Memleket basshysy Qasym-Jomart Toqaevtyń Ǵylym akademiiasynyń 75 jyldyǵyna arnalǵan saltanatty sessiiada sóilegen sózi.
Qurmetti Ǵylym Akademiiasynyń Prezidenti!
Qurmetti ǵalymdar!
Ulttyq ǵylym akademiiasynyń 75 jyldyǵy qutty bolsyn! Bul, shyn máninde, elimiz úshin mán-mańyzy airyqsha oqiǵa. Óitkeni, damýdyń birden-bir joly – ǵylym. Adamzat jetistiktiń bárine bilimniń arqasynda jetken. Qarapaiym zattardan bastap, kúrdeli oi-tujyrymdarǵa deiin, barlyǵy da – ǵylymnyń jemisi. Shyn máninde, ilim-bilim arqyly búkil jaratylysty tereń tanyp bilemiz. Tanym kókjiegin keńeitip, jańa belesterge shyǵamyz. Ǵylymnyń eń basty missiiasy – osy.
Uly dalada órkendegen ǵylymnyń tamyry tym tereńde jatyr. «Adamzattyń ekinshi ustazy» – Ál-Farabidiń ǵylymi murasy – sonyń aiqyn kórinisi. Kóne zamannan bastaý alǵan ilim joly eshqashan úzilgen emes.Sonyń ishinde ótken ǵasyrda qazaq ǵylymy erekshe qarqynmen damydy.
Ulttyq ǵylym akademiiasynyń tarihy Qazaqstan ǵalymdarynyń áleýeti qanshalyqty zor ekenin ańǵartady. Bul uiym qurylǵan kezden bastap qoǵamdyq damýdyń kósh basynda boldy.
Qanysh Sátbaev, Muhtar Áýezov, Ábiken Bekturov, Ahmet Jubanov, Álkei Marǵulan, Shahmardan Esenov, Ómirzaq Sultanǵazin, Murat Aitqojin, Ábdýáli Qaidarov jáne basqa da kóptegen kórnekti tulǵalardyń esimi Qazaqstan tarihyna altyn árippen jazyldy. Olardyń árqaisysy óz salasynyń asqar shyńyn baǵyndyrdy. Qazba bailyǵymyzdy igerýge, óndiristi órkendetip, ekonomikany damytýǵa, eldi rýhani jańǵyrtýǵa ólsheýsiz úles qosty. Biz halqymyzdyń birtýar perzentteriniń eńbegin árdaiym jadymyzda saqtaimyz. Óskeleń urpaq olardy úlgi-ónege tutady. Búginde jas ǵalymdarymyz sol alyptardyń izin basyp, jolyn jalǵap keledi. Degenmen bir máseleni qaperde ustaý kerek. Ómir bir orynda turǵan joq. Kún sanap ózgerip jatqan qazirgi zamanda burynǵy jetistikterge marqaiyp otyrýǵa bolmaidy. Áleýetimizdi arttyryp, úzdiksiz alǵa basý úshin árdaiym izdený kerek. Biik maqsat qoiyp, jańashyldyqqa umtylyp, jumystyń tiimdiligin arttyrý qajet.
Adamzat tarihy degenimiz – tyń ideialar men tehnologiialyq tabystardyń tarihy. 21 ǵasyrda memlekettiń qýaty ǵylymi-tehnikalyq jetistiktermen ólshenedi. Halyqaralyq arenadaǵy yqpaly da osyǵan bailanysty ekeni anyq. Sol sebepti, kóptegen elder ǵylymǵa júieli qoldaý kórsetýdi óziniń basty mindeti dep sanaidy.
Sońǵy 20 jylda tyń zertteýler men jobalarǵa jumsalatyn qarajat álemdik Ishki jalpy ónimnen áldeqaida jyldam ósýde. Bul úrdis jyldan jylǵa qarqyn alyp keledi.
Ǵylym men tehnologiiany, innovatsiiany damytý – elimizdiń básekege qabiletin arttyratyn negizgi salanyń biri. Biz otandyq ǵylymnyń basymdyqtaryn halyqaralyq talaptarǵa jáne ulttyq múddemizge sáikes aiqyndaimyz. Búgingi basqosýda osy salanyń máseleleri týraly ashyq pikir almasamyz dep oilaimyn.
