Ult portaly Qazaqstan Respýblikasynyń Prezidenti Qasym-Jomart Toqaevtyń Parlament palatalarynyń birlesken otyrysynda sóilegen sózin oqyrman nazaryna usynady.
***
Asa qadirli Elbasy!
Qurmetti Parlament depýtattary, Úkimet músheleri!
Qymbatty otandastar!
Keshe, 19 naýryzda, búkil álem jurtshylyǵy asa mańyzdy tarihi oqiǵaǵa kýá boldy.
Qazaq memlekettiliginiń negizin qalaǵan Uly tulǵa, Qazaqstan Respýblikasynyń Tuńǵysh Prezidenti Nursultan Ábishuly Nazarbaev óz erkimen Memleket basshysy ókilettigin toqtatty.
Elbasynyń bul mańyzdy sheshimi onyń jahandyq deńgeide jáne tarihi aýqymda tanylǵan saiasi qairatker retindegi ulylyǵyn kórsetti.
Eto reshenie prodiktovano soobrajeniiami vysshego poriadka, istinnoi zabotoi o býdýshem nashego gosýdarstva.
Biz barlyq jetistikterimizge, eń aldymen, Qazaqstan Respýblikasynyń qasterli Táýelsizdigine Tuńǵysh Prezidentimiz Nursultan Ábishuly Nazarbaevtyń qajyrly eńbeginiń arqasynda qol jetkizdik.
Elbasy Keńes Odaǵy kúiregen tustaǵy asa kúrdeli geosaiasi jaǵdaida jańa memlekettiń negizin qalap, onyń kóshin bastady.
Kóptegen teris boljamdarǵa qaramastan, Nursultan Ábishuly elimizdi barsha álemge moiyndata bildi.
Dúnie júzi kartasynda damý men demokratiianyń, beibitshilik pen kelisimniń shynaiy simvolyna ainalǵan memleket paida boldy.
Elbasymyz Qazaqstan tarihynda tuńǵysh ret jańa memlekettik institýttardy qalyptastyrdy.
Olardyń qatarynda Prezidenttik institýt, qos palataly Parlament, memlekettik qyzmet, qarýly kúshter, diplomatiialyq qyzmet, sondai-aq azamattyq qoǵam institýttary bar.
1995 jyly Ata zańymyz qabyldandy.
Konstitýtsiiaǵa engizilgen mazmundy ózgertýler bas qujatymyzǵa, shyn máninde, demokratiialyq sipat berdi.
Elbasynyń basshylyǵymen Qazaqstanda ekonomikany jańǵyrtýǵa baǵyttalǵan reformalar josparly túrde júzege asyryldy.
Sonymen qatar, memlekettiń saiasi júiesinde eleýli ózgerister boldy.
Qurylymdyq reformalar memleket damýynyń basty qozǵaýshy kúshine ainaldy.
Elbasynyń janynda uzaq jyldar boiy qyzmet etken adam retinde nyq senimmen aitarym: Prezident óziniń eńbek jolyn biik maqsatqa – halqymyzdyń ál-aýqatyn arttyrýǵa arnaǵan birden-bir tulǵa bolyp sanalady.
Nýrsýltan Abishevich Nazarbaev ýje voshel v mirovýiý istoriiý kak vydaiýshiisia reformator. On sýmel transformirovat Kazahstan v sovremennoe, peredovoe gosýdarstvo, voshedshee v grýppý 50-ti naibolee konkýrentosposobnyh stran mira. Ego ekonomicheskie i politicheskie reformy stali simvolom mýdroi gosýdarstvennoi politiki. Poetomý zarýbejnye eksperty dali nazvanie reformam Elbasy «Kazahstanskii pýt» ili «Kazahstanskaia model».
Reformy Elbasy vyveli Kazahstan na traektoriiý ýstoichivogo razvitiia. Respýblika Kazahstan po vsem ekonomicheskim pokazateliam stala liderom tsentralno-aziatskogo regiona, zaniala peredovye pozitsii na postsovetskom prostranstve.
