Memleket basshysy Qasym-Jomart Toqaevtyń Ulttyq qoǵamdyq senim keńesiniń V otyrysynda sóilegen sózi
***
Qurmetti jiynǵa qatysýshylar!
Ulttyq keńestiń qyzmeti áýel bastan qoǵamnyń erekshe nazarynda. Onyń jumysyna sarapshylar men buqaralyq aqparat quraldary da qyzyǵýshylyq tanytýda.
Ulttyq keńes quramy jáne mindetteri týraly ártúrli usynystar aityldy. Tipti, qarama-qaishy pikirler de boldy. Dei turǵanmen, alǵashqy kezden bastap Ulttyq keńes jumysqa belsene kiristi.
Biz osynda qabyldanatyn sheshimder arqyly eldegi júieli reformalarǵa tyń serpin berýdi kózdeimiz.
Shyn máninde, Ulttyq qoǵamdyq senim keńesi «Halyq únine qulaq asatyn memleket» tujyrymdamasyn iske asyrýǵa zor úles qosyp keledi.
Sondyqtan osy alqaly jiyn elimizdegi aýqymdy ózgeristerge jol ashyp otyr deýge bolady.
Bir jarym jyldan astam ýaqyt ishinde naqty nátijelerge qol jetkizdik.
Keńes músheleri saiasi reformalardyń birinshi toptamasyndaǵy sharalardy júzege asyrýǵa atsalysty.
Ekinshi toptamada kózdelgen jumystar da aiaqtalýǵa jaqyn.
Sonymen qatar saiasi reformalardyń úshinshi toptamasy boiynsha jumys bastalyp ketti.
Búgingi tańda Ulttyq keńestiń usynysymen 13 zań qabyldandy. Taǵy 9 zań jobasy ázirlenip jatyr.
Zań shyǵarý jaýapty jáne kúrdeli jumys ekeni barshaǵa belgili. Osy turǵydan alǵanda, Keńes músheleri aýqymdy ister atqarýda.
Ulttyq keńes alǵashqy kezeńde óz qyzmetin konsýltativti-keńesshi organ retinde bastady.
Al, búginde jańa reformalar usynatyn mańyzdy qurylymǵa ainaldy.
Keńestiń árbir múshesine belsendi qoǵamdyq qyzmeti úshin rizashylyǵymdy bildiremin. Mysaly, búgingi otyrysta Keńestiń birqatar músheleri sóz sóilep, jaqsy, tiimdi usynystar aitty.
Ózderińizge málim, keńes turaqty rotatsiia qaǵidatyn basshylyqqa alyp jumys isteidi. Osyǵan orai qatarymyzǵa jańa azamattar kelip qosylýda. Olar keńes jumysyn odan ári jandandyrýǵa úles qosady dep senemiz.
Jalpy, Ulttyq keńes el múddesi úshin eńbek etip júrgen kóptegen azamattardy ortaq iske jumyldyrýda. Biraq, ómir bolǵan soń túrli jaǵdailar bolady.
* * *
Ia, kak i vse vy, tiajelo vosprinial pechalnýiý vest ob ýhode iz jizni Mihaila Dorofeeva – nashego kollegi po Sovetý. Eto byla bolshaia poteria dlia vseh nas. On vnes znachimýiý leptý v stanovlenie kazahstanskoi jýrnalistiki i povyshenie konkýrentosposobnosti informatsionnogo prostranstva strany. Eshe raz vyrajaiý soboleznovaniia ego rodnym i blizkim.
Ývajaemye chleny Soveta!
V tekýshih neprostyh ýsloviiah my posledovatelno realizýem Strategiiý modernizatsii strany. Nashi prioritety neizmenny. Eto povyshenie kachestva jizni vseh grajdan i ýkreplenie chelovecheskogo potentsiala natsii, postroenie spravedlivogo obshestva i effektivnogo gosýdarstva.
Na predydýshem zasedanii Soveta ia obiavil, chto god 30-letiia Nezavisimosti proidet pod znakom ekonomicheskih i politicheskih reform, razvitiia obrazovaniia i zdravoohraneniia, tsifrovizatsii, zashity prav liýdei, resheniia ekologicheskih problem.
Natsionalnym sovetom prorabotano neskolko blokov konkretnyh mer i initsiativ, po kotorym ia hochý vyskazat svoiý pozitsiiý.
BIRINShI. Turǵyn-úi jáne ekonomika saiasatyn jetildirý.
Halyqtyń turmys sapasyn arttyrýdyń basty sharttarynyń biri – turǵyndardy qoljetimdi baspanamen qamtamasyz etý.
Biz osy mańyzdy máseleni sheshý úshin aýqymdy sharalar qabyldap jatyrmyz.
Qazir azamattarymyz óziniń zeinetaqy jinaǵynyń bir bóligin turǵyn-úi jaǵdaiyn jaqsartýǵa paidalana bastady.
Bul – buryn-sońdy bolmaǵan teńdessiz qadam.
Jańa bastamanyń júzege asqanyna bir ai ǵana ýaqyt ótti.
Sonyń ózinde myńdaǵan azamat kópten kútken baspanasyn aldy. Ipotekasyn ótedi nemese nesiesin azaitty. Bul ádiletti qoǵam qaǵidatyn júzege asyrýdyń naqty qadamdarynyń biri dep te aitýǵa bolady. Kópshilikti qýantqan osy sheshimdi Ulttyq keńes qoldaǵanyn atap ótý qajet. Degenmen, turǵyn-úi máselesi azamattarymyz úshin áli de ózekti bolyp otyr.
