Aqordanyń resmi saitynda Memleket basshysy Qasym-Jomart Toqaevtyń Úkimettiń keńeitilgen otyrysynda sóilegen sózi jariialandy, dep habarlaidy "Ult aqparat".
Endeshe, biz oqyrman nazaryna mátinniń tolyq nusqasyn usynamyz.
***
Qurmetti Úkimet músheleri!
Qurmetti jiynǵa qatysýshylar!
Biz búgin elimizdiń byltyrǵy áleýmettik-ekonomikalyq damýynyń qorytyndylaryn shyǵaryp, biylǵy josparymyzdy talqylaimyz.
Ótken jyly el ekonomikasy 4 paiyzǵa ósti. Óńdeý ónerkásibi 5,5, qurylys indýstriiasy 7,6 paiyzǵa artty. Qyzmet kórsetý salasynda oń úrdis bar. Saýda-sattyq - 9,2, kólik salasy 3,6 paiyzǵa artty. Degenmen infliatsiia mejeli deńgeiden asyp ketti. Bul kórsetkish 8,4 paiyz boldy. Ókinishke qarai, qańtar oqiǵalary qalypty ómirimizdi túbegeili ózgertti.
Zańsyz áreketterdiń saldarynan kóptegen azamattarymyz zardap shekti. Shaǵyn jáne orta biznes ókilderi shyǵynǵa ushyrady. Qazirgi málimetter boiynsha bizneske 100 milliardtan astam teńge kóleminde zalal keldi. Jańa Úkimettiń aldynda elimizdiń ekonomikalyq áleýetin tolyq qalpyna keltirý mindeti tur. Bul - óte mańyzdy mindet, sondyqtan ony basymdyqtardyń biri retinde sanaýymyz qajet.
Josparlanǵan reformalardy júzege asyrý jáne infliatsiiany tómendetý – basty mindetterdiń biri. Eń bastysy, biz azamattardyń tabysyn arttyrýymyz qajet. Qazir elimiz kúrdeli kezeńdi bastan ótkerýde. Dúniejúzin jailaǵan indettiń beti qaitpai tur. Sonyń saldarynan eldegi iskerlik belsendilik tómendep ketti.
Jyl basynda bolǵan oqiǵalar ulttyq qaýipsizdigimizge zor qater tóndirdi. Biz osyndai qiyn jaǵdaida el birliginiń arqasynda memleketimizdiń qaýipsizdigin, tipti tutastyǵyn da saqtap qaldyq. Qazir Úkimettiń basty mindeti – halyqtyń ál-aýqatyn arttyrý. Sondai-aq, azamattardyń tabysyndaǵy alshaqtyqty azaitý jáne eńbek etýge qolaily jumys oryndaryn ashý. Biz jurttyń biznespen ainalysýyna teń múmkindik beremiz. Qoǵamymyzda beleń alǵan sybailas jemqorlyqpen, ekonomikadaǵy ásire bailar ústemdiginiń saldarymen kúresemiz. Bárimiz eldiń igiligi úshin qyzmet etýge tiispiz. Osy oraida, mynadai mindetterge arnaiy toqtalyp ótý mańyzdy.
Birinshi. Halyqtyń tabysyn arttyrý jáne teńsizdikti azaitý.
Tabys tabý – azamattardyń turmys sapasyn jaqsartýdyń jáne bolashaqqa degen senimin nyǵaitýdyń basty faktory. Ókinishke qarai, sońǵy kezde jurttyń tabysy ekonomikalyq ósimniń emes, áleýmettik transferttiń esebinen kóbeidi. Ashyǵyn aitqanda, járdemaqymen jáne zeinetaqymen ǵana kún kórip otyrǵandar az emes.
Za piat let v obshih dohodah naseleniia dolia trýdovyh dohodov sokratilas s 80 do 67%, a sotsialnyh transfertov vyrosla s 17 do 29%.
Esesine áleýmettik transferttiń kólemi 17 paiyzdan 29 paiyzǵa deiin artty. Budan azamattardyń kirisi alatyn jalaqysyna emes, biýdjet shyǵysyna táýeldi ekenin baiqaýǵa bolady. Bul az deseńiz, jumys berýshilerdiń paidasymen jáne naryqtaǵy baǵanyń kóterilýimen salystyrǵanda eńbekaqy áldeqaida baiaý ósýde. Sonyń saldarynan qaryzǵa batqan azamattar men kedei adamdar kóbeiip barady.
Qazirgi tańda 1 millionǵa jýyq adamnyń tabysy eń tómengi kúnkóris deńgeiine de jetpeidi. Bul – sońǵy 10 jyldaǵy eń nashar kórsetkish. Sóite tura, ortasha jalaqy men jan basyna shaqqandaǵy tabys kólemi udaiy ósip keledi degen kópirme esep berilýde. Bul – naǵyz kózboiaýshylyq. Meniń tapsyrmam boiynsha Halyqtyń tabysyn arttyrýǵa arnalǵan baǵdarlama ázirlenip jatyr. Bul qujatta turǵyndardyń kirisin kóbeitýmen qatar, orynsyz shyǵynyn azaitatyn tyń sharalar qarastyrylýǵa tiis. Memleket bizneske júktegen keibir qosymsha shyǵyndy kásipkerler halyqtan óndirip alatyny jasyryn emes.
