Totalitarlyq júieniń bir belgisi – jabyq muraǵat qorlary. Halyqqa tanysýǵa berilmeitin tarihi faktiler. Halyqtan alshaqtaǵan bilik osy áreketi arqyly óziniń jalǵan bet-beinesin jasaidy. Keńester odaǵyndaǵy stalindik bilik osy jolmen júrdi. Degenmen, ýaqyt – tóreshi. Jabyq qorlardyń sheti ǵana ashylyp edi, álgi jalǵan bet-beineden eshteńe de qalmady.
Totalitarlyq júieniń jeti qat jer astyna jasyrǵan qupiialarynyń biri – qazaq ult-azattyq qozǵalysy týraly aqiqat edi. Biz, arasynda zertteýshi ǵalymdar da bar, osy ýaqytqa deiin “alash qozǵalysy” delinip kelgen protsestiń jalǵyz shyn aty – qazaq ult-azattyq qozǵalysy bolatyn. Totalitarlyq júie ony osy óz atymen atap, áshkere bolýdan qoryqty, shyndyqpen betpe-bet kelýge qaimyqty.
Máskeý muraǵatyndaǵy qupiia qorlardan alynyp, búgin gazet betinde jaryq kórip otyrǵan Bádrisafa Baitursynkelininiń, Ahmet Baitursynulynyń jáne Álihan Bókeihanovtyń sol kezdegi Saiasi tutqyndarǵa kómek qorynyń tóraiymy Ekaterina Pavlovna Peshkovaǵa joldaǵan hattary I.V.Stalin basqarǵan ókimettiń qazaq ult-azattyq qozǵalysyn, eń aldymen qozǵalystyń basshylaryn maqsatty túrde jáne teńdesi joq qatygezdikpen kózin joiǵandyǵynyń bultartpas naqty aiǵaǵy bolyp tabylady.
Mundai dárejedegi tarihi qujattardy jariialaý bizge ne beredi?
Birinshiden, Á.Bókeihanov bastaǵan qazaq ult-azattyq qozǵalysy basshylarynyń qazaq ultynyń bolashaǵyn anyqtaý isinde durys jolda turǵandyǵyna; ekinshiden, óziniń tabiǵi arnasynda turǵan qazaq ult-azattyq qozǵalysy men onyń basshylaryn maqsatty túrde joiyp, qazaq ultyn azapty jolǵa salǵan (ashtyq, repressiia, soǵys jáne t..b.) keńestik biliktiń irgetasynyń shirik ekendigine; úshinshiden, óz halqyna qamqor, onyń táýelsizdigi men biregeiligin qamtamasyz ete alatyn memlekettigi bar ulttyń baqytty ult ekendigine kózimiz jete túsedi.
Qazaq ult-azattyq qozǵalysyn patshalyq bilik te, sondai-aq keńestik bilik te qýǵyn-súrginge ushyratty. Degenmen, sońǵy biliktiń alǵashqysymen salystyrǵanda, bul iste sheksiz jaýyzdyq tanytqanyn, Álimhan Ermekulynyń sózimen aitqanda, ult-azattyq qozǵalysy qairatkerleri men belsendilerin “baýdai túsirgenin” aitý paryz. Bul –biz keshirsek te, tarih keshirmeitin qiianat, ultqa jasalǵan qiianat. Ult tarihynyń uzyna boiynda ǵylym úshin “jaraidy” dep kóz juma salatyn oqiǵalar men qubylystar bolmaidy, al keńes ókimetiniń qazaq aǵartýshylyǵy men qazaq ultshyldyǵyna jasaǵan qiianatyna bailanysty nemquraidylyq tanytý – Alla aldynda kúná, sondai-aq ulttyq sanamyzdyń máńgúrttikke boi aldyrǵandyǵynyń aiǵaǵy bolmaq. Baspasózge alǵash ret usynylyp otyrǵan tómendegi qujattyq materialdar osy oiǵa jeteleidi, sonymen birge bul qujattarda berilgen tarihi faktiler jaryq kórip jatqan kóp faktilerdiń biri ǵana emes, bul – HH ǵasyrdaǵy qazaq ult-azattyq qozǵalysy basshylarynyń bolshevikter qurǵan saiasi bilikke aitqan qarǵysy, orys biliginen aqyryp teńdik suraǵan ult qairatkerlerin qanǵa bóktirgen bolshevikter ókimetiniń jasaǵan qylmysynyń naqty aiǵaǵy.
