Foto:Akorda.kz
Memleket basshysy Qasym-Jomart Toqaevtyń elimizdiń áleýmettik-ekonomikalyq damý máseleleri jónindegi keńeitilgen keńeste sóilegen sózi jariialandy, - dep habarlaidy "Ult aqparat" Aqorda saityna silteme jasap.
***
Qurmetti jiynǵa qatysýshylar!
Jýyrda Májilis jáne máslihat depýtattarynyń sailaýy ótti. Úkimet qaita jasaqtaldy. Osylaisha, aýqymdy saiasi ózgeristiń alǵashqy kezeńi aiaqtaldy deýge bolady. Biz bilik tarmaqtarynyń tepe-teńdigin ornyqtyrdyq. Endi elimizdegi qoǵamdyq-ekonomikalyq qatynastardy qaita qurýymyz kerek. Jurtshylyq bul reformalarǵa zor úmit artyp otyr. Sondyqtan biz naqty is-sharalarǵa basa mán berýge tiispiz. Men Parlament sessiiasynyń ashylýynda zańnamalyq turǵydan sheshilýge tiis birqatar máseleni atap óttim.
Al búgin áleýmettik-ekonomikalyq saladaǵy maqsat-mindetterdi aiqyndap alýymyz kerek. Úkimet jáne barlyq deńgeidegi ákimder soǵan súienip jumys isteitin bolady. Osy basqosýǵa máslihattardyń ókilderi qatysyp otyr. Bul da – naqty saiasi ózgeristerdiń nyshany. Atqarýshy jáne ókildi bilik arasynda tiimdi qarym-qatynas ornatý óte mańyzdy. Qajet bolsa, olar birin-biri tolyqtyryp, qoldap otyrýy kerek. Munyń bári memlekettik saiasatty tiimdi júzege asyrýǵa múmkindik beredi. Sondai-aq el múddesin eskere otyryp sheshim qabyldaýǵa jol ashady.
Qurmetti keńeske qatysýshylar!
Reformalardyń nátijesinde elimizde kóp nárse ózgerdi. Mysaly, alǵash ret Premer-Ministrdiń kandidatýrasyn sailaýda jeńiske jetken partiia usyndy. Muny saiasi jańǵyrýdyń taǵy bir mańyzdy qadamy deýge bolady.
«Kúshti Prezident – yqpaldy Parlament – esep beretin Úkimet» kontseptsiiasy naqty jumys istei bastady. Saiasi reformalar damýdyń jańa kezeńine jol ashyp berdi. Sonymen birge ekonomikany túbegeili jańǵyrtýdyń berik negizin qalady.
Árkim myna máseleni aiqyn túsinýi kerek. Qazaqstan – osy geosaiasi aimaqta aýqymdy, demokratiiany arqaý etken reformalar jolyna túsken birden-bir memleket. Sondyqtan bizge ońai bolmaidy. Biraq bul joldy qalaida júrip ótýge tiispiz. Endi jumysqa jumyla kirisemiz.
Osynda otyrǵan árbir memlekettik qyzmetshi ózine orasan zor mindet júktelip otyrǵanyn sezinýge tiis. Bul – eń aldymen, barsha Qazaqstan halqynyń aldyndaǵy jaýapkershilik. Sizderdiń sheshimderińiz ben is-áreketterińiz eldiń búgini men bolashaǵyna tikelei áser etedi. Sondyqtan kúndelikti máselelerdi shuǵyl sheshýmen ǵana shektelmeý kerek. Sizder memleketshil-reformator bolýlaryńyz qajet.
Reformalarymyzdyń túpki maqsaty – halyqtyń ómirin jaqsartý. Ol úshin turǵyndardyń tabysyn kóbeitý kerek. Jaily ómir súrýine jaǵdai jasap, qaýipsizdigin qamtamasyz etý qajet. Azamattardyń ózin-ózi damytýyna barlyq múmkindik jasalýǵa tiis. Munyń bárin myqty naryqtyq ekonomika bolsa ǵana, tabysty júzege asyra alamyz.
Nam neobhodimo pereiti k realnoi rynochnoi ekonomike, natselennoi na obespechenie nýjd grajdan. Poetomý vperedi slojnyi period.
My jivem v ochen trýdnoe vremia. Razryv traditsionnyh ekonomicheskih i logisticheskih sviazei soprovojdaetsia rekordnoi infliatsiei, zamedleniem mirovoi ekonomiki, narastaniem dolgovogo bremeni gosýdarstv. Mnojatsia torgovye barery, i rastet vzaimnoe nedoverie mejdý gosýdarstvami. Vse eto – novaia normalnost, a skoree – nenormalnost, mirovoi ekonomiki. Prirodnaia renta bolshe ne iavliaetsia ýstoichivym istochnikom blagosostoianiia strany.
Qazaqstan munai jáne gaz óndirýshi el retinde jańa geoekonomikalyq jaǵdaiǵa beiimdelýi kerek. Ekonomikany ártaraptandyrý – ýaqyt talaby ári strategiialyq mindet. Biz bul týraly únemi aityp júrmiz. Biraq isimizden sózimiz kóp bolyp tur. Dereý iske kóshpesek, álemdik básekede ozyq bola almaimyz, iaǵni álem ekonomikasynda kósh sońynda qalýymyzǵa týra keledi. Jańa ǵana elimizdiń damý barysy týraly Úkimettiń esebin tyńdadyq.
V proshlom godý nasha ekonomika vyrosla vsego na 3,2%, hotia eto neplohoi pokazatel, a za 3 mesiatsa tekýshego goda – na 4,9%. Tsifry neplohie, no ýdovletvoreniia i optimizma vnýshat oni ne doljny. Nýjno iskat dopolnitelnye istochniki rosta. Pravitelstvo doljno byt po-horoshemý bolee ambitsioznym v tom, chto kasaetsia obespecheniia ekonomicheskogo rosta. Eto velenie vremeni, velenie tekýshei sitýatsii.
Inertsionnye tempy rosta ekonomiki za poslednie 10 let priveli k tomý, chto nasha strana zastriala v «lovýshke srednego dohoda». Esli seichas ne sozdat prochnyi fýndament dlia kachestvennogo ekonomicheskogo rosta, to stagnatsiia dohodov naseleniia ne za gorami.
Po raschetam ekspertov, dlia perehoda Kazahstana v kategoriiý stran s vysokim ýrovnem dohoda neobhodimo obespechit ejegodnyi rost na ýrovne 6%, to est v poltora raza vyshe tekýshih tempov.
Sondyqtan naryqqa qatysýshylardyń bári batyl ári shuǵyl sharalar qabyldaýǵa tiis. Memlekettiń qoldaýyna ie bolyp otyrǵan iri biznes ókilderi airyqsha ról atqarady. «Tabysty osy jerden taýyp, shetelde shashý» ádetinen arylý kerek. Esesine eldegi áleýmettik máselelerdi sheshýge kóbirek úles qosýǵa umtylǵan jón. Iri kásipkerler Qazaqstanda tapqan tabysyn basqa jaqta emes, óz elimizdegi biznesin damytýǵa jumsaǵany abzal. Jumysyn osy talapqa beiimdei alǵan iri kásipkerler naǵyz ulttyq biznes-elitaǵa ainalady. Halyqtyń qurmetine bólenip, memlekettiń qorǵaýy men qoldaýyna ie bolady. Sonymen qatar bizge «kásipkerlerdiń jańa tolqyny» kerek. Memlekettiń resýrsyna arqa súiemei, boiyndaǵy daryny men iskerligi arqyly turaqty ári myqty kásip qura bilgen «tyń kúshter» qajet.
