Memleket basshysy Qasym-Jomart Toqaevtyń Úkimettiń keńeitilgen otyrysynda sóilegen sózi jariialandy, - dep habarlaidy "Ult aqparat" Aqordanyń baspasóz qyzmetine silteme jasap.
***
Qurmetti Úkimet músheleri!
Qurmetti jiynǵa qatysýshylar!
Kúrdeli geosaiasi syn-qaterge qaramastan, elimiz birqalypty damyp keledi. Muny jartyjyldyq nátijeden kórip otyrmyz. Ekonomika 3,4 paiyzǵa, al naqty sektor 4,1 paiyzǵa ósti. Ásirese, óńdeý ónerkásibi salasynda aitarlyqtai ilgerileý bar. Degenmen infliatsiia da bir orynda turǵan joq. Qazir bul kórsetkish 14,5 paiyzǵa jetip, 2015 jylǵy deńgeiden asyp tústi.
Birinshi jarty jyldyqta ekonomikamyz qalpyna keldi. Biraq halyqaralyq institýttar Qazaqstannyń ishki jalpy ónimi biyl 2 paiyzǵa ǵana ósedi dep boljap otyr. Buǵan deiin olar ósim 3,7 paiyz bolatynyn aitqan edi. Sondyqtan Úkimet el ekonomikasynyń turaqty damýyn qamtamasyz etýge tiis. Eń bastysy, azamattardyń naqty tabysyn arttyrý qajet.
Qurmetti áriptester!
Jalpy, elimizdiń ekonomikasy syn-qaterlerge tótep berip jatyr deýge bolady. Qazir halyqaralyq institýttar álemdik ekonomika qarqyny báseńdeidi degen boljam aitýda. Soǵan sáikes infliatsiia jappai ósýi múmkin. Óńirlik daǵdarystyń uzaqqa sozylyp bara jatqanyn baiqap otyrmyz. Tipti, bul ahýal jahandyq toqyraýǵa ushyratady degen qaýip bar. Osyndai jaǵdaida Úkimettiń jáne Ulttyq Banktiń negizgi mindeti – infliatsiiany turaqtandyryp, azamattardyń tabysyn arttyrý bolýǵa tiis. Sondai-aq, jańa jumys oryndaryn ashý qajet.
Endi naqty mindetterge toqtalaiyn.
BIRINShI. Infliatsiiany turaqtandyrý
Qazir infliatsiianyń sharyqtap ketýi eń kúrdeli másele bolyp otyr. Baǵanyń ósýine azyq-túlik infliatsiiasy áser etti. Onyń deńgeii 19,2 paiyzǵa jetti. Jalpy, azyq-túlik birden 80 paiyzǵa qymbattady. Úkimettiń baǵany turaqtandyrýǵa baǵyttalǵan sharalary tiimsiz bolyp shyqty. Úkimet infliatsiiany eski ádis-tásilmen toqtatqysy keledi. Onyń ózinde biýdjetten qosymsha qarajat bólip, baǵany jasandy túrde ǵana rettep otyr. Iaǵni, qymbatshylyqtyń sebebimen emes, saldarymen kúres júrip jatyr. Al, shyn máninde, kerisinshe bolýy kerek.
Úkimet bar jaýapkershilikti óńirlerge artyp qoidy. Olar ákimshilik resýrsty paidalanyp, dúkenderdi aralap júr, basqa tásilder jáne jańa ideialar joq. Mundai jumys eshqashan tiimdi bolǵan emes. Bir sózben aitqanda, naryq zańdylyǵyna sai keletin jańa ustanym joq.
Bolee dvýh let nazad ia daval porýchenie zapýstit Natsionalnýiý tovaroprovodiashýiý sistemý s setiý optovo-raspredelitelnyh tsentrov.
Pravitelstvo zavolokitilo ego ispolnenie. Plany i pýblichnye zaiavleniia ostalis na býmage.
Proekty stroitelstva optovo-raspredelitelnyh tsentrov po sheme GChP sovmestno s krýpnymi predprinimateliami ne realizovany.
Porýchaiý Pravitelstvý v oktiabre dolojit, chto sdelano v etoi sfere.
Privlekite zainteresovannyh investorov.
Dalee. Segodnia resheniia o zaprete eksporta toi ili inoi prodýktsii prinimaiýtsia bez ýcheta tovarnogo balansa.
Eto privodit libo k defitsitý, libo k snijeniiý privlekatelnosti proizvodstva neobhodimyh tovarov. V itoge effektivnost podobnyh mer rezko padaet.
Pravitelstvý sledýet ýtverdit Pravila formirovaniia balansa kliýchevyh tovarov i, samoe glavnoe, razrabotat edinýiý informatsionnýiý sistemý monitoringa.
Eto pozvolit imet dostovernye dannye ob ostatkah prodýktsii dlia priniatiia reshenii.
Nizkýiý effektivnost pokazyvaet deiatelnost stabilizatsionnyh fondov. Ih vozdeistvie na rynok minimalnoe. Poroi oni stanoviatsia kormýshkoi dlia nedobrosovestnyh lits. S etim nado razobratsia.
Regýliarno vyiavliaiýtsia fakty biýdjetnyh hishenii.
Akimy ýtratili kontrol za rashodovaniem gosýdarstvennyh sredstv.
Pravitelstvom predlagaetsia ývelichit obem «oborotnoi shemy» do 100 milliardov tenge. Ý menia vopros: proschitan li ojidaemyi effekt?
Logichnee bylo by kreditovat ne torgovye seti, a napriamýiý proizvoditelei.
Seichas ne jdý otvetnoi reaktsii Pravitelstva. Nýjno obdýmat konechnoe reshenie s tochki zreniia effektivnosti.
Kelesi másele.
Meniń tapsyrmam boiynsha Aýyl sharýashylyǵy ministrligi aldyn ala satyp alý tásilderin keńirek qoldana bastady. Biylǵy shildege deiin áleýmettik mańyzy bar 47 myń tonna azyq-túlikke qatysty osyndai sharttar jasaldy. Degenmen mundai kólemdegi taýar ishki naryqqa aitarlyqtai yqpal etpeitini anyq.
Ónimdi aýyl sharýashylyǵy taýarlaryn óndirýshilerden aldyn ala tikelei satyp alý joldaryn aiqyndaý qajet. Munymen quzyrly ministrlikter ainalysýǵa tiis. Aýyl sharýashylyǵy ministrligi osy tásildi jetildirý úshin tiisti qaýymdastyqtardy jáne naryq sýbektilerin jumyldyrýǵa tiis.
Taǵy bir ózekti másele – ónimdi satý. Ókinishke qarai, elimizdegi ónimniń bári birdei dúken sóresinen tabyla bermeidi. Importpen qatar, ishki kedergiler de bar. Aýyl sharýashylyǵy taýarlaryn óndirýshilerdiń máseleleri de az emes. Olar taýardyń úzdiksiz jetkizilýin, ónim sapasynyń turaqty bolýyn qamtamasyz ete almaidy. Basqa da talaptar bar. Árine, munyń bárin birtindep retke keltirgen jón. Sondyqtan fermerlerge qoldaý kórsetý tásilderin birlese ázirleýdi tapsyramyn. Kerek bolsa «Atameken» palatasyn osy jumysqa tartý kerek. Sharýa qojalyqtaryna iri saýda jelilerimen tyǵyz bailanys ornatýǵa múmkindik berilýi kerek. Mundai múmkindik olardyń jumysyn jandandyryp, salaǵa investitsiia tartýǵa jol ashady.