Sońǵy jyldary ǵylym júiesinde edáýir ózgerister bolyp jatqany barshańyzǵa málim. Bul salany tejep otyrǵan túitkilderdi sheshý úshin naqty jumys atqarylyp jatyr. Ótken aptada Ǵylymdy damytýdyń 2026 jylǵa deiingi tujyrymdamasy qabyldandy. Qazir elimizde 22 myńnan astam ǵalym bar. Bul – osydan 30 jyl burynǵy ahýalmen salystyrǵanda kóp emes. Jalaqynyń az jáne turaqsyz bolýy osy saladaǵy kadrlyq áleýettiń kúrt tómendeýine ákep soqty. Irgeli ǵylymdarmen ainalysatyn institýttardyń jaǵdaiy óte aýyr boldy.
Biz aldymyzǵa ǵalymdardyń sanyn kóbeitý, ǵylymi eko júieni nyǵaitý siiaqty maqsattar qoiyp otyrmyz. Sondai-aq, ǵylymi jańalyqtardyń kommertsiialyq tiimdiligin arttyrý jáne ǵylymdy basqarý júiesin jetildirý basty nazarda bolady.
Ýchenye v techenie mnogih let podnimali etý problemý. Ona v znachitelnoi stepeni byla reshena blagodaria izmeneniiam v Zakon o naýke, vnesennym po moemý porýcheniiý. V Zakone byl vveden novyi vid finansirovaniia naýchnyh institýtov, osýshestvliaiýshih fýndamentalnye issledovaniia. Etot shag pozvolil obespechit bespereboinýiý deiatelnost tselogo riada naýchnyh institýtov.
V bazovoe finansirovanie vkliýchena oplata trýda vedýshih ýchenyh. V rezýltate priniatyh mer sredniaia zarabotnaia plata naýchnyh sotrýdnikov povysilas na 70%. Peresmotren podhod k programmno-tselevomý finansirovaniiý naýki. Teper gosýdarstvo formýlirýet chetkie zadachi dlia naýki, a institýty polýchaiýt finansirovanie dlia ih resheniia. Ývelicheny sroki finansirovaniia issledovanii s treh do piati let. Konkýrsy provodiatsia ejegodno. V tselom, za poslednie tri goda gosýdarstvennoe finansirovanie naýki vozroslo na 70%.
Izmenen format raboty natsionalnyh naýchnyh sovetov. Ih sostav obnovlen na 85% na osnove obektivnyh naýkometricheskih pokazatelei ýchenyh. Zasedaniia sovetov prohodiat v rejime onlain, vnedren institýt apelliatsii ih reshenii. Ýsilena kompleksnaia podderjka molodyh ýchenyh. Posledovatelno ývelichivaetsia kolichestvo grantov dlia obýcheniia po programmam doktorantýry. Povyshena stipendiia doktorantov. Vvedeny spetsialnye granty dlia postdoktorantov. Kak itog, krýg molodyh ýchenyh strany za poslednie dva goda rasshirilsia bolee chem na odný tysiachý chelovek. V tseliah povysheniia kvalifikatsii ýchenyh v mirovyh naýchnyh tsentrah vydeliaiýtsia granty dlia prohojdeniia stajirovok.
Realizýiýtsia vostrebovannye proekty po kommertsializatsii rezýltatov naýchnoi i naýchno-tehnicheskoi deiatelnosti. Vozroslo kolichestvo i kachestvo naýchnyh pýblikatsii kazahstanskih ýchenyh. V akademicheskoi srede i v sisteme výzov sformirovalsia tselyi riad silnyh naýchnyh shkol. Oni formirýiýtsia kak v akademicheskoi srede, tak i v sisteme výzov. Dlia osnasheniia institýtov otkrylas novaia biýdjetnaia programma. S 2020 goda nachalas tehnicheskaia modernizatsiia naýchnyh organizatsii. I vse eto lish chast rezýltatov raboty, kotorýiý gosýdarstvo provodit dlia sistemnogo razvitiia naýki i podderjki ýchenyh.