Kazahstan sýmel akkýmýlirovat v Natsionalnom fonde krýpnye finansovye resýrsy, chto pozvoliaet reshat pervoocherednye zadachi sotsialno-ekonomicheskogo haraktera v krizisnyh sitýatsiiah.
Elbasy vzial kýrs na privlechenie investitsii v ekonomiký. Blagodaria etomý Kazahstan stal liderom vsego postsotsialisticheskogo prostranstva, vkliýchaia Tsentralnýiý Evropý, po obemý priamyh inostrannyh investitsii na dýshý naseleniia. V nashý straný postýpilo bolee 300 milliardov dollarov priamyh inostrannyh investitsii.
Nursultan Ábishuly Nazarbaev Táýelsizdiktiń alǵashqy jyldarynan bastap halyqtyń áleýmettik jaǵdaiyn jaqsartý úshin naryqtyq ekonomikasy bar qýatty memleket qurý isine bilek sybana kiristi.
Qiyndyqqa toly osy jolda ol teńdessiz tabystarǵa qol jetkizdi.
Elbasynyń Ár Joldaýynda, ásirese, 2018 jyldyń naýryz jáne qazan ailaryndaǵy joldaýlarynda, sondai-aq Nur Otan partiiasynyń HVIII sezinde sóilegen sózinde el múddesin kózdegen shynaiy janashyrlyq kórinis tapty.
El azamattaryna áleýmettik qoldaý kórsetýge arnalǵan bul qujattar basqa elderde balamasy joq biregei sharalardy qamtidy.
Nashe gosýdarstvo stalo territoriei garmonii, soglasiia, tolerantnosti mejdý vsemi narodami i religioznymi konfessiiami. Prochnyi mir, natsionalnoe edinstvo v deviatoi mire po territorii strane iavliaetsia vajneishim faktorom obespecheniia mejdýnarodnoi stabilnosti i bezopasnosti.
Eshe na zare Nezavisimosti byl sozdan ýnikalnyi institýt – Assambleia naroda Kazahstana. Blagodaria istoricheskomý sintezý mirovyh religii, iazykov, kýltýr i traditsii v Kazahstane sformirovalos obshestvo, v kotorom mir i soglasie stali neotemlemoi chastiý nashei politicheskoi kýltýry. Razrabotannaia Elbasy model mira i obshestvennogo soglasiia polýchila mirovoe priznanie kak etalon garmonichnogo razvitiia obshestva.
Qazaqstan halqynyń ortaq tarihi taǵdyry, sondai-aq, Táýelsizdiktiń arqasynda qol jetkizgen tabystarymyz «Máńgilik El» tujyrymdamasynda baiandaldy.
Bul qujatta barshaǵa ortaq maqsat, ortaq múdde, halqymyzdyń kemel keleshegi úilesim tapqan.
Elbasynyń usynysymen ult birligin nyǵaitý jolynda qýatty kúshke ainalǵan «Máńgilik El» patriottyq aktisi qabyldandy.
Táýelsizdik jyldarynda ulttyq ustanymǵa adal, shynaiy súiispenshilik rýhynda tárbielengen jas azamattardyń tutas bir býyny qalyptasty.
Buǵan Elbasy júzege asyrǵan jastar saiasatynyń, mazmuny biregei «Rýhani jańǵyrý» jáne «Uly dalanyń jeti qyry» atty maqalalarynyń yqpaly boldy.
Elbasynyń qajyrly eńbeginiń arqasynda halqymyz tól tarihynda tuńǵysh ret ózin týǵan jerdiń zańdy iesi sezindi, barshamyzdyń júregimizdi Otan úshin maqtanysh sezimi kernedi.
«Qazaqstan-2050» Strategiiasy, «Nurly jol» Jańa ekonomikalyq saiasaty, «100 naqty qadam» Ult jospary elimizdi jańǵyrtýǵa, Qazaqstannyń ekonomikalyq áleýetin odan ári nyǵaitýǵa baǵyttalǵan.
Bul halyqaralyq arenadaǵy turaqsyzdyq pen daǵdarystar jaǵdaiynda asa mańyzdy bolyp otyr.