Rech idet o komissiiah i tarifah razlichnyh posrednikov, monopolnyh operatorov, nenýjnyh agentov. Etý problemý znaete. No vopros: kto platit za ih ýslýgi? Konechno, potrebitel platit. I vinoi tomý – priniatye zakony i postanovleniia. To est v osnove lejat normativno-pravovye akty, pri priniatii kotoryh gosorgany zachastýiý rýkovodstvovalis interesami otdelnyh kompanii, a ne interesami obshestva. Sredstva, kotorye kazahstantsy mogli by tratit na sebia, ýtekaiýt v karmany etih kompanii. Poetomý Pravitelstvý porýchaetsia obratit samoe sereznoe vnimanie na dannýiý problemý i sovmestno s Palatoi «Atameken» razobratsia po kajdoi takoi sitýatsii i predlojit konkretnye resheniia dlia ih ispravleniia.
Dolia malyh kompanii v strýktýre otechestvennogo biznesa segodnia sostavliaet bolee 90%. Pri reformirovanii Palaty sledýet sfokýsirovat ee fýnktsional imenno na podderjke, zashite i razvitii malogo biznesa. Pri etom malyi biznes sledýet osvobodit ot obiazatelnyh chlenskih vznosov. Eto kak by samo soboi razýmeiýsheesia.
Ekinshi. Infliatsiiany aýyzdyqtaý.
Baǵa barlyq elde jappai ósýde. Soǵan qaramastan, biz infliatsiiany 8,4 paiyzdan asyrmai, ustap qaldyq. Baǵany ósirmeý úshin kóbinese naryqqa tán emes ádister qoldanyldy. Osynyń bári – sharasyzdyqtan jasalǵan qadamdar. Mundai ustanym kúnderdiń kúninde infliatsiianyń kúrt ósýine ákep soqtyrýy múmkin.
Poetomý vajno svoevremenno pereiti ot kontrolno-regýliativnyh mer v polzý sistemno-otraslevyh mer.
Men naqty tapsyrmalar berdim. Úkimet pen ákimder jumysqa kirisip ketti.
Degenmen, taǵy bir túitkildi máseleni atap óteiin. Saýda-sattyqtaǵy tiimsiz deldaldyqqa toqtaý salatyn kez keldi. Mysaly, 3 million adam turatyn Almaty qalasy men onyń tóńiregindegi eldi-meken turǵyndary tutyný taýarlaryn kóbine «Altyn orda» bazarynan alady. Almaty oblysy men Almaty qalasynyń ákimderine Úkimetpen birlesip, bazarda tártip ornatýdy tapsyramyn. Bul jer paidakúnemder úshin naǵyz maishelpekke ainalǵan. Buǵan Almatydaǵy qańtar oqiǵasy kezinde anyq kóz jetkizdik. Bul – basqa óńirlerge de qatysty másele. Qajet bolsa, bul jumysqa quqyq qorǵaý organdary atsalyssyn. Eki ai ýaqyt beremin.
Dalee. Natsionalnyi bank doljen provodit nezavisimýiý i adekvatnýiý denejno-kreditnýiý politiký dlia dostijeniia tselevogo koridora infliatsii – 4-6 % v 2022 godý i 3-4% v 2025 godý.
Nelzia takje zabyvat o kreditovanii realnoi ekonomiki. S 2017 goda realizýetsia Programma povysheniia finansovoi ýstoichivosti bankovskogo sektora. Na pokrytie ýbytkov po problemnym zaimam bankam vydeleno poriadka 700 milliardov tenge. Odnako doljnogo vstrechnogo dvijeniia v chasti povysheniia obemov i dostýpnosti kreditov ne nabliýdaetsia. Staraia problema, kajdyi raz ob etom govorim. Profitsit vysokolikvidnyh aktivov bankov rastet. Znaem etý problemý, znaem nazvaniia etih bankov. Segodnia profitsit sostavliaet pochti 12 trillionov tenge. Eti sredstva doljny rabotat na ekonomiký, v tom chisle na razvitie adekvatnyh ýsloviiah biznesa i ipotechnogo rynka. Predstoit sozdat regýliatornye mehanizmy, pri kotoryh banki býdýt stremitsia kreditovat effektivnye proekty. Eto zadacha novogo rýkovoditelia Natsionalnogo banka i Agentstva po finregýlirovaniiý.
ÚShINShI. Ekonomikany órkendetý úshin qosymsha qarajat qarastyrý.
Men biýdjettiń kiris bóligin arttyrý maqsatynda birqatar naqty mindet júktedim. Eń aldymen, biýdjettegi tiimsiz ári shyǵyny kóp jobalardy anyqtap, odan túbegeili bas tartý qajet. Erkin ekonomikalyq aimaqtardyń kópshiligi investitsiia ákelý úshin tiimdi bola almady dep men birneshe ret aittym.
I eto nesmotria na vnýshitelnyi paket nalogovogo stimýlirovaniia pochti v poltrilliona tenge. Chto my polýchaem v itoge? Za poslednie tri goda obem proizvedennyh na SEZ tovarov ne prevyshaet 1,5 % ot VVP, a dolia ih eksporta i vovse sostavliaet 0,1 % ot obshestranovogo.
Osy máseleni retteitin kez keldi. Jańadan taǵaiyndalǵan Indýstriia ministri bul túitkildiń sheshimin tabady dep oilaimyn. Erkin ekonomikalyq aimaqtardyń basshylyǵy paidaly ári tiimdi jobalardy júzege asyrýǵa qulyqty emes. Olardyń ákimshilikterin tártipke shaqyryńyzdar. Úkimetke bir ai ýaqyt beremin. Zańǵa ózgeris engizýden bastap, qajetti sharanyń bárin qabyldańyzdar. Ishten jáne syrttan investor tartyńyzdar.
