Aqorda Prezident Qasym-Jomart Toqaevtyń Táýelsizdik kúni qarsańynda ótken Memlekettik nagradalar tapsyrý rásiminde sóilegen sózin jariialady, dep habarlaidy "Ult aqparat".
***
Qurmetti otandastar!
Ardaqty aǵaiyn!
Barshańyzdy elimizdiń eń ulyq merekesi – Táýelsizdik kúnimen shyn júrekten quttyqtaimyn!
Bul – ulttyń rýhyn kóteretin, urpaqtyń mereiin ósiretin mártebeli meiram.
Táýelsizdik – memlekettigimizdiń altyn dińgegi, derbestigimizdiń berik negizi.
Tarihy bai, tamyry tereń Qazaq eli úshin budan asqan qasterli qundylyq joq.
Ony eń qymbat qazynaǵa, eń asyl amanatqa balaimyz.
Sondyqtan babalar ańsaǵan Táýelsizdiktiń qadirin jan-júregimizben sezinemiz.
Egemendik – ár halyqqa buiyra bermeitin baǵa jetpes baqyt.
Táýelsizdik shejiresi Tuńǵysh Prezidentimiz – Elbasynyń tarihi tulǵasymen tyǵyz bailanysty.
Nursultan Ábishuly Nazarbaev – jańa dáýirdegi Qazaqstannyń negizin qalaǵan uly qairatker.
Onyń esimi jasampazdyq jylnamasyna Qazaq memleketiniń avtory retinde jazyldy.
Mine, egemen elimizdiń ómirindegi taǵy bir mereili beles jaqyndap keledi.
Biz qasterli Táýelsizdiktiń 30 jyldyǵyna qadam basamyz.
Bul – barshamyzǵa ortaq ónegeli ólshem, taǵylymdy kezeń. Jańa memleket qurýǵa atsalysqan búkil halqymyzdyń eren eńbeginiń tarihi shejiresi.
Sondyqtan, men kelesi jyldy «Táýelsizdiktiń 30 jyldyǵy» dep jariialadym.
Ótken árbir on jyldyq atqarǵan missiiasy turǵysynan ǵasyrdyń júgin arqalap tur.
Alǵashqy on jyldyq egemen Qazaqstannyń óz derbestigin qalyptastyrý kezeńi boldy.
Ekinshi on jyldyqta elimiz tuǵyryn nyqtap, keregesin keńeitip, irgesin bekitti.
Úshinshi on jyldyqta memleketimiz shyn máninde, kemeline kelip, álemdik saiasattyń tórine ozdy.
Aldaǵy tórtinshi on jyldyqta bizdi jańa mindetter kútip tur.
Elimizdi ilgeri damytyp, árbir azamattyń laiyqty turmysyn qamtamasyz etýimiz kerek.
Ony júzege asyrýdyń basty joly – tiimdi basqarý júiesi.
Men Joldaýymda memlekettik basqarýdyń jańa úlgisine basa mán bergenimdi bilesizder.
Osyǵan orai, kóptegen naqty sharalar atqarylýda.
Jalpy, jańǵyrýdyń jan-jaqty bolǵany jón.
Búkil halqymyz zaman aǵymyna ilese bilýge tiis.
Ózgeristerge beiimdele alatyn jurt qana ýaqyt tynysyn dóp basady.
Biz bilimdi ári bilikti, uqypty jáne jaýapty, isker de eńbekqor jurt bolýymyz qajet.
Bul – Uly Abai aitqandai, «tolyq adamnyń» aiqyn kórinisi.
Oǵan qosa, árkimniń jeke qasieti men maqsaty eldik múddemen tyǵyz astasyp, patriotizmge ulasýy kerek.
Sonda ǵana memleketshildik ideiasy basty qundylyqqa ainalady.
Dorogie sootechestvenniki!
