Qazaqstan Respýblikasynyń Prezidenti Qasym-Jomart Toqaevtyń televiziialyq úndeýi
***
Qurmetti otandastar!
Barshańyzǵa málim, qazir álemdegi pandemiiaǵa bailanysty qalyptasqan jaǵdai kúrdelene túsýde.
Koronavirýstyń taralýy báseńdemei otyr.
Keibir elderde bul indet qaitadan ýshyǵyp bara jatyr.
Álem boiynsha osy virýsty juqtyrǵandardyń sany shamamen 12 millionǵa jetti, sonyń saldarynan 500 myńnan astam adam qaitys boldy.
Sol sebepti, birqatar elderde karantin tártibi qaita kúsheitilip, áýe, kólik qatynasy qaitadan shekteldi.
Ókinishke qarai, bizdiń eldegi jaǵdai da ońai bolyp turǵan joq.
Memlekettik komissiianyń sheshimimen 5 shildeden bastap elimizde eki aptalyq merzimge karantin sharalary engizildi.
Bul asa qajetti sheshim boldy.
Jaǵdaidyń turaqtalatyny sózsiz. Onyń alǵashqy belgileri de bar. Sondyqtan, aldaǵy eki apta bizdiń bolashaq qadamdarymyz úshin sheshýshi kezeń bolmaq.
Barlyq azamattardy taǵy da karantin erejelerin qatań saqtaýǵa shaqyramyn. Indetpen kúrestiń nátijeli bolýy, eń aldymen, barsha jurttyń sanaly áreketi men jaýapkershiligine bailanysty.
Bul – óte qaýipti, batpandap kirip, mysqaldap shyǵatyn dert.
Koronavirýstyń taralýyna bailanysty densaýlyq saqtaý júiesine kóp aýyrtpalyq túsýde.
Ashyǵyn aitý kerek, densaýlyq saqtaý júiesi indetke toitarys berýge daiyn bolǵan joq. Osy másele boiynsha biz tergeý júrgizemiz jáne bul jaǵdaidan sabaq alamyz. Ákimderdiń jibergen qatelikterine tiisti baǵa beremiz.
Degenmen, memleket tarapynan barlyq qajetti sharalar qabyldanýda.
Qabyldanǵan sharalar men meditsina qyzmetkerleriniń erliginiń arqasynda emdelip shyǵyp jatqan azamattardyń sany edáýir kóbeidi.
Kóptegen elderdegi jaǵdai bizden de qiyn.
Degenmen, «Ár qazaq – meniń jalǵyzym» degendei, Ár azamatymyzdyń qazasy meniń júregime qatty batady. Mynaý alapat indet aramyzdan talai asyldarymyzdy julyp áketýde.
Búginde qara jamylyp otyrǵan azamattardyń qaiǵylaryna ortaqtasyp, kóńil aitamyn.
Sol úshin 13 shildeni – Ulttyq aza tutý kúni dep jariialaimyn.
Biraq, bizdiń kúresimiz jalǵasa beredi.
Bul indetti adamzat jýyq arada jeńe qoimas.
Alaida, ýaiym men qaiǵyǵa batyp, túrli qaýesetterge senip, eńsemizdi túsirýge taǵy da bolmaidy.
Salmaqty, sabyrly bolaiyq!
Bizdiń jumysymyz – aiqyn, qoǵam aldynda eshnárseni jasyrmai, ashyq aitamyz. Bolashaqta da solai bolady.
Búkil kúsh jigerimizdi jinap, indetpen kúrese berýimiz kerek.
Osyndai kúrdeli jaǵdai kezinde el arasynda kóptegen jalǵan áńgimeler taraýda. Teris aqparat taratyp júrgen aram piǵyldy adamdardyń áreketteri oryn alýda.
Ókinishke qarai, keibir azamattar jalǵan aqparatqa senetin boldy.
Sonymen qatar, taǵy bir mańyzdy másele. Dárigerlerimiz buqaralyq aqparat quraldary arqyly azamattarǵa naqty, birizdi málimet berýi kerek. Dertti emdeýdiń neshe túrli joldaryn kórsetip, adamdardyń densaýlyǵyna qaýip tóndirýge bolmaidy.
Bundai áreketterge tosqaýyl qoiý kerek.
Qylmystyq kodekstiń 174-babyna sáikes jalǵan aqparat taratqan adam jaýapqa tartylady.
Quqyq qorǵaý organdary el ishindegi osyndai jónsizdikke qatysty qatań sharalar qoldanatyn bolady.