Qazirgi Qazaqstan – naryqtyq ekonomikasy qalyptasqan, demokratiialyq ári zaiyrly memleket.
Elimizde jekemenshik institýty ornyǵyp, orta taptyń jaǵdaiy jaqsardy jáne kásipkerlik qarqyndy dami tústi.
Barlyq ózekti áleýmettik-ekonomikalyq máseleler ýaqytyly sheshimin taýyp keledi.
Nesmotria na finansovo-ekonomicheskie krizisy na mejdýnarodnyh rynkah v Kazahstane ýspeshno prodoljaetsia protsess reform i modernizatsii ekonomiki, posledovatelno ýkrepliaetsia indýstrialnaia mosh, vnedriaiýtsia naýchnye razrabotki v proizvodstvo, osýshestvliaetsia tsifrovizatsiia ekonomiki i obshestvennoi jizni.
V nashei strane realizýiýtsia takie programmy,kak: «Dorojnaia karta biznesa», «Agrobiznes», «Programma zaniatosti».
Na ocheredi zavershenie strategicheski vajnyh infrastrýktýrnyh proektov. Eto – programma «Nurly jol», Zapadnyi Kitai – Zapadnaia Evropa, Transkaspiiskii mejdýnarodnyi transportnyi marshrýt. Kazahstan po sýti prevrashaetsia v transportno-logisticheskii hab globalnogo znacheniia, chto znachitelno ýsilit ego ekonomicheskii potentsial.
Kazahstan zanial dostoinoe mesto i v mirovom obrazovatelnom prostranstve. Nasha strana nahoditsia v pervoi treti mirovogo spiska Indeksa chelovecheskogo razvitiia po ýrovniý gramotnosti vzroslyh. Kazahstan voshel v grýppý gosýdarstv s vysokim ýrovnem chelovecheskogo razvitiia.
Qazaqstan Respýblikasynyń Tuńǵysh Prezidentiniń arqasynda «Bolashaq» baǵdarlamasy júzege asyrylýda.
Áleýeti airyqsha «Nazarbaev ýniversiteti» qurylyp, barlyq oblys ortalyqtarynda ziiatkerlik mektepter ashyldy.
Elimizdiń ár óńirinde qazirgi kezeńniń talaptaryna sai zamanaýi mektepter salyndy.
Myńdaǵan azamattarymyz shetelde jáne el ishinde sapaly joǵary bilim alý múmkindigine ie boldy.
Vajnymi faktorami ekonomicheskogo i sotsialnogo progressa Kazahstana stali zdorove natsii, razvitie sfery zdravohraneniia i formirovanie zdorovogo obraza jizni.
Dostignýty polojitelnye pokazateli, kasaiýshiesia zdorovia naseleniia, prodoljitelnosti jizni liýdei, ýrovnia rojdaemosti. Vse eti dostijeniia priznany Vsemirnoi organizatsiei zdravohraneniia.
Nursultan Ábishuly Nazarbaevtyń bastamasymen iske asyrylǵan «Mádeni mura» baǵdarlamasy tól mádenietimizdiń damýyna tyń serpin berdi.
Qoja Ahmet Iassaýi kesenesi, «Tamǵaly» eskertkishteri jáne basqa da tarihi nysandardyń IýNESKO-nyń dúniejúzilik muralarynyń tizimine enýi halqymyz úshin airyqsha mańyzy bar oqiǵa boldy.
Jańa Elordamyzdyń boi kóterýine Tuńǵysh Prezidentimizdiń sińirgen eńbegi erekshe.
Astananyń qurylysy Elbasynyń tarihi erligi sanalady.
Bas qalamyz Táýelsiz elimizdiń shynaiy bet-beinesine, halqymyzdyń maqtanyshyna ainaldy.
Elorda jańa memlekettiń ideologiiasy retinde kieli uǵymǵa ie boldy.
Astanamyz, shyn máninde, ótkenniń qundylyqtaryn dáriptei otyryp, kúlli álemge Qazaqstannyń jańa beinesin pash etti.