Otandyq taýardyń saýda oryndaryna kedergisiz shyǵarylýyn qamtamasyz etý kerek. Bul – óte mańyzdy másele. Sondai-aq, ónimge qosylatyn baǵany naqty belgilep, arada júrgen saýdagerler sanyn azaitý qajet. Ol úshin, eń aldymen, jedel túrde tiisti zańnamalyq sharalardy qabyldaýymyz kerek. Úkimet «Atameken» palatasymen birlesip, «Qazaqstanda jasalǵan» jalpyulttyq jobasyn bastaý úshin usynystar ázirleýge tiis.
Kraine vajno navesti poriadok v torgovoi sisteme, imeiýshei odin iz samyh vysokih ýrovnei tenevoi ekonomiki – 40%.
Fakty spekýliatsii, manipýlirovaniia tsenami, sozdaniia iskýsstvennogo defitsita – eto daleko ne polnyi perechen narýshenii.
Vse eto zakladyvaetsia v stoimost tovarov i oplachivaetsia grajdanami.
Pravitelstvý sovmestno s Generalnoi prokýratýroi sledýet vyrabotat mery po ýsileniiý otvetstvennosti vladeltsev za soderjanie rynkov, sobliýdenie chestnoi konkýrentsii, zashitý interesov prodavtsov ot nepravomernyh deistvii administratsii torgovyh ploshadei.
Jdý ot Pravitelstva i akimov konkretnyh shagov po povysheniiý effektivnosti imeiýshihsia instrýmentov, a takje vnedreniiý novyh podhodov k rabote.
V ýsloviiah slojnoi mejdýnarodnoi obstanovki mnogokratno vozrastaet aktýalnost prodovolstvennoi bezopasnosti.
Rost mirovyh tsen na prodýkty pitaniia ýje dostig 34 %. Tsena pshenitsy vyrosla na 47 %, krýp – na 18 %.
Iz-za zasýshlivoi pogody ojidaetsia snijenie ýrojainosti v stranah Evropeiskogo soiýza, SShA, Kanade i drýgih.
Na etom fone v Kazahstane nabliýdaetsia zamedlenie tempov rosta selhozproizvodstva.
Proizvodstvo slivochnogo masla sokratilos na 12 %, obrabotannogo moloka – na 7,5 %, sahara – na 5,5 %, syrov – na 3 %.
V to je vremia obemy importa vyrosli na 22 %. V chastnosti, vvoz moloka ývelichilsia na 17 %.
Profilnoe ministerstvo dokladyvaet, chto v 2023 godý Kazahstan dostignet prodovolstvennoi nezavisimosti po miasý ptitsy (dolia importa seichas sostavliaet 40 %), kolbasnym izdeliiam (44 %) rybe (60 %), syram i tvorogý (50 %), saharý (60 %), molochnoi prodýktsii (4 %).
No my vidim inýiý kartiný. K primerý, iz ranee vvedennyh semi saharnyh zavodov segodnia deistvýiýt tolko chetyre (v Almatinskoi i Jambylskoi obl.), kotorye zagrýjeny lish na tret (31 %).
Minselhozom planirýetsia ývelichit doliý sveklovichnogo sahara v 6 raz k 2026 godý (s 7 do 43 %). Odnako za poslednie chetyre goda ploshadi saharnoi svekly sokratilis na tret.
My na 90 % zavisim ot importnogo sahara. Zdes mojno ssylatsia na resheniia v ramkah EAES, no, v liýbom slýchae, eto sereznyi proschet Pravitelstva. Znachit, ne zashitili pozitsiiý gosýdarstva. Poetomý ia obiavliaiý vygovory ministram Bahytý Sýltanový i Erbolý Karashýkeevý.
Pravitelstvý nýjno v srochnom poriadke razrabotat otdelnyi otraslevoi proekt po razvitiiý saharnoi otrasli.
Tsel – znachitelnoe sokrashenie importozavisimosti, postepennyi perehod k samoobespecheniiý.
Interes so storony vnýtrennih i inostrannyh investorov k etoi otrasli dostatochno vysok, nýjny pravilnye podhody.
Eto printsipialnyi vopros, imeiýshii v tom chisle vnýtripoliticheskoe znachenie.
My segodnia vidim, chto proishodit v magazinah. Pozor!
Ranee po moemý porýcheniiý byl razrabotan Plan obespecheniia prodovolstvennoi bezopasnosti na srednesrochnyi period.
No vmesto konkretnogo algoritma deistvii v etom Plane tolko nabor blagih ýstremlenii. Est opasnost ego neispolneniia.
Nýjno dopolnitelno rassmotret aktýalnyi vopros massovogo obnovleniia parka selhoztehniki.
Vajno zadeistvovat vse vozmojnye istochniki finansirovaniia. Porýchaiý vnedrit mehanizm lgotnogo kreditovaniia s tseliý priobreteniia otechestvennoi selhoztehniki za schet sredstv operatora ROP.
Bez razvitogo agropromyshlennogo kompleksa nevozmojno govorit ob obespechenii prodovolstvennoi bezopasnosti. Eto aksioma.
Ýrojainost rastenievodstva znachitelno otstaet ot mirovyh.
Obespechennost sobstvennymi semenami sostavliaet vsego 51 %. Po takim pozitsiiam, kak kartofel i saharnaia svekla, etot pokazatel ne prevyshaet i 10 %.
My silno zavisimy ot importnyh semian. Pravitelstvý sledýet razvivat pervichnoe semenovodstvo na baze opytnyh hoziaistv. Nýjno pomoch biznesý obnovit oborýdovanie, a takje kompleksno stimýlirovat agronaýký.
Proizvoditelnost i ýrojainost v reshaiýshei stepeni zavisiat ot sobliýdeniia agrotehnologii. V nashei strane fermery vnosiat tolko chetvert neobhodimogo obema ýdobrenii. Eto sviazano s ih dorogoviznoi.
Nash rynok ýdobrenii kriticheski zavisit ot importa i neskolkih otechestvennyh proizvoditelei.
Vdobavok, nedavniaia proverka vyiavila fakty zavysheniia tsen dlia otechestvennyh agrariev.
Naprimer, TOO «Kazfosfat» prodavalo znachitelnye obemy ýdobrenii affilirovannoi kompanii (TOO «KAZ Chemicals Trading House»), kotoraia dobavliala do 30 % torgovoi natsenki.
Dannýiý sitýatsiiý ýdalos ispravit merami antimonopolnogo reagirovaniia – proizvoditel vozvrashaet svoi nezakonnyi dohod.
Sootvetstvýiýshie vedomstva doljny derjat vopros na jestkom kontrole.
V tselom, defitsit ýdobrenii – eto mirovaia tendentsiia.
