Resei Prezidenti Vladimir Pýtin QR Prezidenti Qasym-Jomart Toqaevtyń Reseige resmi sapary barysynda Qazaqstanda AES qurylysyn reseilik tehnologiiamen júrgizýdi usyndy. Bul usynys qoǵamda túrli pikir týdyryp, qyzý talqyǵa tústi. QR Energetika ministrligi "aldyn ala daýryǵyp, tujyrymdar jasaýǵa jáne negizsiz alańdaýǵa sebep joq" deidi. Desek te, qoǵam belsendileri bul bastamanyń qajetsiz ekendigin aityp, dabyl qaǵýda. Endeshe, el aýmaǵynda atom elektr stansasyn salýǵa qarsy taraptyń pikirine den qoisaq.
***
Men Qazaqstan Respýblikasynyń azamaty retinde Almaty oblysy aýmaǵynda Reseidiń atom elektr stansasyn (AES) salýǵa úzildi-kesildi qarsymyn!
Bul qurylystyń elimizge keltirer ziiany orasan! Birinshiden, Reseige táýeldiligimiz qazirgiden de arta túsedi. AES Qazaqstan aýmaǵynda ornalasqanymen, is júzinde Reseidiń ekonomikalyq, energetikalyq, qarjylyq múddesine jumys isteitin bolady. Sebebi, qurylysty júrgizetin, qadaǵalaityn – reseilik mamandar. Oǵan qyzmetkerlerdi daiyndaityn – Resei. Bul Qazaqstandy Reseidiń yqpalynda odan ári ustap turýdyń bir ailasy! Ekinshiden, munyń ekologiialyq qateri jaily da oilanýymyz tiis! Erteń tehnogendi apat oryn ala qalsa, Almaty men Almaty oblysynyń, Qazaqstannyń ekologiiasyna, adamdarynyń ómirine qater tónbek. Japoniiada Fýkýsimada apat oryn alǵanda, onyń saldary qandai aýyr bolǵanyn búkil álem kórdi. Osy jaǵyn nege oilanbaimyz? Úshinshiden, Qazaqstan energetikalyq resýrstarǵa kende, kedei el emes. Munai men gaz, kerek deseńiz, Mendeleev kestesiniń barlyq elementteri Qazaqstanda bar. Olai bolsa, bizge AES salýdyń ne qajeti bar?
Mundai jobalardy bastamas buryn bilik halyqtyń pikirin surap, qoǵammen aqyldasýy tiis. Al biz buǵan el azamaty retinde túbegeili qarsy ekenimizdi bildireiik.
Janbolat Mamai
***
EAES degenge áreń kónip júrmiz. AES degen báleniń esh qajeti joq qazaqqa.
Ásirese Reseidiń tehnologiiasy ekenin eskersek, tipti keregi joq. AES-ti toqtatý EAES-ti toqtatýdan qiyn!
Sondyqtan usynysyńyzǵa rahmet dep qutyla salý kerek. Shendiler halyqtyń pikirin bilmei jatyp, ortaq molanyń ornyn izdegendi qoisyn!
Aidos Sarym
***
Reseidi aitamyn-aý, álem tutynatyn iPhone shyǵara almady. Slanets munaiy men gazyn óńdeý taǵy qolynan kelmedi. Búginin emes, keleshegin oilaityn órkenietti elder jel, biootyn, kún energiiasynan energetikalyq qýat óndirýge baiaǵyda qulshyna kirisip ketti. Al Resei bolsa, sol burynnan qalǵan myqty texnologiialyq bazasyn paidalanyp, atom energetikasyn damytý arqyly (arnaiy Federativti baǵdarlama qabyldap ta qoiǵan) aqsha tapqysy keledi. Kúlkilisi, burynǵy shekpeninen shyqqan qorǵanys qýaty álsizdeý elderdi ekonomikalyq turǵyda ózderine táýeldi etkisi keledi. Bul oiynnyń "júrisin" baiaǵyda bala-baqshada ótip ketkenbiz.
Iá, adamzattyń sany ósken saiyn jahannyń energetikaǵa suranysy arta beretini sózsiz. Biraq energetikalyq qýattyń platsdarmy retinde jalǵyz atomdyq energiiany kórý - bolashaq urpaqtyń taǵdyryna túkirý degen sóz. Umytpasam, álemde 300-dei atom elektr stansasy bar. Olardyń jartysynan kóbi jaramsyz. Al sol jaramsyz stansalardyń zalaly neshik? Oilandyq pa?! Salynǵan dúnieni zalalsyzdandyrý úshin qyrýar aqsha men milliondaǵan jyldar kerek ekenin nege umytamyz?! Chernobylge Batys qyrýar aqsha tólep álek, japondar 2011-shi jylǵy zilzaladan zardap shekken AES-ty qalpyna keltirý úshin 70 mlrd aqsha jumsady! Taǵy aitarym, eger AES-yn salar bolsaq, nemenege jetisip, pálenbai mln dollar shyǵaryp "Bolashaqtyń energiiasy" ataýymen EKSPO ótkizdik? Qur maqtan úshin be?