Eto napravlenie my býdem posledovatelno ýsilivat. Problemnyh voprosov v otechestvennoi naýke vse eshe dostatochno. Dlia ih poetapnogo resheniia neobhodimo sosredotochitsia na sledýiýshih prioritetah.
BIRINShI. Akademiianyń mártebesin ózgertý
Bizde onyń quqyqtyq mártebesi anyq bolmaǵan. Sol sebepti, bul qurylym 20 jyl boiy ǵylymdy basqarý isinen tys qaldy. Qazir Akademiia Ǵylym týraly ulttyq baiandama ázirleýmen ǵana shektelip otyr. Sondai-aq, salalyq jýrnaldar shyǵarady. Bar bolǵany – osy. Shyn máninde, onyń áleýeti jáne múmkindigi áldeqaida zor ekeni túsinikti. Búgingi ahýalyna qarap, Akademiianyń bolashaǵy bulyńǵyr dep sanaityndar, ókinishke qarai, az emes. Tipti, akademikterdiń ózderi de oǵan kúmánmen qaraidy.
Álemdik tájiribege kóz salsaq, mundai qurylymdar eki túrli úlgide bolady. Olarǵa memlekettik mártebe beriledi nemese táýelsiz kommertsiialyq emes uiym retinde jumys júrgizedi.
Biz túrli jaǵdaiǵa bailanysty bir kezde ózgeshe joldy tańdaýǵa májbúr boldyq. Ulttyq ǵylym akademiiasy kóptegen qoǵamdyq uiymnyń qataryna qosylyp ketti. Saldary qandai bolǵanyn qazir kórip otyrmyz. Degenmen, onyń kadrlyq jáne institýttyq áleýeti áli de joǵary. Irgeli joǵary oqý oryndarymen bailanysy úzilgen joq. Osynyń bárin eskere otyryp, Akademiianyń mártebesin kóterý kerek dep sanaimyn. Bul qurylym ǵylymi oi-tujyrym ortalyǵyna ainalýǵa tiis. Sondai-aq, saraptama jasaityn bedeldi mekeme bolýy kerek.
Qara shańyraqtyń rólin arttyrý asa mańyzdy. Sondyqtan oǵan memlekettik mártebe beremiz jáne biýdjet esebinen qarjylandyramyz. Onyń qazir atqaryp otyrǵan qyzmetinen basqa da mindetterin naqty belgileý qajet. Atap aitqanda, ǵylymi basymdyqtardy dál osy qurylym aiqyndaýy kerek. Arnaýly granttar, stipendiialar jáne syilyqtar taǵaiyndaý quzyreti de Akademiiaǵa berilgeni jón. Osy rette, ǵylymǵa adaldyq máselesine basa nazar aýdarǵym keledi.
Qazir qoǵamda qur ataq úshin ǵylymi dáreje alǵysy keletinderdiń bar ekeni jasyryn emes. Bul jaǵymsyz úrdiske ainalyp barady. Olar, shyn máninde, ǵylymi ataqqa ie bolǵanymen, ǵylym jolyn jalǵastyrmaidy. Sonyń kesirinen memlekettiń qanshama qarajaty bosqa ketedi. Buǵan birjola tosqaýyl qoiatyn kez keldi.
Biz ǵylymǵa shynaiy berilgen azamattardy ǵana qoldaýymyz qajet. Onyń joldaryn jan-jaqty oilastyrǵan jón. Sondai-aq forsait-zertteýler, iaǵni qoǵamdyq mańyzy zor ǵylymi jumystar júrgizýge, ǵalymdardyń biliktiligin arttyrýǵa basa nazar aýdarylýǵa tiis. Halyqaralyq yntymaqtastyqty nyǵaitý da onyń basty mindetiniń biri bolýy qajet. Bul mekemeniń qyzmetin qazirgi zamanǵy talaptarǵa sáikestendirip, túbegeili ózgertýimiz kerek. Akademiianyń quramyna bedeldi, bolashaǵy zor ǵalymdardy qosqan abzal. Sonymen birge naǵyz ǵalymdardy, iaǵni ǵylymǵa adal qyzmet etetin tulǵalardy Akademiianyń músheligine qatań báseke arqyly qabyldaý kerek.