Sol siiaqty dári-dármektiń baǵasyn birneshe ese ósirip, qalyptasqan jaǵdaidy óz maqsatyna paidalanǵysy kelgen alypsatarlardy da quqyq qorǵaý organdary meniń tapsyrmama sáikes jaýapqa tarta bastady.
Qazir memlekettik organdar eldi mekenderdi qajetti dári dármekpen tolyq qamtamasyz etýde. Osyǵan orai, tiisti qor jasaqtalǵan. Tósek oryndary da, meditsinalyq qyzmet kórsetý isi de tolyǵymen qamtamasyz etiledi.
Dorogie kazahstantsy!
Sitýatsiia s koronavirýsom ostaetsia sereznoi. No na fone drýgih gosýdarstv v proportsionalnom sootnoshenii ona esli ne lýchshe, to nichýt ne hýje.
Tem ne menee, my, razýmeetsia, ne sobiraemsia dovolstvovatsia etim faktom, vperedi bolshaia rabota, kotorýiý my doljny provesti vmeste, vsem obshestvom.
Ýgrozý koronavirýsa nedootsenivat nelzia. Prodoljat dýmat, chto eto obychnyi gripp, – oshibochno. Eto gorazdo bolee kovarnaia i opasnaia bolezn. Kolichestvo zabolevshih v mire dostiglo pochti 12 mln. chelovek, rastet chislo jertv.
Imenno poetomý s samogo nachala pandemii my srazý je priniali reshitelnye i jestkie mery, chtoby ogranichit ee rasprostranenie v nashei strane.
Eto pozvolilo nam spasti mnogie jizni. No, k sojaleniiý, iz-za massovogo nesobliýdeniia karantinnyh mer, sistemnyh oshibok byvshego rýkovodstva Minzdrava, nerastoropnosti akimov my imeem delo fakticheski so vtoroi volnoi koronavirýsa vkýpe s rezkim rostom zabolevaniia pnevmoniei.
Goskomissiei priniato reshenie o vvedenii dvýhnedelnogo karantina po vsei strane.
Eto pravilnoe reshenie. V dannyi moment poiavilis pervye priznaki stabilizatsii sitýatsii.
No rasslabliatsia, konechno, rano. Predstoiashie nedeli stanýt reshaiýshimi v nashei borbe s pandemiei.
Gosýdarstvo prinimaet vse mery dlia stabilizatsii sitýatsii. Ýkrepliaetsia pervichnaia meditsinskaia pomosh.
Ýje sformirovano 400 ýniversalnyh mobilnyh brigad dlia okazaniia kompleksa meditsinskih ýslýg naseleniiý na domý. Do kontsa iiýlia ih kolichestvo býdet dovedeno do 3,5 tysiachi.
Nachata rabota po ývelicheniiý mest v bolnitsah. S momenta moego porýcheniia kolichestvo koek dlia bolnyh koronavirýsom ývelicheno na 70% i dovedeno do 43 tysiach.
Aktivno vovlecheny v etý rabotý i voennye mediki. Blagodaria resýrsam voorýjennyh sil razvernýto bolee 500 koek.
V mesta osobyh vspyshek peredislotsirýiýtsia polevye gospitali. Idet privlechenie i intensivnaia perepodgotovka medikov v zapase.
Dlia povysheniia dostýpa k testirovaniiý doosnashaiýtsia deistvýiýshie laboratorii – dopolnitelno zakýpaetsia 20 PTsR-analizatorov. Sozdaiýtsia 8 mobilnyh tsentrov dlia PTsR-testirovaniia, v tom chisle i selskogo naseleniia.
Vse eto pozvolit ývelichit kolichestvo testov do 40 tysiach v sýtki.
Otdelno hochý ostanovitsia na ýlýchshenii lekarstvennogo obespecheniia.
V etih tseliah sokrasheny sroki i ýprosheny protsedýry sertifikatsii lekarstvennyh preparatov.
Prodleno deistvie spetsialnogo poriadka gosýdarstvennyh zakýpok sposobom iz odnogo istochnika dlia protivoepidemiologicheskih nýjd.
Ýproshen poriadok razovogo vvoza protivovirýsnyh lekarstvennyh sredstv, ne imeiýshih registratsii v Respýblike Kazahstan. Takie zaiavki rassmatrivaiýtsia v techenie sýtok.
Ýskorena protsedýra registratsii novyh preparatov otechestvennyh tovaroproizvoditelei dlia lecheniia KVI.