Byltyr turǵyn-úi qurylysynyń qarqyny 11,2 paiyzǵa ósti. Bul – jaqsy kórsetkish. Biraq, óńirlerdiń ahýaly árkelki. Mysaly, paidalanýǵa berilgen daiyn úilerdiń 40 paiyzy tek Nur-Sultan, Almaty, Shymkent qalalarynda. Onyń ústine bul úilerdiń kópshiliginiń baǵasy áli de qymbat.
Men Úkimettiń qańtar aiyndaǵy keńeitilgen otyrysynda turǵyn-úi saiasatyn jetildirý úshin jańa usynystar ázirleýdi tapsyrdym. Úkimet aitarlyqtai tiimdi usynystar berdi. Jalpy, bul usynystardy qoldaimyn.
Degenmen, naryqtyń óz erejesi bar. Naqty ekonomikalyq faktorlarǵa bailanysty qurylys kompaniialary qazir arzan úi salýǵa múddeli emes. Sol sebepti qoljetimdi ári sapaly úi salýdy jandandyrý úshin qurylys kompaniialarymen offteik, iaǵni aldyn ala satyp alý kelisimin jasaý kerek. Soǵan sáikes turǵyn úiler «Nurly jer» baǵdarlamasyndaǵy baǵamen satyp alynady. Mundai tásil synaq jobalary aiasynda aldyn ala pysyqtaldy. Endi, muny búkil el boiynsha júzege asyrǵan jón. Bul qadam az ýaqyttyń ishinde quny qoljetimdi jańa turǵyn úiler salýǵa múmkindik beredi.
Jalpy, baspana máselesin Ulttyq keńestiń ótken otyrysynda Lázzat Qojahmetova kótergen bolatyn.
Sonymen qatar aýyldyq jerdegi turǵyn-úi máselesin sheshý – asa ózekti mindet.
Jeke shańyraqqa ie bolǵan jastarymyz aýylda turaqtap qalýdan qashpaityny anyq.
Jalpy, aýyldyq jerde úi salý baspana máselesin ǵana sheshpeidi. Mundai jumys ekonomikalyq belsendilikti arttyrýǵa jáne turmys sapasyn jaqsartýǵa septigin tigizetini sózsiz. Sondyqtan memleket barynsha qoldaý kórsetýge tiis.
Baspana máselesi «Diplommen aýylǵa» baǵdarlamasymen ǵana sheshilmeidi. Bul iske áleýmettik jaýapkershiligi bar jumys berýshilerdi jumyldyrý kerek.
Kásipker óz jumysshylaryna arnap aýylda úi salsa, memleket oǵan ketken shyǵynnyń 50 paiyzyna deiin qaitaratyn bolady. Bul qai jaǵynan alyp qarasaq ta, bárine paidaly. Jumysty durys jolǵa qoia alsaq, osy bastama aýyldy damytýǵa jan-jaqty septigin tigizedi.
Sondai-aq qajetti mamandardy, eń aldymen, muǵalimder men dárigerlerdi, mal dárigerlerin aýylǵa tartýǵa múmkindik beredi. Úkimet bul tásildi osy jyldyń ekinshi jartysynan qaldyrmai qoldanysqa engizýi kerek.
Kelesi másele.
Aimaqtar arasynda teńgerimdi damý bolmasa, azamattardyń ál-aýqaty jáne jalpyulttyq órkendeý týraly aitýdyń ózi artyq.
Buǵan deiin usynylǵan «Qýatty óńir – Qýatty memleket» qaǵidasy – qur sóz emes. Bul – elimizdiń tabysty damýy úshin asa mańyzdy talap.
Aimaqtardyń áleýetin arttyrý maqsatymen kezinde áleýmettik-kásipkerlik korporatsiialar quryldy. Mundai qurylymdar qazir barlyq oblystar men respýblikalyq mańyzy bar qalalarda jumys isteidi. Endi áleýmettik-kásipkerlik korporatsiialardy tolyqqandy institýtqa ainaldyratyn kez keldi.
Óńirlik korporatsiialardyń jumysy qoǵamnyń ashyq ári tolyq baqylaýynda bolýǵa tiis. Quziretine jatpaityn jáne mańyzy tómen aktivterdi onyń qaramaǵynan alyp tastaǵan jón. Jalpy, osy korporatsiialardyń qyzmetin úilestirý úshin aýqymdy jumys júrgizý qajet. Bul rette, Ulttyq ekonomika ministrliginiń atalǵan máselege qatysty quzyretin kúsheitý kerek.
Osylaisha biz kásipkerlerdiń ekonomikadaǵy rólin arttyrýǵa basa mán berip otyrmyz. Iaǵni, jańarǵan áleýmettik-kásipkerlik korporatsiialar jergilikti biznestiń básekelesi emes, senimdi seriktesi bolýǵa tiis.
* * *
Odnim iz glavnyh konkýrentnyh preimýshestv Kazahstana na globalnom ýrovne vsegda byli bogatye ýglevodorodnye resýrsy.
Mejdý tem, mir vstýpil v fazý «bolshogo energeticheskogo perehoda».
Paradigma ekonomicheskogo razvitiia, osnovannaia na traditsionnyh istochnikah energii, bezvozvratno ýhodit v proshloe. Poetomý, nariadý s merami po diversifikatsii ekonomiki i snijeniiý ee energoemkosti, vajno posledovatelno dvigatsia v storoný «zelenyh» tehnologii.
Ne sozdav blagopriiatnye ýsloviia dlia razvitiia alternativnoi energetiki, my riskýem beznadejno otstat ot mirovogo progressa. Medlit v dannom voprose nelzia. Sam ia pridaiý osoboe znachenie razvitiiý alternativnoi energetiki. Eto kriticheski vajnaia sfera, kotoraia býdet opredeliat býdýshee Kazahstana.