Kazahstan ejegodno importirýet bolee 600 tysiach tonn mineralnyh ýdobrenii, iz nih 80 % (500 tysiach tonn) – iz Rossii.
Pravitelstvý nýjno priniat kompleksnye mery dlia nedopýsheniia defitsita ýdobrenii i zavysheniia ih stoimosti.
V Kazahstane est tselyi riad kaliinyh i fosforitnyh mestorojdenii s razvedannymi zapasami.
Nýjno nachat ih promyshlennýiý razrabotký i naladit proizvodstvo otechestvennyh ýdobrenii. Po-drýgomý ot importnoi zavisimosti po ýdobreniiam my ne smojem ýiti.
Pravitelstvý sledýet vziat dannyi vopros na osobyi kontrol.
EKINShI. Azamattardyń tabysyn arttyrý jáne adam kapitalyn damytý.
Sońǵy jyldary halyqtyń tabysy birtindep ósti. Byltyr bul ósim 5 paiyz shamasynda boldy. Biraq, Almaty, Atyraý, Qyzylorda, Mańǵystaý jáne Túrkistan oblystarynda jurttyń tabysy ortasha respýblikalyq deńgeige jetpeidi. Bul kórsetkish Almaty jáne Shymkent qalalarynda da tómen. Al, Qyzylorda oblysynda halyqtyń tabysy tipti azaiyp ketti. Biyl mamyr aiynda azamattardyń naqty tabysynyń kórsetkishi minýs 2,9 paiyz boldy. Mundai quldyraý kópten beri bolǵan emes.
Halyqtyń tabysyn arttyrý baǵdarlamasy qabyldandy. Biraq, onyń jurtqa tigizip jatqan paidasy shamaly. Eń aldymen, jergilikti jerlerde tiimdi jumys júrgizilýi kerek. Ákimder jyl saiyn árbir 10 myń turǵynǵa 100 jańa jumys ornyn ashýǵa tiis. Meniń bilýimshe, bul baǵytta naqty nátije joq. Taǵy da eskertemin. Óńir basshylarynyń jumysyn baǵalaǵan kezde osy kórsetkishke basa mán beremiz. Jumys oryndaryn ashý jurttyń áleýmettik jaǵdaiyna tikelei áser etedi. Ekonomikanyń turaqty damýy da osyǵan bailanysty. Sondyqtan Úkimet ákimdermen birlesip, bul mindettiń qalai oryndalyp jatqanyn taldaýǵa tiis.
Halyq sany kóbeigen saiyn turaqty jumys oryndary ashylýy kerek. Biraq, Mańǵystaý oblysynda osy másele eskerilmegen. Munda jónsiz júrgizilgen kóshi-qon saiasatynyń saldarynan kúrdeli ahýal qalyptasyp otyr. Turǵyndardyń sany kóbeigenimen, áleýmettik infraqurylym salynǵan joq. Jumys oryndary ashylmady. Turmys sapasy tómendep ketti. Jurt «QazMunaiGaz» kompaniiasyna jumysqa turǵyzýdy, joǵary jalaqy berýdi talap etýde. Ashyǵyn aitqanda, Jańaózendegi ken oryndarynyń kópshiligi sarqylyp barady. Bul jaǵdai barshaǵa málim. Sońǵy 15 jylda osy óńirde munai óndirý isi 30 paiyzǵa azaiǵan. Soǵan qaramastan, jumysshylar sany 50 paiyzǵa kóbeidi. Eńbekaqy tóleý qory 10 ese artty. Al, kóp jalaqy tólenetin úsh óńirdiń biri – osy Mańǵystaý ólkesi. Naqty aitsaq, Jańaózen ortasha eńbekaqynyń eń joǵary deńgeii boiynsha kósh bastap tur. Úkimet Jańaózendi damytý úshin arnaiy jospar qabyldady. Respýblikalyq biýdjetten qomaqty qarjy bólip, salyqty azaityp otyr. Osyndai tikelei qoldaý sharalary elimizdiń basqa oblystarynyń esebinen jasalýda. Jurttyń bárine munai-gaz salasynan jumys taýyp berý múmkin emes. Muny ashyq aitýymyz kerek.
Óńirdegi jumyssyzdyq ishki jáne syrtqy kóshi-qon úderisine bailanysty kúsheiip barady. Úkimetke ishki ekonomikalyq resýrstardy jumyldyratyn jańa tásilder ázirleýdi tapsyramyn. Bul rette, halyqty ózge aimaqtarǵa kóshirý baǵdarlamasyn túbegeili qaita qaraý kerek.
Biz tarihi Otanyna oralǵan qandastardy tolyq qoldaimyz. Biraq tek Mańǵystaý óńirimen shektelýge bolmaidy. Basqa oblystarǵa, sonyń ishinde óndirisi damyǵan aimaqtarǵa qonystanýǵa bolady. Biz qajetti jaǵdaidy jasaýǵa daiynbyz.
Qazirgi zamanda óńirlerde, elderde, tipti, qurlyqtarda jumys kúshiniń kóshi-qony júrip jatyr. Bul zańdy qubylysqa ainaldy. Osy úrdiske bizdiń azamattar da úirenýi kerek. Kórshi elderdiń azamattary bul jaǵdaiǵa jaqsy beiimdeldi. Biz qandastarymyzdyń barlyq salada, sonyń ishinde memlekettik qyzmette jumys istegenin qalaimyz. Olar Jańa Qazaqstandy qurýǵa óz úlesin qosady dep senemin.
Qazirgi tańda jastardy jumyspen qamtýǵa basa nazar aýdaratyn kez keldi. Jyl saiyn eńbek naryǵyna 300 myńǵa jýyq jastar shyǵady. Elimizde óskeleń urpaqtyń ózin-ózi damytýyna jaǵdai jasalyp jatyr. Biraq, naqty sharalarǵa qaramastan, jastardy jumyspen qamtý máselesi tolyq sheshilmei keledi. Keibir aimaqta jastar arasyndaǵy jumyssyzdyq deńgeii elimizdegi ortasha kórsetkishten aitarlyqtai joǵary. Ásirese, Nur-Sultan, Almaty qalalary, Almaty, Qaraǵandy, Soltústik Qazaqstan jáne Shyǵys Qazaqstan oblystary – sonyń qatarynda. Úkimet jáne oblys ákimderi osy máselege airyqsha nazar aýdarýǵa tiis. Jyl aiaqtalǵanda tiisti qorytyndysyn shyǵaramyz.
Eki myńynshy jyldary bala sany kúrt kóbeigeni belgili. Kelesi jyldan bastap sol kezeńde dúniege kelgen urpaq eńbek naryǵyna shyǵa bastaidy. Osyny eskergen jón. Sondyqtan, jurtty jumyspen qamtý isine qatysty tyń tásilder qoldaný qajet. Al, azamattarymyz qazirgi zamandaǵy halyqaralyq naryq úrdisine beiimdelýi kerek.
Elimizdiń demografiialyq, kóshi-qon, tehnologiialyq damý barysyn da eskergen abzal. Bul máseleniń demografiialyq jáne ekonomikalyq qyryn birdei ushtastyra bilgen jón. Úkimetke eńbek naryǵyn damytý josparyn shuǵyl ázirleýdi tapsyramyn.
