Memleket basshysy Qasym-Jomart Toqaevtyń Úkimettiń keńeitilgen otyrysynda sóilegen sózi
***
Qurmetti Úkimet músheleri jáne jiynǵa qatysýshylar!
Búgin biz koronavirýs indetine qarsy qabyldanyp jatqan sharalarǵa qatysty máselelerdi qaraimyz.
Sonymen qatar, biylǵy birinshi jartyjyldyqtaǵy elimizdiń áleýmettik-ekonomikalyq damýyn qorytyndylaimyz.
Jyl basynan beri ulttyq ekonomika kúrdeli jaǵdaida damyp keledi.
El ekonomikasy jalpy 1,8 paiyzǵa tómendedi.
Pandemiiaǵa bailanysty qyzmet kórsetý salasy aitarlyqtai quldyrady (5,6 %).
Halyqty jáne biznesti qoldaý úshin asa mańyzdy sharalar qabyldadyq.
Meniń tapsyrmam boiynsha Ekonomikalyq ósimdi qaita qalpyna keltirý jóninde keshendi jospar qabyldandy.
Búgin Úkimet pen ákimderdiń ekonomikalyq ósimdi qalpyna keltirý jáne halyqtyń ál-aýqatyn qamtamasyz etý jóninde qabyldaǵan sharalaryn talqylaimyz.
Qurmetti áriptester!
Ókinishke qarai, qazirgi epidemiologiialyq ahýal qoǵamdy asa qatty alańdatyp otyr. Rasynda, ahýal óte kúrdeli. Biraq, alǵashqy oń úrdister de baiqalýda.
Ótken aptada men Úkimet pen ákimderge birqatar tapsyrma berdim.
Memlekettik komissiia óz jumysyn jandandyra tústi. Eki apta merzimge karantin sharalary engizildi.
Jalpy, ahýal Memlekettik komissiianyń baqylaýynda. Pandemiiamen kúres barysynda shuǵyl máselelerdi sheshý úshin Úkimetten jáne óńirlerden 150 milliard teńge bólinedi.
Basty mindet – koronavirýstyń juǵý qarqynyn aýyzdyqtap, taralýyn toqtatý jáne naýqastardy emdeý isinde aitarlyqtai nátijege jetý.
Indetke qarsy kúres karantin sharalary qatań saqtalǵan kezde ǵana nátijeli bolady. Muny sheteldiń tájiribesinen kórip otyrmyz.
Al, bizdiń elimizde qoǵamdyq tártip edáýir aqsap tur.
Politsiia jáne sanitarlyq dárigerler karantin rejiminiń qatań saqtalýyn qamtamasyz etýi kerek.
Bul halyqtyń densaýlyǵy men azamattarymyzdyń qaýipsizdigi úshin asa qajet.
Karantin rejimin buzǵandar jaýapqa tartylady.
Sebebi, olar tek óziniń ǵana emes, ózgelerdiń de densaýlyǵyna qaýip tóndiredi. Salǵyrttyqqa, beiqamdyqqa jol bermeý kerek.
Kelesi mańyzdy mindet – tolyqqandy meditsinalyq kómek kórsetý jáne asa qajetti dári-dármekterdi qoljetimdi etý.
Densaýlyq saqtaý ministrligi basqarý isinde birqatar óreskel qatelikter jiberdi.
Ákimderdiń kópshiligi jumysyn tiisti deńgeide atqarǵan joq. Úkimet te baqylamady.
Jiberilgen qatelikter men olqylyqtardy anyqtaityn arnaiy komissiia qurý qajet. Bul komissiia qazirgi ortaq jumysqa kedergi jasamai, tekseris júrgizip, maǵan usynys berýi kerek. Nýjno provesti rassledovanie, vseh vinovnyh v voznikshih trýdnostiah privlech k otvetstvennosti. Bez etogo nikak nelzia. Nam nýjno izvlekat ýroki i prinimat mery. Chto kasaetsia rýkovoditelei «SK Farmatsiia», ih nýjno ývolit, i, esli v etom est neobhodimost, provesti sledstvie. V poslednee vremia ochen mnogo razgovorov vokrýg Fonda obiazatelnogo meditsinskogo strahovaniia, týda nýjno postavit bolee delovogo i menee glamýrnogo cheloveka, chtoby vokrýg etogo fonda ne bylo raznogo roda slýhov i spleten. So storony Pravitelstva doljen byt analiz deiatelnosti fonda, naskolko on ýspeshen i naskolko effektiven.
Biz qazir dárilerdiń jetispeýshiligi men onyń baǵasyn qoldan qymbattatý máselesin sheshýge májbúr bolyp otyrmyz.
Bul jaǵdaidy tez arada rettep, barlyq óńirdi dári-dármekpen qamtamasyz etý kerek. Jumys júrgizilýde. Endi nátije kerek.
Indet kezinde osyndai jolmen paida tapqysy kelgenderdi qatań jaýapqa tartý qajet.
Meniń tapsyrmamnan keiin bul baǵytta jumys bastalyp ketti. Ony sońyna deiin jetkizý kerek.
Sebebi, bul – túptep kelgende, ulttyq qaýipsizdik máselesi.
Koronavirýs indeti uzaqqa sozylýy múmkin.
Sondyqtan, aldymyzda asa qajetti dári-dármekterdiń jáne meditsinalyq buiymdardyń jetkilikti qoryn qalyptastyrý mindeti tur.
Bul rette, meditsinalyq ónimderdi satyp alýdy qatań túrde bir ortalyqtan basqarý qazirgidei jaǵdaida qanshalyqty tiimdi ekenin de qarastyrǵan jón.
Sonymen qatar, «SK Farmatsiia» kompaniiasyn bilikti mamandarmen qamtamasyz etý máselesin sheshý qajet.
Qazaqstanda dári men meditsinalyq buiymdardyń kóptegen túrin óndirýdi jolǵa qoiatyn kez keldi.
Qashanǵa deiin importtyq dárilerge táýeldi bolamyz? Namysymyz qaida?
Óńirlerde ahýaldy túsindirý jumystary jetkiliksiz júrgizilýde.
Halyqty úrei men qorqynysh bilegen. Tipti, olar ózderine qajet emes dárilerdi de satyp alyp jatyr.
Adamdar áleýmettik jelidegi ártúrli kúmándi aqyl-keńesterge qulaq asýda.
Sall-ortalyqtardyń táýlik boiy qyzmet kórsetýin qamtamasyz etip, jumysyn kúsheitý kerek.
Bedeldi dárigerler telemeditsina, telearna jáne áleýmettik jeli arqyly emdelýdiń durys joldaryn úiretip, júieli túrde túsindirýi qajet.