Sondai-aq bul qujattyq materialdar – 1905 jylǵy Qarqaraly petitsiiasynan bastalyp, 1917 jyly qurylǵan Qazaq komitetteri, Alash partiiasy jáne Alashorda úkimeti arqyly jalǵasyn tapqan júieli azattyq qozǵalystyń keńes ókimeti tusynda qaiǵyly finalmen aiaqtalǵandyǵynyń kýási.
Sondai-aq bul qujattyq materialdar – ózin otarlyq táýeldilikte tonalǵan, qorlanǵan ulttardyń qamqorshysy retinde túrli deklaratsiialar arqyly álemge jariia etken ókimettiń ustanymynyń ekijúzdilikke urynǵandyǵynyń kórinisi.
Sondai-aq bul qujattyq materialdar – keńes ókimeti tarapynan júzege asqan shekten shyqqan arsyzdyqtyń (tsinizm) kórinisi. Bolmasa Álekeńniń (Álihan Bókeihanovtyń) ótinish hatynda kórsetilgendei, keńestik qupiia politsiianyń A.Baitursynulynyń 1917 jylǵy qazan tóńkerisine deiin aǵartýshylyq qyzmeti úshin patshalyqtyń abaqtysyna bir emes, birneshe márte qamalǵandyǵynan habardar bolmaýy múmkin emes. Olarǵa A.Baitursynuly ustanymyndaǵy aǵartýshylyqtyń qajeti joq edi. Olarǵa keregi halyqty orystandyrý jolyna salatyn keńestik ustanymdaǵy aǵartýshylyq edi.
Uly aǵartýshyǵa arasha túsken hatynda Álekeń ony natsionalist, iaǵni ultshyl dep ataidy. Ahań Máskeýdegi Býtyrka abaqtysynda keńestik tergeýshige bergen jaýabynda óziniń kózqarasy turǵysynan ultshyl ekendigin málimdeidi. Sol zamanda shynaiy ultshyl bolý árbir azamat úshin úlken mártebe edi.
Qurmetti Jaqań (Mirjaqyp Dýlatuly) aitqandai, qazaq qoǵamynda naǵyz ultshyldardyń ózi az edi. Azdyǵyna qaramai, olar ultyn artyna erte alǵan edi.
Búgingi biz ainalshyqtap, tereńdep túsine almai júrgen sózderdiń biri –osy “ultshyl” sózi. Ony óz maǵynasynda túsine almaimyz, óitkeni tabiǵi oilaý arnasynan shyǵyp qalǵanbyz, anyǵyraq aitqanda, bizdi bul arnadan shyǵarǵan da – keńestik ideologiia.
Al Álekeńniń qoldanysyndaǵy ultshyldyq – bul ulttyń joǵyn túgendeýshi, ultty uiytýshy jáne ony qalyptastyrýshy, onyń memlekettiligin jańǵyrtý jáne oǵan ulttyń ózin ie etý. Mine, osyny olar ulshyldyq degen. Al kommýnistik ideologiia alashtyqtarǵa tańǵan “býrjýaziialyq ultshyldyq” bul, árine, bolsheviktik sandyraq bolatyn.
Hattarda kórsetilgen Ekaterina Pavlovna Peshkova kim edi? E.P.Peshkova – orys jazýshysy A.M.Gorkiidiń áieli. 1922–1939 jyldary “Saiasi tutqyndarǵa kómek” qoryn uiymdastyryp, ókimet tarapynan jabylǵansha osy qoǵamdyq uiymdy basqaryp, myńdaǵan saiasi tutqyndarǵa túrli kómekter berý isin júrgizgen uly júrekti áiel. 1933 jyly qańtarda Solovetski lagerinde qamaýda otyrǵan Ahańnyń, Ahmet Baitursynulynyń Ekaterina Pavlovnaǵa “bir adamnyń” usynysy boiynsha ótinish-tilek jazyp otyrǵany, árine, jaidan-jai emes-tin. Lagerlik jaǵdaida densaýlyǵynyń nasharlap ketýine bailanysty májbúrlikten týǵan shara edi. Buǵan qosymsha, batys Sibirdegi Tom okrýgindegi Mogochino derevniasyna saiasi tutqyn retinde jer aýdarylǵan jary Bádrisafa Baitursynkelini de densaýlyǵyna bailanysty kómekke asa muqtaj bolatyn. Ahań E.P.Peshkovadan Solovetski lagerinen Tomǵa jer aýdaryla barǵan otbasymen qosylýǵa kómek suraidy.