V nashei strane deistvýet Zakon «O podderjke ispolzovaniia vozobnovliaemyh istochnikov energii» (vody, vetra, solntsa), priniatyi v iiýle 2009 goda. Odnako on ne reglamentirýet proizvodstvo i ispolzovanie vseh alternativnyh istochnikov energii. V tom chisle takih, kak vodorod, promyshlennye gazy, gaz metan ýgolnyh plastov, biotoplivo, tverdye bytovye othody.
V tselom printsipy i mery gosýdarstvennoi politiki v takoi strategicheski vajnoi sfere ostaiýtsia neopredelennymi. Ob etom na proshlom zasedanii Natsionalnogo soveta govoril Arman Kashkinbekov.
Poetomý trebýetsia razrabotat novyi zakon po voprosam razvitiia alternativnoi energetiki. V nem sledýet otrazit podhody i normy regýlirovaniia ne tolko vozobnovliaemyh, no i vseh alternativnyh istochnikov energii.
Porýchaiý Pravitelstvý podgotovit sootvetstvýiýshii zakonoproekt i vnesti ego na rassmotrenie v Parlament.
EKINShI. Bilim berý máseleleri.
Barlyq azamattarǵa birdei múmkindik berý – tutas qoǵam damýynyń kepili. Bul ustanym, ásirese, bilim salasy úshin óte mańyzdy.
Shyn máninde, bilim berý máseleleri árqaisymyzdy tolǵandyrady. Sońǵy jyldary biz bilim berý júiesin damytýdyń basty baǵyttaryn, joldary men negizgi kórsetkishterin aiqyndadyq. Endi, naqty sheshimder qabyldaýymyz kerek.
Jalpy, bilim berý júiesinde aqparattyq-kommýnikatsiialyq tehnologiianyń róli airyqsha. Bul, ásirese, indet kezinde anyq baiqaldy.
Mobildi operatorlardyń «Bilim» tarifi karantin ýaqytynda qashyqtan oqytýǵa keńinen jol ashty. Sonyń arqasynda Qazaqstannyń 600 bilim berý resýrsyn shekteýsiz paidalanýǵa múmkindik týdy. Bul qadam oqýshylardyń arasyndaǵy tsifrlyq teńsizdikti azaitýǵa aitarlyqtai yqpal etti.
Qashyqtan bilim berýdi damytýdyń osy ádisin toqtatpai, jalǵastyra berý qajet dep sanaimyn.
Sondai-aq, internet tarifteri aiasynda otandyq bilim berý resýrstaryn mektepterge tegin usyný kerek. Úkimetke bul sheshimderdi jan-jaqty pysyqtaýdy tapsyramyn.
Taǵy bir mańyzdy mindet – pedagogika jáne meditsina kadrlaryn daiarlaý.
Qazirdiń ózinde kóptegen óńirlerde osy sala mamandarynyń tapshylyǵy erekshe baiqalyp otyr.
Bul – óte kúrdeli másele, ony jedel sheshýimiz kerek. Memleket osy ahýaldy túzetý úshin naqty sharalardy qolǵa aldy.
Muǵalimder men dárigerlerdiń jalaqysyn kóbeitip, áleýmettik mártebesin arttyryp jatyrmyz. Buǵan deiin biz pedagogikalyq joǵary oqý oryndarynda oqityn stýdentterdiń stipendiiasyn kóterý týraly sheshim qabyldadyq. Bul qadam óz jemisin berdi.
Sondyqtan meditsinalyq oqý oryndaryndaǵy stipendiiany kóbeitý qajet.
TRETII BLOK . Formirovanie inkliýzivnoi obshestvennoi sredy.
Sistemnaia podderjka lits s invalidnostiý harakterna dlia progressivnyh i sotsialno otvetstvennyh gosýdarstv. Nam neobhodimo na postoiannoi osnove ýlýchshat rabotý v etom napravlenii.
V Kazahstane rastet kolichestvo detei s osobymi obrazovatelnymi potrebnostiami. Pri etom deistvýiýshie normy po fýnktsionirovaniiý podobnyh spetsializirovannyh organizatsii ýstareli.
Chtoby proiti obsledovanie, deti vynýjdeny polgoda jdat svoei ocheredi. Posle chego im trebýetsia vsestoronniaia kompleksnaia reabilitatsiia. Sootvetstvýiýshih ýchrejdenii dlia etogo ne hvataet. Poetomý nýjno obnovit normativy v dannoi sfere s ýchetom spetsifiki regionov i sovremennyh standartov.
Segodnia odna psihologo-meditsinsko-pedagogicheskaia komissiia ohvatyvaet
60 tysiach detei. Dlia povysheniia effektivnosti ih raboty etot normativ neobhodimo snizit do 50 tysiach detei. Konechno, eto potrebýet vydeleniia dopolnitelnyh resýrsov, no vajno, chto nýjdaiýshiesia v professionalnoi pomoshi deti smogýt polýchat bolee kachestvennye ýslýgi.
Sledýet takje vvesti gosýdarstvennyi obrazovatelnyi zakaz na spetsialnýiý psihologo-pedagogicheskýiý podderjký rebiat s osobymi potrebnostiami. Eto pozvolit bez bolshih biýdjetnyh rashodov znachitelno ývelichit ohvat detei etimi ýslýgami.
V tselom Pravitelstvý nýjno vziat na osobyi kontrol mejvedomstvennoe vzaimodeistvie treh profilnyh ministerstv – obrazovaniia i naýki; zdravoohraneniia; trýda i sotsialnoi zashity naseleniia.