Olai bolmaǵan jaǵdaida, dúmbilez, alaiaq emshilerdiń kúmándi keńesteri halyqtyń densaýlyǵyna kesel keltiredi.
Dárigerlerimizdiń densaýlyǵyn saqtaý, olardyń jumysqa qabilettiligi men yntasyn arttyrý – óte mańyzdy.
Taǵy bir mańyzdy mindet – jumys oryndarynyń qaýipsizdigin qamtamasyz etý.
Kásiporyndardyń elektrondyq sanitarlyq qujattaryn engizýge belsendi túrde kirisý kerek.
Jeke bastyń qaýipsizdigi men salamatty ómir saltyn ustaný kúndelikti mindetti daǵdyǵa ainalýy kerek.
Biz pandemiia bastalǵan sátten ashyq saiasat júrgizip kelemiz. Bilik eshteńeni jasyryp otyrǵan joq.
Somneniia v statistike bezosnovatelny. Eti informatsionnye vbrosy natseleny na destabilizatsiiý obstanovki. Ia ýje govoril. My nichego ne skryvaem. Vsia statistika ý nas absoliýtno prozrachnaia, chistaia.
Eger statistikaǵa qarasaq, jaǵdaiymyz turaqty dep málimdegen eldermen salystyrǵanda Qazaqstandaǵy ahýal jaman emes.
Alaida, Úkimettiń jáne ákimderdiń qabyldanǵan sharalardy túsindirýinde olqylyqtar bar.
Olardyń qoǵam pikirimen tiisti deńgeide jumys istei almai otyrǵany baiqaldy.
Bas sanitarlyq dárigerdiń pikirine eshkim qulaq asqan joq. Kásibi daǵdy men uiymdastyrý jumysy jetkiliksiz boldy.
Nátijesinde, biz gýmanitarlyq kómek alyp, sheteldik mamandarǵa keńesteri úshin alǵys aityp otyrmyz.
Taǵy bir kemshilik. Biz jumystyń tásilderin únemi ózgerte beremiz.
Burynǵy basshylyq aiaq astynan naýqastardy simptomdy jáne simptomsyz dep bólý kerek dep sheshti.
Qazir bul ádistemeden bas tarttyq. Mine, osyndai áreketter halyq arasynda kúmán týǵyzady.
Dúniejúzilik densaýlyq saqtaý uiymynyń jumysyna da bizdiń asa kóńilimiz tolmaidy. Onyń meditsinalyq hattamasy turaqty emes. Únemi ózgere beredi. Sondyqtan, tiimdiligi kúmán týǵyzady. Mysaly, Sars ne bolmasa Ebola derti órship turǵan kezde bul uiymnyń qabyldaǵan sheshimderi áldeqaida ońtaily jáne tiimdi bolǵan.
Indet juqtyrǵandar men qaitys bolǵandar kóbeigenimen, aýrýdan jazylǵandardyń sany da artyp keledi. Bul dárigerlerdiń erlikke barabar eńbekteriniń arqasynda júzege asyp otyr.
Densaýlyq saqtaý júiesi mundai aýyr synaqqa tolyq daiyn bolmasa da, pandemiiamen betpe-bet keldi.
Densaýlyq saqtaý ministrliginiń burynǵy basshylyǵy ýaqyttyń jetkilikti bolǵanyna qaramastan, indetpen kúreske tiisti deńgeide ázirlene almady.
Naýqastar sany jáne basqa da kórsetkishter boiynsha olardyń jasaǵan barlyq boljamdary qate boldy.
Bul máselege qatysty Úkimet tarapynan da óreskel qatelikter jiberildi. Muny ashyq aitý kerek.
Daǵdarys kezinde tsifrlandyrý qyzmetiniń de róli múlde baiqalǵan joq. Tsifrlyq komissarlar qandai jumys bitirip jatyr?
Bul tótenshe jaǵdai bolǵandyqtan, pandemiiaǵa qatysty barlyq sheshimderdi jedel qabyldaýymyz kerek.
Densaýlyq saqtaý ministriniń usynystary men talaptary Úkimettiń ózge músheleri men ákimder úshin birinshi kezekte oryndalatyn mindet bolýǵa tiis.
Bir sózben aitqanda, pandemiia kezinde Densaýlyq saqtaý ministrin erekshe mártebege jáne quziretke ie dep esepteńizder.
Ministrlikke pandemiiamen kúres jónindegi kúndelikti eseptiń jáne aqparattyń berilýin qamtamasyz etýdi Úkimet pen ákimdikterge tapsyramyn.
Qalyptasqan ahýal eki aptadan keiin jaqsarady dep úmittenemin. Olai bolmaǵan jaǵdaida, jalpy Úkimettiń osy quramda jumys isteý múmkindigi týraly másele týyndaidy.
***
Endi eldiń áleýmettik-ekonomikalyq damýynyń qorytyndysyn talqylaýǵa kósheiik.
Negizgi kórsetkishter Premer-Ministr Asqar Uzaqbaiuly Maminniń baiandamasynda aityldy.
Daǵdarysqa qarsy tiisti ekonomikalyq sharalar qabyldandy.
Sonymen birge, keibir sharalardyń tiimdiligin áli de jetildirý qajet.
Búgin biz osy máseleni qarastyramyz.
Eń aldymen, qordy retimen paidalaný týraly.
Qarjyny naqty pandemiiamen jáne ekonomikalyq daǵdaryspen kúreske bólý kerek.
Qarajattyń jumsalýyn Esep komiteti tekseretin bolady. Prezident Ákimshiligi osy máseleni qatań baqylaýda ustaýǵa tiis.
Dengi na borbý s krizisom est. Neobhodimye zakonodatelnye resheniia priniaty.
Poetomý, snijenie obemov proizvodstva obrabatyvaiýshei promyshlennosti, stroitelnyh rabot i investitsii schitaiý neopravdannym. Pravitelstvý nýjno ispravliat sitýatsiiý. Ia ponimaiý, my stolknýlis s chrezvychainoi sitýatsiei. V tselom, ekonomicheskie pokazateli neplohie. No my ponimaem, chto pri otsýtstvii doljnyh deistvii so storony ispolnitelnoi vlasti, Pravitelstva my mojem okazatsia v glýbokom krizise. Poetomý ia predýprejdaiý, chto sitýatsiiý nado ispravliat.
Tak, v Kyzylordinskoi oblasti nabliýdaetsia negativnaia dinamika po dvým indikatoram – v sfere stroitelstva i po investitsiiam v osnovnoi kapital.