Keden beketterindegi qordalanǵan máselelerdi jedel sheshý qajet. Bul – biýdjet úshin airyqsha mańyzy bar sala. Taǵy da qaitalap aitamyn: ondaǵy bylyqty jónge keltirmese, saldary qiyn bolýy múmkin. Qytaidyń statistikasy men bizdegi kórsetkishtiń aiyrmasy 5,7 milliard dollar bolýy – sonyń dáleli. Qazir Qytaimen aradaǵy keden beketinde 12 myńnan astam kólik elektrondy kezekte tur. Quzyrly ekonomikalyq operatorlardyń zańsyz is-áreketi týraly buǵan deiin de aittym. Olar kedennen jáne basqa da baqylaý organdarynan sonshama jeńildikti qalai alyp otyr? Ne sebepti bul másele nazardan tys qalǵan? Bul suraqtarǵa 10 kúnniń ishinde naqty ári tolyq jaýap kútemin. Osy salanyń qyzmetin zań boiynsha qatań retteý qajet. Jalpy, keden jáne logistika júiesine iri halyqaralyq kompaniialardy tartýdy oilastyrǵan jón. Olar qajetti tasymal kólemin jáne jumystyń ashyq ári esepti bolýyn qamtamasyz ete alady. Bul másele úkimette talqylandy. Úkimetke ony taǵy da pysyqtap, maǵan baiandaýdy tapsyramyn.
Biýdjettiń shyǵys bóliginen de kiristi arttyrýdyń kózin tabýǵa bolady. Qarjyny asa qajet emes sharýalarǵa jumsaýdy doǵarý kerek.
Kajdyi potrachennyi tenge doljen davat sotsialno-ekonomicheskýiý otdachý kak na ýrovne otrasli, tak i v masshtabah strany. Dlia etogo doljna byt chetkaia sistema otsenki. Odnako Pravitelstvo ýje bolee dvýh let ne mojet normalno organizovat etý rabotý. Do sih por ne sformirovana sootvetstvýiýshaia metodologiia. Porýchaiý Ministerstvý finansov, Agentstvý po strategicheskomý planirovaniiý sovmestno so Schetnym komitetom v dvýhmesiachnyi srok razrabotat metodiký analiza sotsialno-ekonomicheskogo effekta gosýdarstvennyh rashodov.
Kelesi másele. Kvazimemlekettik sektordyń investitsiialyq jobalarynyń quny tym asyra kórsetiletini jasyryn emes. Ony az deseńiz, qurylys barysynda baǵa taǵy da ósedi. Búginde «Samuryq-Qazyna» qory 12 iri jobany júzege asyrýda. Bul – energiiamen qamtamasyz etýge, gaz óndirýge, temir jol infraqurylymyn salýǵa qatysty jobalar. Jumystyń jalpy quny – 3,4 trillion teńge. Árine, atalǵan nysandar halyqqa qajet. Alaida, jobalardyń qunyna jáne merdigerlerdiń konkýrssyz tańdalýyna qatysty kóptegen suraq týyndaidy. Mysaly, Kendirlidegi sý tushytatyn zaýyttyń jobasy sheteldegi dál osyndai jobalardan 3 ese qymbat turady. Ekibastuzdaǵy GRES pen Almatydaǵy energetikalyq torapty jańǵyrtýǵa tym kóp qarajat bólinip otyrǵan joq pa? Osyndai mysaldar az emes. Sondyqtan, mundai jobalardy júzege asyrý úshin ashyq halyqaralyq baiqaý ótkizgen jón. Bul qalypty tájiribege ainalýǵa tiis.
Retteletin memlekettik satyp alý júiesiniń jaǵymsyz jaǵy da bar. Bólingen qarjyny qalaida igerý kerek degen ustanym durys emes. Árbir áreketti, tipti bolmashy qadamnyń ózin kelisý qajettigi týraly talap ta múlde orynsyz.
Slepoe sledovanie formalnym pravilam i protsedýram vedet k tomý, chto protsess dovleet nad rezýltatom. Mnogie gody daiýtsia neobhodimye porýcheniia, eksperty vyrabatyvaiýt kakie-to rekomendatsii. No vse eto tonet v biýrokraticheskom bolote, sabotirýetsia zamsheloi kastoi retrogradov. Poetomý reshitelnoi reformy biýdjetnogo planirovaniia tak i ne proizoshlo. Eto kak ponimat? Nesposobnost rabotat po-novomý ili boiazn poteriat rychagi vliianiia na ministerstva i akimaty, kotorye seichas vynýjdeny hodit k nim na poklon?Poetomý ia daiý mesiats na vyrabotký sbalansirovannogo resheniia v rýsle tsifrovizatsii. Ia podcherkivaiý, v rýsle tsifrovizatsii. Zdes bez nee nam ochen trýdno nadeiatsia na kakie-libo polojitelnye rezýltaty. Po itogam dolojite v Pravitelstvo i Administratsiiý.
V ýsloviiah jestkoi mirovoi konkýrentsii za kapital nasha investitsionnaia politika doljna stat maksimalno effektivnoi. V proshlom godý vnedren novyi instrýment podderjki investorov – strategicheskoe investitsionnoe soglashenie. Opredelen perechen iz 70 potentsialnyh strategicheskih soglashenii. Odnako na segodnia podpisano tolko odno soglashenie. V rezýltate ne rastet obem inostrannyh investitsii. Pravitelstvom sformirovany dva pýla investitsionnyh proektov: odin sostoit iz 450 proektov, drýgoi – iz 3 000. Plany horoshie. No iz-za otsýtstviia doljnogo kontrolia i biýrokraticheskoi volokity realizatsiia etih proektov ostaetsia na býmage. Poetomý porýchaiý Pravitelstvý opredelit edinyi pýl investitsionnyh proektov, sdelat ego pýblichnym, v tom chisle dlia obshestvennogo monitoringa realizatsii proektov.
