Qazaqstan Prezidenti Qasym-Jomart Toqaev Úkimet múshelerimen, birqatar organ basshylarymen, qalalar men oblystardyń ákimderimen videokonferentsiia rejiminde keńes ótkizdi. "Ult aqparat" Memleket basshysynyń atalǵan keńeste sóilegen sóziniń tolyq mátinin jariialaidy.
***
Qurmetti áriptester!
Qazir kóptegen elderge indettiń ekinshi tolqyny taralýda.
Bul memleketterde qatań shekteý sharalary qaita engizilip jatyr.
Sońǵy statistikalyq málimetterge qarasaq, Qazaqstanǵa da pandemiianyń ekinshi tolqyny taiap keldi deýge bolady.
Ótken kezeńde biz osy derttiń negizgi belgilerin aiqyndap, onymen kúresý joldaryn úirendik.
Dárigerlermiz tiisti tájiribe jinaqtady.
Elimizdiń densaýlyq saqtaý salasy birshama nyǵaiyp, jappai testileý jumysy jolǵa qoiyldy.
Naýqastarmen bailanysta bolǵandardy anyqtaý isi jetildirildi. Sondai-aq, aimaqtardaǵy qatań shekteý sharalaryn tiisti deńgeide uiymdastyrýǵa daǵdylandyq.
Biznes ókilderi de jańa ahýalda jumys isteýge beiimdele bastady.
Eń bastysy, azamattarymyzdyń pandemiiaǵa degen kózqarasy ózgerdi, iaǵni halyq osy qaýipti dertten sanaly túrde saqtaný kerek ekenin túsindi. Bul – jahandyq indetti jeńý úshin asa qajetti shart.
Degenmen, pandemiianyń ekinshi tolqyny kóptegen belgileri boiynsha ózgeshe bolmaq jáne el ekonomikasy úshin kúrdeli kezeńde ótpek. Osyny eskerýimiz kerek.
Segodnia ves mir stoit pered resheniem tak nazyvaemogo «kovidnogo ýravneniia», predpolagaiýshego ne tolko priamye poteri opredelennyh otraslei, no i tak nazyvaemyi otlojennyi effekt, kogda bezrabotitsa ili probely v obýchenii mogýt privesti k raznym negativnym posledstviiam, v tom chisle i k rostý prestýpnosti.
Poetomý tekýshaia zadacha – obýzdat pandemiiý, ne pribegaia k karantiný vesennih masshtabov.
Birinshiden, álemdik úrdisterdi eskerý qajet.
Kóptegen elderde pandemiia, eń aldymen, iri qalalardy sharpydy.
Buǵan damyǵan kólik qatynasy sebep bolǵany anyq.
Qazir infektsiia óńirlerge de jetti.
Bul – shyn máninde, aimaqtar úshin ekinshi emes, birinshi tolqyn. Osyndai ahýaldy bizdiń elimiz de bastan ótkerýde.
Birneshe oblysta dertke shaldyqqandar sanynyń kúrt ósip ketýi – sonyń dáleli.
Qazir indetke qarsy turý úshin barlyq uiymdastyrý jumystaryn qolǵa alyp, tiisti sharalar qabyldaý asa mańyzdy.
Bul - virýstyń syrttan kelýine tosqaýyl qoiyp, onyń taralýyn boldyrmaý úshin kerek.
Dalee. Maksimalno tochnyi ýchet infitsirovannyh – absoliýtnoe trebovanie v borbe s virýsom. Eto trebovanie ne sobliýdaetsia.
V riade oblastei vyiavleny fakty sokrytiia novyh slýchaev koronavirýsnoi infektsii. Rech idet o Vostochno-Kazahstanskoi, Severo-Kazahstanskoi, Pavlodarskoi, Akmolinskoi, Kostanaiskoi i drýgih oblastiah.
Nýjno ponimat, chto vydacha jelaemogo za deistvitelnoe – ochen opasnoe iavlenie, tak kak iskajaet kartiný realnyh ýgroz, a takje podryvaet strategiiý borby s koronavirýsnoi infektsiei v masshtabe vsei strany.