Vsem izvestno takoe poniatie, kak «sotsialnyi lift». Eto sistema, pri kotoroi liýboi initsiativnyi i trýdoliýbivyi chelovek mojet ýverenno prodvigatsia po karernoi lestnitse i v obshestvennoi ierarhii.
Analogichno, nam nýjno postroit effektivno deistvýiýshii «ekonomicheskii lift» dlia predprinimatelei.
Poetomý v dopolnenie k obshesistemnym meram vajno prodvigat naibolee ýspeshnyh i chestnyh predprinimatelei regionalnogo masshtaba. Oni doljny stat lokomotivami razvitiia novoi, ia by skazal, spravedlivoi ekonomiki.
Negizi, ár aimaqta sondai kásipkerler bar. Mine, osy azamattar naǵyz qoldaýǵa laiyq. Olardyń isin elge tanytyp, kásibin memlekettik deńgeige shyǵarǵan abzal. Sonymen qatar olardy biýrokrattar men kúshtik qurylymdardyń zańsyz áreketterinen qorǵaý qajet. Men ózim de osyndai kásipkerlerdi ara-tura qabyldap, qoldaý kórsetip júrmin. Iri jáne orta biznes salasynda júieli jumys júrgizý kerek. Osy eki baǵyt ekonomikalyq saiasattyń asa mańyzdy jańa baǵdaryna ainalýǵa tiis. Endi aldaǵy jumystyń naqty baǵyttaryna toqtalaiyn.
PERVOE. My nabliýdaem nebyvalyi za poslednie 15 let rost tsen na prodovolstvennye tovary. V fevrale tekýshego goda infliatsiia sostavila 21,3%, dostignýv svoego pika.
Jurttyń ai saiyn jumsaityn qarjysynyń teń jartysynan kóbi azyq-túlik alýǵa ketedi. Úkimettiń áreketi jetkiliksiz bolyp otyr. Tyiym salý jáne shekteý sharalary ýaqytsha ǵana áser etedi. Mundai qadamdar qiyndyqtyń betin qaitarsa da, odan birjola qutylýǵa múmkindik bermeidi, tipti, máseleni ýshyqtyrady deýge bolady.
Aýyl sharýashylyǵy jáne óndiris salasynyń damýynda naqty nátije joq. Azyq-túlik infliatsiiasynyń basty sebebi de – osynda. Elimizde óndiriletin taýardyń kólemi ishki suranysty qamtamasyz etýge jetpeidi. Importqa táýeldimiz.
K voprosý nasysheniia rynka otechestvennoi prodýktsiei, ýdeshevleniiý faktorov proizvodstva neobhodimo podhodit bolee kompleksno, vdýmchivo, bez lozýngov i obeshanii. Nýjno proitis po vsei tsepochke ot proizvodstva do realizatsii i poniat, chto privodit k ýdorojaniiý.
Deistvýiýshaia model ýpravleniia agropromyshlennym kompleksom ne raskryvaet potentsial otrasli. Pered Pravitelstvom stoit zadacha obespecheniia ýstoichivogo rosta agropromyshlennogo kompleksa.
Pomimo ývelicheniia obema vypýskaemoi otechestvennoi prodýktsii dlia borby s rezkimi skachkami tsen vajno pravilno ispolzovat stabilizatsionnye fondy. Segodnia oni deistvýiýt razroznenno i, mojno skazat, neprozrachno. Regýliarno vyiavliaiýtsia korrýptsionnye shemy.
Poetomý predstoit, v tom chisle, bolee aktivno ispolzovat potentsial Prodkorporatsii dlia zakýpa i interventsii po osnovnym tovarnym pozitsiiam, ýsilit koordinatsiiý raboty Prodkorporatsii so stabfondami SPK. Edinoobrazie podhodov, orientatsiia goskompanii na snijenie kolebanii tsen pozvoliat polýchit rynochnyi antiinfliatsionnyi instrýment.
Agroónerkásip keshenin damytýǵa bólinetin biýdjet qarajaty tiimdi jumsalýǵa tiis. Muny muqiiat qadaǵalaý qajet. 2019-2021 jyldary ónim óńdeýge berilgen sýbsidiiany alaiyq. Bul qarajattyń teń jartysy sýbsidiia alam deýshilerdiń 10 paiyzynyń ǵana qolyna tigen. Sýbsidiia alǵan keibir pysyqailar óndiristi órkendetýdiń ornyna biýdjet qarjysyn qaltasyna basyp, shalqyp ómir súrgen. Al qarapaiym sharýalar úshin sýbsidiia alý – qiiamettiń qiyny. Onyń ústine, sýbsidiia berý júiesi óte kúrdeli jáne qajetti málimet kópshilikke qoljetimdi emes. Sýbsidiia bólýdi retteitin jańa tsifrlyq júie bul túitkildi sheshe almai tur. Árine, birshama jumys atqaryldy. Muny joqqa shyǵarýǵa bolmaidy. Biraq bul baǵyttaǵy jumysty aiaǵyna deiin jetkizý kerek.
Dalee. Neobhodimo ýskorit rabotý po sozdaniiý sovremennoi infrastrýktýry hraneniia i sbyta selhozprodýktsii. Vo mnogom imenno eio otsýtstvie privodit k izbytochnym posrednicheskim strýktýram i nakrýtke tsen. Pri ejegodnom sbore bolee 8 milliona tonn ovoshei i kartofelia obshaia vmestimost ovoshehranilish sostavliaet vsego 1,7 milliona tonn.
Da i to, eto, pohoje, zavyshennaia tsifra. Pri etom 60% ovoshehranilish ne oborýdovany holodilnymi ýstanovkami, srok eksplýatatsii 30% skladskih pomeshenii prevyshaet 20 let. V rezýltate poteri pri hranenii dostigaiýt astronomicheskih 35, a inogda 40% ot obemov zagotovlennoi prodýktsii. Pravitelstvo doljno sistemno zaniatsia resheniem etoi problemy.
Neobhodimo pomoch biznesý v sozdanii infrastrýktýry ovoshehranilish, optovo-raspredelitelnyh tsentrov i selskih servisno-sbytovyh kooperativov.
Bul – memleket pen jekemenshiktiń seriktestigi úshin zor múmkindik. Jaqynda Premer-Ministrdiń orynbasary Serik Jumanǵaringe bul másele boiynsha tiisti tapsyrmamdy berdim. Agroónerkásip keshenine qatysty máseleniń bári basqa salalarǵa da qatysty ekenin umytpaǵan jón. Taǵy da qaitalap aitamyn. Joǵary ónim alýdy qamtamasyz etý kerek. Ashyq básekelestik bolýǵa tiis. Bir sózben aitqanda, osy saladaǵy basty túitkilderdi dereý sheshý kerek. Sonda ǵana baǵanyń kúrt ósimin tejeýge múmkindik týady.
Osobo hochý otmetit, chto infliatsiia v Kazahstane imeet takje monetarnyi harakter. Poetomý k resheniiý voprosov infliatsii doljen polnotsenno podkliýchitsia Natsionalnyi bank. Zadacha kontrolia infliatsii – pervoocherednaia dlia Natsionalnogo banka i Pravitelstva. Ojidaiý slajennoi i professionalnoi raboty.