Akademikter barynsha ashyq ári ádil sailanýy qajet. Jurt uiymǵa múshe bolý rásimderin jáne oǵan úmitkerlerdi tolyǵymen bilip otyrýǵa tiis. Bul – óte mańyzdy mindet. Sebebi, Akademiianyń joǵary mártebesi, qasietti ǵylym ordasynyń qoǵamdaǵy orny osyǵan tyǵyz bailanysty. Qarapaiym tilmen aitqanda, Akademiiany mansap qýyp, ǵylymǵa kezdeisoq kelgen adamdardan saqtaý kerek. Ǵylymi qyzmetpen tikelei ainalysatyn akademikterge ómir boiy ai saiyn stipendiia berý máselesi sheshiledi. Úkimetke tiisti tapsyrmamdy berdim. Munyń bári Akademiianyń jumysyna tyń serpin berip, bedelin arttyrady. Sondai-aq elimizdegi ǵylym salasynyń turaqty damýyna jol ashady.
Taǵy bir mańyzdy másele. Bul – Akademiia ǵimaratynyń jóndeý jumystary. Osy másele boiynsha men Úkimetke jáne ákimdikke tapsyrmamdy berdim. Otandyq metsenattar jáne demeýshiler óz úlesin qosady dep oilaimyn. Bir jarym jyl ishinde bul jumysty tolyǵymen bitirý kerek.
VTOROE. Ýkreplenie ýniversitetskoi naýki
Za gody Nezavisimosti ý nas sformirovalas naýchnaia infrastrýktýra v vide naýchno-issledovatelskih institýtov, natsionalnyh i výzovskih naýchnyh tsentrov. Pri etom, kak pokazyvaet praktika, bolshinstvo otechestvennyh naýchnyh issledovanii provoditsia imenno v nashih krýpnyh výzah. Poetomý predlagaiý rassmotret vopros konsolidatsii gosýdarstvennyh NII v ramkah issledovatelskih ýniversitetov.
Dlia vnedreniia mirovyh standartov v obrazovatelnyi protsess v Kazahstane nachali otkryvatsia filialy zarýbejnyh výzov. V nashei strane nachal deistvovat filial britanskogo Ýniversiteta De Monfort Lester. Osýshestvliaetsia peredacha Ýniversiteta imeni akademika Manasha Kozybaeva v doveritelnoe ýpravlenie Ýniversitetý Arizony. Provoditsia rabota po otkrytiiý filialov MIFI v Almaty i RGÝ imeni Gýbkina v Atyraý.
Dlia povysheniia konkýrentosposobnosti výzov na baze 20 vysshih ýchebnyh zavedenii zapýskaiýtsia Tsentry akademicheskogo prevoshodstva. Mnoiý porýcheno prodoljat etý rabotý. Ih deiatelnost sfokýsirovana na obespechenii regionov neobhodimymi kadrami, sozdanii sovremennyh ýchebnyh i naýchnyh laboratorii.
Odnako v tselom ýroven razvitiia infrastrýktýry dlia kommertsializatsii naýchnyh razrabotok s polýcheniem vostrebovannyh tehnologii vse eshe ostaetsia kriticheski nizkim. V zapadnyh stranah pri ýniversitetah fýnktsionirýiýt tehnoparki, v ramkah kotoryh rabotaiýt razlichnye innovatsionnye startapy i tehnologicheskie kompanii. Konsolidatsiia sistemy obrazovaniia s otdelnymi naýchnymi tsentrami i tehnoparkami v zavisimosti ot ih potentsiala pozvolit sformirovat silnye issledovatelskie ýniversitety. V etoi sviazi porýchaiý zapýstit programmý podderjki naýchno-tehnologicheskih parkov pri výzah s vydeleniem tselevyh grantov na razvitie naýchnyh laboratorii i opytno-ispytatelnoi infrastrýktýry.