Trebýetsia obespechit kachestvennoe ispolnenie spetsialnoi dorojnoi karty, rasschitannoi na 2021-2023 gody.
Neobhodimo ýlýchshit skrining detei rannego vozrasta, ýsilit deiatelnost sotsialnyh slýjb pri organizatsiiah pervichnoi mediko-sanitarnoi pomoshi.
Ýpolnomochennym organam predstoit sostavit poniatnyi algoritm deistvii v vide edinogo marshrýta dlia rebenka s osobymi potrebnostiami i ego semi. S ýchetom imeiýshihsia v regionah spetsialnyh ýchrejdenii v nem doljny byt predýsmotreny vse okazyvaemye gosýdarstvom ýslýgi, nachinaia s momenta rojdeniia rebenka.
Ministerstvý obrazovaniia i naýki sledýet provodit bolee aktsentirovannýiý rabotý v chasti realizatsii prav osobyh detei na obrazovanie.
Ýveren, vse eti mery býdýt sposobstvovat polnotsennoi realizatsii potentsiala detei s osobymi potrebnostiami.
* * *
Kelesi mańyzdy másele – múmkindigi shekteýli adamdarǵa barynsha qolaily jaǵdai jasaý.
Eń aldymen, barlyq sanattaǵy múgedektikti anyqtaý rásimderin túbegeili jeńildetý kerek.
Qazir kútimge muqtaj adamdardyń ózine tiesili áleýmettik qyzmetterdi paidalanýy óte qiyn. Olar onsyz da belgili nárseni dáleldeý úshin túrli keńseniń tabaldyryǵyn tozdyrýǵa májbúr. Tsifrlyq tehnologiialar men avtomattandyrý dáýirinde mundaiǵa jol berýge bolmaidy. Sondyqtan jumys tásilin dereý ózgertý qajet.
Biryńǵai aqparattyq qor (baza) quryp, jurtqa yńǵaily ári jumys isteýge ońtaily júieni nege jasamasqa?
Densaýlyq saqtaý ministrligi men Eńbek jáne halyqty áleýmettik qorǵaý ministrliginiń aqparattyq júielerin biriktirý kerek. Bul jumysty jedeldetý qajet.
Azamattar ózderine qajetti qyzmettiń barlyǵyn bir ǵana meditsinalyq mekemeden alýǵa tiis. Osy jobany biylǵy 1 shildeden bastap synaq retinde, al 2022 jylǵy 1 qańtardan bastap tolyqqandy júzege asyrýdy tapsyramyn.
* * *
Aktýalen takje vopros obespecheniia fizicheskogo dostýpa dlia lits s invalidnostiý na obekty jiloi, sotsialnoi i transportnoi infrastrýktýry.
Nesmotria na opredelennyi progress, ý nas vse eshe imeiýtsia bolshie problemy v dannoi sfere.
V chastnosti, stroitelnye normy i pravila byli privedeny k mejdýnarodnym standartam dostýpnosti v 2015 godý.
Odnako do sih por otsýtstvýiýt kriterii otsenki dostýpnosti obektov, sproektirovannyh i sdannyh v eksplýatatsiiý do 2015 goda.
My daje vveli administrativnýiý otvetstvennost za nesobliýdenie ýslovii dostýpnosti, no deistvýiýshie standarty prodoljaiýt povsemestno narýshatsia.
Na praktike malomobilnye grajdane ne vsegda imeiýt elementarnýiý vozmojnost samostoiatelno pokinýt svoi dom i vyiti na ýlitsý. Ne govoria ýje o tom, chtoby dobratsia do kakogo-libo obekta i peredvigatsia v nem. Etý trevojnýiý i nepriemlemýiý sitýatsiiý neobhodimo kardinalno meniat.
Nýjno srochno priniat deistvennye normativnye pravovye akty dlia obespecheniia bezbarernogo dostýpa lits s ogranichennymi vozmojnostiami k vostrebovannym obektam po printsipý «ot poroga do poroga».
V etoi sviazi mestnym ispolnitelnym organam sledýet razrabotat Spisok ili Kartý vostrebovannyh obektov.
Ona doljna vkliýchat vse naibolee poseshaemye organizatsii – tsentry obslýjivaniia naseleniia, meditsinskie, obrazovatelnye i drýgie ýchrejdeniia.
Na eio baze akimy privedýt eti obekty v polnoe sootvetstvie s trebovaniiami. Konkretnyh i sistemnyh ýlýchshenii v dannoi sfere jdýt tysiachi nashih sootechestvennikov.
TÓRTINShI. Adam quqyǵyn qorǵaý.
Eńbek qaýipsizdigin qamtamasyz etý – mańyzdy máseleniń biri. Bul oraida álemdik úrdisterdi basshylyqqa alýymyz qajet.
Qazir eńbek qaýipsizdigin qorǵaý kezinde aldyn alý sharalaryna basymdyq beriledi. Bul – halyqaralyq tájiribe.
Ásirese, kásiptik qaterlerdi baǵalaý jáne olardy retteýdiń tiimdi júiesin qurý – airyqsha nazarda. Eńbek qaýipsizdigin qorǵaýdyń ulttyq júiesin jańǵyrtý barysynda osy qaǵidattardy negizge alý kerek.
Qaýip-qaterdi anyqtap, onyń aldyn alý tásilderin engizýimiz qajet. Bul – jumysshylardyń densaýlyǵyna zardabyn tigizetin óndiristik túitkilderdi barynsha azaitý degen sóz.
