Memleket basshysy Q. Toqaevtyń Ulttyq qoǵamdyq senim keńesiniń ekinshi otyrysynda sóilegen sózi
***
Qurmetti Ulttyq keńes músheleri!
Búgin ózderińizben Keńestiń ekinshi otyrysyna jinalyp otyrmyz.
Osy ýaqyt ishinde aitarlyqtai jumys atqaryldy.
Onyń naqty nátijeleri de bar.
Biz birden tiimdi ári úilesimdi jumys isteý úshin kúsh jumyldyrdyq.
Osy oraida, men memlekettik apparatqa Ulttyq keńestiń jumysyna barynsha qoldaý kórsetýdi tapsyrdym.
Bul jumysqa Prezident Ákimshiligi de tikelei atsalysýda.
Ulttyq keńestiń hatshylyǵy maǵan esep berip otyr.
Bul rette, biliktiń dialog ornatýǵa jáne reforma jasaýǵa múddeli ekenine eshkimniń kúmáni joq dep oilaimyn.
Sizderdiń kópshiligińizben jeke-dara kezdestim.
Usynystaryńyzdy, bastamalaryńyzdy muqiiat qarastyryp, birqatar ózekti másele jóninde pikir almastyq.
Ulttyq keńes músheleri jumys barysynda qyzý pikirtalasqa túsip, mańyzdy jaǵdailardy talqylady.
Sonyń barysynda, atap ótý kerek, birqatar túitkildi másele boiynsha ortaq ustanymǵa keldik.
Bul demokratiiany nyǵaitýǵa jáne qoǵamnyń bilikke degen senimin arttyrýǵa úlken serpin beretin jumys dep sanaimyn.
Bizdiń tájiribemiz halyqaralyq uiymdar tarapynan joǵary baǵalanyp otyr.
Kópshilik ony jaýapty ári syndarly dialogtyń úlgisi retinde qabyldady.
Eń bastysy, Ulttyq keńes qoǵamnyń senimin aqtai alatynyn dáleldedi.
Munyń taǵy bir mańyzdy qyry bar.
Biz syndarly dialog arqyly jańa saiasi mádeniettiń negizin qalyptastyryp jatyrmyz.
Sonyń arqasynda, san alýan pikirler men balama kózqarastar, syndarly ustanym, jaýapkershilik siiaqty qundylyqtar aldyńǵy qatarǵa shyǵady.
My preodolevaem boiazn alternativnoi tochki zreniia. Vlast ne schitaet, chto nesoglasie – eto destrýktiv, obshestvenno opasnoe iavlenie.
Takim obrazom, moia formýla «raznye mneniia – edinaia natsiia» nashla svoe priamoe voploshenie v Natsionalnom sovete obshestvennogo doveriia.
Eto ne prosto lozýng ili ideia, a ýje realnoe deistvie.
Na pervom zasedanii v povestký Natsionalnogo soveta byl vnesen bolshoi spektr voprosov.
Vse predlojeniia i initsiativy byli vziaty v rabotý. Zapýsheny sootvetstvýiýshie mehanizmy i protsedýry. Rabota prodoljaetsia.
Ýje seichas imeiýtsia ochen vajnye voprosy, po kotorym my prishli k edinomý mneniiý.
Na osnove konsolidirovannyh reshenii podgotovlen pervyi paket reform. On býdet predstavlen segodnia na vtorom zasedanii Natsionalnogo soveta.
Po kajdoi vyskazannoi chlenami NSOD initsiative opredeleny ispolniteli iz chisla otvetstvennyh strýktýr s chetkimi srokami ispolneniia.
V to je vremia v hode obsýjdeniia bylo polýcheno nemaloe kolichestvo novyh predlojenii ot chlenov Natsionalnogo soveta, po kotorym byli sereznye diskýssii na ýrovne moei Administratsii i Pravitelstva.
Schitaiý, chto tolko pýtem podobnyh obsýjdenii my imeem vozmojnost priiti k optimalno polojitelnomý rezýltatý.
Zdes vajno presech vozmojnoe lobbirovanie chih-libo interesov.
Nasha pervostepennaia zadacha – eto vyrabotka sistemnyh, dolgosrochnyh, effektivnyh mer po aktýalnym ekonomicheskim i politicheskim voprosam strany.
Men «Halyq únine qulaq asatyn memleket» tujyrymdamasyn jariia ettim. Muny jaqsy bilesizder.
Biz óz qyzmetimizde, eń aldymen, qarapaiym azamattardyń suranysy men muń-muqtajyn basshylyqqa alýymyz kerek.
Halyqtan joǵary jáne halyqtan biik turǵan eshkim de, eshteńe de joq.
Ulttyq keńes, birinshi kezekte, qoǵamdyq dialog pen senim alańy retinde quryldy.
Biz osy senimdi aqtaýǵa tiispiz.
Árine, azamattardy alańdatqan túitkildi máseleniń bárin birneshe aida sheship tastaý múmkin emes.
Degenmen, birqatar másele boiynsha alǵa ilgerilep, shuǵyl sheshimder qabyldadyq.
Jumys júieli túrde júrgizilip keledi.
Onyń qarqynyn báseńdetpeimiz.
Kókeitesti máseleniń biri – Jer jáne ony tiimdi paidalanýǵa qatysty.