Issledovatelskie výzy – eto ne veianie mody v obrazovanii, a osnova dlia postroeniia innovatsionnoi ekonomiki Kazahstana. Ranee ia vyskazyvalsia o neobhodimosti sozdaniia tehnicheskih výzov na zapade strany. Absoliýtno ýbejden v pravilnosti etogo shaga. Oni stanýt vajnym elementom podgotovki kadrov dlia vysokotehnologichnyh otraslei promyshlennosti.
Odnako nelzia zabyvat ob ýje deistvýiýshih tehnicheskih výzah, v chastnosti, ob ýniversitete, kotoryi nosit imia Kanysha Satpaeva. Eto edinstvennyi natsionalnyi issledovatelskii tehnicheskii ýniversitet, flagman tehnicheskogo obrazovaniia Kazahstana. Poetomý on doljen stat naýchno-proizvodstvennoi bazoi dlia novyh tehnicheskih výzov. Neobhodimo ýtverdit programmý razvitiia glavnogo tehnicheskogo ýniversiteta strany i sozdat na ego baze naýchno-issledovatelskii hab novyh tehnologii v injenernom obrazovanii i naýke.
TRETE. Covershenstvovanie sistemy podderjki NIOKR
V tseliah dostijeniia ýrovnia finansirovaniia naýki, sopostavimogo s razvitymi stranami, neobhodimo stimýlirovat chastnye investitsii v NIOKR. Nariadý s gosýdarstvennym biýdjetom, sredstvami nedropolzovatelei i natsionalnyh kompanii kliýchevym istochnikom finansirovaniia naýki doljny vystýpit krýpnyi chastnyi sektor – indýstrialnye korporatsii i drýgie organizatsii.
Pri Fonde «Samrýk-Kazyna» sozdan Tsentr naýchno-tehnologicheskih initsiativ. V ego zadachi vhodit sistemnoe sotrýdnichestvo s naýchnym soobshestvom dlia vnedreniia naýchnyh razrabotok v proizvodstvo. Provoditsia rabota po obespecheniiý prozrachnosti otchislenii i raspredelenii sredstv nedropolzovatelei v razmere 1% ot zatrat na dobychý poleznyh iskopaemyh, vydeliaemyh na NIOKR. Schitaiý, chto nastalo vremia dlia predostavleniia bolee shirokih nalogovyh i investitsionnyh preferentsii dlia chastnyh investitsii v NIOKR i sozdanie novyh naýchnyh tsentrov. Krome togo, neobhodimo vovlechenie v naýchno-issledovatelskýiý deiatelnost mestnyh ispolnitelnyh organov, kotorye mogli by toje finansirovat NIOKR. Naýka na mestah doljna byt preimýshestvenno napravlena na reshenie teh problem, kotorye stoiat v tsentre vnimaniia ekonomiki regionov.
TÓRTINShI. Uzaq merzimdi ǵylymi-tehnologiialyq damýdy tiimdi josparlaý
Biz Qazaqstandy jańǵyrtamyz desek, bul máseleni qalaida sheshýimiz qajet. Ǵylymi zertteýler men tehnologiialyq jobalar óz salasynyń qajetin óteýi kerek. Sonda ǵana innovatsiialyq damý maqsattaryna qol jetkize alamyz. 2013 jyly munai-gaz óndirý salasynda keshendi jumys atqaryldy. Ony ǵylymi-tehnologiialyq jaǵynan damytýdyń jol kartasy jasaldy. Mundai jumys barlyq salada júrgizilýge tiis. Mysaly, Ońtústik Koreia men Japoniiada osy jumysty arnaýly institýttar atqarady. Olar ǵylymdy jáne tehnologiialardy josparlaýmen, baǵalaýmen ainalysady, ǵylymi-tehnikalyq aqparatty taldaidy. Sondai-aq, tyń zertteýler júrgizip, tehnologiiany damytý isin úilestiredi. Qazaqstanǵa da osyndai mindetterdi atqaratyn ortalyq qajet. Sondyqtan burynǵy Ulttyq ǵylymi-tehnikalyq aqparat ortalyǵyn qaita ashý kerek dep sanaimyn.