Adam kapitalyn damytý isinde bilim salasy negizgi ról atqarady. Biz jýyrda Bilim jáne ǵylym ministrligin ekige bóldik. Bul qadam qordalanǵan máselelerdi sheshý úshin qajet boldy. Úkimet jáne jańa ministrlikterdiń basshylary otandyq bilim jáne ǵylym salasyn tyń serpinmen damytýǵa kúsh salady dep senemin.
Men osy jyldy Balalar jyly dep jariialadym. Biraq, sońǵy jyldary mektep qabyrǵasynda zorlyq-zombylyqtyń kóbeiip ketkeni alańdatady. Onyń ústine, tolyq jabdyqtalǵan mektepterdiń 65 paiyzynda (iaǵni, 3 myń mektepte) beinebaqylaý júiesi talapqa sai emes, keide múldem jumys istemeidi. Jalpy, elimiz boiynsha balalar men jasóspirimderdiń óz-ózine qol salýy, iaǵni sýitsid azaidy. Degenmen, Almaty, Jambyl, Qostanai jáne Mańǵystaý oblystarynda mundai oqiǵalar kóbeiip barady. Balalardy zorlyq-zombylyqtan qorǵaýǵa, sýitsidtiń aldyn alýǵa, árbir balanyń quqyqtaryn qamtamasyz etýge arnalǵan keshendi jospar qajet.
Taǵy bir túitkilge toqtalsam. Jekemenshik balabaqshalarda balalardy uryp-soǵý derekteri bar. Sonymen qatar jumys istemeitin balabaqshalarǵa qarjy bólý kóbeiip ketti. Munyń bári olardyń qyzmeti ashyq emes ekenin, azamattyq jaýapkershiligi joqtyǵyn kórsetedi. Basqasha aitqanda, qoǵam talabyna sai emes. 2011 jyly balabaqshalardyń litsenziia boiynsha jumys isteý tártibin toqtattyq. Memleket bul qadamǵa amalsyzdan bardy. Óitkeni, mektep jasyna deiingi balalardy balabaqshamen barynsha qamtýymyz kerek boldy. Bul rette, jeke sektordyń áleýetin paidalaný mańyzdy edi. Nátijesinde 2 jáne 6 jas aralyǵyndaǵy balalardyń 88 paiyzdan astamy balabaqshamen qamtyldy. Endi qyzmet kórsetý sapasyn arttyratyn kez keldi. Úkimet osy máseleni muqiiat qarastyrýy kerek. Litsenziialaý tártibin qaita engizý, eń aldymen, memleketke emes, qoǵamǵa qajet shara. Óitkeni, basty maqsat – balalardyń qaýipsizdigin qamtamasyz etý.
Kelesi másele – qosymsha bilim berý. Bul – óskeleń urpaqtyń qarym-qabiletin damytý úshin qolǵa alynǵan bastama. Qosymsha sporttyq jáne shyǵarmashylyq bilim berý isine memleket tapsyrysy boiynsha qarjy bólinetin boldy. Bul qadam úiirmeler men sektsiialarǵa qatysatyn balalardyń sanyn 70 paiyzǵa deiin arttyrdy. Muny strategiialyq turǵydan durys sheshim boldy dep sanaimyn. Degenmen, joba iske qosylǵan jyly birqatar olqylyqtarǵa jol berildi. Iaǵni, qarjy máselesine jáne tiisti portaldyń («Artsport») jumysyna qatysty qatelikter boldy. Qarjyny artyq jumsaý, alaiaqtyq, ashyqtan-ashyq jymqyrý bastaldy. Ata-analar balalaryn birden birneshe úiirmege beretin boldy. Ókinishke qarai, mundai teris piǵyl basqa balalardyń jolyn kesip otyr. Kemshiliktiń bárin túzetip, osy igi bastamany jalǵastyrý qajet. Ákimdikter jáne máslihattar qosymsha bilimge bólinetin biýdjet qarajaty jetpei qalýy múmkin dep alańdap otyr. Bilimge salynǵan qarajat – memleket úshin eń basty investitsiia bolýy kerek. Bul – óte mańyzdy másele. Túptep kelgende, damýdyń birden-bir joly – bilim salasy. Sondyqtan budan eshkim utylmaityny sózsiz. Úkimet pen ákimder jurtshylyqpen birlesip, jobany jetildirýge tiis. Ony sapaly ári tiimdi jasaý qajet. Naqty ǵylymdar men injeneriia salasy boiynsha qosymsha bilim berýge airyqsha nazar aýdarý kerek. Balalardy dene shynyqtyrý jáne akademiialyq turǵydan birdei damytý qajet. Aýyldyq jerde turatyn balalarǵa basa mán bergen jón. Barlyq aimaqtaǵy balalardyń qosymsha bilim alýyna múmkindigi bolýǵa tiis. Quzyrly ministrlik pen ákimdikter jobanyń júzege asyrylýyn rettep, jiti baqylaýy qajet. Buǵan deiin bólingen qarjynyń jumsalýyn tekserý kerek. Bul mindet Bas prokýratýraǵa júkteledi. Anyqtalǵan kemshilikterdi Úkimetpen birlesip joiý qajet.
Úkimettiń basty mindetiniń biri – ana men balanyń densaýlyǵyn saqtaý. Ókinishke qarai, sábilerdiń ólimi kóbeidi. Ana ólimi de ósýde. Men perinataldyq qyzmettiń jai-kúiin tekserýge tapsyrma berdim. Onyń qorytyndysy boiynsha tiisti sharalar qabyldanýy kerek edi. Biraq, barlyq jumys aýdit deńgeiinde toqtap qaldy. Qazirgi perzenthanalardyń kóbi halyqaralyq standarttarǵa sai emes. Sondyqtan shuǵyl sharalar qabyldap, osy máseleni sheshý qajet.
Jalpy, densaýlyq saqtaý salasy týraly aitar bolsaq, munda túitkildi máseleler kóp. Qazaqstanda sozylmaly aýrý saldarynan qaitys bolý kórsetkishi óte joǵary. Ásirese, Ekonomikalyq yntymaqtastyq jáne damý uiymyna múshe eldermen salystyrǵanda bizdegi ahýal óte nashar. Meditsina salasyna bólingen qarjy kólemi artqanymen, munda qordalanǵan máseleler sheshimin tappai otyr. Mindetti áleýmettik meditsinalyq saqtandyrý júiesi tiimdi bolmady, naqty nátije joq. Úsh millionǵa jýyq adam meditsinalyq saqtandyrýdan tys qalǵan. Sonyń kesirinen olar densaýlyq saqtaý salasyndaǵy qyzmetterdi tolyq paidalana almaidy. Úkimet Strategiialyq josparlaý jáne reformalar agenttigimen birlesip, meditsinalyq saqtandyrý júiesin jetildirý jóninde usynystar daiyndaýy kerek.
