Prezident Qasym-Jomart Toqaevtyń memlekettik nagradalardy tapsyrý rásiminde sóilegen sózi.
Qadirli qaýym!
Barshańyzdy elimizdiń eń basty merekesi – qasietti Táýelsizdik kúnimen shyn júrekten quttyqtaimyn!
Mereili memleket bolǵanymyzǵa 28 jyl toldy.
Bul – tarihi belesterimizdiń bastaýy, uly meiram!
Búkil elimiz úshin budan asqan aitýly kún, mańyzdy mereke joq!
Táýelsizdik – ultymyzdyń baǵa jetpes bailyǵy.
Bizdiń býyn Elbasy Nursultan Ábishuly Nazarbaevtyń sarabdal saiasatynyń arqasynda halqymyzdyń asqaq armanyn aqiqatqa ainaldyrdy.
Bairaqty babalarymyz bizge ulan-baitaq jerdi mura etip qaldyrdy.
Olardyń amanatyna adal bolý – barshamyzdyń kieli paryzymyz.
Azattyq úshin alysyp, el úshin jan pida etken batyrlardyń erligi eshqashan umytylmaidy.
Elimizdiń altyn dáýiri, derbes damýy egemendik alǵan kúnnen bastaldy.
Kóptegen jetistikterge qol jetkizdik.
Álem boiynsha toǵyzynshy oryndaǵy jerimizdiń shekarasyn tolyq shegendedik. Búkil álem Táýelsiz Qazaqstandy senimdi seriktes retinde tanydy.
Alataýdyń baýraiynan elordamyzdy Arqa tósine kóshirip, Esildiń jaǵasyna el qondyrdyq.
Bas qalamyz asa mańyzdy halyqaralyq jiyndardyń ortalyǵyna ainaldy.
Memlekettik jáne azamattyq institýttarǵa negizdelgen basqarý júiesin jetildirdik.
Halyqtyń turmys sapasyn jaqsartý basty mindetimiz boldy.
Qiyndyqqa toly alǵashqy jyldarda ekonomikada túbegeili reformalardy qolǵa aldyq.
Sonyń arqasynda 28 jyl ishinde ishki jalpy ónim absoliýtti ólshemde 16 esege ósip, 180 milliard dollar boldy.
Osy kórsetkish boiynsha Qazaqstan Ortalyq Aziiada kósh bastap keledi.
Elimiz halyqaralyq ekonomikada óziniń laiyqty ornyn aldy.
Bizge shet elden 330 milliard dollar investitsiia tartyldy.
Osynyń bári, eń aldymen, halqymyzdyń ál-aýqatyn arttyrýǵa baǵyttalǵan.
Bul, elimizdiń abyroiyn jáne kemeldigin aiqyn kórsetedi.
Tarihta tuńǵysh ret halqymyz óz taǵdyryna ie boldy.
Búginde azamattarymyz óziniń jáne memleketimizdiń bolashaǵyna nyq senimmen qaraidy.
Elimiz san qily tarih zulmattaryn ótkerip, eńsesin tiktedi. Álem qoǵamdastyǵyna nyq qadam basty.
Halyq sany 2 millionǵa kóbeiip, Táýelsizdik aldyndaǵy demografiialyq daǵdarysty eńserdik. Qazir biz 18,5 millionnan astyq!
Memleketimizdiń damý baǵdaryn ózimiz aiqyndaý múmkindigin aldyq.
Búginde elimizdiń jańǵyrý úlgisin «Qazaqstan joly» dep ataidy.
Osyndai aýqymdy ózgeristerge Tuńǵysh Prezidentimiz Nursultan Ábishuly Nazarbaev bastamashy jáne kóshbasshy boldy.
Jahan jurtshylyǵy Elbasymyzdy álemdik deńgeidegi tarihi tulǵa retinde moiyndady.
Barlyq salada tolaiym tabysqa keneldik dep kúmánsiz aitýǵa bolady. Muny búgingi býyn jáne keler urpaq baǵalaýy kerek.