Ǵylymi qyzmetti tiimdi basqarý jáne sybailas jemqorlyqtyń aldyn-alý – mańyzdy mindettiń biri. Sol sebepti, osy saladaǵy barlyq úderisti tezirek tsifrlandyrý kerek. IT salasyndaǵy sońǵy jetistikterdi paidalanyp, Qazaqstan ǵylymynyń biryńǵai ekojúiesin qalyptastyrýǵa tiispiz.
Krome togo, schitaiý, chto nam neobhodimo sozdat Natsionalnýiý sistemý tsitirovaniia, kotoraia pozvolit v znachitelnoi stepeni povysit kachestvo naýchno-issledovatelskih rabot. Etot shag potrebýet ýkrepleniia potentsiala kazahstanskih naýchnyh jýrnalov. Polagaiý, chto v tseliah ýsileniia koordinatsii naýchnoi deiatelnosti v strane sledovalo by razdelit profilnoe ministerstvo na dva vedomstva, odno iz kotoryh býdet zanimatsia voprosami vysshego obrazovaniia i naýki.
V tselom, vse ýkazannye mnoi resheniia napravleny na kompleksnoe razvitie kazahstanskoi naýki, povyshenie ee konkýrentosposobnosti i vklada v ýstoichivyi sotsialno-ekonomicheskii progress strany.
Qurmetti sessiiaǵa qatysýshylar!
Biz ǵylymnyń ulttyq ekonomikaǵa qosatyn úlesin kóbeitýimiz kerek. Sonymen birge, álemdik ǵylymi keńistikpen yqpaldastyqty kúsheitken jón. Ǵalymdar elimizdiń rýhani damýyna da basa mán bergeni durys. Ásirese, jastardyń otanshyldyq rýhyn kúsheitý kerek. Qazir áleýmettik jelide memlekettik týdy qadirleý týraly kóptegen oi-pikirler aitylýda. Ókinishke qarai, qasietti Kók týymyzǵa bailanysty oryn alǵan jaǵymsyz jaǵdailar azaimai tur. Sondyqtan bairaǵymyzdy paidalaný tártibin qaita qaraý kerek dep oilaimyn. Qajet bolsa, tiisti zańdarǵa ózgertýler engizýge bolady. Óitkeni, kók týymyz – qasterli Táýelsizdigimizdiń simvoly. «Týǵan jerge týyńdy tik» dep halqymyz beker aitpaǵan. Biz – týyn árqashan biik ustaǵan elmiz. Osy rette, Qanysh Sátbaevtyń bir oiy ózekti bolyp otyrǵan siiaqty: «Óz eliniń qara tasyn maqtan ete almaǵan, ózge jerdiń altynyn da maqtap jarytpaq emes». Memlekettik rámizderimizdi qasterleý – ár azamattyń perzenttik paryzy. Osyny óskeleń urpaqtyń sanasyna sińiretin eń áýeli – sizder, iaǵni ziialy qaýym.
Qazir elimiz túbegeili jáne jan-jaqty ózgerý jolyna tústi. Men saiasi jańǵyrýdyń aýqymdy baǵdarlamasyn usyndym. Birneshe kúnnen keiin Konstitýtsiiaǵa engiziletin túzetýler boiynsha referendým ótedi. Bul – bolashaǵymyzdy aiqyndaityn jaýapty sát.
V Kazahstane obshenatsionalnyi referendým po izmeneniiam Konstitýtsii proidet vpervye. Eto sobytie stanet vajnym shagom na pýti ýkrepleniia demokraticheskih traditsii v nashei strane.
Grajdane nashei strany v tselom ponimaiýt znachimost konstitýtsionnyh preobrazovanii.
K referendýmý proiavliaetsia bolshoi interes v nashem obshestve. I za rýbejom toje. Eto govorit o shirokom sotsialnom zaprose na obshestvenno-politicheskie peremeny i vere liýdei v realnost predstoiashih izmenenii. Eto zakonomerno, poskolký reformy provodiatsia v interesah vsego obshestva, a ne dlia ývelicheniia privilegii otdelnyh lits, v tom chisle Prezidenta.