Ahańnyń hatynda atalatyn “bir kisi”, árine, Álihan Nurmuhameduly Bókeihanov ekendigi kúmánsiz. Oǵan sebepshi bolǵan mynadai jaǵdai bolsa kerek. E.P.Peshkova basqarǵan “Saiasi tutqyndarǵa kómek” qorynda 1930 jylǵa deiin Álekeńniń eski dosy, professor S.P.Shvetsov jumys jasaǵan-dy. Ol Qordyń Leningradtaǵy bólimin basqarǵan bolatyn. Qorǵa dári-dármek jáne basqa da zattar bóldirý arqyly birinshi Densaýlyq saqtaý halyq komissary N.A.Semashko da óz kómegin berip otyrǵan. N.A.Semashkomen Álekeńniń jyly joldastyq qatynasy uzaq ýaqytqa deiin saqtalǵan.
Álihan Nurmuhameduly Ekaterina Pavlovna basqarǵan qorǵa qatysty osyndai tanystyq joldar men múmkindikterdi paidalanýdy qosh kórip Ahańa ótinish-hat jazýǵa keńes bergendigi baiqalady. Eki qairatkerdiń de jazǵan hattarynyń astarynda OGPÝ-dyń qoly arqyly qazaq azattyq qozǵalysyn qatygezdikpen jazalaý jolyna túsken keńestik bilikke degen ashý-yzanyń taby jatqandyǵyn ańǵarý, árine, qiyn emes.
Osy turǵydan alǵanda bizge jetken bul qujattar imperiialyq júieni jańǵyrtýdy armandaityndardyń tilegine qarsy atylǵan oqtai áser týdyrady.
Qujattarǵa bailanysty berilgen shaǵyn túsinigimizdiń sońynda Ekaterina Pavlovna basqarǵan qordyń Ahmet Baitursynulyna qatysty qujattaryn muraǵat qorlarynan taýyp, olarmen oqyrmandardy tanystyrýǵa sebepshi bolǵany úshin tarih ǵylymdarynyń doktory B.O.Jangýttinge rizashylyǵymyzdy bildiremiz. Qazaq ziialylarynyń oryssha jazǵan hattaryn sol kúiinde, eshbir ózgerissiz, iaki orys tilinde bergendi jón sanadyq.
Mámbet Qoigeldiev,
tarihshy-ǵalym.
+++
BÁDRISAFA BAITURSYNKELININIŃ E.P.PEShKOVAǴA JAZǴAN HATY
Mýj moi Baitýrsýnov Ahmet Baitýrsýnovich (kazak), nahodiashiisia pod strajei v Být[y]rskoi tiýrme s 06.1930 g. do sentiabria s[ego] g[oda] [1931] perestal napisat mne i detiam pismo. A potomý proshý Vashego sodeistviia ne otkazat soobshit mne: gde nahoditsia mýj moi Baitýrsýnov Ahmet v nastoiashee vremia. Adres moi: Alma-Ata, Narynskaia 83. Baitýrsýnova Badrisafa.
1931 g., ianvaria 10 dnia
A.BAITURSYNULYNYŃ E.P.PEShKOVAǴA JAZǴAN HATY
Arhangelsk 16.02. 1933 g.
Ývajaemaia Ekaterina Pavlovna!
Po ýkazaniiý odnogo litsa, ia podal zaiavlenie v OGPÝ cherez organizatsiiý, kotorýiý Vy vozglavliaete. Moe kriticheskoe polojenie vynýjdaet prosit Vas otorvat klochek dorogogo Vashego vremeni i ýdelit ego na prochtenie nastoiashego moego poslaniia. Hotia polojenie svoe opisal v zaiavlenii, kotoroe doljno proiti cherez Vas, no vse je v ofitsialnom zaiavlenii ot nekotoryh podrobnostei prishlos vozderjatsia. Vot v chem zakliýchaetsia podrobnosti. Ia pedagog, rabotavshii 34 goda po prosvesheniiý kirgiz-kazakskogo naroda i rabotavshii ne kak pedagogi drýgih kýltýrnyh natsii, sozdavsh[ee] vekami vse neobhodimoe dlia raboty po prosvesheniiý. Do revoliýtsii 1905 g. na kazakskom iazyke ni pisat, ni chitat, ni ýchitsia ne razreshalos; poetomý na etom iazyke ne bylo daje i togo osnovnogo, bez kotorogo nevozmojno vesti kakýiý – libo prosvetitelnýiý rabotý, t.e., ne bylo ni alfavita, ni orfografii, ni grammatiki iazyka, ni teorii slovesnosti, ni ýchebnikov, ni pechatnoi literatýry, ni gazety. Vse eto prishlos sozdavat i osnovat mne, tak kak raskreposhenie iazyka, posle revoliýtsii 1905g. sovpalo s tvorcheskoi poroi moei jizni.
