstvie s mejdýnarodnymi standartami, privlech krýpnye zarýbejnye kompanii v ih ýpravlenie.
Ia podderjal predlojenie Pravitelstva o sozdanii otdelnogo Komiteta po zashite i razvitiiý konkýrentsii. Jdý ot nego sistemnoi i beskompromissnoi raboty.
Zdes hotel by podniat vopros ob otkrytii neba dlia osnovnyh perevozchikov. Eto vajnaia tema, sledýet ee aktivno prodoljat. Etomý voprosý ia pridaiý ochen vajnoe znachenie, poskolký rech idet ob investitsionnoi privlekatelnosti nashego gosýdarstva i, v tselom, ob otkrytosti Kazahstana vneshnemý mirý.
Sledýet priznat, chto tempy privatizatsii snizilis. Sobstvenniki, to est akimaty, ministerstva, natskompanii regýliarno hodataistvýiýt o peresmotre spiskov i perenose srokov.
Iz Plana privatizatsii iskliýcheno 127 obektov, v tom chisle v 2019 godý – 20 obektov.
Ministerstva finansov i natsekonomiki doljny naladit chetkii monitoring i kontrol vsego protsessa privatizatsii vne zavisimosti ot vedomstvennoi prinadlejnosti. Sledýet rasshirit privatizatsionnyi spisok.
Osobo otmechý, chto privatizatsiia doljna byt provedena spravedlivo i prozrachno.
Sredstva ot privatizatsii aktivov doljny napriamýiý napravliatsia v Natsionalnyi fond dlia býdýshih pokolenii. Neobhodimo iskliýchit dýblirovanie fýnktsii Natsionalnogo fonda pýtem sozdaniia alternativnyh fondov v natsionalnyh kompaniiah.
Chto kasaetsia aktivov, predlagaemyh k privatizatsii cherez fondovyi rynok, proshý Pravitelstvo vnesti predlojeniia po vovlecheniiý shirokogo krýga investorov – fizicheskih lits.
Sledýiýshee napravlenie - razvitie vnýtrennego rynka i regýlirovanie gosýdarstvennyh zakýpok.
Neobhodimo prodoljit rabotý po obespecheniiý dostýpa otechestvennogo biznesa k regýlirýemym zakýpkam. Ih obem dostigaet 14-15 trillionov tenge.
Nesmotria na opredelennye sdvigi, problemy eshe est.
Do 49 % zakýpok v gosýdarstvennyh organah i ot 70 % do 90 % v zakýpkah kvazigosýdarstvennogo sektora po-prejnemý osýshestvliaiýtsia iz odnogo istochnika.
Sledýet prekratit zakýp nekonkýrentnymi sposobami, svedia do absoliýtnogo minimýma tak nazyvaemye iskliýchitelnye obstoiatelstva.
K primerý, v 8 regionah sozdany mýnitsipalnye avtoparki pri dostatochnom nalichii chastnyh perevozchikov. Na vsiý straný progremel skandal s bankrotstvom avtobýsnyh kompanii v Almaty i Shymkente. Podobnogo roda intsidenty ni v koem slýchae dopýskat nelzia. Ia obrashaiý vnimanie akimov. Bankrotiatsia odni kompanii, týt je sozdaiýtsia, v tom chisle i za gosýdarstvennye sredstva, drýgie kompanii.
Vmesto sistemnogo resheniia problemy sýbsidirovaniia perevozok akimaty sozdaiýt novye predpriiatiia s gosýchastiem i vlivaiýt týda biýdjetnye sredstva.
Pravitelstvo obiazano navesti poriadok v sfere gorodskih passajirskih perevozok. Eto vajnyi sotsialnyi vopros. Srok ispolneniia – 2 mesiatsa.
Prodoljaetsia praktika mnogokratnogo ýdorojaniia proektov, est problemy v formirovanii smetnoi stoimosti stroitelstva.
Eto ogromnaia zatratnaia statia biýdjetov vseh ýrovnei. Net prozrachnosti i v formirovanii tsen na materialy, stoimosti rabot mashin i mehanizmov, razrabotke tehnologicheskih kart i tak dalee. A eto startovaia tochka dlia rascheta stoimosti stroitelstva. Potom my ýdivliaemsia, pochemý stroitelstvo v Kazahstane takoe dorogoe.