«Beinet kórmei, dáýlet joq» dep Hakim Abai aitqandai, biz buǵan ońailyqpen jetken joqpyz.
Sondyqtan, bul mereke – búkil halqymyzǵa ortaq táýbeniń toiy, mártebeniń merekesi!
Táýelsizdikten asqan qundylyq joq. Ony qadirleý – barshamyzdyń qasietti boryshymyz.
Dorogie sootechestvenniki!
Etot god stal osobenno znachimym dlia nashei strany. My podtverdili nezyblemost nashei gosýdarstvennosti i demokraticheskogo pýti razvitiia, preemstvennost strategicheskogo kýrsa Elbasy Nýrsýltana Abishevicha Nazarbaeva.
Bestsennyi opyt i znaniia Pervogo Prezidenta – Elbasy býdýt vostrebovany nashim narodom i ispolzovany na blago strany.
Nash dolg – chtit ego kolossalnyi trýd kak Ottsa-osnovatelia nashego gosýdarstva, vydaiýshegosia gosýdarstvennogo deiatelia, lichnosti istoricheskogo masshtaba.
V etom godý my pristýpili k realizatsii novogo etapa sotsialnoi modernizatsii. Na eti tseli napravleno pochti 3,5 trilliona tenge. Iz nih svyshe 530 milliardov – na podderjký semei s detmi i maloobespechennyh grajdan.
V 1,5 raza povyshen ýroven minimalnoi zarabotnoi platy. Eto obespechilo rost dohodov poriadka
1 milliona 300 tysiach kazahstantsev.
Býdet povyshena zarabotnaia plata rabotnikov biýdjetnoi sfery – pedagogov, medikov, grajdanskih slýjashih.
Ývelichivaiýtsia razmery bazovoi pensii i posobii po ýhodý za detmi.
Gosýdarstvo pomoglo snizit kreditnýiý nagrýzký polýmillioný nashih maloobespechennyh grajdan.
So sledýiýshego goda na 25% býdýt ývelicheny stipendii stýdentam kolledjei, bakalavriata, magistratýry, doktorantýry.
Nyneshnii god stal iarkim svidetelstvom rosta grajdanskogo samosoznaniia. Strana meniaetsia v sootvetstvii s sovremennymi tendentsiiami v mire.
Iarkim primerom narodnogo edinstva stali sobytiia v Arysi.
Proiaviv sochývstvie, kazahstantsy so vseh regionov strany sobrali 7 milliardov tenge dlia popavshih v bedý sootechestvennikov.
Za korotkii srok obshimi ýsiliiami gosorganov, volonterov i biznesa vosstanovleno bolee 7,5 tysiach domov, pochti 70 sotsialnyh obektov – shkol, bolnits.
Biz Táýelsizdik jyldarynda jalpy ulttyq birlik rýhyn kúsheittik.
Tórtkúl dúniede bolyp jatqan ózgeristerge qarasaq, munyń asa mańyzdy ekenin jaqsy túsinemiz.
Qazirgi tańda álem qoǵamdastyǵy sońǵy elý jyldaǵy eń kúrdeli senim daǵdarysyn bastan ótkerýde.
Bul – turaqtylyq pen yntymaqqa qaýip tóndiretin úrdis.
Azamattar men memleket institýttary arasyndaǵy qarama-qaishylyqtar da ýshyǵyp tur.
Kúlli álem jurtshylyǵy turmys sapasyn jaqsartýdy, teń múmkindikter berýdi jáne memlekettiń ashyqtyǵyn talap etýde. Qazaqstan osy álemniń bir bóligi. Sondyqtan, bul máselelerdiń bizdiń elimizge de qatysy bar.
Osyndai jaǵdaida jalǵan urandarǵa sengen elderdiń bereke-birlikten aiyrylǵanyna kýá bolyp otyrmyz.