Ia pedagog, sviazavshii s rabotoi prosvetitelnoi obshestvenno-kýltýrnýiý, pýblisticheskýiý, literatýrnýiý, i kak syn poraboshennoi natsii, provodivshii v svoei rabote opredelennýiý politicheskýiý ideiý-ideiý osvobojdeniia Kazakskogo naroda cherez borbý protiv sýshestvovavshego rejima, cherez kýltýrnoe razvitie i cherez ýglýblenie soznaniia naroda; za chto prihodilis sidet v tiýrme, pobyvat v ssylke pri tsarskom rejime. Ia kak syn otstaloi natsii, rabotal s samootverjennym entýziazmom, otdavaia vse svoi sily i sposobnosti, daje i zdorove svoe, na delo prosvesheniia kazakskogo naroda. I vot voleiý sýdeb, v blagodarnost za vse eto ot kazakskogo naroda prishlos mne pri starosti let (62 g.) pobyvat 20 mesiatsev v tiýrme, 22 mesiatsa v kontslagere i ochýtitsia, nakonets, v takom polojenii, gde starost atakýet menia s 3 [treh] storon.
Vo pervyh, atakýet ona so storony boleznei: v chisle 12 nedýgov, kotorymi ia stradaiý, grýdnaia jaba s periodicheskimi pripadkami,bronhit s ýdýshlivym kashlem,nachinaiýshimsia s nastýpleniem holodov i konchaiýshimsia s nastýpleniem tepla,iznýriaiýshim tem,chto po nocham ne daet spokoino spat,podagricheskie boli ot holodnogo i revmaticheskie boli ot syrogo klimata,ne govoria ýje o drýgih bolezniah – vedýt ýslennýiý podgotovitelnýiý rabotý dlia okonchatelnogo rascheta s jizniý.
Vo vtoryh atakýet so storony holoda: ia byl arestovan; 2/VI [iiýnia] [19]29 g., t.e., v letnee vremia; otpravlen byl 8/ VII[iiýlia] togo je goda, t.e. toje v letnee vremia, kogda v teploi odejde nadobnosti ne byvaet.
Nahodias v tiýrme v osobenno teploi odejde i obývi nadobnosti toje ne vstrechal, poetomý ne vypisyval teploi odejdy i obývi iz doma. Vdrýg obiavlenie prigovora i otpravlenie v kontslager v pojarnom poriadke i ia v chem byl, v tom i poehal v kontslager. V kontslagere daetsia kazennoe obmýndirovanie i ia, skombinirýia svoiý odejdý s kazennoi, ostroi nýjdy v teploi odejde ne oshýshal. Pri osvobojdenii vse kazennoe otbiraetsia, i ia okazalsia teper sovershenno ne voorýjennym protiv holoda. To, chto ostalos teplogo doma, konfiskovano, a to chto vziato bylo s soboi, chastiý prodano, chastiý ýspelo iznositsia za vremia prebyvaniia v tiýrme i kontslagere. Iznoshennaia odejda i obýv ne v sostoianii zashitit menia ot zdeshnego holoda, dohodashego chast do 40 i bolee gradýsov.