Ý nas bolee 14 tysiach proektnyh organizatsii, 126 ekspertnyh organizatsii. Stoimost razrabotki tehniko-ekonomicheskogo obosnovaniia (TEO) i proektno-smetnoi dokýmentatsii (PSD), prohojdenie ekspertiz sostavliaet bolee 4 % ot obshei sýmmy stroitelstva!
Ejegodno tratim desiatki milliardov tolko na PSD! Pri etom stoimost odnih i teh je obektov mojet otlichatsia v razy!
Pravitelstvý nýjno priniat bezotlagatelnye mery po kardinalnomý snijeniiý neprodýktivnyh rashodov pri formirovanii smetnoi stoimosti na etape ee ekspertizy.
Vajno prokontrolirovat realizatsiiý odobrennogo mnoi pilotnogo proekta po optimizatsii protsessa stroitelstva biýdjetnyh obektov.
Trebýetsia obespechit prozrachnost zakýpochnyh protsessov, aktivnee vnedriat tsifrovye tehnologii, iskliýchaiýshie chelovecheskii faktor.
Proshý Pravitelstvo otchitatsia po dannomý voprosý ne pozdnee 1 maia.
Sledýiýshaia problema – otsýtstvie edinoobraziia. Zakýpki regýlirýiýtsia mnojestvom normativnyh pravovyh aktov. Oni dýblirýiýtsia mejdý soboi, v nih neodnokratno vnosiatsia izmeneniia.
Ranee porýchalos prorabotat vopros razrabotki edinogo zakona o gosýdarstvennyh zakýpkah, a takje sozdaniia edinoi IT-platformy zakýpok. Sdelana tolko chast raboty.
Pravitelstvý sledýet otsenit tselesoobraznost priniatiia edinogo Zakona po gosýdarstvennym i kvazigosýdarstvennym zakýpkam, vkliýchaia FNB «Samrýk-Kazyna».
Krome togo, ýje v etom godý sovmestno s NPP «Atameken» predstoit obespechit dostýp biznesa k ýchastiiý v gosýdarstvennyh i kvazigosýdarstvennyh zakýpkah cherez edinyi informatsionnyi servis.
Vajnoe napravlenie raboty Pravitelstva – ýporiadochenie deiatelnosti kvazigosýdarstvennogo sektora.
S 2007 po 2018 gody gosholdingam sýmmarno vydeleno bolee 7 trln tenge. Eto bolshie dengi! Poetomý strana doljna ývidet osiazaemye rezýltaty.
Po itogam analiza Schetnogo komiteta vyiavlen riad sistemnyh problem.
Prejde vsego, dýblirovanie fýnktsionala, razdýtaia strýktýra i shtaty.
Naprimer, holding «Baiterek». Eto 63 organizatsii, iz nih 11 dochernih organizatsii s 2,8 tysiachi sotrýdnikov. «KazAgro» imeet 3 dochernie kompanii s 2 tysiachami sotrýdnikov.
Administrativnye rashody «Baiterek» prevysili 54 mlrd tenge, iz nih 24 mlrd tenge – tolko na zarplatý. Ia ne vijý nikakih ýsilii so storony rýkovodstva holdinga po ego reformirovaniiý.
Analogichnye problemy est i ý drýgih kompanii kvazigossektora.
Neobhodimo priniat srochnye mery po iskliýcheniiý dýblirýiýshih i izbytochnyh goskompanii i fýnktsii. Etot vopros ojivlenno obsýjdaetsia i v Pravitelstve, i v obshestve, no reshenii i rezýltatov poka net.
Dalee. Sitýatsiia v agropromyshlennom komplekse vyzyvaet obosnovannye narekaniia.
Nesmotria na to, chto za poslednie 5 let v APK napravleno svyshe 2,4 trln tenge dolia selskogo hoziaistva v VVP strany ne prevyshaet 4,5 %.
Ne ýdalos raskryt eksportnyi potentsial, sohraniaiýtsia voprosy polnotsennoi prodovolstvennoi obespechennosti strany.