Sondyqtan, jaǵymsyz áreketterge der kezinde nazar aýdaryp, halyqtyń múddesine sai saiasat júrgizý óte mańyzdy. Eń aldymen, elimizdiń tuǵyry árqashan myqty bolýy kerek. Al, bul halqymyzdyń tatýlyǵyna bailanysty.
«Birlik bar jerde tirlik bar».
Memleketimizdi baqýatty elge ainaldyryp, azamattardyń turmys sapasyn jaqsartý – ulttyq strategiiamyzdyń basty maqsaty.
Osyǵan orai, birqatar naqty mindetterdi sheshýdi ózimniń negizgi maqsatym dep sanaimyn.
Prejde vsego, eto ýstoichivyi rost natsionalnoi ekonomiki.
Nezavisimost i protsvetanie liýboi strany zijdetsia na prochnoi ekonomicheskoi baze.
Nasha strategiia predýsmatrivaet stabilnyi rost VVP ne menee chem na 4% ejegodno, s vozmojnym vyhodom na 5%.
Eto dostijimo tolko v ýsloviiah polnotsennogo razvitiia rynochnyh mehanizmov pri stabilizirýiýshei roli gosýdarstva.
Pravitelstvo predprinimaet mery po ýlýchsheniiý sistemy nalogooblojeniia i razýmnomý finansovomý regýlirovaniiý.
V ýskorennom poriadke Parlamentom prinimaiýtsia neobhodimye zakony.
My doljny privlech novye investitsii, ývelichiv ih obem do 30% k VVP.
Predstoit ývelichit proizvoditelnost trýda, orientirýias na opyt razvityh stran.
My býdem prodoljat stroit i razvivat nashý stolitsý, nazvannýiý imenem ee glavnogo arhitektora, osnovatelia nashego gosýdarstva.
No vse ýsiliia býdýt naprasny, esli v strane ne sformirýetsia prochnyi fýndament iz ekonomicheski aktivnyh grajdan.
Natsiia doljna byt ohvachena dýhom chestnogo predprinimatelstva. Poetomý nam predstoit dat moshnyi impýls razvitiiý malogo i srednego biznesa.
So sledýiýshego goda nachnýt deistvovat sereznye mery podderjki, prejde vsego, malogo i srednego biznesa, o chem ia govoril v svoem Poslanii.
My stroim inkliýzivnýiý, poistine narodnýiý ekonomiký, vygody ot razvitiia kotoroi doljen polýchit kajdyi grajdanin strany.
Bizdiń basty mindetimiz – ár azamattyń turmys sapasyn arttyrý.
Sondyqtan, memleket áleýmettik mindettemelerdi oryndaýǵa basa mán berip otyr.
Osy maqsatta turǵyn úi qurylysy qarqyndy júrgizilýde. Halyqty qoljetimdi baspanamen qamtý úshin kóptegen jeńildikter jasalyp jatyr.
Vajno, chto liýdi ýje stali ponimat neobhodimost perehoda ot prostogo potrebleniia k nakopleniiý.
Na segodniashnii den v Jilstroisberbanke otkryto 1,5 milliona vkladov.
Iz 526 tysiach chelovek, stoiashih v ocheredi na jile v akimatah, okolo 200 tysiach nachali delat sberejeniia.
A eto znachit, chto ý nih poiavliaetsia vozmojnost bystro reshit jilishnyi vopros na priemlemyh ýsloviiah.
Otvetstvennye roditeli otkryli 180 tysiach detskih depozitov.
V etom godý 4 tysiachi maloobespechennyh semei spravili novosele blagodaria programme «Baqytty otbasy», polýchiv zaimy pod 2% godovyh.
No etogo, konechno, nedostatochno. Seichas ne vremia dlia samoýspokoeniia. Sitýatsiiý s jilem nado meniat kardinalno.
Dannyi vopros býdet neizmenno nahoditsia v fokýse nashego vnimaniia. Obespechenie jilem – eto prioritet sotsialnoi politiki gosýdarstva, poetomý v skorom vremeni býdýt predpriniaty dopolnitelnye mery.