Kelesi ózekti másele – densaýlyq saqtaý júiesin tsifrlandyrý. Bul jumys óte baiaý júrip jatyr. Jalpy, tsifrlandyrýdyń qazirgi deńgeii dárigerlerdiń jumysyn jeńildetip otyrǵan joq. Densaýlyq saqtaý salasynda 40-tan astam aqparattyq júie jumys isteidi. Ár júieniń óz kemshilikteri bar. Ministrlik bolsa, jaýapkershilikten qashyp, naqty sheshim qabyldamai otyr. Al, munyń zardabyn dárigerler men azamattar tartýda. Úkimet osy máseleni tez arada sheshýi kerek.
Endi, kún tártibindegi shuǵyl máselelerge toqtalaiyn.
Dúniejúzilik densaýlyq saqtaý uiymynyń málimeti boiynsha koronavirýs juqtyrǵandar kóbeiip keledi. Sońǵy eki aptada naýqastardyń sany 30 paiyzǵa artqan. Bizdiń elde de ahýal kúrdelene tústi. Almaty «qyzyl» aimaqqa qaita kirýi múmkin. Negizgi sebep – turǵyndar men dárigerlerdiń qaýipsizdik sharalaryn saqtamaýy. Mekemearalyq komissiianyń jumysyn kúsheitý qajet. Sondai-aq, revaktsinatsiia naýqanyn jandandyrǵan jón. Bul jumysta eshqandai asyra silteý bolmaýy kerek. Shaǵyn jáne orta biznestiń múddesin eskergen abzal.
I v zavershenie po dannomý bloký. Po moemý porýcheniiý Administratsiia Prezidenta koordinirýet razrabotký dvýh pilotnyh natsionalnyh proektov: «Komfortnaia shkola» i «Modernizatsiia selskogo zdravoohraneniia».
Oni imeiýt chetkie zadachi i sroki realizatsii, orientirovany na konkretnye rezýltaty.
Napomniý, o chem idet rech.
Natsproekt «Komfortnaia shkola» predpolagaet stroitelstvo okolo 840 tysiach ýchenicheskih mest po novym stroitelnym standartam, osnashennyh sovremennym oborýdovaniem.
Proekt natselen na reshenie voprosa trehsmennogo obrazovaniia, avariinyh shkol, edinoobraziia ýslovii polýcheniia obrazovaniia.
Natsproekt «Modernizatsiia selskogo zdravoohraneniia» pozvolit obespechit vse sela polojennoi meditsinskoi infrastrýktýroi.
On ohvatit 650 naselennyh pýnktov s bolee chem 800 tysiachami grajdan. Zaplanirovana modernizatsiia 32 raionnyh bolnits do ýrovnia mnogoprofilnyh medýchrejdenii.
V rezýltate rasstoianie dlia polýcheniia ekstrennoi i srednetehnologichnoi medpomoshi sokratitsia s 500 do 200 kilometrov.
Pravitelstvý v ramkah biýdjetnogo protsessa do sentiabria tekýshego goda sledýet provesti vse raschety i priniat neobhodimye mery dlia realizatsii ýkazannyh natsproektov.
TRETE. Sovershenstvovanie denejno-kreditnoi i nalogovo-biýdjetnoi politiki
Prihoditsia konstatirovat, chto za vse vremia sýshestvovaniia otechestvennoi finansovoi sistemy nam ne ýdalos dobitsia polnotsennogo fýnktsionirovaniia protsentnogo kanala.
Eto snijaet effektivnost denejno-kreditnoi politiki – odnogo iz glavnyh mehanizmov ýpravleniia ekonomikoi.
Dlia resheniia etoi problemy trebýiýtsia kompleksnye mery kak so storony finregýliatorov, tak i so storony Pravitelstva.
Nedostatochno deistvennaia monetarnaia politika takje ogranichivaet razvitie finansovogo sektora. I naoborot.
Segodnia nabliýdaetsia sitýatsiia, kogda na fone býrnogo rosta potrebitelskih zaimov sokrashaetsia dolia korporativnogo kreditovaniia – kliýchevogo faktora ekonomicheskoi aktivnosti.
Za piat let dolia korporativnyh kreditov v obshem obeme vydannyh zaimov ýmenshilas s 68 do 41 %.
Liýboi malo-malski znachimyi proekt prihoditsia kreditovat libo za schet gosýdarstvennyh institýtov razvitiia, libo za schet zaimov mejdýnarodnyh finansovyh organizatsii. I eto pri tom, chto v bankah imeetsia 11 trillionov tenge vysokolikvidnyh aktivov. Eto, po sýti, katastroficheskaia sitýatsiia, bez vsiakogo preývelicheniia.
Finansovyi regýliator otchityvaetsia o priniatyh merah v chasti oslableniia prýdentsialnyh normativov. Odnako, kak pokazyvaiýt dannye, etih mer nedostatochno.
Poetomý Natsionalnomý banký, Agentstvý po regýlirovaniiý finansovyh rynkov sovmestno s Pravitelstvom neobhodimo vyrabotat dopolnitelnye rychagi i stimýly dlia vovlecheniia bankov v kreditovanie realnogo sektora ekonomiki.
Sohraniaet svoiý ostrotý vopros spravedlivogo raspredeleniia dohodov mejdý ýrovniami biýdjetov.
V ýsloviiah jestkoi fiskalnoi tsentralizatsii sistema raspredeleniia dohodov neobektivna.
Vse regiony, za iskliýcheniem chetyreh, prevratilis v dotatsionnye i zavisiat ot tsentra. Po sýti, oni ne motivirovany ývelichivat sobiraemost nalogov.
V rezýltate obrazýetsia nehvatka sobstvennyh sredstv.
Mestnye biýdjety pokryvaiýt tolko piatýiý chast ot neobhodimogo finansirovaniia.
Ostalnoe vozmojno polýchit tolko «dogovorivshis» s tsentrom. Ob etom ia ýje govoril.
Vse izmeneniia v tekýshih biýdjetah trebýiýt rassmotreniia na zasedaniiah Respýblikanskoi biýdjetnoi komissii i maslihatov, chto chasto privodit k izlishnei biýrokratii i zatiagivaniiý srokov.
V itoge sotsialnye ojidaniia grajdan ne opravdyvaiýtsia. Imeiýtsia fakty, kogda stroitelno-montajnye raboty nachinaiýtsia lish na tretii god.
Pri etom slojivshaiasia sistema stavit vo glavý ýgla svoevremennost i polnotý osvoeniia biýdjetnyh sredstv. A effektivnost rashodov i kachestvo vypolnennyh rabot ostaiýtsia na vtorom plane.
Novaia nalogovo-biýdjetnaia politika doljna maksimalno detsentralizovat finansovo-ekonomicheskie fýnktsii v polzý regionov.
Na mestnyi ýroven mojno peredat znachitelnoe kolichestvo statei dohodov i rashodov, ýjestochiv pri etom spros za ih realizatsiiý.
Tolko v etom slýchae povysitsia rol i otvetstvennost mestnyh vlastei za konechnyi rezýltat.
Mnoiý ýje davalis konkretnye porýcheniia po sovershenstvovaniiý biýdjetnogo planirovaniia, mejbiýdjetnyh otnoshenii, sistemy otsenki. Odnako rezýltat minimalnyi.