K sojaleniiý, iz-za pandemii my ne mojem kak vsegda shiroko otmetit glavnyi natsionalnyi prazdnik nashei strany.
Zdorove, jizn i blagopolýchie sograjdan dlia nas prevyshe vsego.
Poetomý my provodim vse nashi meropriiatiia v ogranichennom formate i rejime onlain.
Odnako eto ni v koem slýchae ne ýmaliaet tsennosti i znacheniia Dnia Nezavisimosti.
Ýveren, torjestvennaia atmosfera etogo velikogo prazdnika býdet prisýtstvovat v kajdom dome, napolniaia radostiý i gordostiý serdtsa vseh kazahstantsev.
Nesmotria na trýdnosti i pregrady, my prodoljim nashe dvijenie vpered.
Na etom pýti glavnym orientirom dlia nas byla i ostaetsia Nezavisimost.
Blagodaria podlinnomý sýverenitetý i ýnikalnoi splochennosti natsii za eti gody my dostigli mnogogo.
Imenno eti sistemoobrazýiýshie elementy stali zalogom ýstoichivogo, dinamichnogo razvitiia nashei strany.
Segodnia pered Kazahstanom stoit tselyi riad novyh masshtabnyh zadach.
My stroim ekonomicheski silnoe, sotsialno spravedlivoe i otkrytoe obshestvo s prochnymi ýstoiami i progressivnymi tsennostiami.
My idem dorogoi posledovatelnyh reform i kachestvennyh preobrazovanii.
I eta politika býdet prodoljatsia. Etoi politike alternativy ne sýshestvýet, nazad pýti ýje net.
Eto nash osoznannyi vybor, osnovannyi na obshenarodnom konsensýse.
Biyl pandemiia bizdi ǵana emes, búkil álemdi synǵa saldy.
Tutas dúnieniń tynys-tirshiligi ózgerdi.
Biz bul synaqqa tótep berip, elimizdi jahandyq daǵdarystan alyp shyǵý úshin bar kúsh-jigerimizdi jumyldyrdyq.
Ekonomikaǵa qatysty teris boljamdardy joqqa shyǵaryp, indettiń zardabyn azaittyq.
Der kezinde qabyldanǵan sharalardyń arqasynda ahýaldy birshama turaqtandyrdyq.
Jahandyq dúrbeleńge qaramastan memleketimizdiń irgesi myǵym, tuǵyry bekem ekenin dáleldedik.
Halqymyz janashyrlyq pen qamqorlyqtyń, uiymshyldyq pen bereke-birliktiń ozyq úlgisin kórsetti.
Volonterler qozǵalysy jalpyulttyq sipatqa ie boldy.
Dárigerler men muǵalimderdiń, tártip saqshylary men áskeri qyzmetshilerdiń kúndelikti ómirimizdegi mańyzdy rólin aiqyn sezindik.
Qaýipti dertpen kúrestiń tiimdi júiesi, eń aldymen, solardyń tabandy eńbeginiń arqasynda qalyptasty.
Elimizde karantin jáne tótenshe jaǵdai rejimi ýaqtyly engizildi.
Epidemiiaǵa qarsy keshendi is-sharalar úshin 350 milliard teńgeden astam qarjy bóldik.
V kratchaishie sroki byli postroeny novye infektsionnye bolnitsy, razvernýty neskolko desiatkov tysiach dopolnitelnyh koek.
Nalajeny postavki i proizvodstvo vostrebovannyh meditsinskih izdelii i lekarstvennyh preparatov.
Nashi ýchenye nezamedlitelno pristýpili k sozdaniiý kazahstanskih vaktsin, kotorye, kak my nadeemsia, ýje skoro proidýt vse stadii naýchnyh ispytanii.
Dlia podderjki vrachei, nahodiashihsia na peredovoi v borbe s koronavirýsom, vydeleno okolo 200 milliardov tenge.
Pandemiia iarko oboznachila aktýalnost sistemnyh reform v etoi strategicheski vajnoi sfere.