Jaqynda Aqmola oblysyna jasaǵan saparymda aýyl sharýashylyǵy maqsatyndaǵy jerdi tiimsiz paidalaný jaiyna nazar aýdardym.
Bul baǵytta, meniń ustanymym – bekem: Jerdi igere alatyn adam ǵana onyń iesi bolýǵa laiyq.
Vmeste s tem, na praktike opredelit neratsionalno ispolzýemye zemli kraine slojno. Poetomý v takom chývstvitelnom voprose, kak pravo na zemlepolzovanie, my ne mogli prinimat pospeshnyh reshenii.
V to je vremia v sfere gosýdarstvennogo kontrolia za ispolzovaniem selskohoziaistvennyh zemel davno nazrela ostraia neobhodimost vnedreniia sovremennyh metodov kontrolia na osnove noveishih tehnologii.
Shirokaia obshestvennost, v tom chisle chleny Natsionalnoi komissii, otmechali neobhodimost perehoda na kosmicheskii monitoring dlia vyiavleniia i iziatiia neispolzýemyh i neratsionalno ispolzýemyh zemel.
V oktiabre ia podpisal Zakon po voprosam regýlirovaniia agropromyshlennogo kompleksa, predýsmatrivaiýshii provedenie distantsionnogo zondirovaniia zemel.
Tverdaia zakonodatelnaia osnova – eto pervyi shag. Teper neobhodimo prorabotat vozmojnost ispolzovaniia kosmicheskih snimkov v kachestve osnovaniia dlia rastorjeniia dogovora zemlepolzovaniia s minimizatsiei kontakta proveriaemyh i inspektorov.
Po moemý porýcheniiý Ministerstvo selskogo hoziaistva razrabotalo sootvetstvýiýshii prikaz.
Vmeste s tem, dannaia rabota provoditsia s ýchetom vseh riskov, v chastnosti, novizny tehnologii, nedostatka informatsii o kachestve zemli, aktýalnosti baz dannyh i tak dalee.
Ministerstvý selskogo hoziaistva sovmestno s Ministerstvom tsifrovogo razvitiia sledýet zakonchit vse podgotovitelnye raboty i provesti pilotnyi proekt po kosmomonitoringý zemli v riade oblastei do 1 maia 2020 goda.
Krome togo, my doljny priniat inye mery po ýsileniiý kontrolia za ratsionalnym ispolzovaniem zemli. Schitaiý, chto neobhodimo ývelichit bazovye nalogovye stavki za neispolzýemye zemelnye ýchastki s 10 do 20 raz.
Trebýetsia takje obespechit sokrashenie sroka neispolzovaniia selhozzemel dlia prinýditelnogo iziatiia s tekýshih dvýh let do odnogo goda.
Sonymen birge, jerdi sot arqyly alyp qoiýdyń tiimdi jáne jedel tetikterin qarastyrý mańyzdy.
Igerilmei jatqan jer telimin qaitaryp alý kezinde isti sozbalańǵa salýdyń túrli amal-ailasy, ókinishke qarai, oryn alatyny boldy.
Osyndai jaǵdaida jerdi eshkim paidalana almai, bos qalady.
Úkimet tiisti quqyqtyq aktilerdi jedel qabyldap, igerilmei, bos jatqan jerlerdi ekonomikalyq ainalymǵa engizý sharalaryn qolǵa alýy tiis.
Memleket bolashaǵyna qatysty másele boiynsha alaýyzdyqqa jol berýge bolmaidy.
Biz oń ózgeristerdi bilik pen qoǵamnyń ortaq kelisimi jáne syndarly is-áreketi arqyly ǵana júzege asyra alamyz.
Osyny esimizden shyǵarmaiyq.
Uly Abai «...Birlik – aqylǵa birlik» degen.
Bul yntymaq pen yqpaldasý jalpy halyqtyq yrysqa jol ashady degen sóz.
Sondyqtan, men elimizdiń ultjandy azamattary men túrli qoǵam ókilderin birlese jumys isteýge shaqyramyn.
Sledýiýshii vopros – vopros podotchetnosti i otkrytosti gosýdarstvennyh strýktýr.
I, prejde vsego, ratsionalnost i prozrachnost rashodýemyh biýdjetnyh sredstv.
Vysshii organ finansovogo nadzora – Schetnyi komitet na sistemnoi osnove vedet bolshýiý i znachimýiý rabotý po vyiavleniiý finansovyh narýshenii, neeffektivnogo ispolzovaniia biýdjetnyh sredstv.
Odnako do sih por rezýltaty ego raboty ne byli dostoianiem shirokoi obshestvennosti.
Poetomý mnoiý priniato reshenie, chto nachinaia s ianvaria sledýiýshego goda Schetnyi komitet nachnet pýblikatsiiý osnovnyh rezýltatov svoih aýditorskih meropriiatii po proveriaemym gosorganam i organizatsiiam.
Dalee. Sledýet obespechit povyshenie effektivnosti i dalneishei optimizatsii kvazigosýdarstvennogo sektora.
Ia podderjal ideiý vvesti v sostavy Sovetov direktorov sotsialno-znachimyh predpriiatii kvazigosýdarstvennogo sektora predstavitelei grajdanskogo obshestva.
Po itogam obsýjdeniia s chlenami Soveta Pravitelstvom podgotovleno reshenie kasatelno ýchastiia obshestvennikov v etoi rabote.