Men jerimde AES salynýyna qarsylyq bildiremin!
Dina Elgezek
***
Men - Ermurat Bapi - pýtindik Reseidiń Qazaqstanda atom elektr stansasyn salýǵa úzildi-kesildi qarsymyn! Eger frantsýz nemese japon mamandary salatyn bolsa, oilanýǵa bolar edi. Al atom energetikasynyń tehnologiiasy jaǵynan ótken ǵasyrdyń 90-ynshy jyldarynda qalǵan Reseidi eldiń atom energetikasy salasyna jaqyndatýǵa bolmaidy.
Nege?
Negesi sol - birinshiden, Resei usynyp otyrǵan quny 10 mlrd dollardyń mańyndaǵy AES-ti iadrolyq tehnologiiasy damyǵan alyńǵy qatarly batystyq kompaniialar da dál osy somaǵa salyp bere alady. Reseidiń kendelep qalǵan atom energetikasy bolashaqta Qazaqstan úshin "bas aýrýyna" ainalady.
Ekinshiden, AES-tiń ekologiialyq qaterin bylai qoiǵanda, onyń qyzymetin qamtý bizdiń el úshin arzanǵa túspeidi. AES salý - kirpish zaýytyn salý emes. Eger salynǵan AES-tiń paidalaný merzimi 50 jyl bolatyn bolsa, biz reseilik regressti tehnologiia men meshel mamandarǵa sol 50 jyl kóleminde muqtaj bolamyz. Bul ýaqyt aralyǵynda biz Reseidiń AES-ti qamtý qyzmeti úshin, keminde taǵy bir AES-tiń qunyn tóleimiz.
Úshinshiden, tehnologiia týrasynda aitaiyq. Birde men bir reseilik atom óndirisin jabalaýshy-konstrýktormen birge Astanaǵa ushyp bardym. Qatar oryndyqta otyrdyq. Jol qysqartýdy qam qylǵan ekeýimiz ortaq taqyryp taýyp aldyq - ol Aqtaý men Balqashqa salynady dep júrgen AES-tiń taqyryby bolyp shyqty. Meni bul salada nadan dedi me, biraz kósildi. "Bizdiń búgingi reaktorlar KSRO atom flotynyń negizinde súńgýir qaiyqtar úshin jasalǵan, - dedi ol sóz ortasynda. - Al áskeri qajettilik úshin jasalǵan tehnika árdaiym sapaly bolady".
"Ol qandai seriiadaǵy reaktorlar?" - dep suradym men.
"Vam nichego ne skajet nazyvanie serii etih reaktorov" - dep, bir kergidi ol.
"Ný, vse-taki?".
"Vse-taki, chashe vsego my stroim reaktory modernizirovannogo varianta serii "VM" i "VN".
"Esli ne sekret, na kakih atomnyh podvodnyh lodkah oni ýstanovleny?" - dep suradym men flottan maqurym adamnyń keipimen.
"Znaete, byla takaia znamenitaia APL "Leninskii komsomolets"?
"Konechno znaiý, na severnom poliýse vsplyval iz tolshi ldov...".
"Tak vot, reaktory etih "Kitov" do sih por ispolzýetsia nami v modernizirovannom vide"
...Budan aryǵa myjyp, mazańyzdy almaiyn. "Kit" dep atalatyn 627-shi jobadaǵy APL-dyń energetika qondyrǵysyna bailanysty Vikipediia ne jazady - sony oqyńyz: biraz máselege qanyq bolaryńyz anyq.
Mineki:
V rezýltate sozdaniia atomnyh podvodnyh lodok proekta 627 SSSR stal vtoroi v mire derjavoi, imeiýshei atomnyi podvodnyi flot. Korabli proekta 627—627A imeli sýshestvennye nedostatki.
Vsego, s 1957 po 1963 gody, v stroi vstýpili 13 sýbmarin, prohodivshih slýjbý na Severnom i Tihookeanskom flotah. Odna sýbmarina, K-8 — pogibla, ostalnye byli spisany v nachale 1990 godov.
Energeticheskaia ýstanovka:
Reaktor serii VM, vodo-vodianoi iadernyi reaktor na teplovyh neitronah, razmeshalis na podvodnyh lodkah. V kachestve iadernogo topliva ispolzýetsia vysokoobogashionnaia po 235-mý izotopý dvýokis ýrana. Teplovaia moshnost — 70…90 MVt.
Reaktory VM ýstanavlivalis na pervyh sovetskih APL (proekt 627 «Kit»)".