S etoi tseliý my priniali novýiý Gosýdarstvennýiý programmý razvitiia zdravoohraneniia do 2025 goda. Na ee realizatsiiý zaplanirovano bolee 3 trillionov tenge.
Vo vremia chrezvychainogo polojeniia i strogih karantinnyh ogranichenii my ne dopýstili vseobshego haosa i prodoljili realizatsiiý reform.
Vydelennye ogromnye sredstva býdýt nahoditsia pod jestkim kontrolem, chtoby ne dopýstit ih netselevogo ispolzovaniia.
Moei glavnoi missiei na postý Prezidenta iavliaetsia sotsialnaia spravedlivost i rost blagosostoianiia naroda.
Poetomý v fokýse kajdodnevnyh ýsilii gosýdarstva – ýlýchshenie kachestva jizni nashih grajdan.
V etom godý my ývelichili razmery pensii i sotsialnyh posobii okolo 4 millionam nashih grajdan.
Povysili sotsialnye strahovye vyplaty v srednem na 50%.
Vnedrili garantirovannyi sotsialnyi paket dlia bolee 500 tysiach detei iz maloobespechennyh semei.
Dlia podderjki liýdei, okazavshihsia vo vremia pandemii v slojnoi jiznennoi sitýatsii, my poshli na bespretsedentnyi v nashem regione shag.
Byli osýshestvleny priamye vyplaty grajdanam v razmere 42 500 tenge.
Finansovýiý pomosh ot gosýdarstva polýchili bolee 4,5 milliona grajdan.
Predostavlennaia otsrochka po kreditam pozvolila ne dopýstit defolt poriadka 1 milliona 900 tysiach kazahstantsev.
Vajnýiý stabilizirýiýshýiý rol sygrala «Dorojnaia karta zaniatosti».
Na realizatsiiý svyshe 6,5 tysiachi proektov sotsialnoi, kommýnalnoi i transportnoi infrastrýktýry byl napravlen 1 trillion tenge.
V sledýiýshem godý vydelim eshe 400 milliardov tenge.
V ramkah sotsialnoi modernizatsii my sdelali aktsent na povyshenie statýsa liýdei gýmanitarnyh professii.
Zarabotnaia plata ý predstavitelei sfery kýltýry i iskýsstva vyrosla na 50 %, ý vrachei – na 30 %, ý pedagogov – na 25 %.
My znaem, chto segodnia glavnym strategicheskim resýrsom natsii iavliaetsia kachestvo chelovecheskogo kapitala.
Znaniia, idei i tehnologii vystýpaiýt bazovymi dvigateliami progressa.
Poetomý my zapýstili novýiý Gosýdarstvennýiý programmý razvitiia obrazovaniia i naýki do 2025 goda.
Ona predýsmatrivaet povyshenie rashodov na eti kliýchevye napravleniia na 7 % ot VVP.
V krizisnyh ýsloviiah tekýshego goda rezko vozrosla znachimost effektivnoi deiatelnosti silovyh strýktýr.
Dlia stimýlirovaniia sotrýdnikov organov vnýtrennih del, zadeistvovannyh v karantinnyh meropriiatiiah, bylo vydeleno bolee 18 milliardov tenge.
V techenie sledýiýshih treh let v pravoohranitelnyh strýktýrah i armii býdýt ývelicheny finansovye vyplaty v srednem na 30 %.
Obshestvennaia stabilnost i sotsialnyi progress strany vozmojny tolko na prochnoi ekonomicheskoi osnove.
Nesmotria na jestkie ogranicheniia i karantin, my sohranili ekonomicheskýiý aktivnost naseleniia, pomogli biznesý ýderjatsia na plavý.
V ramkah antikrizisnogo paketa mer sýbekty malogo i srednego biznesa polýchili otsrochki po kreditam, nalogovye kanikýly, drýgie lgoty i preferentsii.