Elordamyz sammitter jáne basqa da mańyzdy halyqaralyq kezdesýler ótetin iri ortalyq retinde qalyptasty.
2017 jyly Astanada «Bolashaq energiiasy» taqyrybyna arnalǵan «EKSPO» kórmesi ótti.
Istoricheskaia zaslýga Elbasy sostoit takje v tom, chto Kazahstan vpervye v svoei natsionalnoi istorii obrel iýridicheski zafiksirovannýiý mejdýnarodnymi soglasheniiami gosýdarstvennýiý granitsý. Teper eto granitsa dobrososedstva i sotrýdnichestva, chto iskliýchitelno vajno v sovremennyh geopoliticheskih realiiah.
Nýrsýltan Abishevich Nazarbaev priznan vo vsem mire kak initsiator sozdaniia Evraziiskogo Ekonomicheskogo Soiýza, kak ýbejdennyi storonnik Evraziiskoi integratsii. On stoial ý istokov takih avtoritetnyh mejdýnarodnyh organizatsii, kak Sodrýjestvo Nezavisimyh Gosýdarstv, Shanhaiskaia Organizatsiia Sotrýdnichestva, Soveshanie po vzaimodeistviiý i meram doveriia v Azii. Blagodaria Elbasy v Astane sostoialsia istoricheskii sammit OBSE, na regýliarnoi osnove provodiatsia Sezdy mirovyh i traditsionnyh religii, mnogie drýgie mejdýnarodnye forýmy.
Kazahstan stal avtoritetnym, vliiatelnym ýchastnikom globalnyh mirotvorcheskih protsessov, byl izbran v Sovet Bezopasnosti OON, polýchil mirovoe priznanie kak lider globalnogo dvijeniia za iadernoe nerasprostranenie i razorýjenie, a takje kak bespristrastnyi posrednik v mejreligioznom dialoge.
Biz, qazirgi jáne keleshek urpaq ókilderi, Elbasynyń saiasi murasyn jadymyzdan shyǵarmai, qadir tutyp, Nursultan Ábishuly Nazarbaevtyń tarihi eńbegine laiyqty qurmet kórsetýimiz qajet.
Elbasynyń halqymyzǵa jáne álem qaýymdastyǵyna sińirgen eren eńbegi men uly esimin máńgi este saqtaýymyz kerek.
Bul halqymyzdy, ásirese, jastardy tarihqa qurmetpen qaraýǵa tárbielep, Elbasynyń dańqty qyzmetin ádil baǵalaý úshin mańyzdy.
Schitaiý neobhodimym ývekovechit imia nashego velikogo sovremennika, Pervogo Prezidenta Respýbliki Kazahstan Nýrsýltana Abishevicha Nazarbaeva sledýiýshim obrazom.
Nasha stolitsa doljna nosit ego imia i nazyvatsia Nýrsýltan. Takoe predlojenie ýje vyskazano parlamentariiami v Deklaratsii, priniatoi 23 noiabria 2016 goda po slýchaiý 25-letiia Nezavisimosti Respýbliki Kazahstan.
Dalee. Vozdvignýt monýment v chest Pervogo Prezidenta Respýbliki Kazahstan v stolitse nashego gosýdarstva.
Nazvat tsentralnye ýlitsy vseh oblastnyh gorodov imenem Nýrsýltana Abishevicha Nazarbaeva.
Dýmaiý vse soglasiatsia, chto Elbasy dostoin nagrajdeniia vysshimi zvaniiami nashego gosýdarstva – Halyq qaharmany i Eńbek Eri.
Sledýet takje Predostavit Elbasy statýs Pochetnogo senatora.
Vse portrety i fotografii s izobrajeniem Pervogo Prezidenta, Elbasy ostanýtsia v kachestve nepremennogo atribýta pýblichnyh pomeshenii, kabinetov gosslýjashih, zdanii ýchebnyh zavedenii.
Vsia jiznedeiatelnost Elbasy býdet obespechivatsia v sootvetstvii s zakonom o Pervom Prezidente – Lidere Natsii i drýgimi zakonodatelnymi aktami. Za Elbasy sohraniaetsia vsia slýjebnaia infrastrýktýra.
