«Nur Otan» partiiasynyń tóraǵasy N.Á.Nazarbaevtyń praimerizdiń bastalýyna bailanysty Qazaqstan halqyna Úndeý joldady, dep habarlaidy "Ult aqparat" Elbasynyń resmi saityna silteme jasap.
«Qurmetti otandastar!
Pandemiia saldarynan Qazaqstan búkil álem elderimen birge kútpegen qiyndyqtarǵa tap bolyp, jahandyq daǵdarystyń eń qiyn kezeńin bastan ótkerýde.
Áleýmettik-ekonomikalyq ahýaldyń kúrt nasharlaýy nátijesinde damyǵan memleketter de daǵdaryspen kúresýde.
Mundai jaǵdaida kez kelgen úkimettiń aldynda turǵan eń ózekti másele – ekonomikanyń damýy jáne el azamattarynyń densaýlyǵy.
Bizge halyqtyń qaýipsizdigi men amandyǵy úshin bar kúsh-jigerimizdi salý mańyzdy.
Sondyqtan Prezidentimiz, Úkimetimiz kóp sharalardy qolǵa alyp jatqanyn bilesizder.
Osy oraida meditsina qyzmetkerlerine erekshe alǵysymdy bildiremin.
Olar pandemiianyń alǵashqy kúnderinen bastap koronavirýsqa qarsy kúrestiń aldyńǵy shebinde júr.
Eriktilerge de alǵysym sheksiz.
«Biz Birgemiz!» aktsiiasy aiasynda ǵana «Jas Otan» barlyq muqtaj jandarǵa qoldaý kórsetken bes myń eriktiniń basyn biriktirdi.
Árine, kemshilikter de boldy.
Koronavirýs daǵdarysy memlekettik basqarýdyń keibir salalarynda olqy tustar bar ekenin de kórsetti.
Jedel áreket etý jaǵy jetispei jatty, máseleniń sheshilýi biýrokratiialyq kedergilerge kep tireldi.
Memlekettik organdar men keibir basshylar halyqtyń naqty problemalaryn jete sezinbeidi degen syn aitylyp júrgenin men jaqsy bilemin.
Bul barlyq deńgeidegi depýtattardyń da jumysyna qatysty.
Ony kóbine oryndy syn dep esepteimin.
Depýtattar halyqtyń ortasynda bolyp, eldiń muń-muqtajyn jetkizýge tiis.
Depýtattardyń mindeti – árdaiym el múddesin qorǵaý. Osyny umytpaýymyz kerek.
Ývajaemye sootechestvenniki!
Tri goda nazad byla provedena konstitýtsionnaia reforma.
Zalojena osnova glýbokoi modernizatsii partiino-politicheskoi sistemy.
Ýsileny rol Parlamenta i podotchetnost Pravitelstva.
Realizovan perehod na proportsionalnýiý sistemý vyborov predstavitelnyh organov.
V etom godý chislennyi porog dlia registratsii politicheskih partii snijen v 2 raza.
Zakonodatelno vvedena kvota v 30% dlia jenshin i molodeji v partiinyh spiskah.
Imenno partii doljny stat istochnikom vydvijeniia vo vlast novyh lits – professionalov svoego dela, avtoritetnyh liderov, liýdei, boleiýshih za sýdbý strany, ýmeiýshih prinimat resheniia i vnosit konstrýktivnye predlojeniia.
Ponimaia svoiý istoricheskýiý otvetstvennost, «Nur Otan» prinial programmý «Doverie. Dialog. Ýverennost v býdýshem».
Rezýltatom «perezagrýzki» praviashei partii stanet provedenie masshtabnyh praimeriz po vsei strane.
Eto – vnýtripartiinye vybory.
Eto realnyi sotsialnyi lift.
Konkýrentnyi otbor, poisk svejih idei i proektov.
Mnogie izvestnye politologi i grajdanskie aktivisty podderjali dannýiý ideiý.
Eto liýdi s proaktivnoi grajdanskoi pozitsiei, kotorye obedinilis v Ligý storonnikov «Nur Otan» i gotovy priniat ýchastie v reformah.
Neobhodimye ýsloviia dlia otkrytyh i podotchetnyh vnýtripartiinyh vyborov nami sozdany.
Glavnoe – obespechit prozrachnost i chestnost, ravnye ýsloviia i konkýrentnost dlia vseh ýchastnikov.
Ýveren, chto v atmosfere doveriia i vzaimnogo ývajeniia býdýt podniaty volnýiýshie grajdan voprosy.
Ozvýchennye problemy partiia doljna vziat «na karandash».
Vse resheniia neobhodimo ýviazat s vozmojnostiami biýdjeta dlia vkliýcheniia v predvybornye programmy kajdogo raiona, goroda, oblasti.
Pered stranoi stoit vopros vosstanovleniia ekonomicheskogo rosta posle pandemii, sozdanie rabochih mest, ojivlenie raboty malogo i srednego biznesa.
Takje predstoit proanalizirovat problemý borby s pandemiei i podgotovitsia na slýchai ee vtoroi volny.
Vse eto voidet v predvybornýiý programmý partii i stanet rýkovodstvom k deistviiam nýrotanovtsev na sledýiýshie 5 let.
Prizyvaiý vseh partiitsev i storonnikov «Nur Otan» priniat samoe aktivnoe ýchastie v etom vajnom dlia nashei strany politicheskom sobytii!
Qurmetti otandastar!
Biz Táýelsizdiktiń 30 jyldyǵy qarsańynda turmyz.
Ǵasyrǵa teń keletin jol júrip óttik.
Bizdiń býyn aýyrtpalyǵy mol daǵdarys kezeńinde egemenmemleket qurdy.
Ulttyq ekonomika qalyptasty.
Shekaramyz shegendeldi.
Qazaqstan álemge beibitsúigish el retinde tanyldy.
Biz turaqtylyq pen kelisimdi saqtai bildik. Birtutas ultqa ainaldyq.
Biraq aldymyzda áli de kóptegen qiyndyqtar bar ekeni anyq.
Men árdaiym aityp kelemin jáne qazir de qaitalap aitamyn: «Táýelsizdikke qol jetkizý bir bólek, ony kózdiń qarashyǵyndai qorǵap, nyǵaityp, keler urpaqqa tapsyrýǵa tiispiz».
Sondyqtan jiǵan tájiribemizge súienip, ótken kúnnen sabaq alyp, alǵa umtylýymyz kerek.
Ortaq maqsat – eldiń erteńi, halyqtyń bolashaǵy jolynda birige alatyndar ǵana tabysqa qol jetkizetinin umytpaiyq», - delingen Úndeýde.