Obshii obem podderjki sostavil svyshe 1,5 trilliona tenge.
Eto pozvolilo sohranit obem vypýska prodýktsii na 8 trillionov tenge.
Bylo sozdano bolee 200 tysiach rabochih mest, otechestvennye kompanii polýchili gosýdarstvennye zakazy na sýmmý okolo 500 milliardov tenge.
Takim obrazom, k 2025 godý dolia malogo i srednego biznesa v VVP doljna dostignýt 35 %.
Pandemiia kezindegi qiyndyqtarǵa qaramastan el qambasy astyqqa toldy.
Jańa joldar salyndy, turǵyn úiler men infraqurylymdyq nysandar boi kóterdi.
Bir sózben aitqanda, tirshilik toqtap qalǵan joq. Ómir óz aǵysymen jalǵasyp jatyr.
Biyl diqandarymyz 20 million tonna bidai jinady.
Bul ishki suranysty qamtamasyz etýge, sondai-aq shetelge eksporttaýǵa da jetedi.
10 million sharshy metrden astam turǵyn úi salyndy.
2600 shaqyrym tas jol paidalanýǵa berildi.
Elimizdiń 10 millionǵa jýyq turǵyny kógildir otynǵa qol jetkizdi.
Tsifrlandyrý barysynda júzdegen aýyl internetke qosyldy.
Arnaiy kútimge muqtaj azamattardyń turmys sapasyn jaqsartý úshin Áleýmettik qyzmetter portaly jumys istei bastady.
Múlde jańa Ekologiialyq kodeks ázirlendi.
Bilik pen qoǵam arasyndaǵy syndarly dialog laiyqty jalǵasyn tapty.
Ulttyq qoǵamdyq senim keńesinde bilim berý jáne densaýlyq saqtaý máseleleri, sondai-aq saiasi jańǵyrýdyń negizgi baǵyttary talqylandy.
Realizovan pervyi paket politicheskih reform.
Priniat novyi zakon «O mirnyh sobraniiah» – ochen vajnyi zakon, vneseny izmeneniia v zakonodatelnye akty «O politicheskih partiiah», «O vyborah», «O parlamente i statýse ego depýtatov».
Ulttyq keńestiń bastamasymen toǵyz zań qabyldandy.
Taǵy jeti zań jobasy qaralyp jatyr.
Bul – Keńes jumysynyń qajettigi men tiimdiliginiń aiqyn kórinisi.
Biz basshylardyń jańa býynyn daiyndaýǵa basa mán berdik.
Prezidenttik kadr rezervindegi jastardyń jartysynan kóbi qazirdiń ózinde jaýapty qyzmetterge taǵaiyndaldy.
Jobanyń kelesi kezeńinde qoǵam múddesine adal kóshbasshylardy irikteýge erekshe nazar aýdaramyz.
Barsha álemge qiyndyq ákelgen osy jyly da birshama jetistikke jettik.
Bul oraida, qajyrly eńbegimen jańa Qazaqstandy órkendetýge atsalysyp júrgen barlyq azamattarǵa shynaiy rizashylyǵymdy bildiremin.
Halqymyz indetti birge eńserip, birtutas ult retinde birligin nyǵaita túsedi dep senemin.
Biz qazirgidei kúrdeli kezeńde osal tustarymyzdy aiqyndadyq.
Aldaǵy maqsatymyzdy mejelep, oǵan jetýdiń baǵyttary men joldaryn anyqtap aldyq.
Bul máselelerge men óz Joldaýymda tolyǵyraq toqtaldym.
Aldaǵy mindetterdi tiimdi júzege asyrsaq, ornyqty damý jolyna túsetinimiz anyq.
Dorogie sootechestvenniki!
Na nashih glazah sozdaetsia novyi miroporiadok.