V Atyraýskoi oblasti dopýstili snijenie po dvým osnovnym pokazateliam: vvodý jilia, investitsiiam v osnovnoi kapital.
Spisok takih ne ochen pravednyh pokazatelei mojno prodoljit s ýpominaniem sootvetstvýiýshih oblastei. Ia seichas ne hochý etogo delat.
Porýchaiý akimam regionov priniat mery po ýstraneniiý otstavaniia po osnovnym pokazateliam ekonomicheskogo razvitiia.
Teper pereidem k zadacham na predstoiashii period.
Pervoe. Vosstanovlenie ekonomicheskogo rosta
V pervýiý ochered sledýet obespechit effektivnýiý realizatsiiý ýje priniatyh antikrizisnyh reshenii.
Pri etom nado imet v vidý, chto vvedenie novyh karantinnyh mer mojet eshe bolee ýslojnit sitýatsiiý v ekonomike. Ý Pravitelstva doljen byt sootvetstvýiýshii plan deistvii. Kak ia ponimaiý, on seichas nahoditsia v stadii razrabotki, esli ýje ne podgotovlen.
My nahodimsia v biýdjetnom tsikle, est vozmojnost opredelit finansovye prioritety. Glavnoe – eto ekonomika i zaniatost.
Porýchaiý Pravitelstvý i Natsbanký prorabotat paket dopolnitelnyh mer podderjki otraslei i naseleniia na slýchai ýhýdsheniia sitýatsii.
V to je vremia gosýdarstvennaia podderjka doljna byt napravlena na polýchenie maksimalnogo effekta.
My obiazany kontrolirovat vstrechnye obiazatelstva biznesa. V pervýiý ochered, v chasti sohraneniia zaniatosti i zarabotnoi platy.
Pravitelstvý i "Atameken" porýchaetsia v techenie dvýh mesiatsev zavershit rabotý po obespecheniiý tsifrovogo kontrolia vstrechnyh obiazatelstv biznesa.
Dalee. Vajno ne prekrashat rabotý po privlecheniiý priamyh inostrannyh investitsii.
Kak by to ni bylo, nesmotria na chrezvychainýiý sitýatsiiý investory ishýt stabilnýiý sredý, novye nishi dlia vlojeniia, poetomý etim momentom sledýet vospolzovatsia. Neobhodimo polnotsenno ispolzovat imeiýshiesia vozmojnosti nashei strany.
Nedavno na ploshadke MFTsA ia provel soveshanie s ýchastiem zarýbejnyh ekspertov. Priniata novaia Strategiia.
Zadacha Pravitelstva – sodeistvovat rabote Tsentra, zadeistvovat ego pravovoi i finansovyi rejim dlia privlecheniia investitsii. Prichem ne tolko portfelnyh, no i priamyh.
MFTsA obladaet konstitýtsionnym statýsom, chto delaet ego ýnikalnym institýtom v nashei chasti mira.
Poetomý ne sledýet oblivat ego skepsisom, a nýjno raskryvat potentsial samogo Tsentra.
Dalee. Okazanie proaktivnoi podderjki nashim eksporteram. Osobenno proizvoditeliam prodýktsii vysokih peredelov.
Pandemiia koronavirýsa, kak ni stranno, sposobstvovala poiavleniiý novyh nish, vozmojnostei. Poetomý pomimo maksimalnogo nasysheniia vnýtrennego rynka my doljny sozdavat konkýrentosposobnyi eksportnyi tovar i obespechit ego dostavký na rynki v samye korotkie sroki.
Sledýet predýsmotret raznostoronniýiý podderjký eksporteram nesyrevoi prodýktsii.
Sledýiýshii vopros. V tseliah nasysheniia vnýtrennego rynka my zapýstili Programmý «Ekonomika prostyh veshei».
V ramkah antikrizisnyh mer ee finansirovanie dovedeno do 1 trln tenge.
Dannaia programma zadýmyvalas kak vajneishii instrýment importozamesheniia i obespecheniia zaniatosti.
Odnako za poltora goda sýshestvovaniia ýsloviia programmy peresmatrivalis 6 raz, a osvoena tolko piataia chast ot vsego obema – chýt bolee 200 mlrd tenge.
Kolichestvo sýbektov obrabatyvaiýshei promyshlennosti i dolia importa tovarov narodnogo potrebleniia ostalis na prejnem ýrovne.
Takim obrazom, my vydeliaem dengi, ne predýsmotrev tselevyh orientirov i vstrechnyh obiazatelstv.
Drýgimi slovami, voznikla realnaia opasnost provala «Ekonomiki prostyh veshei» po podobiiý drýgih programm s krasivymi nazvaniiami. So vsemi vytekaiýshimi, mejdý prochim, otsiýda orgvyvodami.
Diskreditatsiia ocherednoi gosprogrammy nam sovershenno ne nýjna, eto býdet vospriniato kak diskreditatsiia vsego gosýdarstva.
Ekinshi. Jumyspen qamtý jáne halyqtyń tabysyn arttyrý
Biz Jumyspen qamtý jol kartasyn qabyldadyq. Ony júzege asyrý úshin 1 trillion teńge qarjy bóldik.
Biraq, josparda kórsetilgendei 255 myń emes, 150 myńǵa jýyq adam ǵana jumysqa ornalasty.
Jobalardyń deni, negizinen, jóndeý jumystaryna baǵyttalǵan.
Bul bastamalar azamattardy biylǵy qazan aiyna deiin ýaqytsha jumyspen qamtamasyz etedi.
Ary qarai ne isteimiz?
Jobalardyń 6 paiyzynda ǵana turaqty jumys orny qarastyrylǵan. Onyń ózinde memlekettik sektorlarda, iaǵni mektepter men aýrýhanalarda.
Mundai jumys meni qatty alańdatady.
Úkimet ákimdermen birlesip, shuǵyl túrde turaqty jumys oryndaryn kóbeitýge kirisýi kerek.
Bir aidyń ishinde nátijesin maǵan baiandańyzdar.
Biryńǵai áleýmettik tólemdi alǵash ret tólegen adamdardy tabysty jumyspen qamtý qajet.
Olardyń sany 1 million 300 myńnan asady.
Mundai eńbekke jaramdy azamattardyń oqyp, mamandyq alýyna, laiyqty eńbek etýine múmkindik jasaý kerek.
Elektrondy eńbek birjasy biryńǵai portal bolýǵa tiis.
Jumysqa ornalasýǵa qajetti barlyq kómek sharalarymen, sonyń ishinde tsifrlyq formatta tanysý múmkindigin qamtamasyz etken jón.