Pri etom nýjno ishodit iz togo, chto soglasno priniatym Parlamentom zakonam Nýrsýltan Abishevich Nazarbaev ostaetsia edinstvennym i pojiznennym v nashei strane Elbasy (Ottsom naroda).
On takje iavliaetsia Predsedatelem Soveta Bezopasnosti, Predsedatelem partii Nur Otan, Predsedatelem Assamblei Naroda, chlenom Konstitýtsionnogo Soveta. Avtoritetnoe mnenie Elbasy býdet imet osoboe, mojno skazat, prioritetnoe znachenie pri razrabotke i priniatii reshenii strategicheskogo haraktera.
Takim obrazom, my osýshestvliaem peredachý vlasti v spokoinoi, nekonfliktnoi sitýatsii, chto iavliaetsia moshnym faktorom obespecheniia vnýtrennei stabilnosti i ýkrepleniia mejdýnarodnogo avtoriteta Kazahstana. V etom eshe odno proiavlenie vysokoi politicheskoi kýltýry nashego naroda, ego iskliýchitelnoi mýdrosti. Eto takje horoshii primer dlia býdýshih pokolenii.
Búgin, osy joǵary minberden ózimniń saiasi ustazym Nursultan Ábishuly Nazarbaevqa álemdik damýdyń kúrdeli kezeńinde El Prezidenti retinde memleketti basqarýyma zor senim artqany úshin shyn júrekten Alǵys aitamyn.
Polnostiý osoznavaia ves masshtab otvetstvennosti predstoiashei missii, planirýiý napravit svoi znaniia i opyt na vsemernoe obespechenie preemstvennosti strategicheskogo kýrsa Elbasy.
Barshamyzǵa ortaq maqsat – Elbasynyń basty saiasi jáne tarihi murasy – memleketimizdiń Táýelsizdigin saqtaý jáne nyǵaitý.
Dobrovolno slojiv s sebia polnomochiia Prezidenta, Nýrsýltan Abishevich Nazarbaev vnov pokazal vsemý mirý svoiý gosýdarstvennýiý mýdrost kak velikii politik, priverjennyi demokraticheskim tsennostiam. Imenno v etom kachestve on voshel v otechestvennýiý i mirovýiý istoriiý.
V etot vajnyi moment razvitiia nashego gosýdarstva vse obshestvo doljno splotitsia vokrýg idei dalneishego stroitelstva protsvetaiýshego, demokraticheskogo, spravedlivogo Kazahstana.
Aldymyzda el bolashaǵy úshin atqarylatyn aýqymdy ári kúrdeli jumystar tur.
Barlyq kúsh-jigerimdi, bilimimdi Qazaqstan igiligine jumsaýdy, halqymyzǵa adal qyzmet etýdi basty mindet sanaimyn.
Blagodariý prisýtstvýiýshih v etom zale depýtatov, chlenov Pravitelstva, gosýdarstvennyh slýjashih, predstavitelei obshestvennosti i sredstv massovoi informatsii, diplomaticheskii korpýs za ponimanie i podderjký.
Asa qadirli Elbasy!
Qurmetti qaýym!
Meniń Qazaqstan Respýblikasynyń Prezidenti laýazymyndaǵy birinshi sheshimim – «Qazaqstan Respýblikasynyń Tuńǵysh Prezidenti – Elbasy týraly» Konstitýtsiialyq Zańǵa jáne «Memlekettik nagradalar týraly» Zańǵa sáikes táýelsiz Qazaqstandy ornatýǵa qosqan tarihi úlesi, ekonomikalyq jáne áleýmettik-gýmanitarlyq damýǵa, Qazaqstan qoǵamyn toptastyrýǵa sińirgen asa zor eńbegi úshin Qazaqstan Respýblikasynyń Tuńǵysh Prezidenti – Elbasy Nursultan Ábishuly Nazarbaevqa Airyqsha erekshelik belgisi – «Altyn juldyz» ordenin tapsyra otyryp, «Halyq qaharmany» ataǵyn beremin.