Poloviný osnovnogo prodovolstviia i prodýktov, potrebliaemyh v strane, my importirýem.
Na etot schet bylo mnogo razgovorov i porýchenii, no zadacha ne reshena. Nýjen sovershenno novyi i, glavnoe, vyverennyi podhod. APK – eto mnogostradalnaia sfera, nad kotoroi mnogo eksperimentirovali. A po sýti, nanesen sereznyi ýsherb prodovolstvennoi bezopasnosti strany.
Eto napravlenie doljno stat prioritetnym v rabote Pravitelstva i akimov. Dalshe tak prodoljatsia ne mojet.
Dolia pererabotki v obshem obeme eksporta APK sostavliaet tolko tret (33 %). Eksportirýem syre, zavozim gotovýiý prodýktsiiý.
Ministerstvo doljno sozdavat vse ýsloviia dlia pererabotki syria vnýtri strany. Pererabotka i eksport doljny stat vygodnymi.
Vajnym iavliaetsia privlechenie investitsii i noveishih agrotehnologii. Kak dolojil Premer-ministr, ý Pravitelstva est opredelennye zadely. Teper predstoit dostich konkretnyh rezýltatov.
V chasti finansirovaniia APK Pravitelstvý, Agentstvý po finansovomý rynký i Natsionalnomý banký sledýet priniat mery po razvitiiý effektivnogo institýta fondirovaniia na baze sýshestvýiýshih mikrofinansovyh organizatsii, rasshirit ih mandat.
Ý nas est piatiletniaia Programma razvitiia APK. V nei propisany tseli, zadachi, konkretnye proizvodstvennye i ekonomicheskie pokazateli otrasli. To est s planami i prioritetami Pravitelstvo opredelilos.
V to je vremia mery podderjki, to est sýbsidii, meniaiýtsia kajdyi god! Za poslednie 5 let sýmma sostavila bolee 2 trln tenge, pri etom sýbsidii menialis 47 raz.
Ia porýchal Pravitelstvý obespechit stabilnost mer gospodderjki, povysit ih effektivnost. Dannoe porýchenie ne vypolneno.
Jdý reshenii i konkretnyh predlojenii. Podcherkný, oni doljny vkliýchat takje voprosy institýtsionalnogo, organizatsionnogo haraktera, v osobennosti primenitelno k holdingý «KazAgro».
Pora, nakonets, opredelitsia s dolgosrochnoi modeliý nalogooblojeniia otrasli.
Otdelno hotel by ostanovitsia na voprose effektivnogo ispolzovaniia vodnyh resýrsov.
Eto slojnyi, no strategicheski vajnyi vopros, reshenie kotorogo býdet opredeliaiýshim obrazom vliiat na ekonomiký gosýdarstva i zdorove natsii.
Ministerstvý ekologii, geologii i prirodnyh resýrsov nýjno podgotovit Programmý ýpravleniia vodnymi resýrsami.
Povyshenie blagosostoianiia kazahstantsev.
V 2019 godý rashody na sotsialnýiý podderjký (pensii i posobiia) sostavili 3,5 trln tenge, ili 30 % ot obshego biýdjeta. Merami sotsialnoi zashity ohvacheny pochti 4 mln kazahstantsev.
Byli povysheny razmery oplaty trýda vsem nizkooplachivaemym rabotnikam za schet polýtorakratnogo rosta minimalnoi zarabotnoi platy. Povyshalas zarplata rabotnikov biýdjetnoi sfery.
Takim obrazom, rost dohodov naseleniia dostignýt, no v osnovnom za schet mer gosýdarstvennoi podderjki. V drýgih sektorah rost realnyh dohodov namnogo nije.
Vo mnogom, eto obiasniaetsia vysokim ýrovnem infliatsii, osobenno na potrebitelskie tovary, kotoraia «sedaet» realnye dohody. Infliatsiia na etý grýppý tovarov sostavila okolo 10 %.
Ia daval porýchenie rabotat s tsenami. K sojaleniiý, konstatirýiý: i sootvetstvýiýshie ministry, i akimy etý rabotý provalili.
Pravitelstvý i mestnym ispolnitelnym organam tak i ne ýdalos reshit zadachý razvitiia konkýrentsii, ývelicheniia dohodov naseleniia.