Kak ia ýje otmetil, vajneishim prioritetom iavliaetsia narashivanie sobstvennogo proizvodstva. Bolshe goda nazad po moemý porýcheniiý byl priniat Zakon «O promyshlennoi politike». On sozdal ýsloviia dlia razvitiia obrabatyvaiýshego sektora. Odnoi iz ego glavnyh novell bylo trebovanie po obespecheniiý otechestvennyh predpriiatii dostýpnym syrem. Odnako osnovnoi obem proizvodimogo metalla po-prejnemý ýhodit na eksport, a eto nedopolýchennaia dobavlennaia stoimost vnýtri strany. Pravitelstvo prorabatyvaet dopolnitelnye normativno-pravovye mehanizmy, kotorye neobhodimo vvesti v pervoi polovine etogo goda. Model prostogo eksporta syria ýje ne rabotaet. Trebýetsia sozdanie novyh zavodov i peredelov vnýtri strany. Eto zadacha novogo poriadka.
Aktýalnym ostaetsia vopros lokalizatsii otechestvennyh predpriiatii. Ýroven lokalizatsii sledýet neýklonno povyshat, idti ot prostogo k slojnomý. Takie primery ýje imeiýtsia, no est takje fakty podmeny poniatii za schet lojnoi lokalizatsii. Eto vedet k sýbsidirovaniiý importa, chto nejelatelno. Nam nýjna podlinnaia indýstrializatsiia.
EKINShI. Infliatsiia ósken saiyn halyqtyń naqty tabysy qunsyzdanyp jatyr. Jurttyń tabysyn áleýmettik salanyń shyǵysy esebinen arttyrýdyń da shegi bar. Biz osy shekke jetken siiaqtymyz. Buǵan qosa tutyný nesieleriniń kólemi artyp barady. Bul áreket – infliatsiia kezinde jan baǵýdyń amaly. Biraq mundai ahýaldyń áleýmettik jáne saiasi saldary óte aýyr bolýy múmkin. Tipti bankterdiń ózine qaýip tóndirýi yqtimal.
Nesieni, eń aldymen, paida ákeletin bizneske, iaǵni tiimdi jobalarǵa berý kerek. Sonda jalaqysy joǵary jumys oryndary paida bolady. Jurttyń kásipkerlikpen ainalysýǵa yntasy artady. Bir sózben aitsaq, azamattardyń tabysyn kóbeitýge múmkindik týady.
Poetomý kriticheski vajno vovlech otechestvennye banki v rabotý po sozdaniiý blagopriiatnyh ýslovii dlia biznesa i investitsii. Neobhodimo rasshirit vozmojnosti bankovskogo sektora po kreditovaniiý krýpnyh investitsionnyh i infrastrýktýrnyh proektov. Sootvetstvýiýshee porýchenie mnoiý dano v ramkah Ýkaza o merah po rasshireniiý kreditovaniia ekonomiki.
Vmeste s tem za bortom dostýpnogo bankovskogo kreditovaniia ostaetsia malyi i srednii biznes. Pri etom my znaem, chto ý bankov dengi est, i oni gotovy finansirovat prozrachno rabotaiýshih predprinimatelei.
Poetomý, pomimo perenastroiki raboty samih bankov, nýjno ýsilit tsifrovizatsiiý denejnyh potokov i integratsiiý informatsionnyh sistem bankov i organov gosdohodov. Eto pozvolit ýkrepit doverie bankov k biznesý, osobenno malomý i srednemý.
ÚShINShI. Makroekonomikalyq saiasatty óte baiypty júrgizý kerek. Biýdjet tapshylyǵyn, memleket qaryzyn, Ulttyq qordan aýdarylatyn transfertti jáne basqa da makrokórsetkishterdi retteý qajet. Iá, ekonomikamyz ósip jatyr. Biraq salyq túsimderiniń ishki jalpy ónimge qatysty ósý qarqyny – turaqsyz. Keibir mamandar «Salyq jeńildikteri óte kóp bolǵan soń, túsim azaiyp jatyr» deidi. Budan basqa da sebepter aitylady. Jalpy, sońǵy bes jylda biýdjetke 30 trillion teńge kem túsken. Árine, bul tsifrdyń durys-burystyǵyn tekserý qajet. Talai jyldan beri jalǵasyp kele jatqan osy máseleni túpkilikti sheshetin ýaqyt jetti.
Nalogovye lgoty sledýet pereorientirovat v osnovnom na privlechenie investitsii v proizvodstvo prodýktsii s vysokoi dobavlennoi stoimostiý i stimýlirovanie tehnologichnogo eksporta. Eto kak by zadacha idealnogo poriadka.
No hotel by, chtoby vse poniali moiý pozitsiiý: vsiý ekonomicheskýiý politiký my doljny podchinit zadache diversifikatsii ekonomiki, ee indýstrializatsii i, v konechnom schete, privlecheniiý investitsii. Akimy vseh ýrovnei doljny povsednevno dýmat o privlechenii investitsii i sozdanii rabochih mest, a Pravitelstvo obiazano im pomogat v etom.
S drýgoi storony, kak ia vsegda govoril, nalogovaia politika doljna byt stimýlirýiýshei i gibkoi. Naprimer, segodnia v Kazahstane imeetsia mnojestvo mestorojdenii tverdyh poleznyh iskopaemyh, kotorye pri tekýshem nalogooblojenii razrabatyvat ekonomicheski netselesoobrazno i nevygodno.
Syre prosto lejit v zemle, zachastýiý riadom s monogorodami, hotia moglo by ispolzovatsia na blago grajdan. Pochemý by, po primerý slojnyh neftegazovyh mestorojdenii, ne oblegchit dlia takih malorentabelnyh novyh proektov nalogovoe bremia v obmen na sozdanie rabochih mest, stroitelstvo pererabatyvaiýshih moshnostei, vypolnenie sotsobiazatelstv?
Pravitelstvo doljno podýmat na etot schet. Nýjno zaniatsia etoi rabotoi, ýchest ee pri razrabotke novoi nalogovoi politiki.
V tselom, nalogovaia politika doljna byt gibkoi. V kontse kontsov, eto ne sviashennoe pisanie. Prejde vsego, vy doljny privlekat investitsii. Seichas za investitsii idet ogromnaia, napriajennaia borba na vneshnih rynkah, i zdes nam ýpiratsia v stený ni v koem slýchae nelzia.
Qazir jańa Biýdjet kodeksi daiyndalyp jatyr. Osy rette biýdjet erejelerine jáne ony múltiksiz saqtaý qajettigine nazar aýdarǵym keledi. Mundaǵy eń basty qaǵida – kórpege qarai kósilý. Ulttyq qorǵa jarmasa berýdi doǵarý qajet. Men bul týraly osyǵan deiin de talai ret aittym.
Natsfond – eto sredstva býdýshih pokolenii. My doljny ispolzovat ego resýrsy tolko v neobhodimyh slýchaiah, v krizisnye periody.
Sledýet v polnoi mere ispolzovat institýt gosýdarstvennogo-chastnogo partnerstva i podýshevogo finansirovaniia, osobenno dlia privlecheniia investitsii v sotsialnýiý infrastrýktýrý.
V dekabre proshlogo goda mnoiý podpisany zakonodatelnye popravki, napravlennye na vnedrenie novoi modeli GChP. Priniaty mery dlia obespecheniia prozrachnosti protsedýr otbora chastnyh partnerov, ogranicheno ýchastie kvazigosýdarstvennyh predpriiatii. Tem samym sozdany ýsloviia dlia vovlecheniia biznesa v realizatsiiý gosýdarstvennyh proektov. Dannyi instrýment doljen maksimalno ispolzovatsia pri realizatsii novyh natsionalnyh proektov.