Osy rette, ákimdikter azamattardyń járdem suraǵanyn kútpei, ózderi jumys usynýy qajet.
Bul – óte mańyzdy másele. Muny jaqsy túsinesizder dep oilaimyn.
Trete. Podderjanie makroekonomicheskoi stabilnosti
V iiýne tekýshego goda godovaia infliatsiia dostigla 7%. S ýchetom problem v ekonomike tselevoi koridor po godovoi infliatsii byl skorrektirovan do 9-11%.
Vmeste s tem schitaiý neobhodimym obespechit ýderjanie ýrovnia infliatsii v predelah 8-8,5% pýtem realizatsii bolee effektivnoi denejno-kreditnoi politiki, o chem ia govoril nedavno na otchete Natsionalnogo banka Kazahstana.
Vajno takje postoianno rabotat nad snijeniem nemonetarnoi infliatsii, rasshiriat nomenklatýrý tovarov, snijat neproizvoditelnye rashody v ekonomike, reshat voprosy logistiki, osobenno v APK.
Vajnym voprosom iavliaetsia stabilnost finansovoi sistemy.
Natsbank schitaet finansovýiý sistemý dostatochno stabilnoi.
Odnako rost idet v sfere potrebitelskogo kreditovaniia, kredity realnomý sektorý ekonomiki ne rastýt.
Mnoiý dany porýcheniia Agentstvý i Natsbanký ývelichit dostýpnost kreditovaniia dlia biznesa.
S ýhýdsheniem sitýatsii v realnoi ekonomike, to est na storone zaemshikov, proizoidet ýhýdshenie i v finansovoi sfere.
Poetomý Natsionalnomý banký i Agentstvý sledýet otsenivat sostoianie bankovskogo sektora ne na razovoi, a na periodicheskoi osnove.
V ýsloviiah bespretsedentnyh fiskalnyh mer gosýdarstva voprosy gosýdarstvennogo dolga i stoimosti ego obslýjivaniia stanoviatsia eshe bolee vajnymi.
Pravitelstvý sovmestno s Natsionalnym bankom nýjno aktivizirovat rabotý po razvitiiý rynka gosýdarstvennyh tsennyh býmag, vhojdeniiý v mejdýnarodnye indeksy.
Eto povysit privlekatelnost tengovyh aktivov dlia zarýbejnyh investorov, snizit stoimost zaimstvovaniia i dast tolchok razvitiiý finansovogo sektora.
Krome togo, sledýet ýskorit rabotý po zadeistvovaniiý rynka nerabotaiýshih aktivov. Aktivy na trilliony tenge iskliýcheny iz ekonomicheskogo oborota. Mne izvestno ob initsiativah priznannyh mejdýnarodnyh ýpravliaiýshih kompanii po resheniiý dannogo voprosa.
Porýchenie mnoiý davalos, no rezýltatov net. Pravitelstvo i finregýliatory obiazany otchitatsia po razvitiiý fondovogo rynka v tselom.
Konstrýktivnaia, slajennaia rabota Pravitelstva i Natsionalnogo banka seichas vajna kak nikogda. V nei ne doljno byt mesta ni biýrokratii, ni sýbektivizmý.
Tórtinshi. Tiimdi biýdjet saiasaty
Biýdjet qarjysyn jumsaýdyń tiimdiligin arttyrý isinde mol rezerv bar.
Josparlaýdyń shalalyǵy, satyp alý qunynyń tym qymbattyǵy, jekelegen is-sharalardyń tiimdiligi men qajettigi áli de túitkildi máseleler bar ekenin kórsetip otyr.
Sondyqtan, qatań baqylaý sharalaryn engizýimiz kerek. Áitpese, bos sózden nátije shyqpaidy.
Úkimet Esep komitetimen birlesip 15 qazanǵa deiin daǵdaryspen kúresý úshin bólingen qarajatty jumsaýdyń tiimdiligine taldaý jasaýy qajet.
Taldaý óńirler men ortalyq memlekettik organdar ereksheligin eskere otyryp jasalýy kerek jáne onda árbir ministr men ákim boiynsha qorytyndy tujyrymdar bolýǵa tiis.
Dalee. Odnim iz istochnikov popolneniia biýdjeta doljny stat dividendy na gospaket aktsii. Ne v kachestve antikrizisnoi mery, a na postoiannoi osnove.
Posle tshatelnogo izýcheniia etogo voprosa ego sledýet zakrepit zakonodatelno. Kompanii gosýdarstvennye, poetomý polýchennye imi dohody iavliaiýtsia gosýdarstvennymi dengami i doljny postýpat v gosýdarstvennyi biýdjet.
Karantin i snijenie tsen na neft priveli k rezkomý sokrasheniiý dohodov biýdjeta. Poteri dohodov respýblikanskogo biýdjeta na 2020 god otsenivaiýtsia v 1,7 trln tenge.
Biýdjet riskýet nadolgo ostatsia bez neftianyh dohodov. Seichas ýstoichivost biýdjeta dostigaetsia za schet transfertov iz Natsionalnogo fonda.
Na etot god razmer garantirovannogo transferta iz Natsfonda byl ývelichen do 4,7 trln tenge.
Prichem eti sredstva zachastýiý nosiat netselevoi harakter. Takoi podhod ne sootvetstvýet trebovaniiam jestkoi biýdjetnoi distsipliny.
S 2021 goda transferty iz Natsionalnogo fonda doljny nosit tolko tselevoi harakter.
Oni mogýt byt napravleny iskliýchitelno na reshenie sotsialnyh problem i infrastrýktýrnoe razvitie.
V Pravitelstve obsýjdaetsia vopros ývelicheniia dohodnoi chasti biýdjeta. Rassmatrivaiýtsia voprosy povysheniia stavok otdelnyh nalogov, v tom chisle KPN i NDS.
Mojno poniat Pravitelstvo, tak kak eto samyi dostýpnyi sposob ývelicheniia postýplenii v biýdjet.
No v ýsloviiah, kogda nýjno ojivliat ekonomiký, mehanicheskoe ývelichenie nalogov mojet serezno ýhýdshit i bez togo neprostýiý sotsialno-ekonomicheskýiý sitýatsiiý.
Poetomý podoiti k dannomý voprosý nýjno maksimalno vzveshenno.
Biýdjet turaqtylyǵyn qamtamasyz etý, eń birinshi, tiimsiz shyǵyndardy qysqartýdan bastalýy kerek.
2021 jylǵa arnalǵan biýdjet shyǵyndaryn ońtailandyrý jumystary bastaldy. Osy maqsatta 1,6 trillion teńgeni qysqartý josparlanyp otyr. Qazirgi jaǵdaida bul nashar kórsetkish emes. Biraq, ónimsiz shyǵyndardy qysqartqan jón.