Moi pretenzii adresýiýtsia Minfiný. Porýchaiý ASPIR sovmestno s regionami i ekspertnym soobshestvom podgotovit paket prakticheskih reform po vsem vysheýkazannym prioritetam.
Reformy doljny v polnoi mere ýdovletvoriat interesy grajdan i biznesa.
Nachata rabota po protivodeistviiý nezakonnoi kontsentratsii ekonomicheskih resýrsov i vozvratý nezakonno polýchennogo imýshestva.
Byli sozdany sootvetstvýiýshie komissii, aktivnost kotoryh v poslednee vremia zametno snizilas.
Sledýet bolee operativno prinimat mery, napravlennye na demonopolizatsiiý tovarnyh rynkov i vozvrat kapitala.
Vmeste s tem neobhodimo iskliýchit liýbye peregiby i zloýpotrebleniia po otnosheniiý k dobrosovestnomý biznesý.
A takie fakty ý nas imeiýtsia. Na mestah to i delo prodoljaetsia davlenie na predprinimatelei.
Esli tak býdet prodoljatsia, primem jestkie mery v otnoshenii samih sotrýdnikov pravoohranitelnyh organov.
ChETVERTOE. Podderjka realnogo sektora ekonomiki
My iavliaemsia svideteliami globalnoi borby za investitsionnyi kapital.
Kajdaia vtoraia iz pochti 1 400 krýpnyh zarýbejnyh kompanii priostanovila deiatelnost ili polnostiý ýshla s rossiiskogo rynka.
Pravitelstvý sledýet sozdat blagopriiatnye ýsloviia dlia ih relokatsii v Kazahstan. Eto dast nam horoshie vozmojnosti dlia narashivaniia proizvodstva tovarov srednih i verhnih peredelov.
Ia porýchal Pravitelstvý podgotovit pýl investitsionnyh proektov v sfere obrabatyvaiýshei promyshlennosti i otrabotat ego s potentsialnymi investorami. Dannaia rabota vse eshe vedetsia v rejime soveshanii i vstrech.
V chasti konkretnyh rezýltatov poka malo chem mojno pohvastatsia. Novyh proektov, po sýshestvý, net.
Eshe raz podcherkivaiý: proekty prejde vsego realizýiýtsia v regionah, na mestah. Poetomý spros za ih privlechenie i dovedenie do konechnogo rezýltata s akimov býdet takoi je, kak s ministerstv.
Ý nas est plany po stimýlirovaniiý investitsii v razrabotký nedr. Vajnaia zadacha – obespechit prozrachnost i effektivnost raboty geologicheskoi otrasli strany.
My mnogo govorim ob etom, daje sozdali otdelnoe ministerstvo. Odnako otsýtstvie prozrachnosti i kýlýarnoe priniatie reshenii po sei den sderjivaiýt razvitie otrasli – obogashaiýtsia liýdi, imeiýshie dostýp k geologicheskoi informatsii.
Podkovernýiý razdachý ýchastkov razlichnym favoritam i deltsam dopýstit nelzia. Ia ýje ob etom govoril.
Pravitelstvo ýje neskolko let obeshaet sozdat otsifrovannyi bank dannyh mineralnyh resýrsov s otkrytoi geologicheskoi informatsiei. Sredstva byli vydeleny, no eta vajneishaia zadacha do sih por ne ispolnena i zabaltyvaetsia pod raznymi predlogami.
V lýchshem slýchae rech idet o neprofessionalizme, v hýdshem – o prednamerennom sabotaje. I to, i drýgoe, predýprejdaiý, chrevato sereznymi posledstviiami dlia ispolnitelei.
Eto kasaetsia prejde vsego profilnogo ministerstva, no takje i drýgih vedomstv. Chto kasaetsia profilnogo ministerstva, to ia obiavliaiý ministrý vygovor.
Vo-pervyh, vygovor za to, chto ia ýje skazal. A takje za to, chto zateiali neponiatnýiý volokitý i diskýssiiý vokrýg dalneishei sýdby popýliatsii saigakov. Zachem eto vse vyvodit na takoi ýroven obshestvennogo obsýjdeniia?
Nýjno professionalno podoiti k etomý voprosý, s ýchetom mentaliteta nashei natsii.
Deistvitelno, saigaki iavliaiýtsia dlia kazahov sviashennymi jivotnymi. Vnositsia predlojenie, chtoby iziat iz prirodnogo landshafta 80 tysiach saigakov, to est ýbit ih. No est, vidimo, i drýgie metody. Posovetýites so spetsialistami, eto je krainie mery. Ia ne iskliýchaiý, chto, vozmojno, pridetsia pribegnýt i k etoi mere. No eto krainiaia mera, podcherkivaiý. Nýjno professionalno podhodit k etomý voprosý.
Chto kasaetsia vysheýkazannogo voprosa, Pravitelstvo doljno dolojit o prichinah zatiagivaniia zapýska Natsionalnogo banka dannyh.
V tselom, tsifrovizatsiia idet medlenno, na moi vzgliad, neýdovletvoritelno. Ia porýchal ýlýchshit rabotý natsionalnogo holdinga «Zerde», kotoryi podvergsia kritike Schetnogo komiteta. Premer-ministrý kak kýratorý tsifrovizatsii sledýet obratit osoboe vnimanie na etot vopros.
Ministrý ia delaiý zamechanie. Ia schitaiý, chto vy neýdovletvoritelno rabotaete, podvodite Premer-ministra.
Neeffektivnaia politika sohraniaetsia i v sfere nedropolzovaniia. Po moemý porýcheniiý provoditsia masshtabnaia reviziia neispolzýemyh mestorojdenii s dalneishei ih peredachei dobrosovestnym investoram. No rezýltaty poka ne vpechatliaiýt.
Imeiýtsia takje mnogochislennye fakty nezakonnoi dobychi iskopaemyh i deistviia kontraktov s istekshimi srokami.
PIaTOE. Obespechenie energeticheskoi bezopasnosti
Nesmotria na provedennýiý modernizatsiiý otechestvennyh neftepererabatyvaiýshih zavodov, v strane ejegodno voznikaet defitsit nefteprodýktov.
Po moemý porýcheniiý provedena proverka ih deiatelnosti.
Tak, za 2020-2021 gody zafiksirovano 410 faktov vneplanovogo prostoia (na Atyraýskom NPZ – 372 (!), Pavlodarskom – 14, Shymkentskom – 24).
Tekýshaia protsessingovaia shema pererabotki nefti pozvoliala neeffektivnym posrednikam polýchat osnovnýiý doliý dohodov, togda kak zavody ostavalis nedofinansirovannymi.
Bylo priniato reshenie pereiti na kombinirovannýiý shemý, kotoraia predýsmatrivaet osýshestvlenie marketinga nefteprodýktov neftedobyvaiýshimi kompaniiami i samimi NPZ.
Eto pozvolit im ývelichit dohody, kotorye mojno napravit na modernizatsiiý proizvodstva i povyshenie zarabotnyh plat.
Dalee. Effektivnost natsionalnyh kompanii – eto po-prejnemý sereznaia problema.