Pravitelstvo prorabatyvaet vopros rasprostraneniia opyta programmy «Baqytty otbasy» na vseh ocherednikov.
Mnoi dano porýchenie Pravitelstvý v 2020 godý rasshirit dannýiý programmý.
Drýgimi slovami, probleme obespecheniia jilem nashih grajdan býdet ýdeliatsia pervostepennoe vnimanie. Dýmaiý, rezýltaty etoi raboty ne za gorami.
Biz biýdjet qyzmetkerleriniń eńbekaqysyn birtindep arttyryp kelemiz.
Bul ustazdar qaýymyna, dárigerlerge jáne mádeniet salasy mamandaryna qatysty. Mysaly, kelesi jyldan bastap muǵalimderdiń jalaqysy 25 paiyzǵa ósedi, al jalpy tórt jyl ishinde olardyń jalaqysy 2 esege artady.
Kóp balaly otbasylar, zeinetkerler, múmkindigi shekteýli jandar árdaiym memlekettiń qamqorlyǵynda bolady.
Biz áleýmettik memleket ekenimizdi eshqashan esten shyǵarmaimyz.
Ózgege qoldaý kórsetip, qol ushyn berý, kómektesý – halqymyzdyń qanyna sińgen qasiet.
Bul – bizdiń ulttyq kodymyzda bar nárse.
My postavili dlia sebia zadachý postroit slyshashee gosýdarstvo.
Sovremennye modeli gosýdarstvennogo stroitelstva ýje distantsirovalis ot kontseptsii elitarnosti, iskliýchitelnosti vlasti.
Kajdyi chinovnik doljen pomnit: my chast naroda, rabotaem dlia naroda i sredi naroda!
Slyshashee gosýdarstvo – eto otsýtstvie biýrokratii v ee hýdshem proiavlenii i prozrachnost vseh protsedýr na osnove tsifrovizatsii.
Nýjno privlech novýiý volný ýpravlentsev v sistemý gosýdarstvennoi vlasti.
Pervyi shag sdelan – formirýetsia Prezidentskii molodejnyi kadrovyi rezerv. Molodye professionaly býdýt napravleny na otvetstvennye ýchastki sistemy gosýpravleniia.
V slyshashem gosýdarstve kajdyi grajdanin doljen chývstvovat sebia v bezopasnosti i zashishennym ot liýbyh proiavlenii samodýrstva i nekompetentnosti so storony chinovnikov. Ot takih chinovnikov my býdem reshitelno izbavliatsia.
Pravoohranitelnýiý i sýdebnýiý sistemy ojidaet sereznaia transformatsiia.
Politsiia postepenno perehodit na servisnýiý model raboty. Sýd stanet polnotsennym institýtom obespecheniia spravedlivosti v obshestve.
V slyshashem gosýdarstve mestnaia vlast otsenivaetsia mestnymi jiteliami, a kliýchevye resheniia prinimaiýtsia s ih odobreniia.
Prodoljatsia politicheskie reformy, napravlennye na povyshenie roli grajdanskogo obshestva.
Nachal rabotat Natsionalnyi sovet obshestvennogo doveriia, sovershenstvýetsia zakonodatelstvo v chasti zashity prav nashih grajdan.
Bul – bizdiń aldymyzda turǵan taǵy bir mańyzdy mindet – ulttyq sanany jańǵyrtýdyń kepili.
Qazaqstan Elbasy usynǵan «Rýhani jańǵyrý» jolymen alǵa qadam basýda.
Eńbekqorlyq – álem elderin tabysqa jeteleitin basty igilik.
Sondyqtan, biz dúnie júzine eńbekqor ult retinde tanylýymyz kerek.
Muqtaj jandarǵa kórsetiletin kómek pen masyldyqtyń ara-jigin ajyrata bilgen jón.