Ókinishke qarai, biz qazir mundai máselege ábden kesh mán beremiz.
Qazaqstanda eńbek qaýipsizdigin qamtamasyz etýdiń 2025 jylǵa deiingi
is-sharalar josparyn ázirlegen jón. Bul qujatty Úkimet, jumys berýshiler jáne kásipodaq ókilderi birlese daiyndaǵany abzal.
Iri jáne orta kásiporyndardyń ieleri men basshylary jumysshylardyń áleýmettik talaptaryn nazarda ustaýy qajet.
Kompaniialarda áleýmettik úilesim bolýǵa tiis.
* * *
Peredovye mejdýnarodnye standarty doljny rasprostraniatsia na vsiý sferý zashity prav cheloveka v nashei strane.
Polnotsennym instrýmentom otsenki kachestva realizatsii prav cheloveka iavliaiýtsia indikatory ih sobliýdeniia.
V tekýshei mirovoi praktike sýshestvýiýt 14 globalnyh indikatorov, razrabotannyh Ýpravleniem Verhovnogo komissara Organizatsii Obedinennyh Natsii po pravam cheloveka. Predlagaiý na ih osnove nachat poetapnoe vnedrenie Natsionalnyh indikatorov otsenki sobliýdeniia prav cheloveka.
Schitaiý, chto takoi shag ýsilit provodimýiý gosýdarstvennýiý politiký v etoi sfere.
* * *
Óskeleń urpaqtyń densaýlyǵyna «áleýmettik keselder» zalalyn tigizedi.
Shylym shegýge, ishimdikke jáne esirtkige táýeldi bolý – keńinen taralǵan jaǵymsyz ádetter.
Buǵan qosa sońǵy kezde jastar arasynda lýdomaniia, iaǵni qumar oiyndarǵa táýeldilik beleń alýda. Bul keselden qumarpazdardyń ózderi ǵana emes, olardyń otbasy, týystary men jaqyndary zardap shegedi.
Jasóspirimderimiz zamanaýi tehnologiialardyń yqpalymen qumar oiyndaryna ońai shyrmalatyn boldy.
Býkmekerler men kazinolar internette tolassyz jarnama jasap, jurtty eriksiz eliktirýde. Memleket buǵan shekteý qoiý úshin birqatar mańyzdy sharalar qabyldady. Biraq, bul sharalar, árine, jetkiliksiz.
Jas urpaqty qumar oiynnyń ziiandy yqpalynan jan-jaqty qorǵaýymyz kerek. Máseleni sheshý úshin jańa tásilderdi qoldaný qajet.
Balalardy jáne kánigi qumarpazdardy oiynǵa tartqan nemese sondai jaǵdaiǵa jol bergen zańdy tulǵalar ákimshilik jaýapkershilikke tartylýǵa tiis. Qajet bolsa, olardy litsenziiasynan aiyramyz.
Qazir osyndai zańsyz qyzmeti úshin jeke tulǵalarǵa 200 ailyq eseptik kórsetkish kóleminde ǵana aiyppul salynady.
Shetel azamattarynyń el aýmaǵynda qumar oiyndardy zańsyz júrgizip, lotereia uiymdastyrý arqyly tabys tabýyna tyiym salý kerek.
Lýdomaniiaǵa jan-jaqty tosqaýyl qoiýǵa tiispiz. Bul rette, zańnamalyq shara qabyldaýmen shektelip qalýǵa bolmaidy. Osyndai jaǵdaidyń aldyn alý maqsatymen tiimdi tásilder qoldaný qajet.
Zańsyz oiyn biznesimen kúresý úshin qoǵamdyq baqylaýdy kúsheitý asa mańyzdy. Osy mindetterdi oryndaýǵa quzyrly organdar belsendi atsalysýy kerek.
* * *
Ostreishei sotsialnoi problemoi iavliaetsia bytovoe nasilie v otnoshenii jenshin.
Ejegodno v nashei strane registrirýetsia bolee 2,5 tysiachi prestýplenii protiv jenshin, v tom chisle s letalnymi ishodami.
Nasilie protiv jenshin lishaet ih polnotsennogo ýchastiia v jizni obshestva i okazyvaet negativnoe vliianie na institýt semi. Reshenie etogo nabolevshego voprosa vozmojno tolko obshimi ýsiliiami gosorganov i nepravitelstvennyh organizatsii.
Pri etom kliýchevaia rol zdes otvoditsia spetsialnym podrazdeleniiam ministerstva vnýtrennih del po zashite jenshin i detei ot nasiliia, sozdannym eshe v 1999 godý. Oni doljny byt effektivnym zvenom vzaimodeistviia politsii s grajdanskim obshestvom.
Odnako v svoe vremia ih shtatnaia chislennost byla sokrashena pochti napoloviný, prichem v teh regionah, gde naibolee chasto fiksirýiýtsia fakty bytovogo nasiliia. Etý problemý na ploshadke Soveta podnimala sotsiolog Gýlmira Ileýova.
Porýchaiý ministerstvý vnýtrennih del po vozmojnosti vosstanovit shtat spetspodrazdelenii po zashite jenshin i detei ot nasiliia.
V etoi sviazi otmechý initsiativý Aigýl Orynbek. Ona predlojila vvesti spetsializatsiiý jenshin-sledovatelei po nasilstvennym prestýpleniiam, sovershennym protiv jenshin i detei. Eto pozvolit ne dopýskat fakty predvziatogo i netaktichnogo otnosheniia k poterpevshim.