Sonymen qatar, ekonomikaǵa jáne qoǵamǵa tiimdiligi az salyq jeńildikteri esebinen qosymsha rezervterdi qarastyrý kerek.
Esep komitetiniń baǵalaýynsha, Salyq kodeksinde jalpy somasy 4,5 trillion teńgeden asatyn 277 jeńildik túri bar. Munyń esebin alyp, tiimdiligin baǵalap otyrǵan eshkim joq.
Ótken jolǵy keńeitilgen keńeste arnaiy ekonomikalyq aimaqtyń tiimsizdigi týraly ashyq aityp, kemshilikti túzetýge tapsyrma berdim.
Biraq, meniń tapsyrmamnan keiin baǵasy qymbat turǵyn úiler men ofister keshenin salý úshin «Shymkent Siti» degen jańa arnaiy ekonomikalyq aimaq qurý jobasy paida boldy.
Shymkent – millionnan astam turǵyny bar elimizdegi úshinshi qala. Memlekettik biýdjetke shyǵyn keltirip, salyq rejiminen sańylaý izdeýdiń ne keregi bar? Men túsinbeimin.
Salyq jeńildikterin ońtailandyryp, onyń jalpy kólemine, jeńildik alýshylarǵa jáne onyń tiimdiligine qatysty mindetti monitoring júiesin engizý qajet.
Dolgosrochnýiý biýdjetnýiý ýstoichivost mogýt takje podryvat kosvennye obiazatelstva biýdjeta. Naprimer, obiazatelstva po GChP.
Ih ý nas poiavilos velikoe mnojestvo: ot stroitelstva avtomagistralei do tsifrovyh proektov. GChP – eto horoshii i pravilnyi mehanizm. Voprosy vyzyvaet biýdjetnaia effektivnost i balans interesov mejdý gosýdarstvom i investorom.
Na 1 ianvaria 2020 goda obem gosýdarstvennyh obiazatelstv po proektam GChP prevysil 1,2 trln tenge. Po dannym Schetnogo komiteta na 1 tenge privlechennyh investitsii prihoditsia 1,4 tenge gosýdarstvennyh obiazatelstv.
Ministerstva ekonomiki, finansov, akimaty ohotno daiýt na eto svoi zakliýcheniia. Naskolko takoi podhod sochetaetsia s zashitoi fiskalnyh i ekonomicheskih interesov?
Etot vopros Pravitelstvý predstoit vsestoronne izýchit.
Piatoe. Podderjka otechestvennogo biznesa
Dlia podderjki MSB priniat riad bespretsedentnyh antikrizisnyh mer.
Znachitelno snijeno nalogovoe bremia dlia MSB. Vveden moratorii na proverki malogo i mikrobiznesa.
V ramkah gosprogramm snijeny stavki voznagrajdeniia do 6%, ývelicheny limity gosýdarstvennyh garantii, sniaty otraslevye ogranicheniia.
Vmeste s tem vse v bolshem kolichestve regionov dopýsheno snijenie kolichestva deistvýiýshih sýbektov MSB.
Eto proizoshlo v 8 regionah, naibolshee sokrashenie otmechaetsia v Vostochno-Kazahstanskoi, Akmolinskoi i Kostanaiskoi oblastiah.
V ramkah infrastrýktýrnyh gosprogramm akimy i ministry vziali obiazatelstva po 90%-noi dole mestnogo soderjaniia.
Ejegodnyi obem finansirovaniia dannyh gosprogramm sostavliaet okolo 2,8 trln tenge. To est, 2,5 trln tenge doljny vlitsia v nashý ekonomiký, s sootvetstvýiýshim effektom na zaniatost i nalogi.
A chto na praktike?
Net edinoi sistemy planirovaniia, otchetnosti i ýcheta, jestkoi otvetstvennosti gosorganov i genpodriadchikov. Rabota regionalnyh komissii po mestnomý soderjaniiý zachastýiý vedetsia «dlia galochki».
Biznes ne znaet obemy planirýemyh rabot, nomenklatýrý neobhodimyh tovarov. Ýtverjdennaia s ýchetom mestnogo soderjaniia proektno-smetnaia dokýmentatsiia mojet meniatsia ochen chasto, býkvalno na hodý. V itoge zakýpaetsia import.
Podderjka otechestvennyh proizvoditelei iavliaetsia kliýchevym elementom antikrizisnyh deistvii gosýdarstva.
V kajdom regione dannyi vopros doljen byt personalno zakreplen za zamestitelem akima. Ia nadeiýs, chto tak ono i est. Po itogam goda Pravitelstvo i Administratsiia Prezidenta dadýt otsenký ih raboty i oblasti v tselom.
Vopros mestnogo soderjaniia neobhodimo na ejemesiachnoi osnove rassmatrivat na Komissii po vosstanovleniiý ekonomicheskogo rosta.
Gosýdarstvennye organy, predstavliaiýshie nekorrektnýiý informatsiiý, ne reshaiýshie voprosy po sýshestvý, býdýt privlekatsia k otvetstvennosti.
NPP "Atameken" doljna rabotat v tesnom vzaimodeistvii s Pravitelstvom.
Dlia obespecheniia institýtsionalnoi podderjki sledýet zavershit rabotý po zapýský edinogo servisa «Pravitelstvo dlia biznesa».
Ýje v sentiabre dannyi servis vkýpe s elementami «ýmnogo regýlirovaniia» doljen polnotsenno fýnktsionirovat.
V poslednee vremia v moi adres idet rost jalob so storony biznesa na iski nalogovyh organov po priznaniiý sdelok nedeistvitelnymi.
Mnoiý bylo porýcheno sozdat integrirovannýiý bazý dannyh, daiýshýiý vozmojnost provedeniia samostoiatelnoi proverki svoih kontragentov.
Poka eto ne ispolneno ni na zakonodatelnom, ni na prakticheskom ýrovne.
Eto i vedet k administrativnomý pressingý fiskalov.
Dannýiý rabotý nýjno zavershit do kontsa goda. Nalogovoe i tamojennoe administrirovanie – vajnye instrýmenty fiskalnoi politiki, no ochen vajno dostich balansa.
Ot organov gosdohodov ojidaiý konstrýktivnogo dialoga s NPP "Atameken" i Biznes-ombýdsmenom. No i Palata ne doljna perehodit cherez krai, nýjno dobivatsia razýmnogo balansa interesov biznesa i gosýdarstva.