Porýchaiý Pravitelstvý podgotovit Kompleksnýiý programmý GChP v sotsialnoi sfere.
TÓRTINShI. Ekonomikany monopoliiadan aryltý – mańyzdy mindet. Bul baǵytta naqty jumys bastaldy. Nátijesi qazirdiń ózinde jaman emes. Biraq munymen shektelýge bolmaidy. Elimizde mekemearalyq komissiialar quryldy. Olardyń aldyna naqty mindetter qoiyldy. Osyǵan orai zańsyz shyǵarylǵan aktivterdi qaitarý, ádilettilikti qalpyna keltirý, adal básekelestikke jaǵdai jasaý kerek. Munyń bári – ýaqytsha mindet emes. Kerisinshe, bular – jańa ekonomikalyq saiasattyń basty qaǵidattary.
Taýar naryǵynyń monopoliialyq qurylymy áli de ózgere qoiǵan joq. Onyń ústine biznes, ásirese, orta biznes qarqyndy damymai otyr. Sondyqtan tyń sharalardy qolǵa alý qajet. Úkimet osyǵan qatysty naqty usynystar berip, bir sheshim qabyldaýǵa tiis.
Kelesi. «Strategiialyq nysandar» uǵymyn aiqyndaý tásilin qaita qaraý qajet.
Bálkim, aimaqtyq mańyzy bar strategiialyq nysan uǵymyn engizý kerek shyǵar. Bul – álemdik tájiribe. Bárin oilanbai ózgerte berý ekonomikalyq qaýipsizdikke nuqsan keltirýi múmkin. Qazirgi geosaiasi jaǵdaida bul máseleniń ózektiligi tipti arta tústi.
Qazaqstan salmaqty jáne derbes ekonomikalyq saiasat júrgizýi kerek. Qoǵamdyq resýrstar qoljetimdi bolýy úshin ashyq aýktsion qaǵidattaryn basshylyqqa alý qajet. Biznes ókilderi barlyq mindettemelerin adal oryndaý úshin tiimdi baqylaý júiesin ornatý kerek. Monopolisterge qarsy qozǵalǵan ister boiynsha sapaly jumys atqarylýǵa tiis. Ol úshin qazylardyń bilikti bolýy asa mańyzdy.
Qazir zańsyz shyǵarylǵan aktivterdi memleketke qaitarý jumysy jandana tústi. Qaitarylǵan aktivter men múlikter qoldy bolyp ketpeýi kerek. Barlyq qarajat tolyǵymen ekonomikany damytýǵa jumsalýy qajet. Osy oraida qarjyny qaitaryp, elimizdi órkendetýge atsalysqysy keletin azamattarǵa mynany aitqym keledi. Jańa indýstriialyq jobalarǵa qarjy salyńyzdar. Qazaqstanda jańa óndirister ashyp, jańa jumys oryndaryn quryńyzdar. Sonda mundai aktivterge jáne onyń ielerine qatysty eshqandai másele týyndamaidy. Taǵy da qaitalap aitamyn. Biz adal ári ashyq jumys isteitin biznes ókilderine barlyq jaǵdaidy jasaimyz.
V tselom, Pravitelstvý i akimam sledýet znachitelno aktivizirovat rabotý po privlecheniiý investitsii. Ia ob etom ýje skazal, no, s ýchetom iskliýchitelnoi vajnosti, povtoriý. Da, v proshlom godý byl privlechen rekordnyi za poslednie 10 let obem priamyh inostrannyh investitsii – 28 milliardov dollarov. Odnako naibolshii obem vlojenii, bolee 43% ot obshei sýmmy, traditsionno shel v gornodobyvaiýshii sektor, togda kak investitsii v obrabatyvaiýshýiý promyshlennost sostavili vsego piatýiý chast. Poetomý nam nýjna gibkaia, adaptirovannaia k nashim potrebnostiam i realiiam nalogovaia politika, vysokaia mobilnost i finansovaia chistoplotnost vseh gosýdarstvennyh slýjashih.
Neobhodimo vystroit effektivnýiý sistemý privlecheniia i, samoe glavnoe, «prizemleniia» investitsii. Zarýbejnym investoram sledýet predlagat vkladyvat v konkretnye proekty, formirovat gotovye paketnye resheniia.
Pravitelstvo prodýktivno rabotaet s krýpnymi zarýbejnymi partnerami v konkretnyh otrasliah, no nado narashivat ýsiliia.
Neobhodimo sozdat interaktivnýiý investitsionnýiý kartý, zapýstit tsifrovýiý bazý dannyh investorov i investitsionnyh proektov kajdogo regiona.
Nedavno ia naznachil zamestitelem Premer-ministra – ministrom inostrannyh del Mýrata Nýrtleý. Ý nego znachitelnyi opyt raboty v mejdýnarodnoi sfere. Po raspredeleniiý obiazannostei on býdet takje zanimatsia privlecheniem investitsii. Nadeiýs, rezýltaty v etoi otrasli býdýt polýcheny.
K etoi rabote sledýet privlech i Natsionalnýiý palatý «Atameken».
Schitaiý neobhodimym za kajdym znachimym investitsionnym proektom zakrepit soprovojdenie so storony sotrýdnikov prokýratýry. Eto pozvolit naladit sistemý kollektivnoi otvetstvennosti i osvobodit gosslýjashih ot opasenii priniat nepravilnoe reshenie.
Takaia mera doljna povysit effektivnost raboty po privlecheniiý investitsii i poslýjit garantiei bezopasnosti investitsii inostrannyh predprinimatelei. Praktika prokýrorskogo soprovojdeniia investitsionnyh proektov sýshestvýet v mire. Eto ne novaia praktika. My ee doljny ispolzovat ý nas v Kazahstane s ýchetom vseh polojitelnyh aspektov. Prokýrorskoe soprovojdenie neobhodimo ne dlia togo, chtoby prepiatstvovat realizatsii teh ili inyh proektov, a naoborot, chtoby podskazyvat, kak lýchshe sdelat, chtoby tot ili inoi investitsionnyi proekt polýchil svoe razvitie.
Schitaiý, chto vse eto býdet sposobstvovat ýlýchsheniiý investitsionnogo klimata v nashei strane. A ýlýchshenie investitsionnogo klimata v Kazahstane – zadacha strategicheskogo poriadka.
PIaTOE. Predstoit kardinalno perestroit rabotý po dalneishemý razvitiiý infrastrýktýry, v pervýiý ochered kommýnalnoi.
Nedovolstvo grajdan etoi zimoi vyzvala neýdovletvoritelnaia, po sýti, provalnaia rabota po obespecheniiý teplom.
Bolee poloviny TETs nahodiatsia v zone riska, ýroven iznosa v nekotoryh gorodah prevysil 80%. Srednii iznos teplovyh setei po strane sostavil okolo 54%. A v 80 gorodah s tsentralizovannym teplosnabjeniem etot pokazatel – ot 75 do 92%.
V tseliah modernizatsii kommýnalnoi sfery ia porýchal obespechit perehod na novýiý tarifnýiý politiký «Tarif v obmen na investitsii». V tekýshei sitýatsii Pravitelstvý pridetsia reshit «zakonservirovannye» godami problemy, no drýgogo pýti net.
My ne odni v dannom regione, ý vseh tseny na toplivo vyshe, chem ý nas. V nekotoryh stranah, v nashem blijaishem okrýjenii, tsena na toplivo pochti v dva raza vyshe, chem ý nas. Sledovatelno, vse sýbsidii gosýdarstva ýhodiat v ekonomiký drýgih stran.