Sondai-aq, jergilikti jerlerdegi, aýdandyq deńgeidegi shaǵyn jáne orta biznesti damytý máselelerine toqtalǵym keledi.
Aimaqtarda jumystyń alǵa basýy ákimge bailanysty ekeni ras. Kásipkerlik bastamanyń jolyn kesip, tejeitin de kóbinese ákimder. Bul – ashy aqiqat. Tipti, qarjylai kómek bermek túgili, zań aiasynda ákimshilik qoldaý da kórsetpeidi. Mundai jónsizdikti shuǵyl túrde doǵarý kerek. Aýdan ákimderine naqty meje qoiylsyn. Olarǵa jyl saiyn árbir 10 myń turǵyn úshin keminde 100 jumys ornyn ashýdy mindettegen jón. Biz endi jumys tásilin ózgertemiz. Kásipkerler ákimniń sońynan júgirmeýi kerek. Kerisinshe, ákim investor tartýǵa umtylýy qajet.
Pravitelstvý i Schetnomý komitetý pri metodologicheskoi podderjke ASPiR sledýet naladit sistemý ýcheta takih rabochih mest.
Otdelno hochý ostanovitsia na neobhodimosti dalneishego povysheniia biýdjetnoi nezavisimosti akimov vseh ýrovnei. Sitýatsiia, kogda 82 % regionov dotatsionnye, – nepravilnaia. Eto osobennosti nashei metodologii mejbiýdjetnyh otnoshenii. Akimy postoianno obivaiýt porogi ministerstv, vyprashivaia transferty obshego haraktera i tselevye. Krome togo, mnogie rashodnye initsiativy tsentralnogo ýrovnia reshaiýtsia v kliýche «perekinem na mestnyi biýdjet, a akimy razberýtsia». Seichas ýje tak rabotat nelzia.
Men buǵan deiin biýdjetaralyq qatynastyń jańa júiesin qalyptastyrý týraly tapsyrma bergen bolatynmyn.
Osy tapsyrmany taǵy da esterińizge salamyn. Bul rette, qarjyny jergilikti jerde kóbirek qaldyrýǵa basa mán bergen jón. Elimizde úsh jyldan beri «Qarapaiym zattar ekonomikasy» atty baǵdarlama júzege asyrylyp jatyr. Bul baǵdarlamanyń negizgi maqsaty − ishki naryqty halyq tutynatyn otandyq taýarmen qamtamasyz etý. Alaida, osy kezeńde eksport kólemi burynǵy deńgeide qalyp, importtyń úlesi 8 paiyzǵa ósken. Úkimet munyń sebebin anyqtaýǵa tiis. Ónerkásip saiasatynda negizinen avtokólik jasaý salasyna basymdyq berilgen. Biraq, otandyq ónimniń úlesi áli de tómen. Ashylyp jatqan jumys oryndary da az. Ónerkásip salasyna jaýapty ministr indýstriialandyrýdyń barlyq máselesimen muqiiat ainalysýǵa tiis. Ásirese, damý múmkindigi joǵary salalarǵa basa mán berýdi tapsyramyn.
Eshe odin aktýalnyi vopros. V sotsialnyh setiah postoianno mýssirýetsia informatsiia, chto bolshinstvo kazahstanskih avtomobilei iakoby prihodit prakticheski v gotovom vide, kak govoritsia, ostaetsia lish prikrýtit kolesa. Zdes viditsia znachitelnaia dolia preývelicheniia, prichem tsel poniatnaia. Vo vsiakom slýchae, nado vyiasnit, naskolko takie ýtverjdeniia sootvetstvýiýt realnosti? Posle etogo sledýet priniat mery.
Po ýtilsborý my priniali reshenie – vse sredstva býdýt postýpat gosýdarstvý. Teper neobhodimo opredelitsia s razmerom stavok. Rabochaia grýppa aktivno obsýjdaet dannyi vopros. Srazý otmechý, ýtilsbor býdet peresmotren. No nýjno izbegat krainostei. Nelzia vybrasyvat na veter dengi, potrachennye na razvitie avtoproma, i otkryvat svoi rynok dlia otkrovennogo importnogo avtohlama. Ýtilizatsionnyi ili registratsionnyi sbor – eto ne samotsel. Glavnoe – povysit dostýpnost avtomobilei i selhoztehniki dlia potrebitelei. Ojidaiý sootvetstvýiýshei reaktsii ot proizvoditelei i distribiýterov. Predvaritelnyi doklad Pravitelstva pokazyvaet, chto ono na pravilnom pýti nahoditsia.
Dlia obespecheniia dostýpnym syrem otechestvennyh obrabatyvaiýshih predpriiatii nami byli predýsmotreny konkretnye zakonodatelnye normy. Eto bolshoi shag vpered, bez kotorogo nevozmojno pereiti na proizvodstvo prodýktsii srednego i verhnego peredelov. Ne sekret, chto Kazahstan eksportirýet v osnovnom kontsentraty i polýfabrikaty, a importirýet naoborot gotovye izdeliia. Nash edinstvennyi metallýrgicheskii kombinat po svoemý tehnicheskomý sostoianiiý i osnasheniiý tak i ostalsia na ýrovne sovetskogo perioda. Ýstarevshee proizvodstvo, otsýtstvie dobavlennoi stoimosti, vysokii proizvodstvennyi travmatizm i ýjasnaia ekologiia – eto daleko ne polnyi perechen imeiýshihsia tam problem. Nashi gornodobyvaiýshie predpriiatiia doljny dýmat bolshe o proizvodstve dobavlennoi stoimosti vnýtri strany, a ne o vyvoze syria.