Biz kúndelikti ómirde ysyrapshyldyq pen ózgege elikteýshilikten arylýymyz kerek.
Ata-babamyz dáriptegen qanaǵat pen únemshildikti jańa býynnyń rýhani tiregine, asyl qasietine ainaldyrý qajet.
Bilimge degen qushtarlyq azamattarymyzdy ǵylym men tehnologiia salasyndaǵy zor jetistikterge jeteleýi tiis.
Qazaq tili órkeniettiń oi-pikirin qalyptastyratyn, ónertapqyshtar men ǵalymdar sóileitin tildermen qatar turýy kerek. Sonda ǵana ana tilimiz ultaralyq qatynas tiline ainalady.
Kelesi jyly ál-Farabidiń 1150 jyldyǵyn, uly Abaidyń 175 jyldyǵyn atap ótemiz.
Sonymen qatar, Altyn Orda memleketiniń 750 jyldyǵyna arnalǵan is-sharalar uiymdastyrylýda.
Munyń bári tól tarihymyzdy dáriptep, rýhani jańǵyrýymyz úshin qajet.
Neskolko slov o molodeji.
Ee energiia i ýverennost v svoih silah dostoiny iskrennego ývajeniia. Takie molodye liýdi – býdýshee nashego gosýdarstva.
Zavershaiýshiisia God molodeji dal impýls realizatsii programm po podderjke molodyh liýdei. Etý rabotý my prodoljim.
Sledýiýshii god obiavlen Godom volontera. Eto horoshaia vozmojnost ne tolko proiavit sebia v blagom dele, no i polýchit neobhodimye navyki, kotorye prigodiatsia molodeji v dalneishei jizni.
My doljny pokazat vsemý mirý, chto v nashei strane jivet dostoinaia molodej, kotoraia povedet Kazahstan k novym pobedam i sversheniiam.
My obiazany sohranit i ýprochit avtoritet nashei strany na mirovoi arene. Eto eshe odna vajnaia zadacha, napravlennaia na zashitý nashei Nezavisimosti.
Kazahstan býdet ýkrepliat regionalnýiý i globalnýiý bezopasnost, pri etom strogo ishodia iz natsionalnyh interesov.
Osoboe vnimanie býdet ýdeleno sotrýdnichestvý s soiýznikami i strategicheskimi partnerami, sosednimi gosýdarstvami po Tsentralnoi Azii, so vsemi zainteresovannymi stranami.
Kazahstan býdet aktivno zashishat interesy nashih grajdan i biznesa za rýbejom.
Vneshniaia politika – eto ne tolko vizity, sammity, peregovory. Kajdaia strana vyhodit v mir prejde vsego cherez dostijeniia svoih grajdan.
Dlia nas eto kazahstanskaia kýltýra i ee proslavlennye mastera, dostijeniia otechestvennyh sportsmenov, ýchastie nashih ýchenyh v mirovyh naýchnyh otkrytiiah, eto ýpornyi trýd pedagogov, medikov, rabotnikov proizvodstvennoi sfery.
Shirek ǵasyrdan astam ýaqyt ishinde Elbasy basshylyǵymen aýqymdy jumystar atqaryldy.
Biz búkil halqymyzdyń myqty kúsh-jigeriniń arqasynda biik belesterdi baǵyndyrdyq.
Memleket mártebesin kótergen berekeli bastamalardy el bolyp, halyq bolyp birge júzege asyrdyq.
Sol arqyly egemen elimizdiń mereiin ósirip, táýelsizdigimizdi nyǵaita tústik.
El tarihyndaǵy barlyq jetistikter – ár azamattyń eren eńbeginiń nátijesi.
Búgingi marapat ieleri – sonyń jarqyn kórinisi.
«Eńbek erlikke, erlik eldikke jetkizedi» deidi halqymyz.
Sizder ónegeli isterińizben ózgelerge úlgi bolyp, kópshiliktiń qurmetine ie bolyp kelesizder.