Proishodit nedootsenka tekýshei sitýatsii, prinimaemye mery stradaiýt polovinchatostiý, epidnastorojennost sredi grajdan snijaetsia. Eto ýje aksioma, kotoraia kasaetsia mnogih stran mira, gde takaia tendentsiia toje nabliýdaetsia.
Sledýet priznat, chto dannaia problema priobrela hronicheskii harakter i v nashei sisteme zdravoohraneniia.
Porýchaiý Ministerstvý zdravoohraneniia sovmestno s Biýro natsionalnoi statistiki razrabotat kompleksnye podhody po formirovaniiý, otsenke i analizý dostovernoi meditsinskoi statistiki.
Vo-vtoryh, neobhodimo obespechit rejim polnoi gotovnosti vseh organizatsii zdravoohraneniia.
Eto kasaetsia i voennoi meditsiny, kotoraia doljna byt gotova k operativnomý razvertyvaniiý sil i sredstv dlia borby s infektsiei.
Vajno obespechit polnýiý gotovnost Ministerstva oborony i transportnoi meditsiny dlia vypolneniia karantinnyh i lechebnyh meropriiatii v otdalennyh raionah.
Provedennaia nedavno otsenka medorganizatsii pokazyvaet nedostatochnýiý stepen ih gotovnosti.
Narýsheniia vyiavleny v bolee chem polovine obektov zdravoohraneniia. Ne provedeno polnoe zonirovanie bolnits, v rezýltate sohraniaetsia risk zarajeniia patsientov i personala.
Prakticheski vo vseh regionah otmechaetsia neýkomplektovannost otdelenii reanimatsii.
V chastnosti, nabliýdaetsia nehvatka otdelnyh lekarstv i riada meditsinskih izdelii dlia lecheniia tiajelyh patsientov s koronavirýsnoi infektsiei.
Regiony po svoemý ýsmotreniiý zakýpaiýt preparaty, ne beria v raschet imeiýshiesia protokoly lecheniia. Eto sereznyi vopros. Proshý akimov sovmestno s Ministerstvom zdravoohraneniia obratit na etý problemý doljnoe vnimanie.
Chto kasaetsia protokolov, to oni chasto menialis v sootvetstvii s rekomendatsiiami VOZ. No teper ý nas nakoplen sobstvennyi poleznyi opyt. Zabolevshih koronavirýsom nýjno nachinat lechit srazý, ne dojidaias poiavleniia vsego «býketa» tiajelyh simptomov i oslojnenii. V protivnom slýchae bolnye v silý slabogo immýniteta mogýt ne vyderjat takogo stressa. I eto, k sojaleniiý, proishodit.
Govoria o medikamentah, sledýet vnesti iasnost: chto zakýpleno dlia medorganizatsii, a chto – dlia aptek, kakov v tselom zapas na skladah Edinogo distribiýtora.
Pravitelstvý sovmestno s akimami predstoit obespechit zakýp neobhodimyh lekarstvennyh sredstv i meditsinskih izdelii v sootvetstvii s normami i protokolami lecheniia.
Dalee. Po moemý porýcheniiý snijeny tseny na PTsR-issledovaniia i meditsinskie maski. Eto pravilnye mery, kotorye srazý pochývstvovali na sebe liýdi.
Takýiý je rabotý sledýet provesti v otnoshenii meditsinskih preparatov, v pervýiý ochered, antikovidnyh.
Porýchaiý Agentstvý po zashite i razvitiiý konkýrentsii sovmestno s Komitetom gosýdarstvennyh dohodov Minfina razobratsia v etom voprose.
V tselom, Agentstvo doljno podkliýchitsia k rabote po tsenovomý regýlirovaniiýlekarstvennyh sredstv i medizdelii i razobratsia s karteliami v farmatsevticheskom biznese.
Úshinshiden, meditsina qyzmetkerlerin qorǵaý – basty mindet.
Ásirese, pandemiia kezinde dárigerlerimizdiń óz kásibi qyzmetin atqarýyna kepildik berý nemese olardy túrli jaǵdailardan saqtandyrý máselesi ózekti bola tústi. Qazirgi tańda mundai júieni barlyq damyǵan elder qoldanýda.
Al, biz bul máseleni shuǵyl sheshýge májbúr boldyq. Virýs juqtyrǵan jáne qaitys bolǵan dárigerlerdi qarjylai qoldaý úshin teńdessiz sharalardy qabyldadyq.