Mne vnýtri strany i za rýbejom zadaiýt vopros, sobiraetsia li deistvýiýshii Glava gosýdarstva cherez referendým prodlit sroki svoih polnomochii ili, kak seichas priniato govorit, obnýlitsia. Otvechaiý: takih namerenii ne bylo i ne býdet.
Predstavlennaia programma politicheskoi modernizatsii ochen masshtabnaia po svoemý soderjaniiý. No osnovnoi fokýs sdelan na ýkreplenii sistemy zashity prav i svobod cheloveka, rasshirenii ýchastiia grajdan v ýpravlenii gosýdarstvom, povyshenii transparentnosti i effektivnosti vlastnyh institýtov.
Kompleksnaia transformatsiia strany vedet k obektivnomý rostý politicheskoi aktivnosti grajdan, kotoraia zachastýiý soprovojdaetsia ýsileniem popýlizma i prednamerennymi spekýliatsiiami na sotsialnyh ojidaniiah. My vidim znachitelnyi rost provokatsii so storony izvestnyh personajei. Nado ponimat: postroenie razvitogo demokraticheskogo obshestva – eto posledovatelnaia i sistemnaia rabota, a ne ispolzovanie gromkih lozýngov i obeshanie siiýminýtnyh rezýltatov.
V nashei strane doljna ýkorenitsia kýltýra vysokoi politicheskoi otvetstvennosti. Imenno takaia kýltýra vystýpaet glavnym faktorom v protivodeistvii radikalizmý i popýlizmý v politicheskoi sfere. Chego, k sojaleniiý, ý nas seichas v izbytke. Zdes mnogoe zavisit ot zrelosti obshestva, soznatelnosti i sozidatelnogo ýchastiia vseh grajdan, potomý chto demokratiia – eto ejednevnyi kropotlivyi trýd kajdogo iz nas. Dannyi postýlat nýjdaetsia v postoiannom i dohodchivom raziasnenii sredi grajdan, osobenno sredi molodeji. I rol naýchnogo soobshestva zdes velika.
Obsherespýblikanskii referendým stanet vajnoi tochkoi otscheta v postroenii Novogo Spravedlivogo Kazahstana. Chtoby voplotit etý ideiý v jizn, nam nýjno perezagrýzit vsiý sistemý obshestvennyh i individýalnyh tsennostei, v tsentre kotoryh býdýt trýdoliýbie i kýlt znanii, pragmatizm i predpriimchivost. Eta masshtabnaia zadacha neposilna lish dlia odnogo gosýdarstva.
Izmenit mirovospriiatie, perenastroit sotsialnye ojidaniia s ijdivenchestva na kreativ, trýdoliýbie, sgenerirovat novye idealy i smysly mojet tolko samo obshestvo, to est kajdyi iz nas. Poetomý ýspeh nachatyh preobrazovanii napriamýiý zavisit ot togo, naskolko vse grajdane vovlecheny v ih realizatsiiý. Tolko vmeste my smojem obespechit realnýiý modernizatsiiý i postýpatelnoe razvitie strany. Hochý podcherknýt, predstoiashii referendým – eto ne konechnaia stadiia politicheskoi transformatsii strany, a, po sýti, ee nachalo.
Rabota tolko nachinaetsia, poskolký sama jizn i potrebnosti grajdan neizbejno postaviat pered nami novye zadachi. My doljny ishodit iz togo, chto v politicheskoi sfere shokovaia terapiia neýmestna. V slojneishih geopoliticheskih ýsloviiah ona mojet privesti k razrýshitelnym posledstviiam, degradatsii i daje ýtrate gosýdarstvennosti. Nam nado idti po etomý ternistomý pýti osmyslenno, ýverenno, vyveriaia kajdyi shag. «Perehodia býrnýiý reký, nýjno znat, chto nogoi nashýpyvaesh dno», – glasit izvestnaia vostochnaia mýdrost.
