"Ult portaly" Memleket basshysy Qasym-Jomart Toqaevtyń sybailas jemqorlyqqa qarsy kúres máseleleri jónindegi keńeste sóilegen sózin el nazaryna usynady.
***
Qaiyrly kún, qurmetti áriptester!
Sybailas jemqorlyqqa qarsy kúres – elimizdiń strategiialyq damýyndaǵy negizgi basymdyqtardyń biri.
Bul – meniń berik ustanymym jáne sailaýaldy baǵdarlamada halyqqa bergen ýádem.
Osy jumysta eshqandai kózboiaýshylyqqa, «barmaq basty, kóz qysty» áreketterge jol berilmeýge tiis.
Talap qatań bolady.
Byltyrǵy jiynda biz naqty is-qimyl josparyn aiqyndadyq.
Búginde birqatar maqsatty júzege asyrdyq.
Qazaqstan bedeldi halyqaralyq GREKO uiymyna, iaǵni sybailas jemqorlyqqa qarsy memleketter tobyna múshe boldy.
Normativtik aktilerdi sybailas jemqorlyqqa qarsy saraptamadan ótkizý institýtynyń jumysy jańǵyrdy.
Qol astyndaǵylardyń jemqorlyq áreketteri úshin basshylaryn qyzmetinen bosatý qaǵidaty engizildi.
Memleketimizdiń osy baǵytta qolǵa alǵan sharalaryn belgili halyqaralyq agenttikter atap ótýde.
Degenmen, biz buǵan toqmeiilsip otyra bermeýimiz kerek.
Sybailas jemqorlyq jaǵdailarynyń sany áli de azaimai tur.
Ótken jylmen salystyrǵanda jemqorlyq áreketteri úshin jaýapqa tartylǵan adamdardyń sany 11 paiyzǵa artqan.
Ashyǵyn aitqanda, qazir kúndelikti jańalyqtardan túrli deńgeidegi sheneýnikterdiń sybailas jemqorlyqqa bailanysty zań buzýshylyqtary úshin ustalyp jatqany týraly oqityn boldyq.
Sredi nih 2 akima oblasti, chto samo po sebe ochen trevojnyi simptom.
Korrýptsiia kak rjavchina proedaet vsiý vertikal gosýdarstvennogo apparata.
Tolko po itogam 7 mesiatsev 2020 goda kolichestvo lits, privlekaemyh k ýgolovnoi otvetstvennosti za korrýptsiiý (litsa, v otnoshenii kotoryh vyneseny postanovleniia o kvalifikatsii prestýpleniia), sostavilo 912, chto na 11% bolshe, chem za analogichnyi period proshlogo goda – 820.
Pandemiia kezeńinde jáne memleket pen azamattarymyzdyń tabysy azaiǵan tusta jemqorlyqpen kúresti odan ári kúsheitýimiz kerek.
Halyqaralyq sarapshylardyń aitýy boiynsha memleketter pandemiianyń saldarymen kúreske mol qarajat jumsap jatqan kezde qarjyny maqsatqa sai paidalanbaý jáne jymqyrý qaýpi arta túsedi.
Bólinip jatqan qarajat muqiiat ári tiimdi jumsalýǵa tiis. Bul – ár teńge óziniń maqsatyna sai jumsalýy kerek degen sóz.
Ásirese, qazirgi jaǵdaida esh paidasy joq jáne qajetsiz is-sharalarǵa qarajattyń shyǵyndalýyna qoǵamnyń qalai qaraitynyn kórip otyrmyz.
Sondyqtan, mundai máselelerge bolary bolyp, boiaýy sińgennen keiin emes, aldyn ala mán berý – óte mańyzdy.
Gromkie zaderjaniia, effektnye kadry imeiýt kratkosrochnyi effekt. Kogda takie dela potom eshe i razvalivaiýtsia v sýde iz-za nedostatka dokazatelstv, nedoverie obshestva k meram gosýdarstva po borbe s korrýptsiei vozrastaet.
Bez ýstraneniia prichin i ýslovii samih korrýptsionnyh iavlenii – eto borba s vetrianymi melnitsami.
Liýdi doljny videt, chto chinovnika ili kakogo-libo rýkovoditelia ne prosto privlekli k otvetstvennosti, no i v rabote gosorgana, gde oni rabotali, proizoshli sootvetstvýiýshie peremeny k lýchshemý, kotorye iskliýchaiýt povtorenie sobytii.