Men flotta úsh jyl qyzmet qylǵan áskeri teńizshi retinde aitaiyn: Sovetter Odaǵy kezinde "Kit" jobasyndaǵy qaiyqtarda bolǵan atom apattary qupiia saqtaldy. 1977-80 jyldar aralyǵynda ǵana Kamchatka flotiliiasynda úsh APL-dyń reaktorynda "ChP" bolǵanyn bilem. Al bul qaiyqtar paidalanylǵan 1960-90 jyldar aralyǵynda qansha apat boldy - ol statistika bir qudaiǵa ǵana málim.
Ermurat Bápi
***
Qazaqtyń ár otbasynyń árbir jeke adamy ózindegi bardy qanaǵat tutady, joqqa sabyr qylady. Bireýden ilgeri, bireýden keiin ómir súrgeni úshin de shúkirlik etetin táýbeshil xalyqpyz. Bul - bizdiń qazaqqa tán minez. Al tutas ultqa kelgende osyndai beiqamdyq tanytýǵa bola ma? Joq! Ulttyq múdde jaily sóz bolǵanda, ultqa tietin kesir men keleshek urpaqqa keltirer zalal jaily sóz bolǵanda ár qazaqtyń alańsyz júrýge qaqysy joq! Óziniń Táýelsizdigine qoly jetip, egemendigin alǵan memlekettiń synaq alańyna ainalýyna, ulttyń bolashaǵyna balta shaýyp tájiribe alańyna ainaldyra berýge eshkimniń qaqysy joq! Óitkeni ol jerdiń kiesimen birge QAZAQ deitin IESI bar! Qazaq xalqynyń batyr uldary orys xalqynyń atamekenin qorǵady, biraq qiianat jasap kórgen joq. Eń aldymen, sol xalyqtyń bizdi ult retinde qurmetteýin qalaimyn jáne Jerimizge AES salynýyna El azamaty retinde túbegeili qarsymyn.
Bekjan Turys
***
Dlia Rossii stroitelstvo AES eto ne tolko ekonomicheskii, no i politicheskii vopros, tak kak to gosýdarstvo, kotoroe protalkivaet svoi atomnyi reaktor drýgomý gosýdarstvý rasschityvaet priviazat svoego partnera na dolgie gody raznymi obiazatelstvami, gotovia spetsialistov tolko v Rossii, zakýpaia tehniký tolko rossiiskýiý i mnogoletnee tehniko-servisnoe obslýjivanie tolko pri ýchastii Rossii. I to, chto Rossiia predlagaet Qazaqstaný, ona ýje realizýet v Ýzbekistane, gde stroitelstvo pervoi atomnoi elektrostantsii s ýchastiem Rossii doljno nachatsia ne ranee 2022 goda. Kak otmechaiýt eksperty, Rossiia predlagaet Ýzbekistaný postroit takýiý je AES, kakýiý ona stroit v Bangladesh. Pri etom, stoimost mojet byt okolo $11 mlrd. I osnovnýiý chast rashodov hochet vziat na sebia rossiiskaia storona, kotoraia gotova predostavit Ýzbekistaný kredit, sdelav na dolgie gody svoim doljnikom. No v slýchae s Ýzbekistanom motiv eshe poniaten. Ýzbeki hotiat ývelichit eksport gaza, sokrativ ego vnýtrennee potreblenie za schet poiavlenie atomnoi elektrostantsii. No v slýchae s Qazaqstanom voznikaet oshýshenie, chto kto-to tselenapravlenno lobbirýet etý neprodýmannýiý ideiý, v tom chisle protalkivaia imenno rossiiskii iadernyi reaktor. Hotia bolee logichnym byla by ýskorennaia gazifikatsiia strany v tom chisle i vyrabotka elektroenergii za schet gaza, tak kak v otlichie ot Ýzbekistana nash osnovnoi eksportnyi prodýkt, eto vse-taki neft. Otsenochnye zapasy prirodnogo gaza v Qazaqstane sostavliaiýt okolo 3,3 trln. m3, a potentsialnye resýrsy dostigaiýt 6-8 trln. m3. No do sih por bolshaia chast dobyvaemogo v Qazaqstane gaza, eto popýtnyi gaz na neftianyh mestorojdeniiah, kotoryi libo ispolzýetsia dlia obratnoi zakachki v plast, libo sjigaetsia nanosia kolossalnyi vred ekologii. I nashemý pravitelstvý dýmat nado ne o stroitelstve AES, a o navedenii poriadka v toi je gazovoi otrasli, gde zakachivaetsia i sjigaetsia to, chto moglo by poiti na blago liýdei i na razvitie ekonomiki bez riska dlia zdorovia grajdan strany i okrýjaiýshei sredy.
Dosym Sátbaev
Pikirlerdi toptastyrǵan: Ult portaly