Úkimet ónerkásip salasy ókilderimen bas qosyp, óńdeý ónerkásibin damytý jáne jańa óndiristerdi iske qosý úshin ne isteý qajettigin birlesip sheshýi kerek. Memleket bul jumysqa jan-jaqty qoldaý kórsetedi.
Kelesi másele. Byltyr elimiz boiynsha 17 million sharshy metr turǵyn-úi salyndy. Bul – buryn eshqashan bolmaǵan kórsetkish. Alaida, onyń qanshalyqty durys málimet ekenin tekserý kerek. Ákimder joǵary nátijege qol jetkizý úshin eski úiler men saiajailardy da esepke qosyp jiberdi degen aqparat bar. Al, biyl byltyrǵydan 1 million sharshy metr kóbirek úi salynady dep josparlanyp otyr. Biraq, qurylystyń mundai qarqynyna kommýnaldyq infraqurylym ilese almai jatyr. Elordamyzdaǵy ahýal − osynyń aiqyn dáleli. Qalada aldaǵy 3 jylda saǵatyna 900 gigakaloriia jylý tapshylyǵy bolýy múmkin. Dál osyndai másele keibir oblys ortalyqtarynda da bar. Qurylys josparyn eskere otyryp, oǵan qansha kommýnaldyq infraqurylym qýaty qajet bolatynynyn boljai bilý kerek. Úkimet bul jumysty ákimdermen birlesip atqarýǵa tiis. Osy taldaýdyń negizinde naqty sharalar qabyldaý qajet. Budan bylai tiisti injenerlik jáne áleýmettik infraqurylymy bar jerge ǵana turǵyn-úi salynýy kerek.
Taǵy bir túitkildi másele – qurylys salasynda naǵyz básekeniń bolmaýy.
Elimizde birneshe qurylys kompaniiasy ǵana ústemdikke ie bolyp otyr. Kommertsiialyq naryq ta, memlekettik tapsyrys salasy da solardyń ýysynda. Shyn máninde, olar buǵan ákimshilik resýrsty paidalaný arqyly qol jetkizýde.
Proshý Pravitelstvo sovmestno s Agentstvom po zashite i razvitiiý konkýrentsii priniat paket mer po demonopolizatsii stroitelnogo rynka i ego konkýrentnomý razvitiiý. Imena stroitelnyh kompanii, kotorye postoianno vyigryvaiýt tendery, a zatem peredaiýt stroitelnye proekty sýbpodriadnym kompaniiam, a te – «sýbsýbpodriadnym» kompaniiam, horosho izvestny.
Takje hotelos by ostanovitsia na moei initsiative sýbsidirovaniia arendnogo jilia. Ona doljna byla zarabotat eshe god nazad. No iz-za nerastoropnosti, a, mojet byt, iz-za sabotaja, sotni tysiach kazahstantsev do sih por ne polýchaiýt etot vid podderjki. Chinovniki dolgo pytalis iz prostoi i poniatnoi initsiativy po snijeniiý zatrat na jile dlia naimenee obespechennyh grajdan sozdat ocherednoi instrýment podderjki krýpnyh stroitelnyh firm. Povtoriý v poslednii raz – eto initsiativa sotsialnaia.
«Otbasy banký» i ministerstvý tsifrovizatsii nýjno sozdat tsifrovýiý platformý, na kotoroi doljny zaregistrirovatsia te, komý polojeny sýbsidii, a takje sdaiýshie v arendý vladeltsy nedvijimosti. Liýdi, ishodia iz svoih potrebnostei, smogýt vybrat jile tam, gde hotiat, a ne tam, gde im skajet akimat ili zastroishik. Ot gosýdarstva sotsialno ýiazvimym kategoriiam grajdan býdet vyplachivatsia sýbsidiia v razmere 50 % ot arendnoi platy. A vysvobojdennye dengi semeinogo biýdjeta býdýt tratitsia na drýgie nýjdy: prodýkty, obrazovanie, meditsiný. Poetomý nado nachat priem zaiavok po etoi sisteme. Daiý takoe porýchenie, ne zatiagivaia dannyi vopros, nýjno prodoljat rabotat. Ne pozdnee 1 maia etý rabotý zavershit i dolojit, kak ona vypolniaetsia.
Tórtinshi. Agroónerkásip keshenin damytý máselesi.
Sońǵy 5 jylda aýylsharýashylyǵyn damytýǵa 2 trillion teńgeden astam qarjy bólindi. Alaida, sýbsidiia kólemi qansha ósse de, bul salada aýyz toltyryp aitatyn ózgeris bolǵan joq. Aýyl sharýashylyǵy ministrligi men ákimdikter sýbsidiiany taratyp berýmen ǵana shektelgen. Oǵan eshqandai taldaý jasalǵan joq. Qarjynyń tiisti maqsatqa jumsalýyn da eshkim baqylaýǵa almaǵan. Sýbsidiia túpki iesine jetpei, orta jolda talan-tarajǵa túsýde. Tipti, aýyl sharýashylyǵyna esh qatysy joq salalar da onyń qyzyǵyn kórýde.