Vse eti mery pozvoliaiýt bystree i effektivnee dovodit neobhodimye preparaty do bolnits i aptechnyh setei.
Pravitelstvo i akimy v srochnom poriadke provodiat rabotý po obespecheniiý naseleniia vsemi neobhodimymi preparatami. Dlia statsionarov ýje zakýpleny lekarstva dlia lecheniia okolo 30 tys. gospitalizirovannyh. Eto na 70% vyshe tekýshei potrebnosti (pri nalichii okolo 18 tys.gospitalizirovannyh). Rabota prodoljaetsia.
V roznichnýiý set ýje postýpaiýt neobhodimye lekarstva: dostavleno 800 tys. ýpakovok paratsetamola, do kontsa nedeli ojidaetsia postavka eshe 900 tys. ýpakovok, 150 tys. ýpakovok antibiotikov ýje otgrýjeno v aptechnýiý set.
V blijaishie dni problema s lekarstvennym obespecheniem býdet reshena.
Vnov obrashaiýs s prosboi k grajdanam ne panikovat, ne zakýpat lekarstva vprok, sozdavaia ajiotajnyi spros na nih.
V tselom, na zakýp lekarstvennyh preparatov, apparatov IVL, stimýlirovanie medrabotnikov i drýgie neotlojnye mery napravliaetsia ne menee 150 mlrd. tenge. Rashodovanie sredstv býdet na osobom kontrole.
Seichas kraine vajno ne dopýskat paniký v obshestve.
Nekotorye bessovestnye deltsy pytaiýtsia vospolzovatsia neprostoi sitýatsiei i zarabotat na etom. Imi sozdaetsia iskýsstvennyi ajiotaj i namerenno zavyshaiýtsia tseny na stol nýjnye meditsinskie preparaty.
Po moemý porýcheniiý pravoohranitelnye organy nachali privlekat k otvetstvennosti lits, zanimaiýshihsia spekýliatsiei lekarstvami.
Akimatam sledýet provodit obshestvennye reidy i vyiavliat podobnye fakty.
Nekotorye litsa ýstraivaiýt politicheskie igrisha, raspýskaiýt slýhi, podogrevaiýt sitýatsiiý raznogo roda predpolojeniiami i prizyvami, pytaiýtsia razjech rozn v obshestve.
Takogo roda manipýliatsii kraine opasny, poetomý im býdet dana pravovaia otsenka v sootvetstvii s zakonodatelstvom.
K sojaleniiý, bolezn prodoljaet ýnosit jizni kazahstantsev.
Za ofitsialnymi svodkami lejat tragedii soten semei. Kto-to poterial ottsa, mat, brata, sestrý, syna i doch.
Ia vyrajaiý svoi soboleznovaniia rodnym i blizkim ýmershih. Eto obshaia tragediia dlia nas vseh.
Poetomý mnoi priniato reshenie obiavit 13 iiýlia Dnem natsionalnogo traýra po kazahstantsam, kotorye stali jertvami pandemii.
Ýveren, chto kajdyi iz nas, gde by ni nahodilsia v etot den, pochtit pamiat ýshedshih.
Hochý prizvat vseh sootechestvennikov proiavit stoikost, spokoistvie, otvetstvennost pered ispytaniiami, vypavshimi na doliý nashego naroda.
My prodoljaem nashý borbý s koronavirýsom. Net somnenii v tom, chto pobeda býdet na nashei storone.
My ne doljny opýskat rýki, poddavatsia depressii, apatii. Segodnia, kak nikogda, nýjno proiavit nashe edinstvo.
My nikogo ne ostavim v bede i býdem bitsia za jizn i zdorove kajdogo kazahstantsa.
Qurmetti otandastar!
Biz – talai zobalań men synaqty bastan ótkergen, tarihtyń talai daýylyna boi bermegen halyqpyz.
Batyr babalardyń jolyn jalǵaǵan búgingi urpaq ta qazirgi qiyndyqqa tótep beredi dep senemin.
Bálkim, bul bizdiń birligimizdi baiqaý úshin berilgen synaq shyǵar.
Bir jeńnen qol, bir jaǵadan bas shyǵaryp, uiymdasa bilsek, bul synnan da ótermiz.
«Densaýlyq – zor bailyq» degen halqymyzdyń dana sóziniń qadirin bileiik.
Ár azamattyń amandyǵy úshin kúreseiik!
Barshańyzǵa myqty densaýlyq, myzǵymas bereke-birlik tileimin!