Poka takoi kompleksnoi i preventivnoi raboty ia ne vijý.
Chinovniki meniaiýtsia po krýgý odin za drýgim, a sistemnye problemy ne reshaiýtsia.
Nachali proveriat i vskryvat korrýptsiiý v meditsine tolko posle defitsita lekarstv v razgar pandemii.
O narýsheniiah pri tsifrovizatsii etoi sfery zagovorili tolko seichas, kogda ýje potracheny desiatki milliardov tenge.
Seichas vydeliaem ogromnye sredstva na obrazovanie, zaniatost i sotsialnye obekty.
My doljny imet garantii, chto cherez god my vnov ne býdem govorit o vyiavlennyh hisheniiah v etih sferah, chto eti ministerstva ne býdýt ý nas v antiliderah.
Liýdiam ni k chemý krasivye raporty o zaderjanii, kogda ýje pohisheny mnogomilliardnye sredstva?
Polagaiý, chto my doljny v korne perestroit etý rabotý.
Segodnia nastal moment dlia obedineniia ýsilii gosýdarstva i grajdan. Korrýptsiia – eto glýboko sotsialnaia bolezn. Pobedit my ee smojem tolko obshimi ýsiliiami.
Nýjny novye formy obshestvennogo kontrolia i maksimalnaia prozrachnost ýpravlencheskih reshenii.
Dlia formirovaniia v obshestve «nýlevoi terpimosti» k korrýptsii doljna postoianno provoditsia tselenapravlennaia ideologicheskaia rabota.
V tselom antikorrýptsionnoi deiatelnosti neobhodimo pridat novyi impýls po vsem napravleniiam.
Birinshiden. Sybailas jemqorlyq jóninde júieli túrde eskertip otyrýǵa erekshe mán bergen jón.
Osyǵan orai, túrli saladaǵy jemqorlyqqa jol ashatyn jaǵdailarǵa sapaly taldaý jasaý kerek.
Zań barlyq memlekettik organdarǵa túitkildi tustardy óz betinshe anyqtap, joiýǵa mindetteidi.
Alaida, bul jumys júrip jatqan joq.
Mundai áreketsizdik jaqsylyqqa aparmaidy.
Der kezinde aldyn alý jáne eskertý jumysy júrgizilmese, jemqorlyq degen kesel kóptegen adamnyń jarqyn keleshegine balta shabýy ábden múmkin.
Bezdeistvie v borbe s korrýptsiei privodit k narastaniiý ý grajdan protestnyh nastroenii i pravovogo nigilizma.
Ne mojet byt slýchainym sovpadeniem to, chto kriminalnye proiavleniia massovogo haraktera proishodiat, kak pravilo, v regionah s naibolshim ýrovnem korrýptsii.
Segodniashniaia otsenka osnovana na kolichestve vyiavlennyh faktov vziatok v tom ili inom ministerstve. Eto sledýet i iz predstavlennogo doklada.
Otsenka doljna formirovatsia ishodia iz prinimaemyh mer po profilaktike, minimizatsii riskov korrýptsii i ýstraneniiý barerov pri polýchenii gosýslýg.
Basshy óz qyzmetkerleriniń zań buzýshylyǵyn jasyrmaýy kerek.
Sondyqtan, ony tek jazaǵa tartýdan bólek, yntalandyrý da mańyzdy. Bul aldyn ala júieli sharalar qabyldaýǵa aitarlyqtai septigin tigizedi.
Árbir ákim jáne ministr jumsalǵan qarajatqa ǵana emes, ony durys josparlaýǵa da jaýapty bolýǵa tiis. Naq osy tusta sybailas jemqorlyqqa barý qateri kóp bolýy múmkin.
Sondyqtan, ár basshyǵa jeke jaýapkershilik júkteledi.
Bas prokýratýraǵa osyndai baǵalaý júiesin ázirleýdi tapsyramyn.
Sonymen qatar, memlekettik organdardyń qyzmetine jónsiz aralasýdy doǵarǵan jón.
Sybailas jemqorlyq pen basqarý isindegi olqylyqtardyń ara jigin naqty ajyrata bilý qajet.
V orbitý ýgolovnogo protsessa ne doljny vovlekatsia chestnye, ne boiashiesia brat na sebia otvetstvennost chinovniki. Gosapparat ne doljen boiatsia prinimat resheniia.
Segodnia my nabliýdaem takie tendentsii, kogda gosýdarstvennye slýjashie ne proiavliaiýt initsiativý, razmyvaiýt otvetstvennost, sozdaiýt izlishniýiý volokitý. Nagliadno takaia sitýatsiia proiavilas vo vremia pandemii.