Altynshy. Agroónerkásip keshenin damytý jáne qorshaǵan ortany qorǵaý
Indet eldi azyq-túlikpen qamtamasyz etýdiń álsiz tustaryn kórsetip berdi.
Pandemiia kezinde halyqtyń tabysy azaidy, biraq, áleýmettik mańyzy bar azyq-túlik taýarlary qymbattai tústi.
Azyq-túlik taýarlary baǵasynyń qymbattaý indeksi eldegi infliatsiia indeksinen 1,6 esege asty.
Astyq saqtaityn zamanaýi infraqurylymnyń bolmaýy da – túitkildi másele.
Sondyqtan, diqandar ónimderin egistik alqabynda satýǵa májbúr. Keide, tipti, ysyrap bolatyn jaǵdailar da kezdesedi.
Soltústik Qazaqstan (18%), Túrkistan (21%) jáne Almaty (25%) oblystary kókónis qoimalarymen nashar qamtamasyz etilgen.
Árine, bul, eń aldymen, fermerlerdiń jeke máselesi ekeni belgili.
Biraq, memlekettik organdar yntalandyrý sharalaryn uiymdastyrýy kerek.
Elimizdiń azyq-túlik qaýipsizdigin qamtamasyz etý strategiialyq másele ekenin taǵy da eskertemin.
Sondyqtan, Úkimet pen ákimder buǵan tiisti deńgeide kóńil bólýge tiis.
Aýyl sharýashylyǵynyń eksporttyq áleýeti nashar damyǵan.
Ótken jyldyń qorytyndysy boiynsha óńdelgen ónimdi eksportqa shyǵarý jospary 85 paiyzǵa oryndalǵan.
Osy rette, qaita óńdelgen aýyl sharýashylyǵy ónimderiniń eksportyn 2025 jylǵa qarai 2,5 esege ulǵaitýdy Memlekettik baǵdarlamanyń basty maqsaty etip belgiledik.
Saýda jáne integratsiia ministrligi tarapynan eksportqa tiimdi kómek berilip jatqany baiqalmaidy.
Qaita óńdeý sektoryn damytpasa, agroónerkásip kesheniniń ósimi burynǵy deńgeide qala beredi.
Memlekettik qoldaý sharalary osy salaǵa baǵyttalýǵa tiis.
Azyq-túlik ónerkásibin damytý quzyreti jaqynda Aýyl sharýashylyǵy ministrligine berildi.
Ministrlik shikizat jáne óńdeý sektorlaryn damytýdyń birtutas tásilin engizýi kerek.
Jer – aýyl sharýashylyǵy óndirisiniń negizgi faktory.
2021 jyly Jer kodeksiniń jekelegen normalaryna jariialanǵan moratorii aiaqtalady. Osyǵan bailanysty bul másele jóninde túpkilikti sheshim qabyldaýymyz qajet.
Negizgi máseleni aiqyndap aldyq. Jer sheteldikterge satylmaidy.
Bul máselege endi oralmaimyz.
Biraq, agroónerkásip keshenin damytý úshin investitsiia men tehnologiiany tartýǵa tiispiz.
Osyǵan orai, jerdi tiimdi paidalaný máselesin fermerler qoǵamdastyǵymen birge keńinen talqylaý kerek. Barlyq usynys jariia túrde ashyq talqylanýǵa tiis.
Osy jumystyń qorytyndysy boiynsha Úkimetke Jer kodeksine túzetýler engizýdi tapsyramyn.
Igerilmegen jáne tiimsiz igerilgen jerlerdi anyqtap, ony alyp qoiý maqsatymen ǵaryshtan monitoring jasaýdy zańnamalyq turǵydan bekittik.
Túgendeý barysynda anyqtalǵan 12,8 million gektar igerilmegen jerdiń 7 million gektary memleketke qaitaryldy.
Meniń ustanymym – aiqyn. Jerdi aldyń ba, ony igerý kerek. Áitpese, jerdi igerip, jumys istei alatyn adamdarǵa beremiz.
Sondyqtan, bul saladaǵy túgendeý isin osy jyldyń sońyna deiin tolyq aiaqtaý qajet.
Medlennymi tempami vedetsia tsifrovizatsiia zemelnyh otnoshenii.
Pravitelstvom do sih por ne sozdana Edinaia natsionalnaia baza dannyh o zemelnom fonde i obektah nedvijimosti.
Eto korrýptsiogennaia sfera. Poniatno, chto ne vse zainteresovany v prozrachnosti v etom voprose.
Rabota po napolneniiý geoportalov regionami vedetsia nesistemno. Ne hvataet metodologicheskoi i koordinatsionnoi podderjki so storony Pravitelstva.
V Jambylskoi, Kyzylordinskoi i Severo-Kazahstanskoi oblastiah gotovnost geoportalov sostavliaet po nashim dannym menee 10%.
Ne vnedren edinyi Reestr ocherednikov na polýchenie zemelnyh ýchastkov dlia IJS.
Pravitelstvý predstoit vnesti v Parlament proekt zakona po tsifrovizatsii zemelnyh otnoshenii do 15 sentiabria 2020 goda.
Ýje seichas sledýet podgotovitsia k svoevremennoi ýborke ýrojaia, prichem v ýsloviiah vozmojnogo sohraneniia otdelnyh ogranichenii.
Nam nýjno zanimatsia problemami ekologii, kotorye stanoviatsia vse bolee aktýalnymi s obshestvennoi tochki zreniia.
Ejegodno obrazýetsia svyshe 5 mln tonn tverdyh bytovyh othodov. Dolia ih pererabotki po strane sostavliaet tolko 15%. Eto nedostatochno. Naprimer, v stranah Evropeiskogo soiýza srednii ýroven - 30%.
Nizkaia dolia pererabotki othodov otmechaetsia v Akmolinskoi (3%), Vostochno-Kazahstanskoi (3,3%), Zapadno-Kazahstanskoi (8,6%) oblastiah.
Pravitelstvý neobhodimo ýskorenno obespechit zakonodatelnýiý bazý i blagopriiatnye investitsionnye ýsloviia dlia vnedreniia tehnologii «Waste to energy».
Ne reshaiýtsia problemy so stihiinymi svalkami vokrýg naselionnyh pýnktov. Provedenie razovyh reidov, nalojenie shtrafov, ekologicheskih mesiachnikov daiýt nebolshoi effekt. Nýjna sistemnaia rabota so storony Ministerstva ekologii.