V tretih,smert atakýet menia so storony goloda: vo vremia nahojdeniia v tiýrme vplot do konfiskatsii imýshestva ia polýchal pomosh iz doma, v vide posylok i deneg; s konfiskatsiei imýshestva, pomosh eta prekratilas, ibo jena, 56 letn[iaia] starýha,stradaiýshaia sereznoi bolezniý, vyrajaiýshaiasia v pomrachenii soznaniia, povtoriaiýshihsia 4-5 raz, ne tolko pomogat mne, no i ne v sostoianii prokormit sebia. Pri nei 14 letniaia plemianitsa, konchivshaia tolko 7-letký; ona slýjit i koe-kak kormit sebia i moiý bolnýiý jený. Nahodias v kontslagere, hotia nýjdalsia v ýlýchshennom pitanii, no golodnym ne byval, ibo rabotal libo v kontore, libo v kantseliarii, no bolsheiý chastiý na proizvodstve, v kachestve maliara-igrýshechnika i polýchal proizvodstvennyi paek. Pribyv v Arhangelsk ia okazalsia i bez sredstv k sýshestvovaniiý i bez raboty i prihoditsia ispytat golod do polnogo istosheniia. Bezrabotnyi ne polýchaet ni prodovolstvennoi, ni stolovoi kartochek – eto znachit pokýpat prodýkty pitaniia na rynke po volnym tsenam. Volnaia tsena na hleb v nastoiashee vremia doshla do 10 rýb[lei] za kg [kilogramm].
Dlia postýpleniia na fizicheskýiý rabotý meshaet moia invalidnost, a na kontorskie i kantseliarskie raboty ne prinimaiýt menia kak admin[istrativno]-vyslannogo: v pervýiý ochered prinimaiýt chlenov profsoiýza, vo vtorýiý - voobshe volnye i tolko v tretiý ochered,t.e., pri nedostatke volnyh prinimaiýt admin[istrativno]-vyslannyh i tolko do izvestnogo %[ protsentov], poetomý naiti sebe rabotý ne mojesh. 2 Ǵ mesiatsa jivý bez raboty i podderjivaiý svoiý jizn, prodovaia poslednie pojitki iz belia, postelnyh prinadlejnostei. No tak sýshestvovat dolgo ne pridetsia. Pokýpaia po 10 [rýblei] kilo hleba, dolgo proderjatsia ne mojesh. Posýdite sami, kak mojet sýshestvovat kto-by-to ne byl pri takom polojenii, pri kakom nahojýs ia. Ia postavlen v takie ýsloviia pri kotoryh pridetsia libo sovsem mahnýt rýkoi na jizn, libo pribegat k krainim meram dlia spaseniia ee, odnoi iz takih krainih mer iavliaetsia moe nastoiashee obrashenie k Vam, ýtrýjdaiýshee Vas svoei zakliýchitelnoi chastiý. Iznýrennyi bolezniami, istoshennyi ot skýdnogo pitaniia i nevoorýjennyi protiv zdeshnego holoda proderjatsia v nastoiashem polojenii dolgo ne mogý i s neterpenem jdý rezýltata svoego hodataistva. Poetomý prosil by Vas, Ekaterina Pavlovna, ne otkazat v Vashem sodeistvii k ýskoreniiý resheniia voprosa, iavliaiýshegosia v tochnom smysle voprosom jizni i smerti dlia menia. S sovershennym pochteniem A.Baitýrsýnov.
Adres: Arhangelsk,Solombala,1 derevnia ,1 liniia, dom 9. Baitýrsýnový Ahmetý Baitýrsýnovichý.
Á.BÓKEIHANULYNYŃ E.P.PEShKOVAǴA JAZǴAN HATY
Ývajaemaia Ekaterina Pavlovna. 16.02 [fevralia] 1933g. na Vashe imia sdal na pochtý prosbý o perevode ego v drýgoe mesto iz Arhangelska Baitýrsynov Ahmet. Prosba ego napravlena v OGPÝ .
On prosvetitel kazahskogo[kirgizskogo] naroda. Baitýrsynov, Kiril i Mefodii, Novikov i Radishev svoego naroda. On sozdal azbýký, kotoraia po mneniiý prof[essora] Mollo, lýchshaia iz Azbýk, esli trebovat ot nih sootvetstviia znakov fonetike iazyka; on popýliariziroval etý azbýký napechatav na nei satiricheskie svoi stihi i perevod 40 basen Krylova. Pri etom on s poslednim postýpil tak je, kak dedýshka Krylov s Ezopom. Ezopokrylovskie basni sdelal kirgizskimi. Po metkosti satiry, krasote stiha, po kratkosti izlojeniia temy-perevody Baitýrsynova predstavliaiýt vysoko hýdojestvennye tvoreniia svyshe otmechennogo talanta. Krylova v stepi znal kajdyi kazak. Baitýrsynov A. avtor grammatiki, sintaksisa, býkvaria, hrestomatii na kazahskom iazyke. On Narkompros Kazakskoi ASSR, mnogoletnii v 1920-1928 g. do aresta ego predsedatel ýchenoi pri NKM prose komissii. On, B.A., pervoklassnyi poet, satirik.