Meditsina salasynda árdaiym dárigerlerdiń ómiri men densaýlyǵyna qaýip-qater bolatyny aidan anyq.
Sondyqtan, bul máselege keshendi kózqaras qajet. Biyl mamyr aiynda Ulttyq qoǵamdyq senim keńesiniń otyrysynda men dárigerlerdi zańdyq turǵydan jáne qarjylai qoldaý júiesin engizý jóninde tapsyrma berdim.
Úkimet osy jumysty jedeldetýi kerek.
Qazirgi jaǵdaida biz koronavirýspen kúreske atsalysqan meditsina qyzmetkerlerine ústemaqy tóleýdi jalǵastyramyz.
Jalpy, pandemiia kezinde, iaǵni naýryz jáne qazan ailary arasynda 90 milliard teńgeden astam mólsherde tólem jasaldy.
Jyl aiaǵyna deiin osy maqsatqa taǵy 140 milliard teńge qarjy bólinedi.
Tórtinshiden, adamdar kóp shoǵyrlanatyn jerlerde qaýipsizdikti qamtamasyz etý.
Qazirgi tańda indettiń qaita órshýine iri kásiporyndardaǵy múshkil ahýal sebep bolyp otyr.
Mundai ujymdarda dertke shaldyqqandardyń sany kúrt ósip barady.
Kásipkerlerdiń sanitarlyq talaptardy oryndamai, shekteý sharalaryn qaita buzý jaǵdailary jiilei tústi.
Buǵan jol berýge bolmaidy.
Jumys oryndaryndaǵy qaýipsizdik úshin kásiporyndardyń basshylary men menshik ieleri jaýap beredi.
Bul týraly birneshe ret aityldy.
Ár mekemede indetke qarsy is-qimyl reglamenti bolýǵa tiis.
Olar quzyrly organdardyń nusqaýyn kútip otyrmai, qalyptasqan ahýalǵa bailanysty áreket etýi kerek.
Budan bólek, qoǵamdyq kóliktegi sanitarlyq ahýal turǵyndardy qatty alańdatyp otyr.
Óńir ákimderi jurt kóp jinalatyn jerlerde áleýmettik qashyqtyqty saqtaý úshin qajetti jaǵdai jasaýdy baqylaýǵa alýǵa tiis.
Besinshiden, dástúrli bilim berý júiesin qalpyna keltirý.
Dertke shaldyqqandar kóbeigenine qaramastan, birqatar óńir oqytýdyń burynǵy tásiline qaita kóshýde.
Qazir óńir ákimderi karantin engizý týraly sheshimdi ózderi qabyldai alady. Biz olarǵa osyndai ókilettik berdik.
Sondyqtan, olar osy mańyzdy máseleni jan-jaqty oilastyryp, salmaqty uiǵarym jasaýǵa tiis.
Sarapshylar bilim júiesindegi qazirgi kúrdeli jaǵdaiǵa «urpaqtar daǵdarysy» degen sipattama berip otyr.
Osynyń aldyn alý úshin búkil azamattyq qoǵamnyń belsendi bolýy asa mańyzdy.
Ata-analar shydamdylyq tanytyp, qazirgi ahýalǵa túsinistikpen qaraýy kerek. Osyndai jaǵdai tek Qazaqstanda ǵana emes, búkil álemde qalyptasyp otyr.
Biz bilim sapasynyń tómendeýine jol bermeýimiz qajet.
Oqytý nátijesine monitoring júrgizip, bilim salasyndaǵy olqylyqtardy joiý úshin ýaqtyly sharalar qabyldaý kerek.
Úkimetke oblys ákimderimen birlesip, shekteý sharalaryna qaramastan, bilim sapasyn baqylaý jumysyn kúsheitýdi tapsyramyn.
V-shestyh, s ýchetom imeiýsheisia importozavisimosti nam neobhodimo sozdavat vnýtrennie istochniki i mehanizmy popolniaemosti neobhodimyh resýrsov.
Gotovnost k epidemii – eto v pervýiý ochered zashita medikov. Oni doljny byt obespecheny sredstvami zashity v neobhodimom obeme.