V ýsloviiah geostrategicheskoi neopredelennosti ýsilivaiýtsia politicheskii egoizm i ekonomicheskii natsionalizm stran na mejdýnarodnoi arene.
My vidim, kak stremitelno padaet ýroven doveriia mejdý gosýdarstvami, kakie jestkie formy priobretaet borba mejdý nimi za resýrsy i vliianie.
Segodnia globalnyi statýs narodov vo mnogom opredeliaetsia v ojestochennoi gonke za tehnologicheskoe liderstvo.
My takje stanovimsia svideteliami narastaniia religioznyh protivorechii i ýsileniia ksenofobskih nastroenii vo vsem mire.
Osobo ostroe zvýchanie segodnia polýchaiýt ekologicheskie problemy.
Vse bolee realnye ochertaniia priobretaiýt prognozy o skorom zavershenii «neftianoi ery».
Vse eti vyzovy i mirovye disbalansy rezko obostriaiýtsia na fone pandemii koronavirýsa.
Poetomý znachenie garmonichnogo sopriajeniia vnýtrennih i vneshnih zadach razvitiia strany rezko vozrastaet.
Nam neobhodimo mobilizovat vse svoi sily i resýrsy dlia povysheniia realnoi konkýrentosposobnosti Kazahstana.
Segodnia kak nikogda vajny konsolidatsiia natsii i bezzavetnoe slýjenie tsennostiam Nezavisimosti kajdogo grajdanina.
My prodoljim svoi vneshnii kýrs na ýkreplenie sistemy mejdýnarodnoi bezopasnosti, sodeistvýia ýsileniiý roli mnogostoronnih strýktýr i Organizatsii Obedinennyh Natsii.
Býdem tverdo otstaivat svoi natsionalnye interesy, posledovatelno provodit sbalansirovannýiý i konstrýktivnýiý vneshniýiý politiký, dokazavshýiý svoiý effektivnost v sovremennom mnogopoliarnom mire.
Qadirli áleýmet!
Egemendik dáýiriniń taǵy bir paraǵy el shejiresine enip, tarih taspasyna jazyldy.
Biyl Abai Qunanbaiuly jáne Ábý Nasyr ál-Farabidiń mereitoilary ótti.
Biz halqymyz úshin mańyzdy bul sharalardy mazmundy ári maǵynaly etip uiymdastyrýǵa kúsh saldyq.
Tarihi tulǵalardan ónege alýǵa, taǵylymdy oi tolǵaýǵa mán berdik.
Ál-Farabi zamanynan beri tutas dáýir, Abai qoǵamynan beri ǵasyrdan astam ýaqyt ótti.
Biraq, ulylarymyzdyń asyl murasy kúni búginge deiin ózekti.
Dala danyshpandary – árdaiym bolashaqqa baǵyt silteitin ainymas temirqazyǵymyz.
Ulttyń jańa bolmysy tuǵyrly tulǵalardyń ósietinen, ónegesinen bastaý alady.
Taǵylymdy tarih pen kemel keleshekti ushtastyrý – Rýhani jańǵyrýdyń basty sharty.
Sondai-aq, kieli Túrkistandy túletý jolynda aýqymdy jumystar atqarylýda.
Ulytaýda Joshy han tarihi-mádeni kesheniniń qurylysy bastaldy.
Ulylardy ulyqtap, tulǵalardy tanytý – bizdiń buljymas saltymyz.
Bul mereitoilardyń mán-mańyzy Táýelsizdik qundylyqtarymen astasyp jatyr.
Ývajaemye kazahstantsy!
29-i god nashei Nezavisimosti vydalsia slojnym, dramatichnym, nestandartnym.
Podobnye sýdbonosnye ispytaniia ne vypadaiýt na doliý kajdogo pokoleniia.
Ýveren, v býdýshem potomki po dostoinstvý otseniat nashi ýsiliia.
Proidia sýrovýiý zakalký globalnym krizisom, my býdem stavit pered soboi eshe bolee smelye tseli i zadachi.