Rahim Oshakbaev peredal mne pismo-obrashenie vidnyh iýristov i obshestvennyh deiatelei s prosboi zakonodatelno ýjestochit nakazanie za semeino-bytovoe nasilie. Etý interesnýiý initsiativý sledýet shiroko obsýdit i vozmojno my primem sootvetstvýiýshie mery v zakonodatelnom poriadke.
Sledýiýshii vajnyi vopros – obespechenie prav cheloveka v penitentsiarnyh ýchrejdeniiah i slýjebnyh pomesheniiah politsii.
Praktika pokazyvaet, chto deistvýiýshaia sistema videonabliýdeniia ne v polnoi mere obespechivaet monitoring proishodiashego v stenah etih zavedenii.
Mnogie mesta v nih vse eshe ostaiýtsia vne polia zreniia.
Nýjno peresmotret kontseptsiiý videokontrolia deiatelnosti pravoohranitelnyh organov, osobenno v chasti ýstraneniia faktorov, sposobstvýiýshih ýkrytiiý protivopravnyh deistvii.
Imenno poetomý v svoem Poslanii ia porýchil vnedrit sistemý videonabliýdeniia, kotoraia doljna ohvatit vse «nevidimye» ýchastki.
Teper dlia dostijeniia postavlennoi tseli ministerstvý vnýtrennih del sovmestno s zainteresovannymi gosorganami i pravozashitnikami nýjno razrabotat Plan konkretnyh deistvii. Prichem rech idet ne tolko o kontrole deistvii sotrýdnikov pravoohranitelnyh organov, no i zakliýchennyh. Poskolký my znaem, chto oni ispolzýiýt praktiký provokatsionnyh deistvii v adres sotrýdnikov pravoohranitelnyh organov. To est kontrol býdet oboiýdnyi, i, samoe glavnoe, býdet obespechena prozrachnost. V rezýltate my smojem prinimat sootvetstvýiýshie resheniia. Býdet iasna vsia kartina.
V ramkah etogo proekta aktivnýiý rabotý provodit Jemis Týrmagambetova.
My doljny polýchit chetkýiý kartiný togo, gde i kak soderjatsia zaderjannye, podozrevaemye i osýjdennye, kakie mery v otnoshenii nih prinimaiýt predstaviteli pravoporiadka.
* * *
Stroitelstvo pravovogo gosýdarstva nevozmojno bez silnoi i nezavisimoi advokatýry.
Effektivnost gosapparata v znachitelnoi stepeni sviazana s sozdaniem vozmojnostei dlia professionalnoi zashity prav i interesov grajdan i predpriiatii.
Ot etogo takje zavisit ýroven predprinimatelskoi i investitsionnoi aktivnosti v strane.
Poetomý rol advokata zdes slojno pereotsenit.
V ramkah Natsionalnogo soveta advokatskaia problematika neodnokratno podnimalas Aiman Ýmarovoi.
Mnogie initsiativy chlenov Soveta nashli otrajenie v zakonoproekte «O vnesenii izmenenii i dopolnenii v nekotorye zakonodatelnye akty Respýbliki Kazahstan po voprosam advokatskoi deiatelnosti i iýridicheskoi pomoshi».
V chastnosti, mojno otmetit predlojenie po iskliýcheniiý normy o pojiznennom lishenii advokatov litsenzii za prostýpki, sviazannye s nesobliýdeniem professionalnoi etiki, printsipov okazaniia iýridicheskoi pomoshi.
Otdelnogo vnimaniia zaslýjivaiýt novelly po povysheniiý sostiazatelnosti storon, obespecheniiý ravenstva prokýrora i advokata v sýdebnom protsesse.
Proshý parlamentariev pri rassmotrenii dannogo zakonoproekta priniat vo vnimanie predlojeniia chlenov Natsionalnogo soveta.
BESINShI. Saiasi reformalardy júieli negizde júzege asyrý.
Ulttyq keńes bastamashy bolǵan reformalardyń eki toptamasy elimizdiń qoǵamdyq-saiasi ómirine tyń serpin berdi.
Biz qazirdiń ózinde sol mańyzdy bastamalardyń jemisin kórip otyrmyz.
Jetinshi shaqyrylymdaǵy Parlamenttiń birinshi sessiiasynyń ashylýynda men saiasi reformalardyń úshinshi toptamasyn usyndym.
Oǵan Ulttyq keńes músheleriniń, saiasi partiialardyń, sarapshylar men azamattyq qoǵam ókilderiniń usynystary negiz boldy.
Qazaqstannyń saiasi júiesin odan ári damytyp, adam quqyǵyn qorǵaý júiesin jetildirý úshin tyń bastamalar kóterý óte mańyzdy. Sondai-aq bul saiasi básekeni kúsheitedi, azamattardyń memlekettik saiasatqa yqpal etý múmkindigin arttyrady.
Saiasi reformalardyń úshinshi toptamasyn júzege asyrý úshin qoldanystaǵy zańnamaǵa túzetý engiziledi.
Quzyrly organdarǵa tiisti zań jobalaryn jedel ázirleýdi tapsyramyn.
Ulttyq keńeske múshe Parlament depýtattary jáne búkil depýtattyq korpýs bul jumysqa belsene kirisedi dep senemin.
Osy saladaǵy júieli ózgerister el ishinde ǵana emes, halyqaralyq baiqaýshylar tarapynan da keń qoldaý tabýda.
Meniń birqatar sheteldik áriptesterim jáne bedeldi sarapshylar elimizde júzege asyrylyp jatqan saiasi reformalar týraly oń pikir aitýda.
Olar saiasi jańǵyrýdyń san qyrly jáne kúrdeli úderis ekenin óte jaqsy túsinedi.