Poetomý predstoit obespechit perehod ot maloeffektivnoi praktiki sozdaniia natýralnyh rezervov sotsialno znachimyh prodýktov v regionalnyh stabfondah k alternativnym instrýmentam.
Trebýetsia razrabotat dopolnitelnyi paket mer, napravlennyh na ývelichenie realnyh dohodov grajdan, v tom chisle minimalnoi zarabotnoi platy, po kotoroi my stali zametno otstavat ot nashih osnovnyh partnerov.
V voprose razvitiia rynka trýda sledýet ýchityvat vse aktýalnye mirovye tendentsii. Seichas sovremennye tsifrovye platformy ýslýg agregirýiýt zakazy v stranovom masshtabe i raspredeliaiýt sredi samozaniatyh, delaia ih aktivnymi ekonomicheskimi edinitsami. Eto i est «ekonomika svobodnogo zarabotka».
Naprimer, kitaiskii gigant elektronnoi kommertsii Alibaba sozdal v 2018 godý 41 mln rabochih mest blagodaria svoei obshirnoi roznichnoi ekosisteme. Ojidaetsia, chto v techenie 15 let 400 mln jitelei Kitaia mogýt stat ýchastnikami ekonomiki svobodnogo zarabotka.
Kakie ýsiliia my predprinimaem v etom napravlenii?
Esli my dopýstim zamedlenie reform v oblasti tsifrovizatsii, býdem zabaltyvat etý vajnýiý problemý, my prosto otstanem, a etogo dopýskat ni v koem slýchae nelzia s tochki zreniia obespecheniia býdýshego dlia nashih molodyh liýdei, dlia nashih detei i vnýkov. Ia ojidaiý konkretnyh, prakticheskih rezýltatov.
Úkimet azamattardy kásipkerlikke baýlý úshin «Bastaý» jobasyn júzege asyrýdy jalǵastyrýy tiis.
Úsh jyldyń ishinde 90 myńǵa jýyq adam biznes jobasyn usyndy. Biraq, sonyń úshten birine ǵana qarjy bólingen.
Osy baǵdarlamany ýaqtyly ári tolyq qarjylandyrýdy qamtamasyz etý qajet.
Eńbek zańnamasyn saqtaý, Qazaqstan jáne shetel jumysshylarynyń jalaqysyna jáne eńbek jaǵdaiyna qatysty teńsizdikke jol bermeý máselesin de baqylaýda ustaý kerek.
Biyl birinshi qańtardan bastap ataýly áleýmettik kómektiń jańa formaty engizildi. Olqylyqtar joiyldy, negizgi maqsat balalarǵa júieli qoldaý kórsetý bolyp otyr.
Biraq, áli kúnge deiin naqty ustanym joq. Jaǵdaidyń yńǵaiyna qarai júrip kele jatyrmyz.
Úkimet áleýmettik saladaǵy zańnamanyń joq-jitigin túgendeýi, iaǵni inventarizatsiia júrgizýi kerek.
Sotsialnoe blagopolýchie nerazryvno sviazano s jilishnym voprosom.
V 2018-2019 gody tempy vvoda jilia byli dostatochno vysokimi. Eto pozvolilo reshit jilishnye voprosy 25 tysiach semei, v tom chisle 5,5 tysiachi mnogodetnyh maloobespechennyh semei i 3 tysiachi rabotaiýshih molodyh liýdei.
Po programmam Pervogo Prezidenta «Baqytty otbasy» i «7-20-25» polýchili zaimy okolo 20 tysiach kazahstanskih semei.
Vnedrena tak nazyvaemaia «Lestnitsa dostýpnosti jilia», kotoraia podskajet kajdomý kazahstantsý, na kakýiý gosýdarstvennýiý podderjký i kakoe jile mojno pretendovat v zavisimosti ot svoih dohodov.
V obozrimom býdýshem imenno jilishnoe stroitelstvo doljno stat prioritetnym napravleniem v rabote Pravitelstva.
Jilishnoe stroitelstvo prejde vsego reshaet sotsialnye problemy, no i mojet stat lokomotivom ekonomicheskogo rosta.