Predstoiashii god stanet dlia nas rýbejnym. On proidet pod znakom 30-letiia Nezavisimosti nashei Rodiny.
Eto vremia dlia podvedeniia itogov i osmysleniia proidennogo pýti.
My otmetim etý vajneishýiý dlia nashego naroda datý konkretnymi delami i novymi proektami.
My ýidem ot formata gromkih aktsii i pafosnyh meropriiatii, vsia rabota býdet vystroena maksimalno pragmatichno, ia by skazal, ekonomno.
My prodoljim realizatsiiý obemnogo kompleksa sistemnyh mer v ekonomike, sotsialnoi sfere, ekologii.
Ýdelim pristalnoe vnimanie nýjdam i potrebnostiam vseh sloev naseleniia, osobenno molodeji, jenshin, liýdei s ogranichennymi vozmojnostiami.
My tverdo namereny prodoljit protsess politicheskoi modernizatsii strany.
Seichas gotovitsia novyi paket reform, o kotorom my obiavim v nachale sledýiýshego goda.
Eto pridast novyi impýls demokraticheskim preobrazovaniiam v nashei strane, napravlennym na postroenie «slyshashego gosýdarstva», prodvijenie i ýtverjdenie printsipov spravedlivosti i ravnyh vozmojnostei.
Vajnym sobytiem dlia nashei strany v predstoiashem godý býdýt vybory v Majilis i maslihaty vseh ýrovnei.
Ýveren, oni stanýt demonstratsiei vysokoi grajdanskoi aktivnosti i politicheskoi zrelosti nashego obshestva.
Vybornaia kampaniia eshe raz ýbeditelno dokajet institýtsionalnýiý ýstoichivost kazahstanskoi gosýdarstvennosti.
Vozvodia s kajdym godom vse novye etaji velichestvennogo zdaniia Nezavisimosti, my posledovatelno stroim býdýshee nashei strany i nashei natsii.
My otkryvaem dlia podrastaiýshih pokolenii vse bolee shirokie i zahvatyvaiýshie gorizonty razvitiia.
Ýveren, oni smogýt podniat nashe znamia Nezavisimosti eshe vyshe, pokoriaia novye vershiny na pýti sozidaniia i progressa.
Qurmetti qaýym!
Qazaqstannyń búgingi jetistikteri – barsha otandastarymyzdyń ortaq eńbeginiń jemisi.
«Azattyq – eldiń muraty, abyroi – erdiń muraty» deidi halqymyz.
Memleketimizdiń damýy jolynda adal qyzmet atqaryp júrgen dara tulǵalarymyz barshylyq.
Biz jyl saiynǵy dástúr boiynsha Táýelsizdik kúni qarsańynda osyndai azamattardy ulyqtaimyz.
Búgin meniń Jarlyǵymmen birqatar qairatkerler memlekettik marapatqa ie boldy.
Atap aitqanda, biyl elimizdiń eń joǵary ataǵy Murat Amangeldiuly Qaiyrgeldinge berildi. Ol óndiris salasyn órkendetýge qosqan zor úlesi úshin «QAZAQSTANNYŃ EŃBEK ERI» atandy.
Osyndai azamattardyń eńbek joly –kópshilikke, ásirese, óskeleń urpaqqa jaqsy úlgi.
Zvanie «QAZAQSTANNYŃ EŃBEK ERI» – «GEROI TRÝDA KAZAHSTANA» takje prisvaivaetsia Vadimý Borisovichý Basiný, ispolnitelnomý direktorý Temirtaýskogo metallýrgicheskogo kombinata.
Prorabotav na predpriiatii bolee 30 let, on proshel pýt ot rabochego do top-menedjera zavoda.
Osobo hochý otmetit, chto v etom godý vysokie gosýdarstvennye nagrady byli prisýjdeny grýppe vrachei i medikov, v tom chisle otdavshih svoi jizni v borbe s pandemiei koronavirýsa.