Al, reformalardy synaityndar kóbinese máselege ústirt qaraidy nemese jaǵdaiymyzdyń ereksheligin ádeii túsingisi kelmeidi.
Biz túitkildi tustarymyzdy jaqsy bilemiz. Ustanymymyz – aiqyn.
Barlyq máselelerdi keń aýqymdy dialog pen mámile arqyly birtindep sheshemiz.
Saiasi jańǵyrýdy mindetti túrde júzege asyramyz. Bul – bizdiń uzaq merzimge arnalǵan negizgi maqsattarymyzdyń biri. Men osy máselege airyqsha mán berip otyrmyn.
Biz reformalardy bireýge unaý úshin, olardyń aldynda jaqsy kóriný úshin ne bolmasa bireýlerge esep berý úshin júrgizip otyrǵanymyz joq.
Reformalardy eshkimge jaltaqtamai, udaiy iske asyratyn bolamyz.
Basty maqsat – elimizdiń kúsh-qýatyn, áleýetin nyǵaitý jáne eń aldymen, halqymyzdyń ál-aýqatyn arttyrý úshin tiimdi sheshimder qabyldaý. Buǵan eshkimniń kúmáni bolmaýǵa tiis.
Taǵy bir mańyzdy másele – ózin-ózi basqarý tájiribesin damytý jáne jergilikti deńgeidegi sailaý institýtyn nyǵaitý.
Aýylda, aýdanda turatyn árbir jan óziniń jáne otbasynyń bolashaǵyna ózi jaýapty ekenin sezinýge tiis. Olardyń pikiri barynsha eskerilýi kerek.
Men byltyrǵy Joldaýymda Úkimetke Jergilikti ózin-ózi basqarýdy damytýdyń jańa tujyrymdamasyn ázirleýdi tapsyrdym. Tiisti jumystar atqarylýda.
Bul qujattyń jobasyn Reformalar jónindegi joǵary keńes aldaǵy ýaqytta qaraityn bolady.
Al, birinshi jartyjyldyqta máseleni keiinge ysyrmai, tiisti zań jobasyn daiyndaýǵa kirisý kerek.
Strategiialyq mańyzy bar osy qujattarda búgingi ahýaldyń erekshelikteri eskerilýge tiis.
* * *
Qazir biz kentterdiń, aýyldar men aýyldyq okrýgterdiń ákimderin tikelei sailaýǵa daiyndalyp jatyrmyz.
Sailaý biyl shamamen tamyz-jeltoqsan ailary arasynda ótedi.
Osy jyly 786 aýyl ákiminiń ókilettigi aiaqtalady. Iaǵni, 800 jýyq eldi-mekendi qamtityn jergilikti sailaý naýqany ótedi. Bul elimizdiń qoǵamdyq-saiasi ómirindegi eleýli oqiǵa bolmaq.
Sailaý týraly zańnamaǵa engiziletin barlyq ózgerister men tolyqtyrýlar pysyqtalýda. Tiisti zań aldaǵy ýaqytta qabyldanady. Sodan keiin ǵana kentterdiń, aýyldar men aýyldyq okrýg ákimderiniń tikelei sailaýyna qajetti barlyq normativtik-quqyqtyq negiz tolyǵymen qalyptasady dep aita alamyz. Biraq, biz munymen shektelip qalmaimyz.
Kelesi mańyzdy qadam – aýdan ákimderiniń tikelei sailaýy.
Men bul sailaýdy 2024 jyly ótkizý kerek dep sanaimyn. Osy bastama elimizdi demokratiialandyrýǵa jáne jergilikti basqarý institýtyn nyǵaitýǵa eleýli úles qosady dep senemin.
Túptep kelgende, aýdandarda sailaý ótkizý halyq biligin ornatýdyń aiqyn kórinisi bolmaq. Sondyqtan quzyrly memlekettik organdarǵa qajetti daiyndyq jumystaryn júrgizýdi tapsyramyn.
* * *
Kazahstan otnositsia k mnogochislennoi grýppe stran, gde zapresheno dvoinoe grajdanstvo.
Sootvetstvýiýshaia norma est v nashei Konstitýtsii.
Odnako v poslednee vremia my vse chashe fiksirýem fakty nalichiia dvoinogo grajdanstva daje ý gosýdarstvennyh slýjashih. Eto nedopýstimo po poniatnym prichinam.
Dannaia problema ochen sereznaia, poskolký kasaetsia natsionalnoi bezopasnosti. Nýjno presekat podobnye fakty.
V proshlom godý v svoem Poslanii ia dal porýchenie ývolniat s zanimaemyh doljnostei gosýdarstvennyh slýjashih, rýkovoditelei kvazigosýdarstvennyh organizatsii v slýchae vyiavleniia ý nih dvoinogo grajdanstva.
Proshý Pravitelstvo i Agentstvo po delam gosýdarstvennoi slýjby dolojit o rezýltatah prodelannoi raboty.
Po vsei vidimosti, trebýetsia eshe bolee ýjestochit otvetstvennost za takie narýsheniia.
* * *
Halqymyz úshin jer máselesi qashanda asa mańyzdy.
Bul – memlekettigimizdiń berik negizi jáne qasietti simvoly.
Qazaqtyń jeri sheteldikterge satylmaidy dep birneshe ret aittym.
Bul máselege qatysty qaýesetterdi toqtatý qajet.
Sondyqtan, men mynadai naqty sheshimder qabyldadym.
Birinshiden, sheteldikterge jáne sheteldik zańdy tulǵalarǵa aýyl sharýashylyǵy jerlerin satýǵa, jalǵa berýge zań júzinde birjola tyiym salýdy tapsyramyn.