My planirýem vydelit bolshie sredstva na obespechenie jilem teh, kto seichas stoit v ocheredi. Etý problemý my reshim.
Chto kasaetsia ispolzovaniia chasti pensionnyh otchislenii na priobretenie jilia i inye nýjdy.
Sdelan pervyi shag v reshenii etogo vajnogo voprosa. Nasha tsel – ne razdat vse nakopleniia seichas, ostaviv liýdei bez dostoinoi pensii v starosti. Nýjno sozdat stimýl dlia vyvedeniia zarplat iz teni, chtoby liýdi nachali trebovat ot rabotodatelei platit pensionnye vznosy.
Pravitelstvo i Natsionalnyi bank nachinaiýt realizatsiiý etoi reformy. Postepenno sledýet rasshiriat krýg grajdan, kotorym mojno predostavit takýiý vozmojnost.
Predstoit takje ýskorit modernizatsiiý pensionnoi sistemy.
Vokrýg nee mnogo diskýssii, no nýjno v seredine goda opredelitsia s nashimi podhodami i resheniiami.
***
Bilim berý jáne densaýlyq saqtaý salasyn damytý – óte mańyzdy másele.
2019 jyly bilim berý salasynda mańyzdy qujattar qabyldandy.
Bul – «Pedagog mártebesi týraly» zań jáne Bilim men ǵylymdy damytýdyń jańa memlekettik baǵdarlamasy.
Biz muǵalimderdiń jalaqysyn 25 paiyzǵa kóbeittik.
Ministrlik bilim berý baǵdarlamalaryn jańartýmen, sondai-aq joǵary oqý oryndarynyń akademiialyq derbestigin arttyrýmen ainalysýda.
Biznespen jáne jurtshylyqpen dialog ornatyldy.
Endi Bilim ministri jáne jergilikti atqarýshy organdar osy bastamalardy sapaly júzege asyrýy tiis.
Qazirgi tańda elimizde bilikti ustazdardyń tapshylyǵy aiqyn sezilip otyr.
Mamandardyń jasy ulǵaiǵan saiyn olardyń ornyn basatyn laiyqty muǵalimder jetispei jatyr (338 myń muǵalimniń 27 paiyzy – zeinet jasyna jaqyndaǵan jáne jetken azamattar).
Muǵalimderdi daiarlaityn joǵary oqý oryndaryna kóbinese úlgerimi nashar túlekter barady.
Olardan kásibi deńgeii tómen maman shyǵatyny osydan.
Memleket tarapynan tiisti ókilettik berildi, qajetti resýrstar bar.
Sondyqtan qalyptasqan jaǵdaidy túbegeili ózgertýimiz kerek.
Bizge jańa talaptarǵa sai muǵalimder daiarlaityn joǵary oqý oryndary qajet.
Diplom satyp, joǵary bilimniń bedelin túsiretin jekemenshik oqý oryndarynan birjola qutylý kerek.
Bul máseleni osy jyly sheshýimiz qajet.
Jyldan jylǵa ǵylymǵa bólinetin qarjy kólemi artyp keledi.
Biyl bul salaǵa bólinetin qarajat 1,5 esege ósti.
Ǵylymdy qarjylandyrý isi tiimdi bolýy kerek ári onyń ekonomikalyq qaitarymy bolýy tiis.
Óndiristiń suranystaryna tolyq jaýap beretin ǵylymi jumys klasterlerin qurý qajet dep oilaimyn.
Balalardyń quqyǵyn qorǵaý – ministrlikke júktelgen asa mańyzdy mindettiń biri.
Sońǵy jyldary balalar men jasóspirimder arasynda óz-ózine qol jumsaý oqiǵalary kóbeiip barady.
Balalarǵa zorlyq-zombylyq kórsetý jaǵdailary da azaimai tur.
Úkimettik emes uiymdarmen jáne sarapshylarmen birlesip, mundai teris úrdistiń aldyn alý úshin sharalar qabyldaý qajet.
Osy máselege qatysty shet elderdiń ozyq tájiribesin qoldanýǵa bolady.
Takje v tseliah presecheniia nasiliia v otnoshenii detei porýchaiý akimam regionov dovesti osnashennost doshkolnyh organizatsii i shkol sistemami videonabliýdeniia i elementarnymi ýdobstvami do 100 % ýje v etom godý.