My libo postepenno povysim tarify i priblizim ih k rynký, libo ostanemsia vovse bez infrastrýktýry vo vseh gorodah i selah.
Naprimer, v proshlom godý perekrestnoe sýbsidirovanie tsen i tarifov tolko za schet Fonda «Samrýk-Kazyna» prevysilo 1 trillion tenge. Eto ochevidnoe iskajenie printsipov rynochnoi ekonomiki.
Vmeste s tem perehod ot perekrestnogo sýbsidirovaniia tsen i tarifov doljen byt osýshestvlen plavno. Nýjno, prejde vsego, ýchityvat ýroven dohodov konkretnyh grýpp potrebitelei.
Zdes zabegat vpered ni v koem slýchae nelzia. Shapkozakidatelstvo toje doljno polnostiý otsýtstvovat. Nýjno provodit politiký plavno, gibko, spokoino, no idti vpered. Drýgogo pýti net. Sidet na meste s sýshestvýiýshimi tarifami ýje nevozmojno.
Taǵy bir máseleni arnaiy eskertkim keledi. Tarifti ósirýden túsken qosymsha qarjy tek qana kommýnaldyq infraqurylymdy jańǵyrtýǵa jumsalýy kerek. Sondai-aq jańa qýat kózderin iske qosýǵa jáne jumysshylardyń jalaqysyn kóterýge baǵyttalýy qajet. Monopolisterdiń mindetteri muqiiat naqtylanyp, tolyǵymen oryndalýǵa tiis. Sondyqtan Úkimetke qarjynyń jumsalýyn baqylaityn qatań amal-tásilder engizýdi tapsyramyn. Oǵan tsifrlyq baqylaý júiesin de engizý kerek. Jurt kommýnaldyq qyzmet úshin tólegen aqshasy qaida ketip jatqanyn kórip otyrýǵa tiis. Qazirgi zamanǵy aqparattyq tehnologiia buǵan tolyq múmkindik beredi.
Janar-jaǵarmaidyń baǵasyn kóterý máselesine de dál osylai qaraǵan jón. Túsken qarjyny deldaldar, iaǵni alypsatarlar iemdenip ketpeýi qajet. Ony jańa munai-gaz jobalaryn júzege asyrýǵa jáne munai óńdeý zaýyttaryn jańǵyrtýǵa jumsaý kerek.
Poetomý Pravitelstvo doljno priniat dopolnitelnye mery po povysheniiý nalogovoi otdachi dlia gosýdarstva pri peresmotre tsen na nefteprodýkty.
V tselom, po tarifnoi politike porýchaiý Pravitelstvý prorabotat vopros vvedeniia «sotsialnyh norm potrebleniia» regýlirýemyh tovarov i ýslýg. V kontse kontsov, eto mejdýnarodnaia praktika.
«Sýdyń da suraýy bar». Ony neǵurlym kóp tutynsań, soǵurlym kóp aqsha tóleisiń. Bul – jurtty únemshil bolýǵa úiretetin ádiletti jáne qarapaiym ustanym. Damyǵan elderdiń turǵyndary ár nárseniń qadirin biledi. Únemshildik olardyń ómir saltyna ainalǵan. Tipti sý men jylýdy ysyrap etpeýdi balalarǵa jastaiynan úiretedi. Bizdiń azamattarymyz da osyndai únemshil bolýy kerek. Ásirese, sýdy únemdep tutynýymyz kerek. Men sý tapshylyǵynyń artyp jatqanyn udaiy aityp júrmin. Sarapshylardyń paiymdaýynsha, 2040 jylǵa qarai sýǵa degen suranys 50 paiyzǵa artady. Qazaqstan 2050 jylǵa qarai «sýǵa óte muqtaj» elderdiń sanatyna kirýi múmkin.
My medlenno, no verno priblijaemsia k kategorii vododefitsitnyh stran.
Qazir elimizde 600 myńnan astam adam taza aýyzsýǵa zárý. Bul – aýyldaǵy aǵaiyn ǵana emes, qala halqy úshin de óte ózekti másele. Iri shaharlardyń infraqurylymy jyldan-jylǵa artyp kele jatqan suranysqa jaýap bere almai otyr. Tipti Astananyń ózinde sý tapshylyǵy qatty sezile bastady. Basty sebeptiń biri – qurylystyń kóbeiýi. Únemshil bolmasaq, taza sý beretin jańa nysandardy iske qosqanmen, tapshylyqty joia almaimyz.
Dlia nas eto ochen aktýalno. Tak, Kazahstaný trebýetsia v 3 raza bolshe vody na dollar proizvodimogo VVP, chem Rossii ili SShA, i v 6 raz bolshe, chem zasýshlivoi Avstralii.
Analiz raboty predpriiatii, otvetstvennyh za tsentralizovannoe ýpravlenie vodohoziaistvennymi obektami, pokazal ih nizkýiý effektivnost. Drýgimi slovami, vodý my ne ekonomim.
Zaimy ot mejdýnarodnyh finansovyh organizatsii na rekonstrýktsiiý vodohoziaistvennyh i gidromeliorativnyh sistem, doljnym obrazom ne osvaivaiýtsia. Ostro stoit kadrovyi vopros. Pravitelstvo opredelilo bazovyi výz dlia podgotovki spetsialistov vodnoi otrasli.
Teper neobhodimo perezagrýzit samý sistemý ýpravleniia. «Kazvodhoz» sledýet pereformatirovat v finansovo stabilnýiý organizatsiiý. Ona vozmet na sebia lidirýiýshýiý rol v transformatsii vodnoi otrasli. Tak doljno byt.
Qazir 500-den astam gidrotehnikalyq nysan ábden tozyp tur. Tipti onyń 200-inde tótenshe jaǵdai týyndaý qaýpi bar. Kezinde keibir sý qoimalary buzylyp, qaiǵyly oqiǵa bolǵanyn bilesizder. Osyndai jáittiń aldyn alý úshin gidroqurylymdar jan-jaqty tekserilýge tiis. Apattyq jaǵdaida turǵan jáne qaraýsyz qalǵan nysandardy baqylaýǵa alý kerek. Qaýip-qaterler kartasyn jasaý qajet. Tótenshe jaǵdaiǵa ákep soqtyrýy múmkin qaterlerdiń aldyn alý úshin naqty sharalardy qolǵa alǵan jón. Sondai-aq Sý resýrstaryn basqarýdyń biryńǵai aqparattyq-saraptamalyq júiesin jasaý kerek.
Eshe odna problema – eto blagoýstroistvo gorodov. Dannym voprosom doljny zanimatsia akimy vseh ýrovnei.
Izvestno, chto nariadý s sotsialno-ekonomicheskimi faktorami ýroven razvitiia regionov opredeliaetsia vneshnii oblikom zdanii, ih sootvetstviem sanitarnym normam, ozeleneniem territorii, sostoianiem obshestvennogo prostranstva, nalichiem detskih sportivnyh ploshadok i prochee. Est li ý nas vse eto? Dýmaiý, chto net.
V obshestve takje aktivno obsýjdaetsia vopros effektivnogo ýpravleniia jilym fondom. Reforma, napravlennaia na vnedrenie institýta OSI, ne dovedena do kontsa. Nariadý s OSI po-prejnemý fýnktsionirýiýt KSK.