Óz salasynda erekshe tabysqa jetken azamattar eń joǵary nagradalarǵa laiyq.
Sondyqtan, búgin mereke qarsańynda arnaiy bas qosyp otyrmyz.
«Qazaqstannyń Eńbek Eri» ataǵy elimizdiń damýyna erekshe úles qosqan azamattarǵa berilip otyr.
Halyq jazýshysy Ábdijámil Nurpeiisovtiń tól mádenietimizdi damytýǵa sińirgen eńbegi zor.
Ábdijámil Kárimuly – ulttyq sóz ónerin álemdik deńgeige kótergen, halyqtyń yqylasyna bólengen jazýshy.
Jaqynda klassik qalamgerge elimizdiń eń joǵarǵy marapatyn tabystadym. Oǵan barsha el-jurt kýá boldy.
Al, búgin «Qazaqstannyń Eńbek Eri» ataǵy halyq ártisi Roza Qýanyshqyzy Rymbaevaǵa beriledi.
Ónerde qaitalanbas qoltańbasy bar ánshimizdi búkil el bolyp maqtan tutamyz.
Qazaq sahnasyn ǵana emes, shetel kórermenderin tánti etken óner iesiniń eńbegi joǵary marapatqa laiyq dep sanaimyn.
Zvanie «Qazaqstannyń Eńbek Eri» prisvaivaetsia Makishevý Týrsynbeký Shambýlovichý.
Bolee 25 let on otdal rabote na shahte Vostochno-Jezkazganskogo rýdnika korporatsii «Kazahmys».
Týrsynbek Shambýlovich, prohodchik shestogo razriada, iavliaetsia iarkim primerom Cheloveka trýda, kotoryi ejednevno vnosit svoi znachimyi vklad v ýkreplenie promyshlennogo potentsiala nashei strany.
Bular – qajyrly eńbegimen búkil qoǵamǵa úlgi bolǵan tulǵalar.
Qazirgi jas býyn sizderge qarap boi túzeidi.
Búgin «OTAN» ordenimen kórnekti kompozitor, jazýshy, ónertanýshy Ilia Jaqanov marapattalyp otyr.
Onyń týyndylaryn halqymyz súiip tyńdaidy. Kompozitordyń shyǵarmalary ulttyq mýzyka ónerin jańa beleske kóterdi.
Elbasy Ilia Jaqanovtyń shyǵarmashylyǵyna úlken súiispenshilikpen qaraitynyn atap ótý kerek.
Belgili kompozitor búginge deiin ult rýhaniiatyna adal qyzmet etip keledi.
Ordenom «OTAN» nagrajdaetsia direktor Donskogo gorno-obogatitelnogo kombinata – filiala AO «TNK «Kazhrom» Til Viktor Valdemarovich.
Pod ego rýkovodstvom «Kazhrom» stal odnim iz innovatsionno-tehnologicheskih liderov nashei strany.
Proidia dostoinyi trýdovoi pýt ot prostogo rabochego do glavy kompanii, on proiavil vydaiýshiesia ýpravlencheskie kachestva, pozvolivshie znachitelno modernizirovat otechestvennoe proizvodstvo.
Sonymen qatar, «OTAN» ordenimen Kentaý transformator zaýytynyń basshysy Saidýlla Iliiasuly Qojabaev marapattaldy.
Ol qarapaiym jumysshydan bilikti basshyǵa deiingi barlyq satydan ótti.
Saidýlla Iliiasuly jańa tehnologiialar arqyly óndiristi órkendetýge zor eńbek sińirdi.
Birinshi dárejeli «BARYS» ordenimen elimizdiń maqtanyshy, asa kórnekti ánshi, Sotsialistik Eńbek Eri Bibigúl Tólegenova marapattaldy.
Birinshi dárejeli «BARYS» ordenibelgili ǵalym ári qoǵam qairatkeri Ádil Qurmanjanuly Ahmetovke berildi.