Porýchaiý Pravitelstvý prorabotat mehanizm garantirovannogo obespecheniia syrem otechestvennyh proizvoditelei masok i inyh sredstv individýalnoi zashity.
V-sedmyh, vse protivopandemicheskie meropriiatiia doljny byt predelno prozrachnymi.
Pravitelstvý neobhodimo vziat pod jestkii kontrol vse potentsialno korrýptsiogennye ýchastki.
S korrýptsiei my stolknýlis vo vremia pervoi volny. Eto zavyshenie tsen na meditsinskie maski i lekarstvennye sredstva, narýsheniia na blokpostah, korrýptsiia pri naznachenii vyplat medikam.
Otdelnogo vnimaniia trebýet kachestvo raboty proveriaiýshih organov, to est politsii, akimatov, monitoringovyh grýpp.
V period pandemii im dany shirokie, mojno skazat, chrezvychainye polnomochiiapo proverke biznesa i grajdan. I eto opravdanno. Etimi polnomochiiami sledýet rasporiajatsia pravilno i, konechno je, etimi polnomochiiami nelzia zloýpotrebliat.
Poetomý printsip «proveriaiý kogo hochý i kogda hochý» ne doljen primeniatsia. Ia tolko chto skazal, chto iskýsstvennogo davleniia na biznes ne doljno byt, no v to je vremia karantinnye mery i v tselom protivoepidemiologicheskii rejim diktýiýt neobhodimost sootvetstvýiýshih proverok. I vot zdes nam nýjno naiti pravilnyi balans.
K sojaleniiý, virýs ne otstýpaet, poetomý proverki nýjny i býdýt prodoljeny.
Vmeste s tem Mejvedomstvennoi komissii predstoit vyrabotat edinye i poniatnye pravila, to est tot balans, o kotorom ia tolko chto govoril, chetko reglamentirovannye proverki biznesa i grajdan.
V to je vremia eshe raz podcherkný: liýbye trýdnosti i krizisy otkryvaiýt okno vozmojnostei.
Est ýje vpechatliaiýshie ýspehi – dve otechestvennye vaktsiny voshli v chislo perspektivnyh mirovyh biopreparatov i prohodiat klinicheskie ispytaniia.
Teper je vajneishaia zadacha Pravitelstva – bez provolochek zapýstit v proizvodstvo otechestvennýiý vaktsiný. Predstoit ýprostit poriadok vremennoi registratsii i zavershit stroitelstvo zavoda dlia opytno-promyshlennogo i promyshlennogo proizvodstva vaktsiny.
Mnoiý dostignýta dogovorennost s Prezidentom Rossii o stroitelstve zavoda po proizvodstvý rossiiskoi vaktsiny. Polagaiý, chto etot zavod lishnim ne býdet, poskolký sledýiýshii god býdet «ýdarnym» v borbe protiv koronavirýsa. Nam nýjna vaktsina. Pravitelstvo ýje pristýpilo k peregovoram o privlechenii investitsii v etot nýjnyi proekt.
Vajno prodoljit rabotý po vsem napravleniiam obespecheniia biologicheskoi bezopasnosti. Takie mery prinimaiýt vse razvitye gosýdarstva.
Do kontsa raboty tekýshei sessii Parlamenta na rassmotrenie depýtatov neobhodimo vnesti proekt Zakona po biobezopasnosti.
Sóz sońynda aitarym, qazirgidei jaǵdaida biz qatań tártip pen bekem birliktiń arqasynda ǵana naqty nátijege jete alamyz.
Sondyqtan, ýaqytsha shekteý sharalaryn túsinistikpen qabyldaýymyz qajet.
Bul, eń aldymen, elimizdiń amandyǵy, halqymyzdyń saýlyǵy úshin qajet. Osyny esten shyǵarmaǵanymyz jón.
Búgin men dárigerlerge, politsiia qyzmetkerlerine, áskeri qyzmetshilerge jáne osyndai jaýapty kezeńde alǵy shepte bolyp, basyn qaterge tikken azamattardyń bárine taǵy da alǵys aitamyn.
Úkimetke jáne oblys ákimderine barlyq tapsyrmalardyń múltiksiz oryndalýyn qamtamasyz etýdi tapsyramyn.
Barshańyzǵa raqmet.