Oni kasaiýtsia perechnia predpriiatii, statýsa obshestvennyh deiatelei, protsedýry otbora kandidatýr i tak dalee.
Pravitelstvý predstoit provesti vse neobhodimye protsedýry otbora i vnesti kandidatýry na soglasovanie do 1 marta 2020 goda.
Krome togo, v dopolnenie k moemý porýcheniiý v ramkah Poslaniia o sokrashenii kolichestva predpriiatii kvazigossektora, a takje ih zachastýiý razdýtyh shtatov, neobhodima rabota po snijeniiý ekonomicheskoi vovlechennosti deistvýiýshih gospredpriiatii v konkýrentnye rynki.
Eto doljno byt realizovano cherez sokrashenie razreshennyh ýstavnyh vidov deiatelnosti gospredpriiatii.
Pravitelstvom ýje predlagaetsia sokratit bolee 100 vidov deiatelnosti gospredpriiatii, eto okolo 30% ot deistvýiýshego perechnia.
Vmeste s tem, schitaiý, chto neobhodimo prodoljit rabotý v dannom napravlenii, to est sokratit perechen bolee znachitelno, osobenno v krýpnyh gorodah, gde konkýrentnaia sreda naibolee razvita. Pravitelstvo doljno vnesti predlojeniia po etomý voprosý do 1 aprelia 2020 goda.
Dalee. V svoih programmnyh vystýpleniiah, a takje v hode regionalnyh poezdok ia govoril o nedopýstimosti diskriminatsii nashih grajdan so storony inostrannyh rabotodatelei. Vy takje podnimali etot vopros.
Poetomý po moemý porýcheniiý v proshlom mesiatse byla proizvedena proverka na predmet sobliýdeniia trýdovogo i migratsionnogo zakonodatelstva na predpriiatiiah, privlekaiýshih inostrannýiý rabochýiý silý.
Za eto vremia proinspektirovano 95 kompanii, vyiavleno 930 faktov narýshenii.
Sredi nih znachitelnýiý chast sostavili narýsheniia kasatelno vypolneniia inostrannymi sotrýdnikami raboty, ne sootvetstvýiýshei vydannomý razresheniiý, i rashojdeniia polýchennogo obrazovaniia s zanimaemoi doljnostiý.
Na osnove analiza sitýatsii, proverok kompetentnyh organov i s ýchetom predlojenii chlenov Soveta Ministerstvom trýda i sotsialnoi zashity naseleniia podgotovlen riad izmenenii.
Vo-pervyh, býdet znachitelno sokrashena kvota na privlechenie inostrannoi rabochei sily na 2020 god. Sokrashenie sostavit okolo 40% – s 49 tysiach v 2019 godý do 29 tysiach v 2020 godý.
Vo-vtoryh, vse predpriiatiia chislennostiý bolee 250 chelovek, privlekaiýshie bolee 30 inostrannyh rabotnikov, býdýt ohvacheny regýliarnymi proverkami.
Teper Mintrýd smojet operativno reagirovat na liýbye narýsheniia, v tom chisle disproportsii v oplate trýda, sotsialno-bytovyh ýsloviiah i tak dalee, ne pozvoliaia problemam nakaplivatsia iz goda v god.
V-tretih, býdýt peresmotreny Pravila ýstanovleniia kvoty na inostrannýiý rabochýiý silý i Pravila vydachi razreshenii. Býdet predýsmotreno sokrashenie inostrannogo personala po 4-oi kategorii (rabochie spetsialnosti), a takje ýjestocheny trebovaniia po mestnomý soderjaniiý v kadrah.
V sviazi s etim Pravitelstvý neobhodimo priniat dalneishie mery po obespecheniiý trýdovoi deiatelnosti inostrannymi grajdanami v strogom sootvetstvii s deistvýiýshim zakonodatelstvom.
S tseliý realizatsii moei predvybornoi platformy v kachestve pilota v gorodah Nýr-Sýltan i Almaty byl zapýshen proekt «biýdjeta narodnogo ýchastiia».
Prinimaia vo vnimanie vysokýiý obshestvennýiý znachimost dannogo nachinaniia, podobnaia praktika s 2020 goda býdet vvedena v 55 administrativnyh edinitsah.
V chastnosti, vo vseh raionah gorodov respýblikanskogo znacheniia i stolitsy, a takje v 35 gorodah oblastnogo znacheniia.
V chasti obespecheniia bolshei vovlechennosti grajdan v rassmotrenie biýdjetov tsentralnyh organov, Ministerstvo finansov sovmestno s chlenami Natsionalnogo soveta sozdalo Rabochýiý grýppý po vyrabotke predlojenii dlia izmeneniia formata proekta «Grajdanskii biýdjet».
Grajdane strany imeiýt pravo polýchat dostovernýiý informatsiiý o raspredelenii biýdjetnyh sredstv.
Podobnyi printsip transparentnosti doljen zatronýt vse vidy finansovyh operatsii, provodimyh na territorii gosýdarstva. Nam sledýet obektivno ponimat polnýiý kartiný vneshnih istochnikov finansirovaniia i zaimstvovaniia.
Trebýetsia takje prekratit spekýliatsii na predmet chrezmernoi zadoljennosti nashei strany pered vneshnimi kreditorami.
V etoi sviazi do 1 aprelia 2020 goda ministerstva natsionalnoi ekonomiki, finansov i Natsionalnyi bank doljny razrabotat Edinyi reestr vneshnego dolga v vide otsifrovannoi bazy dannyh.