Sońǵy jyldary Sybailas jemqorlyqqa qarsy is-qimyl agenttigi 960 qylmystyq is tergegen. Sonyń 54 paiyzy sýbsidiiany jymqyrýǵa qatysty bolǵan. Mysaly, jaiylymdyq jerlerdi sýlandyrýǵa 80 milliard teńge bólindi. Biraq, onyń teń jartysy jelge ushty. Osy jumysqa qajetti qural-jabdyqtyń baǵasy 2-3 ese artyq kórsetilgen. Tipti, kei jaǵdaida qarjyny qaǵaz júzinde igere salǵan. Sonymen qatar, sýbsidiia alyp otyrǵan jurttyń aýyl sharýashylyǵy ónimderin óńdeýge jáne saqtaýǵa asa qulqy joq. Sebebi, sýbsidiialaý júiesiniń ózi sharýalardy buǵan yntalandyrmaidy. Jaǵdai túzelmese, agroónerkásip kesheni shikizat óndirýden ary asa almaityny anyq. Sýbsidiialaýdyń biryńǵai aqparattyq júiesi joq. Jeke qurylymdar sýbsidiia bólýge qatysty túrli portaldar (Qoldau.kz, plem.kz) ashqan. Olar óz qyzmeti úshin sharýalardan 3-11 ailyq eseptik kórsetkish mólsherinde aqsha alyp otyr. Sharýalardyń buǵan narazylyq bildirýi oryndy. Úkimetke sýbsidiialaý týraly aqparatty tolyq qamtityn platforma ázirleýdi tapsyramyn. Bul platforma sharýalarǵa tegin qyzmet kórsetýi kerek.
Sýbsidiia memleket beretin mindetti tólem emes ekenin árkim bilýge tiis. Bul – sharýalardy ónimdi jumys isteýge yntalandyratyn tásil. Biýdjet qarjysy – ońdy-soldy taratyla beretin tegin dúnie emes. Sýbsidiialaýdyń jańa júiesinde osy máseleni retteitin tyń tásilder qarastyrylýy qajet. Sýbsidiia alǵan adamnan jumys tiimdiligin arttyrýdy talap etetin bolamyz. Jumys barysynda osyny este ustańyzdar.
Kelesi másele. Men bos jatqan jaiylymdyq jerlerdi tezirek qaitaryp alyp, ony aýyl turǵyndaryna berýdi tapsyrǵan bolatynmyn.
Qazir halyq úshin airyqsha mańyzy bar jumys júrgizilip jatyr. Biraq, bul jerde de Aýyl sharýashylyǵy ministrligi men ákimdikter kózboiaýshylyqqa jol bergen. Ministrlik jaiylymdyq jerdiń tapshylyǵy 6,8 million gektarǵa nemese 32 paiyzǵa azaidy dep málimet berip otyr. Bul sharýa qojalyqtarymen memorandýmǵa qol qoiýdyń jáne eldi-mekenderdiń aýmaǵyn keńeitýdiń arqasynda múmkin boldy. Alaida, Bas prokýratýranyń tekserisi kórsetkendei, birqatar óńirde jaiylymdyq jerdiń tapshylyǵy áli de azaimaǵan. Aqmola, Atyraý jáne Qostanai oblystarynda aýyl turǵyndaryna malyn fermerlerdiń jerine jaiýǵa ruqsat beriledi degen jalǵan memorandým jasalǵan. Shyn máninde, jaiylymdyq jerdiń tapshylyǵy qaǵaz betinde ǵana azaiǵan. Budan bólek, aimaqtar halyqtyń jaiylymǵa degen suranysyn tómendetip kórsete bastaǵan. Úkimet nege buǵan kóz juma qarap otyr? Mundai áreketter aýyl halqynyń narazylyǵyn órshitpese, kemitpeidi. Úkimetke jergilikti atqarýshy organdarmen birlesip, osy máseleni túbegeili sheshýdi tapsyramyn.
Dalee. Odnoi iz vajnyh zadach v chasti ratsionalnogo ispolzovaniia zemli iavliaetsia nedopýshenie ee kontsentratsii v odnih rýkah. Ia ýje govoril ob etom.
Segodnia govoriý imenno o neproizvoditelnoi kontsentratsii – kogda berýt zemli pobolshe, no ne vkladyvaiýt investitsii. V riade regionov resheniiami maslihatov razmery nadelov ýtverjdeny bez naýchno-obosnovannyh podhodov: v Atyraýskoi – 98 tysiach gektarov, Almatinskoi – 96 tysiach gektarov, Vostochno-Kazahstanskoi oblasti – 69 tysiach gektarov. Mejdý tem Ministerstvo selskogo hoziaistva razrabotalo proekt postanovleniia, razreshaiýshii imet v odnih rýkah do 98 tysiach gektarov selskohoziaistvennyh zemel. Eto vygliadit kak popytka zakrepit tekýshie nepomernye zemelnye vladeniia liýdei, kotorye imi vladeiýt, to est zafiksirovat ih v kachestve normativnoi bazy. Poiasniý: gosýdarstvo ne protiv bolshih zemelnyh ýchastkov. Eto horosho – v ekonomicheskii oborot vovlekaetsia bolshe zemel, rabotaet effekt masshtaba, povyshaetsia konkýrentosposobnost. Odnako doljny byt jestkie vstrechnye obiazatelstva, otvetstvennost za fakticheskoe ispolzovanie zemel. Poetomý porýchaiý Pravitelstvý sozdat rabochýiý grýppý s ýchastiem ekspertov i naýchnyh institýtov dlia opredeleniia predelnyh razmerov zemelnyh ýchastkov, kotorye nýjno ýtverdit do 1 maia tekýshego goda.