Aktivnaia borba s korrýptsiei ne doljna prevrashatsia v kampaneishiný i ohotý na vedm, ni v koei mere ne doljna otrajatsia na kachestve raboty otvetstvennyh i zakonoposlýshnyh gosýdarstvennyh slýjashih.
Po moemý porýcheniiý seichas iskliýchena vozmojnost osýjdeniia tolko na pokazaniiah soobshnikov, vvoditsia ýgolovnaia otvetstvennost za provokatsiiý prestýplenii.
Eti normy pozvoliat presekat proizvol so storony pravoohranitelnyh organov.
Porýchaiý Generalnoi prokýratýre i Antikorrýptsionnoi slýjbe v polýgodovyh otchetah informirovat menia o passivnyh rýkovoditeliah, ne imeiýshih dostoinyh antikorrýptsionnyh initsiativ.
Eto kasaetsia i mestnyh ispolnitelnyh organov.
Ekinshi. Turmystyq sybailas jemqorlyqpen kúres.
Kúndelikti ómirde jemqorlyq jaǵdailaryna tap bolǵan jurt sharasyz kúige túsedi, ádildiktiń bar ekenine senbeidi.
Pandemiiamen jalpy ulttyq deńgeide jappai kúres júrip jatqanda paida tabý úshin adam qanshalyqty arsyz bolýy kerek?
Mysaly, Almatydaǵy Jetisý aýdany ákimdiginiń qyzmetkerleri azamattardy blok beketten ótkizý úshin únemi para alyp otyrǵan.
Mundai derekter birneshe óńirde baiqaldy. Tipti, barlyq jerde osylai bolǵan shyǵar dep oilaimyn.
Azamattarymyz turmystyq sybailas jemqorlyqpen betpe-bet kelip otyrǵan kezde siz ben bizdiń istep jatqan jumysymyzdyń esh tiimdiligi bolmaidy. Eshqandai halyqaralyq reitingtiń de keregi bolmai qalatyny túsinikti.
Túrli tartý-taralǵy berý, syilyq talap etý, diplom satyp alý – kelmeske ketýi kerek.
Bul úshin qoǵamda jemqorlyqtan jappai jirenýge qol jetkizýimiz qajet.
Sybailas jemqorlyqqa qarsy is-qimyl agenttigi Úkimetpen birlesip, turmystyq jemqorlyqpen kúres jónindegi jol kartasyn ázirleýi kerek.
Trete. Ýskorennaia tsifrovizatsiia gosýdarstvennyh ýslýg.
Osoboe vnimanie nýjno ýdelit voprosý dalneishei integratsii baz dannyh.
Ý nas do sih por ne izjita praktika, kogda v otvet na pretenzii odnogo vedomstva prihoditsia nesti spravký iz drýgogo gosorgana.
Takie anahronizmy i doljna ýstraniat tsifrovizatsiia.
Interaktivnaia karta otkrytyh biýdjetov obespechila obshedostýpnost informatsii o rashodovanii bolee 7 trillionov tenge biýdjetnyh deneg (za 2019 – 2020 gody).
«Sergek» pokazal, kakýiý vygodý gosýdarstvý mogýt prinesti peredovye tehnologii v chasti fiksatsii narýshenii.
Zaodno on lishil korrýptsionnyh dohodov nechistyh na rýký dorojnyh politseiskih.
Vsem gosýdarstvennym organam, v pervýiý ochered akimatam, nýjno vziat etot opyt na voorýjenie.
Podobnye tsifrovye resheniia iskliýchaiýt chelovecheskii faktor i ýstraniaiýt ýsloviia, sposobstvýiýshie korrýptsii.
Chetvertoe. Zashita biznesa.
Na fone ekonomicheskih problem podderjka predprinimatelstva priobretaet osobýiý aktýalnost.
Za piat let po ýgolovnym delam o vosprepiatstvovanii zakonnoi predprinimatelskoi deiatelnosti osýjdeno 11 lits, po delam o reiderstve – 7.
Iz etih tsifr vidno, chto pravoohranitelnye mehanizmy zashity biznesa probýksovyvaiýt.
Mejdý tem v svoem Poslanii v proshlom godý ia govoril o tom, chto vosprepiatstvovanie zakonnomý biznesý iavliaetsia tiagchaishim gosýdarstvennym prestýpleniem. Vot ob etom doljny pomnit vse pravoohranitelnye organy, v tom chisle Generalnaia prokýratýra.