Kelesi másele – ulttyq valiýta baǵamynyń turaqsyzdyǵy.
Bul bizdiń kásipkerlerimiz ben azamattarymyzdy alańdatyp otyrǵan másele.
Meniń tapsyrmam boiynsha Ulttyq bank baǵam saiasatynyń ashyqtyǵyn, sol arqyly oǵan halyqtyń senimin arttyratyn tetikterdi ázirledi.
Ulttyq Bank 2020 jyldyń 1 qańtarynan bastap Ulttyq Qor transfertteriniń valiýta naryǵyndaǵy aiyrbasyn ai saiyn jáne toqsan saiyn jariialap otyrýy tiis.
Sonymen birge, aiyrbas kestesi de jariialanady.
Aqsha-nesie saiasatynyń strategiiasy qabyldanady.
Meniń Joldaýymda aitylǵandai, mikro jáne shaǵyn biznes tabys salyǵynan 3 jylǵa deiin bosatylady.
Olardy tekserýge dál osyndai merzimge moratorii jariialandy.
Memleket tarapynan qabyldanǵan sharalarǵa qaramastan, kóleńkeli ekonomika máselesi sheshimin tappai otyr.
Jalǵan firmalar ashyp, aqsha jymqyrýdyń san túrli tásilderi joiylar emes.
Shyn máninde, buǵan qarsy tiimdi kúrese almai kelemiz.
Quzyrly organdar kóbine tiisti sharalardy der kezinde qoldanbai otyr.
Sonyń saldarynan kinásiz kásipkerler de zardap shegedi.
Al, naǵyz uiymdastyrýshylar jaýapkershilikten qutylyp ketedi.
Sondyqtan, zańsyz ainalymǵa qarsy kúres sharalaryn kúsheitip qana qoimai, bul iste tyń serpilis jasaý kerek.
Keńes músheleri osy jumysqa biznes ókilderin jumyldyrýdy usyndy.
Ózderiniń yqtimal kontragentterin baǵalaý jáne tekserý úshin olarǵa tiimdi qural berý qajettigi aityldy.
V sviazi s etim Pravitelstvo sovmestno s Natsionalnoi palatoi predprinimatelei sozdast otkrytýiý integrirovannýiý bazý dannyh po sýbektam biznesa.
V rezýltate kajdyi predprinimatel smojet provesti proverký svoego kontragenta.
Napolnenie bazy dannyh i klassifikatsiia predpriiatii doljna provoditsia na osnove informatsii nalogovyh, tamojennyh, pravoohranitelnyh organov.
V nei býdýt otobrajatsia zadoljennost po nalogam, nalichie administrativnyh pravonarýshenii i tak dalee.
V slýchae, esli biznesmen provel proverký kontragenta po dannoi baze, i on ne okazalsia v tak nazyvaemoi «krasnoi zone», sdelka s dannym kontragentom ne mojet byt predmetom ýgolovnogo presledovaniia do nachisleniia nalogov i shtrafov.
Esli je, soglasno baze dannyh kontragent okazalsia v «krasnoi zone» i biznesmen vse ravno reshil imet delo s nim, on doljen ponimat vse posledstviia takogo resheniia.
Eto i est printsip doljnoi osmotritelnosti.
Dannye initsiativy doljny byt chetko otrajeny v Nalogovom kodekse i drýgih zakonodatelnyh aktah.
Sledýiýshim shagom doljen stat perevod oplaty za krýpnye tranzaktsii iskliýchitelno v beznalichnyi nabliýdaemyi format.
Segodnia s razvitiem bankovskih tehnologii dobroporiadochnomý grajdaniný ili biznesý nalichnye dengi nýjny v nebolshom kolichestve.
V to je vremia dolia tenevoi ekonomiki na rynkah nedvijimosti i realizatsii avtotransporta sostavliaet okolo 3 trillionov tenge. Neobhodimo navesti poriadok.
Pravitelstvý i Natsbanký sledýet podgotovit paket zakonodatelnyh popravok, obespechivaiýshih vnedrenie beznalichnogo rascheta pri pervichnoi realizatsii jilia i avtotransportnyh sredstv.
Konechno je, v nem neobhodimo predýsmotret osobennosti nashego territorialnogo razvitiia, prejde vsego v selskoi mestnosti.
Eshe odnoi aktýalnoi povestkoi obshestva ostaetsia kachestvo predostavliaemyh tsifrovyh ýslýg.
Nesmotria na to, chto my sozdavali spetsialnye bazy dannyh, zakýpali dorogostoiashie informatsionnye sistemy, ý nas do sih por v pervýiý ochered trebýiýtsia dokýmenty na býmajnom nositele.
Privedý tolko odin primer. Kajdyi tretii grajdanin strany ýpravliaet transportnym sredstvom, i vse voditeli nosiat s soboi i ýdostoverenie lichnosti, i voditelskoe ýdostoverenie, i tehnicheskii pasport, i pýtevoi list, i eshe raznogo roda dokýmenty.
Za to, chto chelovek zabyl dokýmenty doma, nakazyvaem. Tolko po takim faktam za 11 mesiatsev nakazali okolo 80 tysiach grajdan.
Pravitelstvo obiazano v blijaishee vremia razobratsia s etoi problemoi, pri neobhodimosti vnesti izmeneniia v zakonodatelnye akty.