Voobshe, my s etoi reformoi OSI silno oshiblis. No seichas akimy vmeste s Pravitelstvom doljny naiti vyhod iz etoi sitýatsii, potomý chto polojenie dostatochno sereznoe.
V takih ýsloviiah glavnaia zadacha – obespechit liýdei kachestvennymi i prozrachnymi ýslýgami – ne vypolniaetsia. V to je vremia dannaia reforma predpolagala sozdanie pervoi stýpeni v sisteme mestnogo samoýpravleniia. Poetomý ostavliat bez doljnogo vnimaniia etý zadachý nelzia.
Ia nadeiýs na podderjký i aktivnoe ýchastie depýtatov vseh ýrovnei, býd to maslihaty, Majilis, Senat. Zdes prisýtstvýet Albert Raý. Vy zanimalis etim voprosom. Mne kajetsia, nýjno bolee serezno podoiti k resheniiý etoi zadachi.
V tselom, trebýetsia vyverennaia infrastrýktýrnaia politika.
Kak ia ýje skazal v nedavnem vystýplenii v Parlamente, nam nýjen Natsionalnyi infrastrýktýrnyi plan do 2029 goda, orientirovannyi na konkretnye rezýltaty, podkreplennyi finansirovaniem s dostijimymi srokami ispolneniia.
Eshe odin vopros. Konechno, mojet etot vopros ne prezidentskogo ýrovnia, no ia doljen o nem skazat. Ko mne postoianno obrashaiýtsia iz vseh oblastei s jalobami o brodiachih sobakah, kotorymi nikto iz predstavitelei vlasti na mestah ne zanimaetsia, ssylaias na sootvetstvýiýshii zakon. No, idia po takomý pýti, my mojem poteriat kontrol nad sitýatsiei. To i delo poiavliaiýtsia soobsheniia, chto svora brodiachih sobak napala na liýdei i detei.
Da, my doljny berejno otnositsia k jivotnym, no ne pozvoliat ih agressiiý k liýdiam, osobenno v otnoshenii detei. Mejdý tem kolichestvo jertv napadeniia brodiachih sobak ývelichivaetsia. Eto nedopýstimo. Ia proshý vas vseh prinimat mery.
ALTYNShY. Ulttyń deni saý jáne saýatty bolýy – óte mańyzdy másele. Osyny eskermesek, ekonomikany reformalaý bos áýreshilik bolady. Bul – memlekettiń mindeti. Eń aldymen, adamdarǵa sapaly meditsina qoljetimdi bolýy qajet. Densaýlyq saqtaý júiesinde sheshimin tappaǵan másele óte kóp. Mindetti áleýmettik meditsinalyq saqtandyrý júiesi osy salany damytýǵa tyń serpin beredi dep úmittenemiz. Alaida bul júiedegi qarjy ainalymyna baqylaý jasalmaidy.
Nizkii ýroven informatizatsii privel k sýshestvennomý povysheniiý nagrýzki na medpersonal. Deiatelnost regionalnyh komissii Fonda medstrahovaniia ne prozrachna, chto privodit k rostý rashodov na zdravoohranenie.
Na fone beskontrolnogo potrebleniia medpomoshi chislo dorogostoiashih diagnosticheskih ýslýg ývelichilos v 11 raz. Statsionary strany v kontse proshlogo goda ispytyvali ostryi defitsit sredstv. Eto oznachaet, chto otvlekaiýtsia sredstva ot deistvitelno vajnyh napravlenii. Pravitelstvý sovmestno s akimami regionov sledýet provesti reviziiý deiatelnosti regionalnyh filialov Fonda meditsinskogo strahovaniia.
Korrýptsionnye riski sohraniaiýtsia i v voprosah lekarstvennogo obespecheniia. Etomý sposobstvýet neeffektivnaia sistema planirovaniia. Do sih por meditsinskie organizatsii «vrýchnýiý» formirýiýt potrebnost v lekarstvennyh sredstvah. Neredki slýchai znachitelnogo zavysheniia tsen na meditsinskýiý tehniký. Vse eshe ne reshen vopros zapýska integratsionnoi platformy zdravoohraneniia. Rabota vedetsia i plany ý Pravitelstva bolshie, no vajna effektivnaia i operativnaia realizatsiia.
Qazirgi zamanda damýdyń basty kilti – bilim. Biz zaman talabyna barynsha beiim, sondai-aq jarqyn bolashaqty óz qolymen qalaityn jasampaz urpaq tárbieleýimiz kerek. PISA halyqaralyq zertteýine qarasaq, elimiz sońǵy 10 jylda orta bilim sapasy boiynsha 80 eldiń ishinde elýinshi-alpysynshy orynnan kóterilgen joq. Demek, jaǵdaiymyz máz emes.
Basty túitkildiń biri – balalardyń bilimin birjaqty baǵalaý. Elimizde bilimniń sapasyna emes, kórsetkishtiń joǵary bolýyna basa mán beriledi. Oqýshylardyń biryńǵai ulttyq testileýden alǵan baǵasy men mekteptegi baǵasy eki túrli. Aiyrmashylyq 30 paiyz nemese odan da kóp bolýy múmkin. Sondai-aq osyndai alshaqtyq halyqaralyq jáne ulttyq baǵalaý kezinde baiqalady. Ashyǵyn aitsaq, munyń bári jappai beleń alǵan kózboiaýshylyqtyń kesirinen bolyp otyr. Ózińdi óziń aldaý jarǵa jyǵady.
Nado prodýmat kak obektivno otsenivat polýchennye znaniia v shkole. V to je vremia net smysla sozdavat novye vedomstva ili tsentry testirovaniia, sertifikatsii i prochee. Cherez eto my prohodili. Eto toje istochnik korrýptsionnyh riskov. Poetomý Pravitelstvo doljno dat svoi rekomendatsii na etot schet.
Jalpy, jas urpaq bilimdi bolmasa, eldiń ósip-órkendeýi jaily sóz qozǵaýdyń ózi artyq. Búgingi bilimdi jastar erteń Qazaqstandy alǵa jeteleitin mamandarǵa, kásipkerlerge, basshylarǵa ainalady. Sondyqtan men bilim máselesine erekshe mán beremin.
Taǵy bir nazar aýdaratyn másele – jas urpaqtyń qaýipsizdigi. Balalarǵa qatysty jantúrshigerlik qylmystar jiilep ketti. Mundai oqiǵalar mektepte, kóshede, tipti, úide bolyp jatyr. Soraqy jaǵdailar oqýshylardyń ózine qol jumsaýyna sebepker bolyp otyr. Tipti ata-analardyń ózderi balasyna qorlyq kórsetip, onyń arty qaiǵyly jaǵdaiǵa ulasyp jatady.
Otbasyndaǵy zorlyq-zombylyqtyń aldyn alý jumysy álsiz. Jaýapty mekemeler men quqyq qorǵaý organdarynyń qyzmeti oidaǵydai nátije bergen joq. Turmystyq zorlyq-zombylyqtyń aldyn alý saiasatyn qaita qaraýymyz kerek. Áielder men balalardyń quqyqtaryn qorǵaý sharalaryn zańmen kúsheitý kerek. Otbasy qundylyqtaryn dáripteý isine erekshe kóńil bólgen jón. Taǵy da eskertemin, biz qoǵamdaǵy, kóshedegi, tipti ár úidegi qaýipsizdikti qamtamasyz etpesek, damyǵan elderdiń qataryna qosylýymyz qiyn bolady. Azamattarymyz erkin júrip-turatyn qaýipsiz qoǵam qurýymyz qajet.