Samoe glavnoe – nashe gosýdarstvo, obshestvo ýje delaiýt pervye shagi, i oni býdýt daleko ne poslednimi. Reforma obiazatelno býdet imet prodoljenie. Vmeste my obiazatelno preodoleem vse mnogochislennye prepiatstviia, vmeste my postroim podlinno demokraticheskoe, spravedlivoe gosýdarstvo. Rol ýchenyh, akademicheskogo soobshestva v etih protsessah kraine vajna. Vo vse vremena titany mysli i vydaiýshiesia issledovateli vystýpali v kachestve peredovogo avangarda obshestvennogo razvitiia. Oni posledovatelno formirovali kriticheskoe myshlenie, protivostoiali nevejestvý i arhaike, davali jestkii argýmentirovannyi otpor sharlatanam i popýlistam.
K sojaleniiý, v nashei strane vse eshe nabliýdaiýtsia iavleniia, sviazannye s razlichnymi sýeveriiami, ýstarevshimi stereotipami i psevdonaýchnymi predstavleniiami. V obshestve, gde est naýchnoe ponimanie obektivnyh zakonov razvitiia, net mesta vsiakogo roda destrýktivnym vzgliadam, tam doljen tsarit kýlt znanii i progressa. Odnim iz glavnyh faktorov ýspeha v sovremennom mire iavliaetsia atmosfera svobody i tvorchestva, rojdaiýshaia novye idei. Imenno v tishi naýchnyh kabinetov i vo vremia jarkih naýchnyh dispýtov zakladyvaetsia prochnyi fýndament konkýrentosposobnoi natsii.
Ǵalymdar Jańa Qazaqstandy, iaǵni Ekinshi Respýblikany qurý isine belsene atsalysyp, osy mańyzdy ári tarihi sátte zor jaýapkershilik tanytady dep senemin.
Aldymyzda óte aýqymdy ári kúrdeli jumys kútip tur. Osy jańa kezeńde Akademiia otandyq ǵylymdy damytyp, elimizdi órkendetýge súbeli úles qosatyn mańyzdy qurylym bolatynyna senemin.
Biz qara shańyraqqa tyń serpin beremiz.
Akademiia tarihynyń jańa kezeńine jol ashamyz.
Qazaq ǵylymynyń álemdik órkenietke qosar úlesi kóp bolsyn!
Barshańyzǵa amandyq tileimin!
Qasietti Otanymyz – Qazaqstanymyz jasai bersin!
Qurmetti qaýym!
Men búgin bir top ǵalymdarymyzdy, iaǵni 22 tulǵany joǵary memlekettik nagradalarmen marapattaý týraly sheshim qabyldadym. Olardyń bári – óz salasynyń naǵyz kóshbasshysy atanǵan azamattar. Ulttyq ǵylym akademiiasynyń prezidenti Murat JURYNOV birinshi dárejeli «BARYS» ordenimen nagradtalady. Ol óziniń irgeli ǵylymi jumystaryna qosa, kúrdeli kezeńde ǵalymdardyń basyn biriktirip, Akademiiany saqtap qalýǵa ólsheýsiz eńbek sińirdi. Sondai-aq, kórnekti ǵalym Bolat KÓMEKOV úshinshi dárejeli «BARYS» ordenimen marapattalady. Ol tól tarihymyzdy túgendep, kóne qundylyqtardy zertteýge zor úles qosyp keledi. Ál-Farabi atyndaǵy Qazaq ulttyq ýniversitetiniń Biologiia jáne biotehnologiia problemalary ǵylymi-zertteý institýtynyń direktory Amangeldi BISENBAEVQA «QURMET» ordeni tapsyrylady. Belgili ǵalymnyń ǵylymi eńbekteri alys-jaqyn shetelderge keńinen tanymal. Meniń Jarlyǵymmen basqa da birqatar ǵalymdarymyz memlekettik nagradaǵa ie boldy.
Qurmetti ǵalymdar!
Búgingi marapattaryńyz qutty bolsyn!
Barshańyzǵa ǵylymǵa adaldyqtaryńyz úshin zor rizashylyq bildiremin!
Áli talai jańalyqtar ashyp, elimizdi damytýǵa úles qosa berińizder!
Sizderge zor densaýlyq, baq-bereke tileimin!