Po bloký sotsialnyh reform po-prejnemý aktýalnym ostaetsia vopros vvedeniia adresnoi sotsialnoi pomoshi mnogodetnym semiam.
Pered Pravitelstvom stoit chetkaia zadacha obespechit prozrachnýiý i spravedlivýiý adresnýiý pomosh, prejde vsego nýjdaiýshimsia detiam, v tom chisle iz mnogodetnyh semei.
Gosýdarstvo doljno pomogat tolko tem, kto nýjdaetsia.
V etoi sviazi, bylo priniato vo vnimanie predlojenie obshestvennosti i chlenov Soveta ne ýchityvat dohody semi pri vyplate v novom formate sotsialnoi pomoshi mnogodetnym semiam.
Deistvitelno, norma ob ýchete individýalnyh dohodov slojna v administrirovanii, vlechet negativnye sotsialnye posledstviia (razvody, fiktivnye ývolneniia, zaboi skota i t.d.) i neredko podverjena korrýptsii.
Podderjano takje predlojenie kasatelno obespecheniia detei iz sotsialno ýiazvimyh sloev naseleniia paketom garantirovannoi sotsialnoi pomoshi.
Pravitelstvom prodelana bolshaia rabota, vyrabotany novye podhody. Podgotovlen sootvetstvýiýshii zakonoproekt.
Takim obrazom, mnogodetnye semi býdýt polýchat gosýdarstvennýiý podderjký vne zavisimosti ot dohodov, a iskliýchitelno ishodia iz kolichestva detei v seme.
Novoe gosýdarstvennoe posobie mnogodetnym semiam predlagaetsia ýstanovit v differentsirovannyh razmerah, kratnyh k MRP, ot 42,5 do 74 tysiach tenge.
Krome togo, detiam iz maloobespechennyh semei býdet polojen garantirovannyi sotsialnyi paket.
Deti doshkolnogo vozrasta býdýt obespechivatsia prodýktovymi naborami i drýgimi sredstvami pervoi neobhodimosti.
Shkolniki býdýt polýchat besplatnoe goriachee pitanie v shkolah, ejednevnyi besplatnyi proezd v shkolý i obratno, a takje shkolnýiý formý i ýchebnye prinadlejnosti.
Vse eto za schet gosýdarstva.
Osylaisha, Ataýly áleýmettik kómektiń qoldanystaǵy tetikterine aitarlyqtai túzetýler engiziledi.
Eńbek etýge yntalandyrýdyń jańa tásilderine basa mán berilip, Ataýly áleýmettik kómekti asyra paidalaný barynsha azaiady.
Sonymen qatar, ata-anasynyń qamqorlyǵynsyz qalǵan balalarǵa keshendi áleýmettik-patronattyq qoldaýdy kúsheitý kerek dep sanaimyn.
Bilim alýǵa, jumysqa ornalasýǵa, turǵyn-úi máselesin sheshýge arnalǵan negizgi talaptar barshaǵa túsinikti bolýy qajet.
Shyǵys Qazaqstan jáne Aqtóbe oblystarynda bul máseleni sheshýge biznes ókilderi men memlekettik kompaniialardy tartýda.
Osy tájiribeni basqa da óńirlerge taratý kerek.
Sondai-aq, múmkindigi shekteýli azamattarǵa qoldaý kórsetýdiń tiimdi júiesin engizý qajet.
Eńbek jáne halyqty áleýmettik qorǵaý ministrliginiń málimetine júginsek, Elimizdegi 106 myń múmkindigi shekteýli adamnyń 25 paiyzy ǵana jumyspen qamtylǵan.
Jumys berýshiler múmkindigi shekteýli adamdardy qabyldaý úshin arnaiy kvota bólýi tiis. Úkimetke osy mindettiń oryndalý barysyn qadaǵalaýdy tapsyramyn.
Oryndamaǵan jaǵdaida ótemaqy tóleý máselesin qarastyrý kerek.
Barlyq aimaqtarda Eńbekpen qamtý jáne áleýmettik ońaltý ortalyqtary jumys isteýi tiis.
Aqmola, Aqtóbe, Almaty jáne Batys Qazaqstan oblystary men Nur-Sultan, Shymkent qalalarynda mundai ortalyqtar joq.
Bul – úlken kemshilik, sondyqtan ondai ortalyqtardy qalaida ashýdy tapsyramyn.
Osy jumysty memleket pen jekemenshiktiń áriptestigi arqyly iske asyrýǵa bolady.
Sondai-aq, jumys isteitin múmkindigi shekteýli adamdarǵa ońaltý kómegin Memlekettik áleýmettik saqtandyrý qorynyń qarjysy esebinen berý máselesin qarastyrýdy usynamyn.
Taǵy bir mańyzdy másele – zeinetaqy júiesin jańǵyrtý.
Jumys berýshilerdiń mindetti
5 paiyzdyq zeinetaqy jarnasyn tóleýge qatysty daý-damai basylar emes.
Muny 2020 jyldyń 1 qańtarynan bastaý kózdelgen bolatyn, alaida áli kúnge deiin barshaǵa ortaq ustanym joq.
Sondyqtan, jumys berýshilerdiń mindetti zeinetaqy jarnasyn engizý merzimi keiinge (2023 jylǵa) shegerildi.