To, chto proizoshlo ý nas v gorode Taraze – eto pozor.
Dalee. Vajnym pokazatelem blagopolýchiia natsii iavliaetsia zdorove naseleniia.
Odnako do sih por imeiýtsia narekaniia na kachestvo meditsinskih ýslýg. Otrasl nedofinansirýetsia.
V etom plane bolshie nadejdy vozlagaiýtsia na obiazatelnoe sotsialnoe meditsinskoe strahovanie (OSMS). Mejdý tem, po moim dannym, rabota po ego raziasneniiý i vnedreniiý v oblastiah provedena nekachestvenno. Est opasnost otsýtstviia progressa v ohvate meditsinskimi ýslýgami i ih kachestve.
V hode realizatsii OSMS ni odin chelovek ne doljen byt lishen vozmojnosti polýchat meditsinskýiý pomosh iz-za kakih-libo nedorabotok gosorganov. Vse spornye momenty pri opredelenii statýsa i strahovogo pokrytiia doljny reshatsia v polzý patsienta.
Seichas na rassmotrenii Majilisa nahoditsia proekt novogo Kodeksa «O zdorove naroda i sisteme zdravoohraneniia».
On vyzval ojivlennye diskýssii v nashem obshestve. Poetomý dannyi dokýment doljen obsýjdatsia otkryto, ýchityvat priemlemye rekomendatsii VOZ i OESR.
Tsifrovizatsiia i razvitie innovatsii.
Nado priamo skazat: programma «Tsifrovoi Kazahstan» realizýetsia nedostatochno bystro i kachestvenno.
Glavnaia problema – razroznennost i neaktýalnost baz dannyh. Integratsiia baz dannyh doljna stat prioritetom nomer 1.
Iz 196 integratsii, zaplanirovannyh na 2019 god, ne zaversheny 40.
Otraslevoe ministerstvo doljno vziat na sebia rol kýratora i koordinatora.
Sledýiýshii vopros – dostýp k infrastrýktýre. Mnogie goroda i osobenno selskie naselennye pýnkty do sih por ne obespecheny kachestvennym internetom.
Nedavno po televideniiý pokazali siýjet: prepodavateli arkalykskoi shkoly mýchaiýtsia s zapolneniem elektronnogo dnevnika «Kúndelik» iz-za pereboev s Internetom. I takaia sitýatsiia – ne edinichnyi slýchai.
My ne mojem dopýstit otstavaniia ot nashih partnerov i postavit straný v sostoianie «tsifrovogo neravenstva».
Bolee podrobno my obsýdim itogi realizatsii Gosprogrammy «Tsifrovoi Kazahstan» v marte etogo goda na otdelnom soveshanii.
***
Pristalnogo vnimaniia Pravitelstva trebýet vnedrenie innovatsii. Razvitie dannoi iskliýchitelno vajnoi sfery doljno reshatsia ne za schet tolko biýdjetnyh sredstv. Etot pýt dokazal svoiý neeffektivnost.
Nýjno sdelat stavký na venchýrnoe finansirovanie, chto podtverjdaetsia mirovoi praktikoi.
V 2018 godý priniat Zakon o venchýrnom finansirovanii, teper ego nado primenit na praktike.
Qurmetti otyrysqa qatysýshylar!
Úkimet óziniń barlyq bastamalaryn jan-jaqty oilastyryp júzege asyrýy tiis. Ásirese, áleýmettik jáne ekonomikalyq qaterlerdi eskerýi kerek.
Bul rette, sarapshylarmen aldyn-ala aqyldasqan jón.
Memlekettik organdardyń sheshimderin qatań synǵa alý jiilep ketti. Keide bul kópshiliktiń narazylyǵyn týdyrady.
Segodnia v Kazahstane my vidim problemý s avtomobiliami, vvezennymi iz stran EAES, kotorye svoevremenno ne postavleny na registratsionnyi ýchet.
K primerý, v Rossii i Kyrgyzstane nashi grajdane priobretaiýt avtomashiny po doverennosti. Fakticheski iavliaias vladeltsami, oni eksplýatirýiýt ih v Kazahstane bez postanovki na ýchet.