Ia obrashaiýs k ministrý obrazovaniia A.Aimagambetový, nam nýjno v shkolah vvesti predmet ekologicheskogo obrazovaniia detei. Smotrite, chto delaetsia, posle sebia liýdi ostavliaiýt sotni kilogrammov, esli ne tonn bytovogo mýsora. Eto otsýtstvie obshei kýltýry. Liýdiam na protiajenii tselogo riada let ne obiasniali, chto prirodý ni v koem slýchae zagriazniat nelzia.
Vo-vtoryh, eto otnoshenie k jivotnomý mirý. Nedavno proizoshel intsident v Aktaý Mangistaýskoi oblasti: kamniami i palkami zabili tiýlenia. Eto dikost prosto. S drýgoi storony, vinit detei i podrostkov v etom nelzia. Potomý chto im nikto ne obiasnial v shkole i tem bolee doma, chto etogo delat nelzia.
Ia dýmaiý, chto voprosy obespecheniia naseleniia kachestvennoi pitevoi vodoi býdýt nahoditsia v zone vnimaniia Pravitelstva i akimov. Eto strategicheskaia zadacha dlia Kazahstana.
Jetinshi. Áleýmettik sala
Biz árdaiym bul salany basty nazarda ustaimyz.
Tek biyldyń ózinde zeinetaqy men járdemaqyny eki ret indekstedik.
Biylǵy 1 maýsymdaǵy derek boiynsha zeinetaqynyń ortasha jinaqtyq mólsheri 16 paiyzǵa, iaǵni 99 myń teńgege deiin ósti.
Eńbekke jaramsyz bolyp qalǵan jaǵdaida tólenetin tólem 69 paiyzǵa, asyraýshysynan airylǵanda tólenetin tólem 41 paiyzǵa, al jumysynan airylǵanda tólenetin tólem 44 paiyzǵa artty.
Qansha tabys tabatynyna qaramastan, kópbalaly otbasylar úshin memlekettik járdemaqy engizildi.
Bul járdemaqy balalary bar 400 myńǵa jýyq otbasyǵa qosymsha qoldaý boldy.
Meniń tapsyrmam boiynsha biylǵy 1 qańtardan bastap ataýly áleýmettik kómektiń jańa júiesi iske qosyldy.
Osyndai kúrdeli kezeńde memleket halyq aldyndaǵy barlyq áleýmettik mindettemeleriniń oryndalýyn qamtamasyz etýge tiis.
Qazirgi pandemiia ahýaly jumyspen qamtý salasyna, azamattarymyzdyń áleýmettik jaǵdaiyna aitarlyqtai teris áser etetini anyq.
Sondyqtan, ministrlikke osy baǵytta tiisti usynystar ázirleýdi tapsyramyn.
Segizinshi másele. Sapaly tsifrlandyrý
Pandemiia tsifrlyq ekonomikadaǵy eleýli kemshilikter men olqylyqtardy kórsetti. Degenmen, damýǵa tyń serpin berdi.
Meniń tapsyrmam boiynsha Úkimet «Tsifrlyq Qazaqstan» memlekettik baǵdarlamasyn qaita qarap jatyr. Ondaǵy jiberilgen qatelikter men kemshilikterdiń bárin jóndeý kerek.
Úkimetke jyl sońyna deiin 250-den astam turǵyny bar eldi mekenderdi sapaly internetpen qamtamasyz etýdi tapsyramyn.
Bul halqymyzdyń 99,3 paiyzyn qamtidy.
Ótken jyldyń qorytyndysy boiynsha kórsetiletin memlekettik qyzmettiń 80 paiyzy avtomattandyryldy.
Jyl sońyna deiin bul tsifrdy 90 paiyzǵa deiin jetkizý qajet. Sondai-aq, kórsetiletin qyzmetter sapaly bolýǵa tiis.
Ulttyq qoǵamdyq senim keńesiniń jýyrda ótken otyrysynda bilim salasyndaǵy máseleler men mindetterdi egjei-tegjeili talqyladyq.
Sonymen qatar, qashyqtan oqytý ádisine kóshý isi infraqurylym men internet sapasyna qatysty eleýli máselelerdiń bar ekenin kórsetti.
Muǵalimderdiń 20 paiyzdan astamy úilerinde tolyqqandy Internet pen kompiýter joq bolǵandyqtan, qashyqtan tiimdi oqyta almady.
Mektepterdiń balansyndaǵy 400 myńnan astam kompiýterdiń tek 40 paiyzy ǵana iske jarady.
Bul – ákimdikter men ministrliktiń jumysynyń nátijesi.
Ákimdikter jańa oqý jylyna dereý daiyndalyp, mektepter men jekelegen muqtaj otbasylardy qajetti tehnikamen jabdyqtaýǵa tiis.
Onlain oqytý isi otandyq oqý-aǵartý resýrstarynyń paida bolýyna tyń serpin berdi.
Búginde 380-nen astam osyndai resýrs tegin trafikke qosyldy. Bul – jaqsy tájiribe. Degenmen, áli jetkiliksiz.
Bilim berý mekemeleri úshin jeńildetilgen bólek tariftik jospar qarastyrylýy qajet.
1 sentiabria nachinaetsia novyi ýchebnyi god. Ý menia est somneniia v gotovnosti ministerstva k etomý sobytiiý. Ia obrashaiýs ko vsem ministram i akimam: nachalo ýchebnogo goda ni v koem slýchae sorvat nelzia. Vo-vtoryh, vse nedostatki, kotorye byli obnarýjeny v hode borby s pandemiei, v chastnosti, obespechenie kompiýterami i drýgimi tehnicheskimi sredstvami. Poltora mesiatsa ostalos.
Polovina leta proshla, býd eto ministry, akimy i sotrýdniki apparata Prezidenta: nikakih otpýskov. Potomý chto sitýatsiia chrezvychainaia.
Ývajaemye kollegi!
Hochý zatronýt eshe odin aktýalnyi vopros.
Borba s pandemiei trebýet napriajeniia vseh sil, initsiativnosti, priniatiia na sebia otvetstvennosti, liderstva.
V ramkah rejima ChP operativno priniatye resheniia po ýprosheniiý biýrokraticheskih protsedýr v sferah biýdjetirovaniia, goszakýpok dali svoi rezýltat.
Standartnyi protsedýrnyi poriadok rasschitan na spokoinoe vremia. Seichas my nahodimsia na voine, bez preývelicheniia.
Poetomý ot kajdogo rýkovoditelia trebýetsia maksimalnaia effektivnost v reshenii operativnyh voprosov i porýchenii. Ne stoit begat ot otvetstvennosti i zanimatsia biýrokratiei.
Chto my vidim? Resheniia po sýshestvý prinimaiýtsia, no ih realizatsiia sledýet obychnoi zabiýrokratizirovannoi protsedýre. Na praktike v eto vremia nichego ne proishodit. Teriaetsia vremia i aktýalnost.