Men buǵan egjei-tegjeili toqtalmai-aq qoiaiyn.
Bul másele Ulttyq keńes músheleriniń áleýmettik-ekonomikalyq saladaǵy basqa da kóptegen usynystary siiaqty Prezident Joldaýynyń aiasynda qazirdiń ózinde júzege asyrylyp jatyr.
Hotel by takje vyskazatsia po voprosý perehoda na latinitsý. Tem bolee, etot vopros podnimalsia na zasedanii Natsionalnogo soveta.
Speshki v etom voprose dopýskat nelzia. Trebýetsia tshatelno, vyverenno, vsestoronne proanalizirovat i prorabotat vse aspekty vnedreniia novogo alfavita.
Predlojennye tri varianta latinitsy okazalis nesovershennymi. Poetomý nýjen poistine naýchnyi podhod k etoi probleme, kotorýiý ýproshat nelzia.
Rech ne idet o prostom perelojenii kirillitsy na latinitsý, nýjna reforma kazahskogo iazyka, ego modernizatsiia.
Jdem avtoritetnogo mneniia nashih ýchenyh. Eshe raz zaiavliaiý, chto my reformirýem imenno kazahskii iazyk.
V takom sýdbonosnom dlia natsii voprose kampaneishina, legkovesnost nedopýstimy!
Jeke kezdesýler barysynda kóterilgen máseleler boiynsha naqty jumystar jasalýda.
Solardyń kópshiligine qatysty oń sheshim qabyldandy jáne barlyǵy Ulttyq keńes hatshylyǵynyń baqylaýyna alyndy.
Áleýmettik saladaǵy jumystarmen qatar, saiasi júieni reformalaý jáne jańǵyrý máselesi kópshiliktiń nazarynda.
Bilik buǵan qatysty syndarly dialog ornatýǵa múddeli.
Osy oraida, biz Ulttyq keńes músheleriniń usynystarynan bólek, memleket tarapynan da tyń bastamalar kóterip jatyrmyz.
Barlyq usynystardy talqylai otyryp, ortaq paiymǵa kelemiz dep senemin.
Eń bastysy, reformalar eldi dúrbeleńge salatyn emes, turaqty damýǵa bastaityn qadam bolýy shart.
Nariadý s vajneishimi voprosami povysheniia kachestva jizni kazahstantsev i ýsileniia sotsialnoi politiki my delaem sereznyi shag v oblasti reformirovaniia deistvýiýshei politicheskoi sistemy.
Nekotorye eksperty vyskazyvali mnenie, chto dannaia problematika, mol, ýidet na vtoroi plan.
No my proiavili voliý k dostijeniiý konkretnyh rezýltatov v etoi kraine chývstvitelnoi sfere.
Pervyi paket politicheskih initsiativ byl ýsilen so storony imenno gosýdarstva.
Takim obrazom, ni ý kogo ne doljno byt somnenii v neobhodimosti politicheskoi modernizatsii, o chem ia govoril v Poslanii.
Pri etom reformy doljny, konechno, sodeistvovat stabilnomý razvitiiý nashei strany, a ne privodit k potriaseniiam.
My obiazany ýsilivat sozidatelnýiý osnový politicheskogo protsessa, chtoby pliýralizm stal vajnym elementom povysheniia ekonomicheskogo blagosostoianiia i chelovecheskogo kapitala.
Poetomý ochen vajno naiti naibolee razýmnyi pýt, tak nazyvaemýiý «zolotýiý serediný», kotoraia obespechit postýpatelnoe razvitie nashego gosýdarstva. Eto, v kontse kontsov, trebovanie vsego naroda.
Ishodia iz etogo, prorabotan pervyi paket politicheskih initsiativ. On sostoit iz sledýiýshih mer.
Vo-pervyh, sledýet pristýpit k vnedreniiý ývedomitelnogo printsipa organizatsii mitingov, chto sootvetstvýet nashei Konstitýtsii.
Mitingi dopýstimy, esli oni ne narýshaiýt zakon, ne narýshaiýt obshestvennyi poriadok i ne meshaiýt pokoiý grajdan.
Eto moia printsipialnaia pozitsiia.
Vy ee znaete, my býdem ee zakrepliat zakonodatelno.
Prishlo vremia dlia togo, chtoby privivat obshestvennomý soznaniiý kýltýrý mitingov. I obshestvý, i gosýdarstvý pora adekvatno otnositsia k pýblichnomý vyrajeniiý pozitsii. Eto neizbejnost, i lýchshe k nei priiti samostoiatelno, osoznanno, a ne vynýjdenno.
No nado ponimat, chto mitingi – eto ne tolko pravo, no i otvetstvennost.
V svoem Poslanii v sentiabre ia ýje govoril o neobhodimosti sovershenstvovaniia zakonodatelstva o mitingah.
Segodnia na zasedanii Natsionalnogo soveta hochý skazat, chto v ramkah ispolneniia Plana po realizatsii prezidentskogo Poslaniia razrabotan proekt Zakona o mirnyh sobraniiah.
V nem býdýt chetko opredeleny vse formy mirnyh sobranii, ýstanovlena kompetentsiia maslihatov po opredeleniiý spetsializirovannyh mest, a takje takie poniatiia, kak statýs organizatora, ýchastnika i nabliýdatelia, ih prava i obiazannosti.