Taǵy bir mańyzdy másele bar. 2003 jyly qabyldanǵan Sý kodeksi sýdy sharýashylyq maqsatqa paidalaný tártibin ǵana retteidi.
Bul qujat sý resýrstaryn saqtaýǵa jáne ony tiimdi paidalanýǵa múmkindik bermeidi. Aýa-raiynyń ózgerýi, sý salasynda qordalanǵan máseleler qazirdiń ózinde elimizdiń áleýmettik-ekonomikalyq damýyn tejeitin kedergige ainalyp otyr. Úkimetke sarapshylarmen birlesip, jańa Sý kodeksiniń jobasyn ázirleýdi tapsyramyn. Kodeks klimattyń ózgerýin jáne shekaralas elderdiń saiasatyn eskere otyryp, sý resýrstarynyń tapshylyǵyn azaitýǵa septigin tigizýi kerek.
Kelesi másele. Kún jylynǵanda sharýalardyń jumysy qyza túsedi. Kóktemgi egis naýqany bastalady. Bul jumysty ýaqtyly atqarý úshin sharýalarǵa barlyq jaǵdaidy jasaý kerek. Eń bastysy, memlekettiń qoldaý sharalary eshkimdi áýre-sarsańǵa salmai, der kezinde jasalýǵa tiis.
PIaTOE. Razvitie energeticheskogo kompleksa
V proshlom godý my stolknýlis s sereznym energokrizisom. Nabliýdalsia defitsit dizelnogo topliva, aviakerosina, sjijennogo neftianogo gaza, elektroenergii. Eto proizoshlo iz-za nekachestvennogo planirovaniia, otsýtstviia kontrolia i zlonamerennyh deistvii otdelnyh lits. Segodnia voznikli riski defitsita tovarnogo gaza. V proshlom godý «QazaqGaz» ne sovsem prodýmanno vvel moratorii na podkliýchenie k gazý novyh promyshlennyh obektov. V rezýltate v riade regionov otsýtstvýet gaz, neobhodimyi dlia realizatsii novyh proektov, v tom chisle vysokotehnologichnyh i eksportoorientirovannyh. V strane imeiýtsia vse ýsloviia dlia dopolnitelnogo proizvodstva tovarnogo i sjijennogo gaza. No zadacha formirovaniia sbalansirovannogo i kommercheski privlekatelnogo rynka gaza nikak ne reshaetsia. Poetomý jdý ot ministra energetiki konkretnyh predlojenii.
My stolknýlis s regýliarnymi pereboiami v rabote sistemy energosnabjeniia. Samyi iarkii primer – nedavnee otkliýchenie elektroenergii na iýge strany. My otchasti zavisim ot kachestva raboty energosistem sopredelnyh gosýdarstv. Problemý energeticheskoi bezopasnosti strany nýjno srochno reshat. Ia ne ponimaiý, pochemý otvetstvennye litsa diplomatichno ýhodiat ot otvetov na voprosy o stroitelstve atomnoi stantsii. A ved nýjno priamo skazat: bez chistoi atomnoi energii my poteriaem vsiý ekonomiký, ne govoria ýje ob investitsiiah, ýtratim regionalnoe liderstvo. Nam pozarez nýjna elektroenergiia, prichem atomnaia chistaia energiia. Nelzia idti na povodý ý popýlistov, kotorye ne razbiraiýtsia v ekonomicheskih realiiah. Nýjno professionalno raziasniat znachenie atomnoi energetiki.
Nelzia zamalchivat i rol tsifrovogo maininga. My vidim, chto sotsialno-ekonomicheskii effekt ot proizvodstva kriptovaliýt minimalen. Massovyh rabochih mest ne sozdaetsia, prodýktsii kak takovoi net voobshe. Pri etom dannaia sfera potrebliaet elektroenergiiý kak neskolko oblastei. Prichem otdelnye nedobrosovestnye mainery podkoverno polzýiýtsia tarifami, kotorye nije, chem tarify dlia naseleniia. Ne platiatsia nalogi i poshliny na vvozimoe oborýdovanie. I samoe glavnoe – maksimalno ispolzýia resýrsy strany, eti deltsy monetizirýiýt ih v drýgih iýrisdiktsiiah. Proshý Agentstvo finansovogo monitoringa detalno razobratsia v dannoi sitýatsii. Neobhodimo vyiavit vse mainingovye fermy, proverit nalogovye i tamojennye voprosy, tshatelno izýchit dogovory, na osnovanii kotoryh polýcheny tehýsloviia, a takje drýgie aspekty ih deiatelnosti. Proshý dolojit do 15 marta.
Eshe raz obrashaiý vnimanie – gosýdarstvo ne protiv «belogo» maininga. No te, kto hotiat rabotat v etoi sfere, doljny imet sootvetstvýiýshýiý litsenziiý, polýchat elektroenergiiý po adekvatnym tarifam, deklarirovat dohody i vyplachivat nalogi, zapýskat proekty «zelenoi» energetiki. Nalogi na maining my toje povysim. Tekýshaia stavka 1 tenge za kilovatt moshnosti nichtojno mala. Porýchaiý Pravitelstvý prorabotat kratnoe ývelichenie dannogo naloga, prichem v kratchaishie sroki. Pravitelstvý sledýet razrabotat polnotsennyi paket reshenii po regýlirovaniiý i razvitiiý tsifrovogo maininga. Rezýltaty jdý k 1 aprelia.
ALTYNShY. Kóp qarjyny qajet etetin baǵyttyń biri – densaýlyq saqtaý salasy.