Sohraniaetsia bolshoi obem administrativnyh rashodov v natsionalnyh i kvazigosýdarstvennyh kompaniiah.
Eto nedorabotka rýkovodstva «Samrýk-Kazyna». Mnogoe sdelano, no del eshe nepochatyi krai.
Nýjno peresmotret bazovye normativy polojennosti dlia obespecheniia normalnogo fýnktsionirovaniia Fonda.
Sohraniaet svoiý aktýalnost zadacha perezagrýzki ego deiatelnosti.
Vmesto vystraivaniia effektivnoi operatsionnoi sredy i korporativnogo ýpravleniia «Samrýk-Kazyna» po-prejnemý napriamýiý vmeshivaetsia v operatsionnýiý i zakýpochnýiý deiatelnost, kadrovýiý politiký portfelnyh kompanii.
Togda o kakom korporativnom ýpravlenii, o kakom IPO mojno govorit v dannom slýchae?
Porýchaiý ASPIR sovmestno s Pravitelstvom i Fondom podgotovit konkretnye predlojeniia po dalneishei reforme kvazigosýdarstvennogo sektora.
Sledýiýshee. Po otsenkam ekspertov, oseniý v strane mojet vozniknýt defitsit dizelnogo topliva (100 tysiach tonn).
Eta sitýatsiia skladyvaetsia iz goda v god, i vsiakii raz vo vremia ýborochnyh rabot.
Osnovnoi argýment Pravitelstva – vymyvanie topliva s nashego rynka tranzitnym transportom i jiteliami prigranichnyh regionov sosednih stran.
No problema neskolko glýbje – sýshestvýiýt organizovannye, nalajennye godami shemy po vyvozý otechestvennyh nefteprodýktov v blizlejashie gosýdarstva.
AFM nýjno razobratsia s etim voprosom. Predstavte mne informatsiiý, kto konkretno etim zanimaetsia. Zatem primem okonchatelnoe reshenie.
Takje porýchaiý Pravitelstvý, Agentstvý po zashite konkýrentsii vyrabotat differentsirovannye tseny na nefteprodýkty dlia tranzitnogo transporta i po perimetrý granitsy.
Eto snizit tsenovoi disparitet s sosednimi stranami i ne otrazitsia v tselom na tsenah dlia nashih grajdan.
Kliýchevýiý rol v ekonomicheskom i sotsialnom blagopolýchii Kazahstana igraet gazovaia otrasl.
Za schet vvedeniia novyh promyshlennyh obektov i gazifikatsii strany potreblenie gaza na vnýtrennem rynke ejegodno ývelichivaetsia.
Za poslednie 10 let obemy potrebleniia gaza na vnýtrennem rynke vyrosli bolee chem v dva raza – s 9 do 19 milliardov kýbicheskih metrov.
Defitsit gaza v strane prognozirýetsia ýje v sledýiýshem godý.
Pri etom nýjno ponimat, chto pereorientatsiia gaza s eksportnogo na vnýtrennii rynok – vynýjdennyi shag, kotoryi vedet k potere valiýtnoi vyrýchki i ýhýdsheniiý torgovogo balansa.
Poetomý dlia resheniia dannoi problemy neobhodimy sistemnye mery, v tom chisle po ývelicheniiý resýrsnoi bazy i pererabotki gaza.
Tolko narastiv dobychý i pererabotký gaza, gosýdarstvo smojet polýchat eksportnýiý pribyl i v polnoi mere obespechivat vnýtrennie nýjdy.
Poetomý dlia novyh proektov po dobyche gaza sledýet prorabotat fiskalnye preferentsii.
Pravitelstvo takje doljno chetko raspredelit fýnktsii mejdý sootvetstvýiýshimi natsionalnymi kompaniiami.
My byli vynýjdeny do kontsa tekýshego goda prodlit tsenovoe regýlirovanie na roznichnýiý realizatsiiý sjijennogo neftianogo gaza.
Odnako iskýsstvennoe sderjivanie tsen v býdýshem mojet privesti k defitsitý. Eto zakon rynka.
Poetomý Pravitelstvý neobhodimo priniat mery po zapýský torgov, ne dopýstiv pri etom tsenovyh perekosov.
Kak vam izvestno, v iiýne zavershilsia moratorii na povyshenie tarifov na energiiý.
S ýchetom vysokogo iznosa oborýdovaniia i neobhodimosti podgotovki k otopitelnomý sezoný prihoditsia ojidat povysheniia tarifov.
K etomý voprosý sledýet podoiti vzveshenno, ne dopýstiv rezkogo skachka i iskliýchiv liýbýiý izbytochnýiý marjinalnost kompanii.
Kraine vajno obespechit podderjký sotsialno ýiazvimyh sloev naseleniia.
Pravitelstvý neobhodimo pereiti na proaktivnyi format sotsialnoi podderjki, sdelav ee bolee adresnoi.
Sotsialnýiý kartý semi neobhodimo dovesti do ýma, chtoby ona, nakonets, stala realnostiý. Pervonachalnaia kontseptsiia proekta neodnokratno menialas iz-za ýchastiia v ee razrabotke neskolkih vedomstv.
Porýchaiý Pravitelstvý do kontsa goda zapýstit Tsifrovýiý kartý semi i vnedrit Sotsialnyi koshelek.
Nelzia zabyvat i ob imeiýshemsia defitsite energomoshnostei. Soglasno planam energobalansa, v etom godý my doljny byli vvesti bolee 1 gigavatta moshnostei. Odnako realizatsiia riada proektov otlojena. V tekýshem godý býdet vveden tolko 31 % ot planirovavshihsia moshnostei (347 MVt).
V ýsloviiah energodefitsita takie tempy nepriemlemy. Nadeiýs, v Pravitelstve ponimaiýt eto.
Nedostatochnymi tempami idet i ýsilenie elektricheskoi seti Iýjnoi i Zapadnoi zon edinoi energosistemy strany. V nastoiashee vremia raboty po Zapadnoi zone zaversheny tolko na 10 %.
Neobhodimo priniat vse mery dlia svoevremennoi realizatsii proektov. Ot etogo zavisit energeticheskaia bezopasnost Kazahstana.
ALTYNShY. Avtojol infraqurylymyn damytý
Biz bir apta buryn elimizdiń kólik-tranzit áleýetin damytý máseleleri týraly arnaiy jiyn ótkizdik. Búgin avtojol infraqurylymy salasyndaǵy túitkilderge erekshe toqtalǵym keledi. Biyl 11 myńnan astam shaqyrym jolǵa ártúrli jóndeý jumystary júrgiziledi. Buǵan 600 milliard teńgeden astam qarjy bólindi. Jóndeý jumystaryn sozbalańǵa salýǵa bolmaidy. Jobalardy júzege asyrý barysyn qatań baqylaýǵa alý qajet. Joldyń sapasyna airyqsha nazar aýdarý kerek. Elimizdiń joldary nashar ekeni jáne jol qurylysy salasyn jemqorlyq jailaǵany eshkimge jasyryn emes. Tipti, basqa jerdi aitpaǵannyń ózinde Aqordaǵa aparatyn joldyń ózi jamaý-jamaý, quraq kórpege uqsaityn boldy. Jalpy, bul salada qordalanǵan másele kóp. Tenderdi jyl saiyn birdi-ekili kompaniia ǵana utyp alady. Mundai jaǵdaidyń qaitalanyp kele jatqanyna ondaǵan jyl boldy. Osynyń bárin retke keltirý úshin shuǵyl sharalar qabyldaý kerek. Jarty jyl ótti. Al, jol jóndeýge bólingen qarajattyń 44 paiyzyna memlekettik satyp alý qorytyndysy jasalǵan joq (464 mlrd. teńgeniń 263 mlrd. teńgesi boiynsha memlekettik satyp alý qorytyndysy bar). Bul jumys Pavlodar (17%), Mańǵystaý (24%) jáne Batys Qazaqstan (27%) oblystarynda óte baiaý júrýde.