Rech idet ne prosto ob izmeneniiah v deistvýiýshii zakon, a o kontseptýalno novom zakone, kotoryi reglamentirýet voprosy organizatsii i provedeniia vseh form mirnyh sobranii.
Pravitelstvý sledýet vnesti proekt zakona na rassmotrenie Parlamenta.
Ekinshiden, saiasi partiia qurý úshin tirkeý kedergilerin azaitý.
Qazir saiasi partiiany tirkeý úshin onyń kem degende 40 myń múshesi bolýy kerek.
Bul norma uzaq ýaqyttan beri saqtalyp keledi jáne ótken kezeńniń talabyna sai boldy.
Endi jańa saiasi jaǵdaida, bir jaǵynan, azamattardyń talap-tilekterine, ekinshi jaǵynan, yqtimal táýekelderge laiyqty ún qatýymyz qajet.
Bizdiń qoǵam partiia qurylysynyń jańa sapalyq kezeńine ótetindei dárejege jetti.
Sondyqtan, tirkeý úshin partiia músheleri sanynyń tómengi shegin eki esege azaitýdy usynamyn, iaǵni 20 myńǵa deiin. Bul – aitarlyqtai mańyzdy ózgeris.
Ol azamattyq belsendilikti arttyrýǵa qosymsha múmkindik beredi. Jalpy, biz partiialarǵa jáne sailaýǵa qatysty Zańdardy birte-birte ózgertýimiz kerek.
V-tretih, v izbiratelnyh partiinyh spiskah neobhodimo predýsmotret obiazatelnýiý 30%-nýiý kvotý dlia jenshin i molodeji.
My doljny stimýlirovat aktivnyi prihod jenshin v politiký, osobenno v zakonotvorcheskii protsess.
Tochno tak je my doljny sposobstvovat prihodý v Parlament i v mestnye predstavitelnye organy molodeji, o chem ýbeditelno skazal Elbasy na nedavnem soveshanii s aktivistami partii «Nur Otan».
Oni gotovy bolee aktivno ýchastvovat v obshestvenno-politicheskih protsessah. Dlia molodeji my doljny sozdavat ne tolko sotsialnye, no i obshestvenno-politicheskie lifty, chtoby peredat estafetý Nezavisimosti novym pokoleniiam prosveshennyh patriotov.
Dannaia norma obiajet politicheskie partii bolee aktivno rabotat s raznymi sotsialnymi grýppami i ýchityvat ih interesy v svoei deiatelnosti.
Tórtinshiden, bizge parlamenttik oppozitsiia institýty qajet.
Biz jańa qoǵamdyq paradigmanyń basty sharty – balama kózqarastar men pikirler ekenin túsinýimiz kerek.
Sońǵy jyldary óz ustanymdaryn ashyq bildirip júrgen belsendi azamattar birqatar áleýmettik-ekonomikalyq máselelerdi sheshýge atsalysty.
Biz balama pikirler men qoǵamdyq talqylaý toqyraýdyń bastaýy emes, kerisinshe, damýdyń basty talaptarynyń biri ekenine kóz jetkizdik.
Sondyqtan, Parlamenttegi saiasi azshylyqtyń negizin zań júzinde bekitý qajet.
Bul úshin «Parlament týraly» zańdy saiasi azshylyqqa kepildik beretin normalarmen tolyqtyrý qajet.
Mysaly, basqa da partiialardyń ókilderi Parlamenttegi keibir komitetterdiń tóraǵasy laýazymdaryn ielene alatyndai jaǵdai jasaý kerek.
Bul biliktiń zań shyǵarý tarmaǵyndaǵy balamaly qyzmettiń júieli jumysyn qamtamasyz etýge múmkindik beredi.
Po vsem etim initsiativam Pravitelstvý sovmestno s Administratsiei Prezidenta predstoit podgotovit i vnesti v Parlament sootvetstvýiýshie predlojeniia i zakonoproekty.
Nastalo takje vremia dlia resheniia voprosov, kotorye aktivno podnimalis nashimi pravozashitnikami.
Ministerstvý inostrannyh del porýchaetsia nachat protsedýrý prisoedineniia ko Vtoromý Fakýltativnomý protokolý k Mejdýnarodnomý paktý o grajdanskih i politicheskih pravah.
My takje sýmeli dostich razýmnogo kompromissa po state 174 Ýgolovnogo kodeksa.
Predlagaetsia gýmanizirovat dannýiý statiý – vnesti izmeneniia v sýshestvýiýshýiý redaktsiiý, bolee korrektno ee izlojit.
Naprimer, otkazatsia ot formýlirovki «vozbýjdenie» i ispolzovat vmesto nee bolee tochnoe iýridicheskoe poniatie «razjiganie».
Takaia formýlirovka pozvolit chetko zafiksirovat bolee spravedlivoe primenenie dannoi stati i snimet osnovnye voprosy po nei.
Pomimo etogo byl podgotovlen spetsialnyi zakonoproekt, napravlennyi na smiagchenie finansovyh ogranichenii v otnoshenii lits, otbyvshih ýgolovnoe nakazanie po dannoi state i imeiýshih polojitelnoe zakliýchenie pravoohranitelnyh organov.
V chastnosti, predýsmotreny normy po iskliýcheniiý etih lits iz perechnia, ogranichivaiýshego prava po rasporiajeniiý finansami i imýshestvom.