Sondai-aq, birinshi dárejeli «BARYS» ordenimen qazaq ádebietiniń dara tulǵasy, kórnekti jazýshy Tólen Ábdik marapattaldy.
Birinshi dárejeli «BARYS» ordeni Májilis depýtaty Saýytbek Abdrahmanovqa berildi.
Ol qarymdy qalamger retinde ulttyq jýrnalistikany damytýǵa mol úles qosty.
Sonymen qatar, birinshi jáne ekinshi dárejeli «BARYS» ordenderimen abaitanýshy ǵalym Mekemtas Myrzahmetov jáne kórnekti filosof Ǵarifolla Esim marapattaldy.
Olar uly Abaidyń shyǵarmalaryn zerttep, til, ádebiet, filosofiia salalaryn damytýǵa airyqsha eńbek sińirdi.
Budan bólek, ekinshi dárejeli «BARYS» ordenimen qazaq tili men ádebieti pániniń muǵalimi Rahat Omashqyzy Ázimbaeva marapattaldy.
Biz pedagog mártebesin arttyrýǵa erekshe mán berip otyrmyz.
Ustaz degen ulaǵatty esimdi árdaiym ulyqtaýymyz kerek.
V chisle nagrajdennyh ordenom «Parasat» izvestnyi deiatel kýltýry, rýkovoditel Shymkentskogo gorodskogo dramaticheskogo teatra Igor Vladimirovich Verbitskii, izvestnye obshestvennye deiateli Elena Ivanovna Tarasenko i Elena Nikolaevna Sakenova.
Biyl «Qazaqstannyń eńbek sińirgen qairatkeri» ataǵy halqymyzǵa tanymal ánshi Tamara Asarǵa berildi.
Ol – qazaqtyń qaisar qyzy, daryndy ánshi, naǵyz óner maitalmany.
Sondai-aq, «Qazaqstannyń eńbek sińirgen qairatkeri» ataǵy elimizdi dúnie júzine pash etken biregei talant iesi Dimash Qudaibergenge berildi.
Qurmetti qaýym!
Elimizdiń ziiatkerlik áleýetin arttyrý – memlekettik mańyzy bar másele.
Buǵan Qazaqstannyń ǵylym qairatkerleri eleýli úles qosyp keledi.
Ǵylymi zertteýler ekonomikalyq ósimge jol ashady.
Sondyqtan, biz mundai jumystarǵa airyqsha mán beremiz, laiyqty qoldaý kórsetemiz.
Eńbegimen daralanǵan ǵalymdarǵa ál-Farabi atyndaǵy Ǵylym men tehnika salasyndaǵy memlekettik syilyq tabys etiledi.
Biyl memlekettik syilyq akademik Tóregeldi Sharmanov bastaǵan ǵalymdar tobyna berildi.
Olardyń ǵylymi-zertteý jumystary ulttyq ereksheligi bar taǵam óndirisin damytýǵa arnalǵan.
Bul – halqymyzdyń densaýlyǵy úshin asa qajetti mańyzdy qadam.
Gosýdarstvennaia premiia v oblasti naýki i tehniki prisýjdaetsia takje za tsikl issledovanii na temý «Novye inovatsionnye dostijeniia v razvitii jivotnovodstva», provedennyh na baze ýchebnogo naýchno-proizvodstvennogo tsentra «Baiserke-Agro».
Etot proekt sostoialsia blagodaria izvestnomý gosýdarstvennomý i obshestvennomý deiateliý Temirhaný Mynaidarovichý Dosmýhambetový.
Osyndai zor jetistik tabandy eńbek pen tereń izdenistiń nátijesi dep sanaimyn.
Búgin basqa da mańyzdy ǵylymi jumystarǵa memlekettik syilyq berilip otyr.
Barlyq laýreattardy jáne nagrada ielerin shyn júrekten quttyqtaimyn!
Bul syi-qurmet – Táýelsizdiktiń tartýy.