Dalee. V ramkah effektivnogo razvitiia chelovecheskogo kapitala gosýdarstvennaia sotsialnaia podderjka doljna stat tochechnoi i adresnoi.
Tekýshii obem sotsialnyh garantii doljen ne sokrashatsia, a pereraspredeliatsia v polzý deistvitelno nýjdaiýshihsia v nih grajdan. Gosýdarstvo býdet pomogat tem, kto bez etogo ne mojet oboitis.
Osnovoi vsego doljna stat ýprejdaiýshaia sotsialnaia politika, napravlennaia v bolshei mere ne na vyplatý podderjivaiýshih posobii, a na sozdanie prodýktivnyh rabochih mest.
Eto pozvolit obespechit realizatsiiý printsipa «vseobshei zaniatosti».
Qazir eńbek naryǵynda jastardyń úlesi artyp keledi. Úkimetke jáne ákimderge 2030 jylǵa qarai 3 million 300 myń adamdy jumysqa turǵyzý týraly tapsyrma berildi. Onyń 2,2 milliony jastar bolýǵa tiis. Jańa jumys oryndary ýaqytsha emes, turaqty bolǵany jón.
Elimizde aimaqtardyń jumyspen qamtý kartalary bekitilgen. Soǵan sáikes jyl saiyn shamamen 950 myń adamǵa jumys taýyp berý kózdelgen. Ol úshin biýdjetten 130 milliard teńge bólindi. Osy qarjynyń arqasynda, iaǵni sýbsidiia arqyly 150 myń adam jumysqa ornalasady. Onyń bári – jastar jáne áleýmettik turǵydan osal sanattaǵy azamattar.
Jastardyń kásipkerlik bastamasyna qoldaý kórsetý úshin 40 milliard teńge bólindi. Qarajat aimaqtarǵa berildi. Qazir biznes salasyndaǵy úzdik ideialardy tańdap alý úshin konkýrstar bastaldy. Halyqty, jastardy jumyspen qamtý – Úkimet úshin asa mańyzdy mindet. Ákimder bul jumystyń nátijelerin turaqty túrde baiandap turýy kerek.
SEDMOE. Na osobom kontrole nýjno derjat voprosy povysheniia dohodov i kachestva jizni v selskih regionah.
Pravitelstvom razrabotana Kontseptsiia razvitiia selskih territorii na 2023-2027 gody.
Akimy doljny priniat mery dlia ee effektivnoi realizatsii.
Chtoby sozdat blagopriiatnyi investitsionnyi klimat i «tochki rosta» na ýrovne kajdogo raiona, monogoroda i goroda, nýjno opredelit ih konkýrentnye preimýshestva i vybrat otraslevye prioritety.
Dlia povysheniia dohodov selchan doljny byt sozdany ýsloviia dlia selhozkooperatsii s ýchetom ýspeshnogo opyta otdelnyh regionov.
Vajno dovodit do samyh otdalennyh selskih okrýgov informatsiiý ob instrýmentah gospodderjki, takih kak mikrokreditovanie i garantirovanie lichnyh podsobnyh hoziaistv, stimýlirovanie servisno-sbytovyh kooperativov.
Áleýmettik, injenerlik infraqurylymdy damytý jáne joldardy jóndeý arqyly aýyldyń turmys sapasyn jaqsartý – ákimderdiń basty mindeti. Aýyl turǵyndary taza sýmen jáne turaqty elektr qýatymen tolyq qamtamasyz etilýge tiis. Sondai-aq mobildi bailanys jáne internet qoljetimdi bolýy kerek. Elge qaptaǵan statistika emes, naqty nátije, jyldam internet, sapaly bailanys kerek.
VOSMOE. Effektivnoe reshenie vseh vysheýkazannyh voprosov nevozmojno bez kardinalnogo sovershenstvovaniia gosýdarstvennogo ýpravleniia.
V nastoiashee vremia nachata poetapnaia detsentralizatsiia polnomochii gosýdarstvennyh organov. Okolo 500 fýnktsii Pravitelstva peredano ministerstvam.
My pristýpili ko vtoromý etapý administrativnoi reformy, kotoryi predýsmatrivaet peredachý fýnktsii ot ministerstv v akimaty. Neobhodimo, chtoby resheniia prinimalis na mestah, blije k liýdiam i ih zaprosam.
No detsentralizatsiia ne doljna stat prosto perekladyvaniem otvetstvennosti na akimaty. Peredavat fýnktsii tselesoobrazno s odnovremennym nadeleniem mestnyh vlastei neobhodimymi kadrovymi i finansovymi resýrsami. S rasshireniem polnomochii neobhodimo sorazmerno povysit personalnýiý otvetstvennost politicheskih slýjashih za razvitie kýrirýemyh otraslei i prinimaemye imi resheniia.
V kontse proshlogo goda ia porýchal provesti analiz kachestvennogo sostava vitse-ministrov. Opredelennaia rabota provedena, kajdomý doljnostnomý litsý dana otsenka v sootvetstvii s ego lichnymi i professionalnymi kompetentsiiami. V nastoiashee vremia analogichnyi analiz osýshestvliaetsia v otnoshenii zamestitelei akimov oblastei.
Pravitelstvo i Administratsiia doljny ýchityvat rezýltaty otsenki pri priniatii kadrovyh reshenii: kak pri prodvijenii, tak i pri osvobojdenii ot zanimaemyh doljnostei.
Neobhodimo ýsilit potentsial mestnogo samoýpravleniia. V dannom kontekste ochen mnogoe býdet zaviset ot kachestva raboty vnov izbrannyh maslihatov.
V tselom, mestnoe samoýpravlenie igraet ogromnýiý rol v ýpravlenii nashim gosýdarstvom. Poetomý proshý obratit samoe sereznoe vnimanie.
Soglasno poslednim sotsiologicheskim oprosam, na segodnia doverie grajdan k maslihatam neveliko – vsego 53%.
Obrashaiýs k prisýtstvýiýshim zdes predsedateliam maslihatov. Vasha pervoocherednaia zadacha – otstaivat interesy mestnyh jitelei, pri etom ne skatyvatsia na relsy legkovesnogo popýlizma. Depýtaty doljny pereiti k ejednevnoi kropotlivoi rabote nad aktýalnymi problemami elektorata, proiavliat pri etom professionalizm i otvetstvennost. Vzaimodeistvie s akimatami sledýet vesti v konstrýktivnom rýsle, obespechivaia prozrachnost prinimaemyh ispolnitelnymi organami reshenii.
Bul – Parlament pen Úkimettiń ózara birlesken jumysyna da qatysty másele. Parlament depýtattarynyń oi-pikiri atqarýshy bilikti betaldy synnyń astyna alýdy ǵana kózdemeýge tiis. Úkimettiń de, Parlamenttiń de maqsaty – bir. Bul – halyqtyń qamy jáne eldiń múddesi.
Qazirgi kúrdeli geosaiasi jaǵdaida bizge, eń aldymen, myzǵymas birlik qajet. Sondyqtan azamattarymyz Parlamenttiń jańa quramyna erekshe úmit artyp otyr. Al Úkimet Parlamentke óz jumysy jóninde esep beredi. Jergilikti depýtattar aimaqtaǵy tekserý komissiialarymen tyǵyz qarym-qatynas ornatýy kerek. Bul komissiialardyń róli edáýir artyp, jaýapkershiligi kúsheitiledi. Aldaǵy eki jylda pilottyq joba retinde aýdan jáne oblystyq mańyzy bar qala ákimderin tikelei sailaý ótedi. Osy oraida qajetti normativtik bazany jáne jol kartasyn ázirleý qajet. Úkimet bul jumysty Ortalyq sailaý komissiiasymen jáne oblys ákimderimen birlesip júrgizedi.