Kelesi másele. Qazaqstanda jol qurylysyna qajetti materialdyń bári bar. Biraq, otandyq óndiristiń áleýeti tolyq qoldanylmaidy. Muny, tipti, qoldan jasalǵan tapshylyq deýge bolady. Mysaly, elimizde bitým óndiretin úsh zaýyt bar. Soǵan qaramastan, 200 myń tonna bitým jetispeidi. Qurylys qarqyndy júrgen kezde onyń baǵasy úsh ese (iaǵni, bir tonnasy 90 myńnan 250 myń teńgege deiin) qymbattaidy. Úkimetke jol qurylysyna qajetti resýrstardy óndirý jáne tutyný barysyn muqiiat saralaýdy tapsyramyn.
Sonyń negizinde qurylys materialdaryn shyǵaratyn jańa kásiporyndar ashý qajet. Al, jumys istep turǵan nysandardy jańǵyrtý kerek.
Taǵy bir mańyzdy másele – memlekettik satyp alý konkýrsyn ótkizý. 2019 jyldan beri avtojol salasynda quny 1,5 trillion teńge bolatyn memlekettik kelisim-sharttar jasaldy. Sonyń 40 paiyzyn sheteldikterdiń qatysy bar kompaniialar utyp alǵan. Biz sheteldik seriktesterimizge qoldaý kórsetemiz. Olar úshin naryq árdaiym ashyq bolady. Biraq, otandyq kompaniialarymyz belsene qatyspaidy. Úkimet jergilikti kásiporyndar úshin básekeli orta qalyptastyrýy kerek. Keibir iri kompaniialardyń eńbek jáne materialdyq resýrstary jetkiliksiz. Soǵan qaramastan, olar tenderdi utyp alyp, jumysty merdigerge ysyra salady. Osyndai ahýal jylda qaitalanady. Tipti, jumystyń 100 paiyzy basqa merdigerge tapsyrylǵany jóninde málimetter bar. Mysaly, Qaraǵandy–Balqash avtojolyn (363 shaqyrym) jóndeý jumystary 2019 jyldan beri jalǵasyp keledi. Bul jobanyń jalpy quny – 248 milliard teńge. Bas merdigeri osy jumysty basqa kompaniiaǵa tapsyrdy. Al, bul kompaniia barlyq jumysty qosalqy merdigerge ysyra salǵan. Tipti, 22 paiyz kólemindegi ústeme aqysyn da ustap qalǵan.
Taǵy bir ózekti másele – jol boiynda zamanaýi qyzmet kórsetý isin retke keltirý. Qazir elimizde osyndai 1600 nysan bar. Onyń 68 paiyzy ǵana ulttyq standartqa sai keledi. Tranzit turǵysynan óte mańyzdy Túrkistan, Qaraǵandy jáne Mańǵystaý oblystaryndaǵy jaǵdai óte nashar.
S tekýshego goda biznesý vozmeshaetsia 10 % ot stoimosti obekta, podezdy k nim stroiatsia za schet biýdjeta. Vvedeno sýbsidirovanie zatrat na soderjanie sanitarnyh ýzlov. Dlia biznesa sozdany vse ýsloviia, teper akimam na mestah neobhodimo organizovat kachestvennýiý rabotý.
Kelesi másele – avtojol salasyna qatysty. Bul salaǵa túbegeili reforma jasaityn ýaqyt jetti. Qazir elimizdegi joldyń jai-kúiin qadaǵalap, qyzmet kórsetetin eki negizgi operator bar. Týrasyn aitsaq, ekeýi de bir jumysty atqaryp otyr, jumysshylarynyń sany da qajetti shamadan artyq. Soǵan qaramastan, azamattardan kelip jatqan oryndy aryz-shaǵymdar azaiar emes, al joldyń sapasy múlde syn kótermeidi. Úkimetke «QazAvtoJol» jáne «Kazahavtodordy» biriktirip, Qazaqstannyń birtutas avtojol kompaniiasyn qurýdy tapsyramyn. Nátijesinde qyzmetkerlerdiń sany da qysqaratyn bolady. Jalpy, bul salany keshendi túrde qaita jańǵyrtý kerek. FIDIC halyqaralyq qaǵidattaryn engizgen jón. Ony júzden astam el paidalanyp otyr. Bul júie jol salasyn tiimdi basqarýǵa, biýdjet qarajatyn utymdy paidalanyp, barlyq deńgeidegi jemqorlyq qaýpin azaitýǵa múmkindik bermek. Mundai júiege kóbi qarsy bolady. Bul jerde ministrdiń jáne tiisti vitse-premerdiń nyq ustanymy qajet. Tutastai alǵanda, osy másele boiynsha arnaiy komissiia qurý kerek. Oǵan Úkimet múshelerin, Prezident Ákimshiligi, quqyq qorǵaý organdarynyń ókilderin, depýtattardy qosqan jón. Jarty jyl ishinde barlyq kemshilikti, sonyń ishinde jemqorlyqty jáne olqylyqtardy túzetýge baǵyttalǵan usynystardy ázirlep, maǵan baiandaý qajet.
Eta komissiia doljna tshatelno rassledovat vse narýsheniia, kotorye byli dopýsheny v proshlom, kak minimým, za 10 let, v stroitelstve dorog v nashei strane. Vseh vinovnyh v plohom kachestve dorog sledýet privlech k otvetstvennosti soglasno zakoný.
****
Jalpy, Úkimettiń jumysyna ortasha degen baǵa berýge bolady. Úkimet tabandylyq tanytýǵa tyrysýda. Biraq, qazirgi kezeńde bosańsýǵa bolmaidy. Jumys qarqynyn barynsha kúsheitý qajet. Jańa, tyń ádis-tásilderdi qoldaný kerek. Úkimet jedel áreket etetin operativtik shtab qana emes, naqty reformalardy usynatyn jáne júrgizetin basty memlekettik mekeme bolýy kerek. Ekonomister, kásipkerler kóp. Shetinen bilimdi, daryndy. Biraq, olardyń naqty usynystary az, tipti, joq dep aitýǵa bolady. Kúzge qarai, múmkin, kadrlyq sheshimder qabyldaý kerek bolady. Erekshe daǵdarys jaǵdaiynda bul óte qajet ekeni túsinikti.