On B[aitýrsýnov].A[hmet]., patriot, natsionalist. Pri starom rejime sidel v tiýrme 10 m[e]-[cia]tsev mesiatsev i vyslan za predely stepnogo kraia na 5 let.
On, B[aitýrsýnov].A[hmet]., redaktor, izdatel i sozdatel edinstvennoi togda kazahskoi gazety “Kazak” . 1913-1918g. v staroe vremia ne bylo kazaka, kotoryi ne chital i ne znal etoi gazety. Kogda v 1916g. Orenbýrgskii gýbernator trijdy oshtrafoval “Kazak” na 4500 rýb[lei]., to eti dengi perevodilis chitateliami po telegrafý doliami po 5,10, 50 ,100 rýb[lei]. i spasali ot tiýrmy redaktora Ahang (laskatelnoe ot Ahmeta)
Sýdba B[aitýrsýnova].A[hmeta], shodna s sýdboi N.G. Ch[ernyshevskogo], kak on B[aitýrsýnov].A[hmet], besstrashnyi prorok svoih ýbejdenii, kak on, kabinetnyi rabotnik, kak on-strah vlasti. Ia znaiý N.G. Ch [ernyshevskogo] i ne boiýs s nim sravnivat B[aitýrsýnovym].A[hmetom], tak kak ego tak je znaiý. Vse eto ia mog by napisat v OGPÝ esli b[y] ne sostoial v ego popechenii s 1925 goda. OGPÝ moi slova primet v obratnom znachenii. B[aitýrsýnový] 61 god, no on mog by eshe porabotat v polzý kaz[ahskogo] iazyka.
A.Bokeihanov.
25.02.1933 g.
A.BAITURSYNULYNYŃ E.P.PEShKOVAǴA JAZǴAN HATY
20.04.1933 g.
Ývajaemaia Ekaterina Pavlovna! Kraine kriticheskoe polojenie moe vynýjdaet menia vtorichno obratitsia k vam s povtoreniem svoei prosby ob okazanii vozmojnogo s Vashei storony sodeistviia k ýskoreniiý resheniia moego dela o perevode. V zaiavlenii na imia OGPÝ ot 15.02[fevralia][19]33g. poslannýiý cherez vozglavliaemýiý vami organizatsiiý, ia prosil:1) o perevode menia iz Sevkraia v kakoi-libo drýgoi krai s teplym klimatom 2) v sniatii s menia ogranicheniia v prave po otnosheniiý postýpleniia na kontorskie ili kontseliarskie raboty, a v slýchae nevozmojnosti ýdovletvoreniia izlojennyh hodataistva, perevesti menia k seme, nahodiasheesia tak je v ssylke v zapadnoi Sibiri v Tomskom okrýge, Krivosheinskom raione, v derevne Mogochino( poslednee mesto prebyvaniia). Ia, kak invalid fizicheskogo trýda, ne sposoben ni na kakie raboty, krome kontorskoi ili kantseliarskoi, a na posledniýiý riada raboty, v nastoiashee vremia admin [nistrativno] vyslannyh sovsem ne prinimaiýt, ne tolko prinimat novye, no daje starye goda 3-4 [goda] rabotaiýshie snimaiýt s raboty. Pri takom otnoshenii vlasti k admin[nistrativno] vyslannym, rasschityvat mne, gde by to ia ne byl, na postýpleniia v kontorý ili kantseliariiý ýje ne pridetsia.
Dovedennyi bezrabotnym, golodnym sýshestvovaniem, dovedennym do polnogo istosheniia i obessileniia [ne razborchivo] i lishennyi, v sledstvie ýkazannyh prichin, vozmojnosti k samostoiatelnomý sýshestvovaniiý ia mogý prosit teper o perevode menia tolko k seme nahodiasheisia v ssylke v vysheýkazannom mestnosti. S sovershennym pochteniem A.Baitýrsýnov.
Adres Arhangelsk, Solombala 1-ia derevnia 1 liniia, d.1.
"Jas Alash" gazeti