Biz qoǵamdy demokratiialandyrý jáne bilik quzyretterin tómenge berý úderisin jalǵastyramyz. «Jergilikti ózin-ózi basqarý týraly» zańnyń qabyldanýy bul baǵyttaǵy taǵy bir mańyzdy qadam bolmaq. Qazir tiisti zań jobasy Májilistetalqylanyp jatqanyn bilesizder.
Aýyl ákimderi kún saiyn turǵyndardyń muń-muqtajyn tyńdap, máselelerin sheshedi. Sondyqtan olar elimizde airyqsha ról atqarady. Aýyl ákimderiniń 64 paiyzy jergilikti jurttyń tikelei sailaýymen qyzmetke keldi. Muny, shyn máninde, zor jetistik deýge bolady. Turǵyndardyń máselesin jedel ári tiimdi sheshý úshin olarǵa kóbirek múmkindik berilip jatyr. Bul jumys ta jalǵasyn tabady. Sonymen qatar barlyq deńgeidegi ákimderdiń jumysyn jyl saiyn baǵalaý júiesin engizý kerek.
«Halyq únine qulaq asatyn memleket» bolý úshin azamattarmen tyǵyz qarym-qatynas ornatý airyqsha mańyzdy. Árbir aimaqtyń óz ereksheligi jáne «álsiz tustary» bar. Ókinishke qarai, ákimder sony bile tura, aldaǵy qiyndyqtardy ýaqtyly baǵamdai almaidy. Jaýapkershilikti ózine alyp, der kezinde sheshim qabyldaýdan qashady.
Jańa jyldan beri Prezident Ákimshiliginiń qoǵamdyq qabyldaýynda
811 adam boldy. Sonyń 730-yn kesteden tys, iaǵni taban astynda jedel túrde qabyldaýǵa týra keldi. Olardyń arasynda barlyq aimaqtyń turǵyndary bar. Prezidenttiń atyna jazylǵan aryz-shaǵymdardyń sany úsh jylda eki ese ósti.
Segodnia Administratsiei sovmestno s Pravitelstvom gotovitsia k zapýský edinyi Tsentr priema grajdan, kotoryi pozvolit zadat standart priamoi kommýnikatsii pervyh rýkovoditelei tsentralnyh gosorganov s grajdanami.
Akimy doljny vystroit analogichnýiý rabotý na mestah.
Kachestvo vsei vertikali kommýnikatsii s naseleniem doljno obespechit Pravitelstvo. Metodologiiý i kontrol vozlagaiý na Administratsiiý Prezidenta.
Elimizde zań men tártip qatań saqtalýy qajet. Men bul týraly únemi aityp júrmin. Zań ústemdigi bolmasa, turaqtylyq ta bolmaidy. Al turaqtylyq joq jerde eshqandai damý da bolmaidy. Sondyqtan azamattarymyz zańǵa baǵynýy kerek, al quzyrly organdar zań buzýshylyqtyń aldyn alýǵa tiis. Qoǵamnyń qaýipsizdigin jáne turaqtylyǵyn saqtaý – memlekettiń basty mindeti. Órkenietti elderdiń bárinde solai. Ákimder – memlekettiń jergilikti jerdegi ókili. Sondyqtan bul jumysqa basa mán berý qajet.
Qurmetti jiynǵa qatysýshylar!
Men búgin reformalarymyzdy júzege asyrýdaǵy birqatar olqylyqtarǵa, túitkilderge toqtaldym. Negizgi másele – jumystyń sapaly oryndalmaýynda. Sol sebepti naqty nátijege qol jetkize almai otyrmyz. Onyń túrli sebebi bar. Keibir memlekettik qyzmetshiler, basshylar óz jumysyna selqos qaraidy, belsendi emes. Ózine jaýapkershilik alýdan tartynady. Bul, ásirese, biýdjet qarjysyn igerý isinde qatty baiqalady. Olar jumysty sapaly oryndaýǵa emes, tapsyrmany der kezinde baqylaýdan alýǵa basa mán beredi. Sonyń zardabyn bárimiz tartyp otyrmyz.
Jariia etilgen kóptegen reforma áli de baiaý júrip jatyr. Ony moiyndaýymyz kerek. Sondyqtan Úkimet eski jumys tásilin túbirimen joiý úshin erik-jiger tanytýǵa tiis.
Qazir memlekettik josparlaý júiesinde 163 qujat bar. Onyń árqaisysy ortasha alǵanda 40 is-sharany qamtidy. 2010 jyldan beri sozylyp kele jatqan tapsyrmalar bar. Tapsyrmalardyń ózektiligin qaitadan muqiiat qaraý qajet. Qaǵazbastylyq kerek emes.
Men sońǵy kezdegi jahandyq úrdisterdi eskerip, 2050 – Strategiiasyn jańartýdy tapsyrdym. Bul uzaq merzimge arnalǵan qujat bolýǵa tiis. Onda áleýmettik-ekonomikalyq jáne qoǵamdyq-saiasi damý jolyndaǵy negizgi basymdyqtar aiqyndalýy kerek. 2025 jylǵa deiingi ulttyq damý jospary ózektiligin joǵaltty dep oilaimyn. Sol sebepti jańa qujat ázirleý qajet. Onda elimizdiń orta merzimge arnalǵan maqsat-mindetteri naqty belgilenýge tiis. Bul qujat memleketimizdi damytýǵa qatysty barlyq máseleni qamtýy qajet. Sailaý aldyndaǵy baǵdarlamam da eskerilýi kerek. Oǵan Májilis sailaýynda jeńiske jetken «Amanat» partiiasy baǵdarlamasynyń negizgi tustaryn qosqan jón. Basqa partiialardyń oryndy usynystaryna da basa mán bergen abzal.
Bizge ulttyq qaýipsizdikti qamtamasyz etýdiń tyń tásilderi qajet. Sol úshin tiisti strategiiany zaman talabyna sai qaita qaraý kerek. Syrtqy saiasat tujyrymdamasy da jańartylýǵa tiis. Bul qujat múlde basqa geosaiasi jaǵdaida qabyldanǵan. Qazir kóp nárse ózgerdi. Iaǵni, ishki qaýipsizdikti saqtaý, qorǵanys qabiletin kúsheitý, Qazaqstannyń jáne búkil Ortalyq Aziia aimaǵynyń halyqaralyq deńgeidegi bedelin arttyrý máseleleri basty nazarda bolýy kerek.
Qurmetti jiynǵa qatysýshylar!
Qazir – erekshe tarihi kezeń. Ǵylym men tehnologiia ǵana emes, qoǵamdyq qatynastar da túbegeili ózgerip jatyr. Memleketterdiń damý baǵdary jáne basymdyqtary basqasha sipat aldy. Mundai kezde batyl ári jyldam áreket jasaý qajet. Arqany keńge salyp otyrýǵa ýaqyt joq. Júktelgen mindetterdi oryndaý úshin dereý iske kirisý kerek. Tapsyrmalar múltiksiz jáne ýaqtyly oryndalýǵa tiis. Áitpese, saldary aýyr bolady. Reformalardyń nátijesin árbir azamat naqty sezinýi qajet. Aldaǵy jumystyń basty ólshemi – osy!
Barshańyzǵa tabys tileimin!