Pravitelstvý sovmestno s Generalnoi prokýratýroi v mesiachnyi srok porýchaetsia vnesti na ýtverjdenie konkretnye predlojeniia po vsem zatronýtym voprosam.
Mejdý tem, est opredelennye pozitivnye tendentsii. Vvedennyi nami institýt antikorrýptsionnogo soprovojdeniia prinosit pervye plody.
Po 510 biznes-proektam tolko za pervýiý poloviný tekýshego goda vyiavleno 114 faktov nezakonnogo vmeshatelstva.
Etý rabotý nýjno prodoljat.
Generalnaia prokýratýra doljna nezamedlitelno presekat fakty neobosnovannogo vovlecheniia predprinimatelei v orbitý ýgolovnogo presledovaniia.
Predprinimateli, investory doljny chývstvovat moshnýiý zashitý ot korrýptsionnogo davleniia.
Piatoe. Ýsilenie obshestvennogo kontrolia.
Kak by ni staralis gosorgany, bez podderjki obshestva ýspeha im ne dobitsia.
Ý grajdan doljna sformirovatsia ideologiia dobroporiadochnosti.
Seichas v etom napravlenii provoditsia bolshaia rabota.
Liga akademicheskoi chestnosti, volonterskie klýby antikorrýptsionnoi napravlennosti, kioski chestnosti i kassy samoobslýjivaniia – informatsiia o takih proektah doljna shiroko osveshatsia.
Odnovremenno doljno idti ýsilenie obshestvennogo kontrolia po vsemý frontý protivodeistviia korrýptsii.
Grajdanskoe obshestvo gotovo pomogat gosýdarstvennym organam.
Dostatochno bylo sozdat platformý «Adal kómek» i bolee 11 tysiach grajdan iz sotsialno ýiazvimyh sloev besplatno polýchili konsýltatsii izvestnyh advokatov.
Azamattarmen dialog ornatý arqyly sybailas jemqorlyq beleń alyp, qoǵam narazylyǵyn týǵyzyp júrgen túitkildi salalardy anyqtaýǵa bolady.
Adamdar burynǵysha joǵary oqý orny, kolledj, tipti, mektepterdegi sybailas jemqorlyqty aityp, shaǵymdanady.
Jemqorlyq azamattarymyzdyń boiyna sińip, tipti, qoǵamnyń qalypty qubylysyna ainalyp ketýi múmkin. Basty másele – osy.
Al, kásipkerler jer komiteti, órtke qarsy qyzmet, salyq jáne keden organdaryn jemqorlyq jailaǵan dep esepteidi.
Joldyń sapasyna bailanysty da jurtshylyqtyń alańdaýshylyǵy joǵary.
Sondai-aq, Sybailas jemqorlyqqa qarsy is-qimyl komissiiasy maǵan sý sharýashylyǵy salasynda aitarlyqtai túitkilder bar ekenin habarlady.
Mine, osy máseleler boiynsha qoǵamdyq baqylaý tetigi jumys jasaýǵa tiis.
Bul sharaǵa úkimettik emes uiymdardy tartqan jón. Olardy normativtik-quqyqtyq aktilerdi saraptaý isine qatystyrý kerek.
Cybailas jemqorlyqqa qarsy tiimdi is-qimyl, onymen ymyrasyz kúres qoǵamnyń ózekti máselesiniń birine ainalǵaly kóp jyldyń júzi boldy.
Elimizdiń qaýipsizdigi men halqymyzdyń amandyǵy osy baǵyttaǵy júieli ári tabandy sharalarǵa bailanysty.
Úkimetke qaǵazbastylyq pen biýrokratiiaǵa salynbai, Sybailas jemqorlyqqa qarsy is-qimyl agenttigi bergen usynystardy bir ai merzimde jan-jaqty pysyqtaýdy tapsyramyn.
Sonyń nátijesi boiynsha naqty sharalar kesheni jasalýǵa tiis. Negizgi maqsat – jemqorlyqtyń tamyryna balta shabý, ony túbegeili joiý.
Bul jumysty esh sozbalańǵa salmai, qarqyndy túrde júrgizý qajet.
Prezident Ákimshiligi qolǵa alynǵan barlyq sharalardy qatań baqylaýǵa alyp, nátijesin maǵan únemi habarlap otyrýy kerek.
Barshańyzǵa raqmet!