Proshý Pravitelstvo v piatidnevnyi srok podgotovit pravovoi algoritm priniatiia operativnyh reshenii v chasti borby s pandemiei i ee posledstviiami. Takogo roda resheniia doljny prinimatsia i realizovatsia v srok v techenie sýtok, maksimým – dvýh sýtok.
Realii tekýshego momenta trebýiýt chetkih reshenii i deistvii i ot pravoohranitelnyh organov.
Na proshlom zasedanii ia govoril o tom, chto apatiia i bezynitsiativnost gosýdarstvennyh organov – v znachitelnoi stepeni eto rezýltat pristalnogo, inogda predvziatogo otnosheniia pravoohranitelnyh organov.
Nam nýjny smelye, bystrye resheniia. Poetomý pravoohranitelnye organy doljny otnositsia k etomý momentý s ponimaniem, ne davat voliý svoim podozreniiam.
Razýmeetsia, zakonnost doljna byt absoliýtnym prioritetom. Osobenno v chasti, kasaiýsheisia korrýptsii. Etý zadachý s povestki dnia nikto ne snimal.
Dopýskat pravonarýshenii nelzia. Eto moia printsipialnaia pozitsiia. V eto trýdnoe vremia sledýet sosredotochitsia na narýsheniiah, nanosiashih realnyi ýsherb biýdjetý, ekonomike i bezopasnosti grajdan. Nýjna rabota po predýprejdeniiý narýshenii.
Qurmetti áriptester!
Memlekettik organdardyń barlyq sheshimi halyqqa jáne ulttyq ekonomikaǵa arnalýǵa tiis.
Oryndaýshylardyń qatelikteri, qaǵazbastylyq pen biýrokratizmge jol berýi qarapaiym adamdardyń ál-aýqaty men densaýlyǵyna ziian keltiredi.
Kez kelgen daǵdarys – árbir basshynyń kásibi biliktiligin anyqtaityn synaq. Osyny este saqtańyzdar.
Ia skajý otkrovenno: vo vremia podgotovki dannogo zasedaniia mne sovetovali ývolit nekotoryh pervyh rýkovoditelei regionov i vedomstv, daje otpravit v otstavký vse Pravitelstvo. Mol, eto býdet horosho vospriniato obshestvom, ochki, mol, naberete. Mne ochki sovershenno ne nýjny.
Ia gotov slýshat i slyshat otvetstvennyh liýdei, no igrat na pýbliký ne sobiraiýs. Ne v tom, kak govoritsia, vozraste i polojenii.
Vygovory i zamechaniia nekotorye akimy ýje polýchili. V printsipe, takogo nakazaniia zaslýjivaiýt, vozmojno, i drýgie rýkovoditeli oblastei i ministerstv.
No my nahodimsia v kriticheskoi faze sotsialno-ekonomicheskogo razvitiia.
Nýjny ýmelye, samootverjennye deistviia Pravitelstva i akimov po vyhodý iz krizisa, kotoryi býdet tolko obostriatsia. Eto prognoz po mirovoi ekonomike, a Kazahstan iavliaetsia ee chastiý.
No eto ne znachit, chto ne býdýt zadeistvovany rezervnye kadry.
Jańa ekonomikalyq baǵdar týraly birer sóz aitqym keledi. Búgin biz pandemiia kezinde ekonomikamyzdy damý jolyna shyǵaratyn mańyzdy ári osy kezeń úshin shuǵyl máselelerdi qarastyrdyq.
Men ózimniń ekinshi Joldaýymda ekonomikalyq serpinge bastaityn jańa sharalardy usynatyn bolamyn.
Bul barlyq vedomstvolardyń aldaǵy ýaqytta atqaratyn mańyzdy mindeti bolmaq.
Krizis, vyzvannyi pandemiei, eshe do kontsa ne osmyslen s tochki zreniia ego posledstvii dlia mirovoi ekonomiki i sotsialnogo polojeniia grajdan.
Dlia Kazahstana krizis kraine opasen v silý syrevogo haraktera nashei ekonomiki. Nam nýjen novyi kýrs so vsemi ego atribýtami.
Nado ponimat, chto diversifikatsiia ekonomiki - eto nýjnyi, no dolgii protsess, ego ýproshat pri pomoshi programm ne nado.
Raspyliat sredstva i sily na somnitelnye strategii i programmy ý nas net prava.
Nastalo vremia strýktýrnyh reform s tseliý povysheniia effektivnosti i konkýrentosposobnosti natsionalnoi ekonomiki.
Osobogo vnimaniia zaslýjivaiýt zdravoohranenie, obrazovanie, nizkoýglerodnye tehnologii, NIOKR, ekologiia.
Drýgimi slovami, my doljny povernýt ekonomiký litsom k narodý.
V etom plane osoboe znachenie priobretaet selskoe hoziaistvo.
Nýjno zabyt o podderjke neeffektivnyh otraslei, predpriiatii i bankov.
Krizis pokazal sotsialnye disproportsii v nashem obshestve, skepsis i nedoverie grajdan k mestnym i tsentralnym vlastiam.
Nash gosapparat i, v tselom, sistema gosýpravleniia serezno otstali ot veleniia vremeni. Ideologicheskomý apparatý toje ne hvataet znanii, opyta, kreativnosti, smelosti.
Nýjna perestroika gosýpravleniia. Ona stanet chastiý politicheskoi reformy, predýsmatrivaiýshei znachitelnoe ýsilenie mestnogo samoýpravleniia.
Bez takoi reformy, ýbejden, my ne smojem pridat realno impýls sotsialno-ekonomicheskomý razvitiiý strany. Ob etom ia podrobno skajý v Poslanii narodý.
Seichas je stanovitsia vse bolee vajnoi zadacha podbora kadrov dlia vypolneniia kachestvenno novyh zadach.
Novyi kýrs predýsmatrivaet novyh ispolnitelei – obrazovannyh, reshitelnyh, initsiativnyh, delovyh i chestnyh.
Memlekettik apparatqa bilimdi, bilikti, oiy ushqyr, adal mamandar kerek. Bizde osyndai azamattar jetkilikti me?
A teper zadýmaites: sootvetstvýet li prisýtstvýiýshaia zdes komanda ýkazannym kriteriiam. Polagaiý, chleny Pravitelstva, akimy trezvo otseniat svoi vozmojnosti. Hotia s samokritikoi ý nas zachastýiý byvaet vsegda trýdno, i primýt reshenie na polzý gosýdarstva.
Jiyn aiaqtaldy.