Zvaniia «QAZAQSTANNYŃ EŃBEK ERI» - «GEROI TRÝDA KAZAHSTANA» byli posmertno ýdostoeny Oleg Nikolaevich Isaev, Kalihan Esbosynovich Kozbagarov. Ih mýjestvo i geroizm navsegda ostanýtsia v pamiati kazahstantsev.
Búgin «OTAN» ordenimen jeztańdai ánshi Maira Muhamedqyzy marapattaldy.
Maira – álemniń eń áigili sahnalarynan jarqyrai kórinip, qazaq ónerin dáriptep júrgen daryn iesi. Ókinishke qarai, Maira densaýlyǵyna bailanysty búgin kele almady.
Barshaǵa tanymal talantty óner sańlaqtarynyń biri Jániia Áýbákirova birinshi dárejeli «BARYS» ordenin ielendi.
Onyń óneri men sheberligi halyqaralyq deńgeide moiyndalǵan.
Sondai-aq, birinshi dárejeli «BARYS» ordenimen kórnekti aqyn Shómishbai Sariev marapattaldy.
Ol – ózindik óleń órnegi arqyly el qurmetine bólengen qalamger.
Ordenom «AIBYN» II stepeni nagrajden podpolkovnik Ivan Valerevich Gavrilko.
On spas jizni mnogih liýdei, ývedia zagorevshiisia istrebitel ot naselennogo pýnkta.
Belgili qoǵam qairatkeri, dintanýshy ǵalym Qairat Joldybaiuly «QURMET» ordenine laiyq dep tanyldy.
Ol jas urpaqtyń jańasha kózqarasyn qalyptastyrýǵa eleýli eńbek sińirdi.
Sonymen qatar, «QURMET» ordenimen tarihshy ǵalym, tanymal qalamger Tursynhan Zákenuly marapattaldy.
Belgili ánshi Svetlana Aitbaeva «QURMET» ordenimen nagradtaldy.
Ol ónerimizdi damytýǵa, jas talanttardy tárbieleýge mol úles qosyp keledi.
Orden «QURMET» býdet vrýchen Fatime Iakýpovne Jakenovoi, starshemý feldsherý «Respýblikanskogo naýchnogo tsentra skoroi meditsinskoi pomoshi».
Mnogie gody samootverjenno trýdias v sfere zdravoohraneniia, ona segodnia vnosit znachimyi vklad v borbý s koronavirýsom.
Politsiia inspektory Berikbol Kóksegenge «ERLIGI ÚShIN» medali beriledi.
Berikbol qyzmettik mindetin atqarý kezinde adam ómirin ajaldan arashalap qaldy.
Medaliý «JAÝYNGERLIK ERLIGI ÚShIN» – «ZA VOINSKÝIý DOBLEST» nagrajdaetsia Kairbek Nýrlanovich Jýmanbaev, komandir otdeleniia pojarnoi chasti goroda Nýr-Sýltan.
Proiavil reshitelnost i geroizm vo vremia spaseniia cheloveka, okazavshegosia na kraiý gibeli.
Tanymal jýrnalist Iýliia Kýshnareva «EREN EŃBEGI ÚShIN» medalimen marapattaldy.
Gosýdarstvennymi nagradami otmecheny i drýgie izvestnye jýrnalisty.
Ulttyq neirohirýrgiia ortalyǵynyń bólim meńgerýshisi, bilikti dáriger Serik Káribaiǵa «ShAPAǴAT» medali tabys etiledi.
Sondai-aq, biylǵy Volonter jylynda eren eńbegimen erekshelengen Nurbaný Ámirǵalieva, Natalia Konovalova jáne Sáýle Muqasheva «ShAPAǴAT» medalimen marapattaldy.