V Armenii je nashi grajdane, narýshaia zakonodatelstvo Kazahstana, oformliaiýt tehnicheskie pasporta. Bolshinstvo vvezennyh v straný takih avtomobilei ne stavitsia na ýchet.
Takih transportnyh sredstv desiatki tysiach.
Ia porýchaiý Generalnoi prokýratýre dat pravovýiý otsenký slojivsheisia sitýatsii.
Dlia razresheniia dannoi problemy Pravitelstvý v mesiachnyi srok, v razovom poriadke, sledýet obespechit vremennýiý registratsiiý avtomobilei, vvezennyh po sostoianiiý na 1 fevralia 2020 goda grajdanami Kazahstana iz stran EAES dlia lichnogo polzovaniia.
Registratsiia na eti avtomobili býdet deistvovat do 1 marta 2021 goda.
Takie avtomobili doljny sootvetstvovat trebovaniiam Tehnicheskogo reglamenta.
Pri etom grajdane doljny ýplatit registratsionnyi sbor i gosposhliný.
Vremennaia registratsiia doljna osýshestvliatsia bez prava otchýjdeniia i peredachi v polzovanie i rasporiajenie drýgim litsam.
Do 1 marta 2021 goda avtovladeltsy doljny ýplatit tamojennye poshliny i ýtilizatsionnyi sbor s postanovkoi avtomobilia na postoiannyi ýchet, libo vyvezti ego iz strany, libo osýshestvit inoe, ne zapreshennoe zakonodatelstvom deistvie.
Porýchaiý Pravitelstvý priniat mery po ogranicheniiý dalneishego vvoza i eksplýatatsii avtomobilei s narýsheniem zakonodatelstva strany.
Vpred nam nýjno ishodit, prejde vsego, iz interesov Kazahstana, otdavaia prioritet nashim zakonam i ne pozvoliaia ih narýshat.
Drýgimi slovami, vse soglasheniia, kotorye býdýt podpisyvatsia vpred v ramkah EAES, doljny v polnoi mere ýchityvat natsionalnye interesy Kazahstana.
Pravitelstvý i Parlamentý sledýet bolee aktivno vkliýchitsia v rabotý po raziasneniiý zakonodatelstva sredi nashih grajdan.
Qurmetti jiynǵa qatysýshylar!
Búgin, ózderińiz kórip otyrsyzdar, men berilgen tapsyrmalardyń tiisti deńgeide oryndalmaǵany úshin sógis jariialaǵan joqpyn. Biraq, kemshilikter jetkilikti. Mysaly, men óz sózimde aitqandai, halyq tutynatyn eń qajetti taýarlardyń baǵasyn ósirip jibergeni úshin qatań sharalar qoldanýǵa bolar edi.
Jalpy alǵanda, sógis berý jaqsy nátijege jetýdiń asa tiimdi joly emes. Bul – meniń naqty ustanymym. Sondyqtan, Úkimet múshelerine jáne ákimderge kemshilikterdi túzetýge múmkindik berip otyrmyn. Búgingi jiyn barysynda berilgen tapsyrmalardy zor jaýapkershilikpen oryndaý qajet.
Kóktemde bul máselege qaita oralamyz. Sol kezde túrli sebepterge bailanysty ózderine júktelgen mindetterdi tiisti deńgeide atqara almaǵandardy qyzmetinen bosatý jóninde naqty sheshim qabyldaimyz.
***
Aldymyzda aýqymdy mindetter tur.
Bul – ekonomikany damytýdyń jańa joldaryn tabý, halyqtyń ál-aýqatyn arttyrý, memleketimizdiń áleýetin tolyq paidalaný.
Munyń bárin júieli túrde jáne halyq aldyndaǵy jaýapkershilikti tolyq sezine otyryp sheshýimiz qajet.
Asqar Uzaqbaiuly Mamin basqaratyn Úkimet elimizdiń aldynda turǵan mindetterdiń qanshalyqty mańyzdy ekenin túsinip, jumys isteýde.
Eńbekterińiz tabysty bolsyn.
Jiyndy jabyq dep jariialaimyn.