Bul salaǵa bólinetin qarajat jyldan jylǵa kóbeiip keledi. Alaida, biýdjettiń múmkindigi shekteýli. Sondyqtan, qolda bar qarjyny túgendep, basymdyqtardy qaita qaraý kerek. Bul – aldaǵy jobalarǵa, sonyń ishinde memleket pen jekemenshiktiń seriktestigi arqyly salynatyn 20 aýrýhanaǵa qatysty másele. Onyń árqaisysyna jumsalatyn shyǵyn qoldanystaǵy zamanaýi aýrýhanalardyń qunynan birneshe ese artyq. Memleket pen jekemenshiktiń mundai seriktestigi bizge qajet emes. Úkimetke aýrýhana qurylysy boiynsha biryńǵai baǵa belgileýdi tapsyramyn. Árine, onyń mólsheri kóńilge qonymdy bolýy kerek.
Neobhodimo korennym obrazom peresmotret sistemý zakýpa meditsinskoi tehniki. Eto toje bolshaia problema. Poskolký dannaia sfera iavliaetsia vysokokorrýptsiogennoi. Regionami sistemno zavyshaiýtsia smety i tseny na oborýdovanie, tratiatsia ogromnye dengi na ego servisnoe obslýjivanie. Poetomý porýchaiý Pravitelstvý pereiti na tsentralizovannyi zakýp meditsinskoi tehniki na baze «SK-Farmatsiia».
* * *
«Jańa Qazaqstandy» qurý úshin túsinikti ári ádil memlekettik saiasat júrgizilýi kerek.
Bul saiasat sanasyz sheneýnikterdiń jónsizdigine jol bermeidi.
Básekege jáne tehnologiiaǵa negizdelgen ekonomikany qalyptastyrady. Sonymen birge, jeke menshikke, adamnyń quqyqtary men bostandyǵyna qol suǵylmaýyna zań ústemdigi arqyly kepildik beredi. Barlyq azamattarǵa birdei múmkindik jasaityn da – osy saiasat. Árkim Qazaqstannyń bolashaǵyna jaýapty ekenin sezinip, ortaq iske óz úlesin qosýy kerek. Jurt memleketten ashyq ári túsinikti saiasat júrgizýdi talap etedi. Osy talapqa sai bolýymyz qajet.
Ot biznesa trebýetsia nalogovaia chestnost i sotsialnaia otvetstvennost. Odnim iz proiavlenii takogo podhoda iavliaiýtsia pojertvovaniia v fond «Qazaqstan halqyna». Ia ýje govoril, segodnia povtoriýs, chto ego formirovanie doljno idti v osnovnom za schet krýpnoi natsionalnoi býrjýazii, hotia vznosy drýgih kompanii, vkliýchaia inostrannyh investorov, privetstvýetsia. Eto ne prinýdilovka, a shans sostoiavshimsia, pribylnym kompaniiam i grajdanam pojertvovat sredstva na blagorodnye obshenatsionalnye tseli.
Adal eńbek etý – bárimizge ortaq mindet. Ókinishke qarai, keide jurt, ásirese jastar mańdai terin tógip, jumys istegisi kelmeidi. Aýyrdyń ústimen, jeńildiń astymen júrgendi jón kóredi. Óitkeni, olar bizde adal eńbek laiyqty baǵalanbaidy dep oilaidy. Jastar bastyqtar men aýqattylarǵa jaqyn júretin túrli alaiaqtardyń, jemqorlardyń shalqyp ómir súrip jatqanyn kórip otyr. Tipti, solarǵa qarap boi túzeitin boldy. Qoǵamda tabysqa jetýdiń tóte joly osy degen qate túsinik ornyǵýda. Oǵan qosa, taǵy bir jaǵymsyz úrdis bar. Keibireýler adal eńbekpen jetistikke jetetin múmkindik joq ekenin kórgen soń esh áreketsiz qol qýsyryp otyrady. Jumys isteýdiń ornyna jaqyndaryna da, memleketke de masyl bolýda. Ózine járdemaqy men jeńildik talap etip, alaqan jaiýdan arlanbaidy. Tipti, jergilikti bilikke qoqan-loqy kórsetýden de taiynbaidy. Ultty jegidei jeitin osy keselder elimizdi keri tartýda. Ministrden malshyǵa, qarjygerden qara jumysshyǵa deiin árqaisymyz bul týraly tereń oilanýymyz kerek. Tiisti qorytyndy jasap, durys áreket etýimiz qajet. Sonda ǵana biz órkenietti qoǵam qura alamyz.
Ideologiia dobrosovestnogo trýda, spravedlivogo voznagrajdeniia doljna priiti na smený mirovozzreniiý kompradorov, vremenshikov, ijdiventsev. Eto obshaia zadacha vlasti i obshestva, kotoraia zatragivaet sotsialno-ekonomicheskie aspekty, voprosy gosýdarstvennoi politiki, natsionalnoi identichnosti i vospitaniia molodeji. Pravitelstvý porýchaetsia v dvýhmesiachnyi srok predostavit predlojeniia po vozvratý v straný nezakonno vyvezennyh za rýbej finansovyh sredstv i priobretennyh tam aktivov.
Qurmetti jiynǵa qatysýshylar!
Biz búgin elimizdiń áleýmettik-ekonomikalyq damýyna qatysty kóptegen máseleni talqyladyq. Aldymyzǵa naqty mindetter qoidyq. Úkimet baǵdarlamasyndaǵy negizgi ustanymdardy jalpy maquldaýǵa bolady dep sanaimyn. Bul qujat kópshilikke barynsha túsinikti bolýy kerek.