Krome togo, predlagaetsia pozvolit im polýchat minimalnyi razmer ejemesiachnoi zarabotnoi platy v raschete na kajdogo chlena semi i razreshit otkryvat i vesti bankovskie scheta.
Eshe odin vajnyi vopros, kotoryi davno obsýjdaetsia i vyzyvaet jarkie diskýssii v obshestve, eto statia 130 Ýgolovnogo kodeksa o klevete.
Na pervom zasedanii Natsionalnogo soveta toje podnimalsia etot vopros. Predlagalos dekriminalizirovat dannýiý statiý.
Odnako okazalos, chto est i sereznye kontrargýmenty.
Nekotorye obshestvenniki, daje pravozashitniki vystýpaiýt za sohranenie etoi normy v Ýgolovnom kodekse, tak kak rech idet o zashite prav cheloveka, sohranenii ego chesti i dostoinstva.
V svoiý ochered, riad gosýdarstvennyh organov predlagaet vnesti izmeneniia tolko v pervýiý chast stati 130.
Otmechý, chto tolko po voprosý ob izmenenii stati 130 Ýgolovnogo kodeksa bylo organizovano neskolko rabochih obsýjdenii s ýchastiem chlenov Natsionalnogo soveta i predstavitelei gosýdarstvennyh organov. Poslednee iz nih provedeno býkvalno nakanýne nashego zasedaniia.
Na primere diskýssii po dannoi norme mojno videt, naskolko slojno zachastýiý naiti edinoe reshenie. Ved neobhodimo ýchest vse momenty – pravovye, gýmanitarnye, eticheskie i mejdýnarodnye standarty.
Po itogam analiza vseh pozitsii i niýansov dannogo voprosa mnoiý priniato reshenie dekriminalizirovat statiý 130 Ýgolovnogo kodeksa i perevesti ee v Administrativnyi kodeks.
Pri etom nýjno sohranit vysokýiý merý otvetstvennosti, chtoby garantirovat prava drýgih grajdan i zashitit ih ot klevetnicheskih izmyshlenii i napadok.
Ývajaemye ýchastniki zasedaniia!
Demokratiia eto ogromnaia otvetstvennost i vlasti, i grajdan.
Demokratiia doljna slýjit razvitiiý i sozidaniiý, a ne razobshennosti i razvalý.
Zapros na dalneishie politicheskie preobrazovaniia v obshestve est, my eto znaem.
V svoei rabote my býdem ishodit iz vysshih tselei razvitiia. Popýlizmý zdes prosto ne doljno byt mesta.
Ulttyq qoǵamdyq senim keńesi halyq aldyndaǵy jaýapkershilikti sezinip, el úmitin aqtaýy tiis.
Reformalar tek reforma úshin jasalmaitynyn túsinýimiz kerek.
Biz tyń bastamalardy jan-jaqty oilastyryp, naqty nátijege qol jetkizýimiz qajet. Bul – óte mańyzdy.
Reformalardyń basty maqsaty – damý baǵytymyzdan aýytqymai, oǵan tyń serpin berý.
Kazahstanskii patriotizm – eto proiavlenie obshnosti interesov, obshnosti sýdby, gotovnost trýditsia, tvorit vo imia protsvetaniia nashei Rodiny.
Kazahstantsy prizvany osýshestvit istoricheskýiý missiiý – na svoem primere pokazat, kak nýjno i mojno pýtem sozidatelnogo dialoga vlasti i naroda preodolet liýbye pregrady.
My doljny sformirovat povestký dnia v interesah absoliýtnogo bolshinstva grajdan.
My silny svoim edinstvom.
V to je vremia edinstvo opiraetsia na mnogoobrazie mnenii. Izvestnyi tezis OON «Edinstvo v mnogoobrazii». Eta kontseptsiia ochen aktýalna primenitelno k nashei strane.
Bilik memleketimizdiń damýyna, bolashaǵyna paidasy tietin kez kelgen oń ózgeristerge daiyn.
Ulttyq keńes osyndai jumysta mańyzdy ról atqarýy kerek.
Ózderińiz kórip otyrsyzdar, bul jerde el men jer taǵdyryna qatysty asa mańyzdy, kúrdeli máseleler ashyq talqylanady.
Keńeste kóterilgen túitkildi máseleler qoǵamda da qyzý pikirtalasqa túsip jatyr.
Munyń bári halqymyzdyń saiasi ári quqyqtyq mádenietiniń artqanyn aiqyn kórsetedi.
Biraq, másele tek saiasatta ǵana emes.
Kóp nárse adamdar arasynda, otbasynda, iaǵni kúndelikti ómirde ustanatyn qarapaiym qundylyqtarǵa bailanysty.
Shyndyǵyn aitqanda, búginde adamdar ainaladaǵy tolǵan agressiiadan, teketiresten sharshady.
Sondyqtan, jaqsylyqty molaitýymyz kerek, izgi nietti bolýdy úirenýimiz kerek.
Meiirimdi, raqymdy, bekzat bolý – ornyqty damý men rýhani órleýdiń qozǵaýshy kúshi bolýy tiis.
Osy arqyly biz ádil qoǵam men órkenietti memleket qura alamyz.
Maqsattarymyzǵa bir halyq bolyp, yntymaq pen kelisimniń arqasynda jetemiz dep senemin.
Jumystaryńyzǵa tabys tileimin.
Barshańyzǵa raqmet!