Bul sheteldikterdiń úlesi bar zańdy tulǵalarǵa da qatysty. Men muny Prezidenttiń zań shyǵarý bastamasy arqyly jedel túrde júzege asyrý qajet dep sheshtim.
Prezident Ákimshiligi dál osy máselege bailanysty tiisti zań jobasyn ázirleýi kerek.
Ekinshiden, bir aidyń ishinde Jer reformasy jónindegi komissiiany quryp, 25 naýryzda jumysqa kirisýdi tapsyramyn. Komissiianyń quramyna agrarlyq sektordyń bedeldi ókilderin jáne jer máselesin jetik biletin sarapshylardy qosý kerek.
Úshinshiden, Úkimetke biylǵy tamyz aiynyń sońyna deiin jer reformasynyń negizgi máseleleri boiynsha ortaq mámile arqyly túbegeili bailam jasaýdy tapsyramyn.
Tórtinshiden, komissiia jumysynyń árbir kezeńi jáne onda usynylǵan sharalar týraly halyqty únemi habardar etip otyrý kerek.
Basty mindettiń biri – komissiia jumysynyń jáne sheshim qabyldaýdyń meilinshe ashyqtyǵyn kórsetý.
Biz jerge qatysty qoǵam tarapynan kóterilgen barlyq máseleni durys jáne tiimdi sheshe alamyz dep senemin.
Bul sheshimder, eń aldymen, el ekonomikasyn damytýǵa jáne azamattardyń turmys sapasyn arttyrýǵa arnalǵan.
Eń bastysy, jer sheteldikterge satylmaityny týraly túbegeili sheshim qabyldandy.
Qurmetti Keńes músheleri!
Búgingi otyrysta aýqymdy ári mańyzdy máselelerdi talqyladyq.
Elimizdi júieli reformalaýǵa qajetti naqty sharalardy aiqyndadyq, tiisti sheshimderdi qabyldadyq.
Biyl – memleketimiz úshin erekshe jyl.
Táýelsizdiktiń 30 jyldyq belesin atap ótemiz. Sondai-aq bul – airyqsha syn-qaterler kezeńi.
Biz kez-kelgen qiyndyqqa daiyn bolýymyz kerek. Elimizdiń bolashaqtaǵy damý joly osy synnan súrinbei ótýimizge bailanysty.
Biz josparlaǵan ózgeristerdi oidaǵydai júzege asyrýǵa kúsh-jigerimizdi salýymyz kerek.
Barlyq negizgi baǵyttar men salalar boiynsha alǵa ilgerileýimiz qajet. Bul maqsatqa syndarly jáne ózara senimdi dialogtyń arqasynda qol jetkizýge bolady.
* * *
Formirovanie effektivnyh vertikalnyh sviazei mejdý gosýdarstvom i obshestvom – odna iz vajneishih zadach Natsionalnogo soveta.
Nariadý s etim ego missiei iavliaetsia i vystraivanie konstrýktivnogo gorizontalnogo dialoga mejdý razlichnymi obshestvennymi grýppami, liderami mnenii.
K sojaleniiý, segodnia my nabliýdaem snijenie kachestvennogo ýrovnia obshestvennoi diskýssii.
Neredki sitýatsii, kogda te ili inye deiateli v pogone za «haipom» býdorajat i vvodiat v zablýjdenie grajdan nichem ne podkreplennymi i otkrovenno popýlistskimi zaiavleniiami.
Iarkii primer – destrýktivnaia pozitsiia tak nazyvaemyh antivakserov.
Nastorajivaet neprimirimost vzgliadov, odnobokost podhodov v obsýjdenii razlichnyh sotsialno znachimyh voprosov.
Vse eto vedet k dezorientatsii obshestva, formirýet atmosferý nedoveriia drýg k drýgý i, v konechnom schete, tormozit progress natsii.
Nedopýstimo, chtoby takie negativnye proiavleniia stali dominirýiýshei tendentsiei.
Obshestvennaia deiatelnost – eto vysokaia missiia, no v toje vremia eto i vysokaia otvetstvennost, prejde vsego, pered sograjdanami.
Ochen vajno ponimat posledstviia svoih slov i deistvii.
Zadacha Natsionalnogo soveta - sposobstvovat formirovaniiý garmonichnoi obshestvennoi sredy, ýkoreneniiý norm tsivilizovannogo dialoga.
Vy doljny zadavat ton v etom voprose.
Bul rette, «Halyq únine qulaq asatyn memleket» tujyrymdamasy basty ról atqaratynyn qaitalap aitqym keledi. Sonyń arqasynda áleýmettik áriptestik pen janashyrlyq dástúri nyǵaia túseri sózsiz.
Jurtshylyq oń ózgeristerge óz úlesin qosyp jatqanyn sezinýge tiis.
Biz jańǵyrýdyń túpki maqsaty ádil qoǵam qurý ekenine árdaiym basa nazar aýdarýymyz qajet. Ár azamatymyz saiasatta, ekonomikada jáne áleýmettik salada teń quqyqtarǵa ie bolýy kerek.
Azamattardyń ózekti máselelerin sheshý jáne olardyń turmys sapasyn jaqsartý – memlekettik saiasattyń negizgi baǵyty. Osyny umytpaǵan jón.
Bizge naqty is pen naqty nátijege jetkizetin ideologiia qajet. Osyndai aiqyn ustanym HHI ǵasyrda básekege qabiletti ult bolyp qalyptasýymyzǵa jol ashady.
Barshańyzǵa raqmet!
Barshańyzǵa tabys tileimin!