Táýelsizdik kúni qarsańynda joǵary nagradalarmen birge, óz salasynda eleýli tabystarǵa jetip, zor eńbek sińirgen birqatar azamattarǵa memlekettik syilyqtar tapsyrylady.
Biyl «Qazaqstannyń Tuńǵysh Prezidenti – Elbasynyń Memlekettik beibitshilik jáne progress syilyǵy akademik Tóregeldi Sharmanovqa berildi.
Ol meditsina salasyn damytýǵa, beibitshilikti jáne halyqtar arasyndaǵy dostyq pen ózara senimdi nyǵaitýǵa erekshe úles qosty.
Gosýdarstvennaia premiia mira i progressa Pervogo Prezidenta Respýbliki Kazahstan – Elbasy prisýjdaetsia gospodiný Shigeo Katsý, kotoryi na protiajenii 10 let vozglavliaet flagman vysshego obrazovaniia nashei strany Nazarbaev Ýniversitet.
Halyqtyń oi-sanasy jáne tanym deńgeii rýhani qazynasyna qarap baǵalanady.
Uly Abaidy ulyqtaǵan jyly Abai atyndaǵy memlekettik syilyqqa ie bolýdyń mán-mańyzy zor.
Ádebiet pen óner salasyndaǵy eń tańdaýly shyǵarmalar úshin beriletin joǵary marapat biyldan bastap uly aqynnyń atymen atalatyn boldy.
Biyl kórnekti jazýshylar Tynymbai Nurmaǵambetov pen Roza Muqanova, belgili aqyndar Serik Aqsuńqar men Baqytjan Qanapiianov, tanymal ádebiettanýshylar Myrzatai Joldasbekov, Saýytbek Abdrahmanov jáne Ǵarifolla Esim memlekettik syilyqtyń laýreaty atandy.
Sizderdiń týyndylaryńyz qazaq ádebietiniń kókjiegin keńeitip, ulttyq sanany baiyta túsedi dep senemin.
Uly Abai «Dúnie de ózi, mal da ózi, Ǵylymǵa kóńil berseńiz» dep, bar igiliktiń bastaýy ǵylym ekenin basa aitqan.
Osy salada zor tabysqa jetken azamattar da búgin bizdiń ortamyzda.
Olar ǵylym men óndiristi ushtastyryp, elimizdi órkendetýge óz úlesterin qosýda.
Ál-Farabi atyndaǵy ǵylym men tehnika salasyndaǵy memlekettik syilyq Qaraǵandy tehnikalyq ýniversitetiniń professory Aristotel Isaǵulov bastaǵan ǵalymdar tobyna berildi.
Olardyń zertteý jumystary tehnika salasyna jańa tehnologiia engizýdi kózdeidi.
Sondai-aq, osy syilyqqa Ulttyq ǵylymi meditsinalyq ortalyqtyń jetekshisi Abai Baigenjin bastaǵan bir top ǵalymdarymyz laiyq dep tanyldy.
Olardyń eńbegi innovatsiialyq tehnologiialardy klinikalyq meditsinada qoldanýǵa arnalǵan.
Bul – otandyq densaýlyq saqtaý júiesi úshin mańyzdy ǵylymi jumys.
Gosýdarstvennaia premiia v oblasti naýki i tehniki imeni al-Farabi za tsikl znachimyh naýchnyh rabot prisýjdaetsia Mahmýdý Abdysametovichý Sadybekový – generalnomý direktorý Institýta matematiki i matematicheskogo modelirovaniia.
Qadirli qaýym!
Sizderdi búgingi marapattaryńyzben shyn júrekten quttyqtaimyn!
Bárimizdiń maqsatymyz – ortaq, mindetimiz – bir.
Qasietti Otanymyzdyń mereii árdaiym ústem bolsyn!
Barshańyzǵa tolaǵai tabys tileimin!
Táýelsizdigimiz tuǵyrly, eldigimiz ǵumyrly bola bersin!
