Aqorda saitynda Memleket basshysy Qasym-Jomart Toqaevtyń Táýelsizdik kúnine orai ótken memlekettik nagradalar men syilyqtardy tapsyrý rásiminde sóilegen sózi jariialandy. "Ult aqparat" mátindi tolyq usynady.
Qadirli qaýym!
Ardaqty aǵaiyn!
Barshańyzdy qasterli Táýelsizdigimizdiń 30 jyldyq mereitoiymen shyn júrekten quttyqtaimyn! Bul – ult mereiin ósiretin ulyq meiram.
Biz tarih turǵysynan alǵanda qysqa merzim ishinde jańa Qazaqstannyń negizin qaladyq. Tuǵyry berik, ekonomikasy qýatty, bedeli biik memleketke ainaldyq. Munyń bári, eń aldymen, Elbasy Nursultan Ábishuly Nazarbaevtyń kóregen saiasatynyń jemisi. Sonymen birge, búkil halqymyzdyń eren eńbeginiń nátijesi.
Kez-kelgen halyqtyń tabysqa jetýi azamattaryna bailanysty. Bul – ómirdiń zańy.
Adam kapitaly myqty memleket barlyq qiyndyqty eńsere alady. Táýelsizdik kezeńinde halqymyz eldiktiń biregei úlgisin kórsetti.
«Eńbek – yrystyń bulaǵy, baqyttyń shyraǵy» dep beker aitylmaǵan. Shyn máninde, bizdiń búgingi jetistigimiz – barsha halqymyzdyń ortaq jeńisi.
Jańa Qazaqstandy órkendetýge azamattarymyzdyń kóbi súbeli úles qosty. Búgingi mereili sátte elimizdiń barsha azamattaryna tabandy eńbegi úshin zor alǵys aitamyn.
30-letie Nezavisimosti – eto znachimaia veha v istorii nashei mnogovekovoi gosýdarstvennosti, vajnyi rýbej v letopisi sovremennogo Kazahstana.
Za eti gody nasha strana proshla bolshoi pýt, otmechennyi sereznymi dostijeniiami i preodoleniem slojnyh vyzovov.
Podavliaiýshee bolshinstvo grajdan strany svoim sozidatelnym trýdom vnosit znachimyi vklad v delo stroitelstva silnogo i progressivnogo gosýdarstva.
Búgin ózderińizdi marapattai otyryp, Qazaqstandy kórkeitýge úles qosqan barlyq azamatqa rizashylyq bildiremiz. Sizder naǵyz otanshyldyqtyń, kásibi bilik pen adal eńbektiń ozyq úlgisin kórsettińizder. Óskeleń urpaq ózderińizge qarap boi túzeidi.
Osydan bir jyl buryn men úlken mereitoidy shýsyz, dańǵazasyz, ysyrapsyz, naqty jumystarmen atap ótý qajettigi týraly aittym.
Táýelsizdigimizdiń 30 jyldyǵynda jańa, aýqymdy reformalar qolǵa alyndy. Sondyqtan bul jyldy nátijeli boldy deýge tolyq negiz bar. Biz ekonomikany jáne áleýmettik salany jan-jaqty jańǵyrtyp jatyrmyz. Indetke qaramastan, memleket otandyq bizneske qoldaý kórsetýde.
Postýpatelno razvivaetsia promyshlennost, selskoe hoziaistvo, stroitelnaia otrasl, finansovyi sektor.
V regionah realizýiýtsia krýpnye infrastrýktýrnye proekty.
Kompleksnaia transformatsiia idet v sfere obrazovaniia i zdravoohraneniia.
Gosýdarstvo vypolniaet svoi sotsialnye obiazatelstva, stabilno povyshaia pensii, posobiia, zarabotnye platy.
Bolshie izmeneniia proizoshli v sisteme gosýdarstvennogo ýpravleniia.
Mnoiý ýtverjdeny 10 natsionalnyh proektov, natselennyh na ýlýchshenie kachestva jizni grajdan i ýsilenie konkýrentosposobnosti strany.
Qoǵamdyq-saiasi salada eleýli ózgerister jasalýda. Men usynǵan saiasi reformalar toptamasy kezeń-kezeńimen júzege asyrylyp jatyr.
Biz Táýelsiz Qazaqstan tarihynda alǵash ret aýyl ákimderiniń tikelei sailaýyn ótkizdik.
Biyl maýsym aiynda adam quqyqtary salasyndaǵy aldaǵy sharalar týraly Jarlyqqa qol qoidym. Bul qujat quqyq qorǵaý salasyn keshendi túrde jańǵyrtýǵa baǵyttalǵan.
Qoǵamdyq dialogty birtindep damytý úshin naqty sharalar qolǵa alynyp jatyr. Munyń bári azamattarymyzdyń sheshim qabyldaý jáne memlekettik basqarý isine belsene qatysýyna jol ashady.
Nasha tsel – effektivnoe gosýdarstvo i spravedlivoe obshestvo. Etot strategicheskii vektor ostaetsia neizmennym. Pered nami stoiat masshtabnye zadachi po dalneishemý povysheniiý blagosostoianiia naroda, ýkrepleniiý nashei sviashennoi Nezavisimosti.
Qurmetti qaýym!
Halqymyzda «Eńbegine qarai – qurmeti» degen ataly sóz bar.
Biz Qazaqstandy órkendetýge eńbegi sińgen otandastarymyzǵa jyl saiyn Táýelsizdik kúni qarsańynda qurmet kórsetemiz. Mundai azamattar elimizdiń ár óńirinde bar.
Meniń tapsyrmammen Parlament palatalarynyń tóraǵalary, Premer-ministr jáne Memlekettik hatshy aimaqtarǵa baryp, halyqpen kezdesý ótkizdi. Eren eńbegimen erekshelengen azamattarǵa joǵary memlekettik marapat tapsyrdy. Osy igi shara Aqordada jalǵasýda.
Búgin bir top qairatkerimiz meniń Jarlyǵymmen memlekettik marapatqa ie boldy.
Biyl elimizdiń eń joǵarǵy ataǵy kórnekti jazýshy, dramatýrg Ákim Tarazige berildi. Ol rýhaniiatymyzdy damytýǵa jáne qoǵamdyq kelisimdi nyǵaitýǵa ólsheýsiz úles qosyp, «QAZAQSTANNYŃ EŃBEK ERI» atandy. Kórnekti qalamgerdiń shyǵarmashylyq joly jas urpaqqa qashanda úlgi-ónege.
Nur-Sultan qalasyndaǵy «Kópbeiindi meditsina ortalyǵynyń» direktory Muhtar Tóletaev «QAZAQSTANNYŃ EŃBEK ERI» ataǵyna ie boldy. Ol basqaratyn aýrýhana ujymy pandemiia bastalǵannan beri koronavirýs juqtyrǵan 15 myń adamdy emdep shyǵardy. Qaterli isikke shaldyqqan jandarǵa osy mekemede byltyr 3 myń ota jasaldy, 8 myń adam naýqasynan aiyqty. Osy oraida, dárigerlerimizdiń eńbegi qandai qurmetke de laiyq.
Zvanie «QAZAQSTANNYŃ EŃBEK ERI» prisvaivaetsia generalnomý direktorý TOO «Kaztsink» Aleksandrý Hmelevý. On trýditsia v etoi kompanii na protiajenii pochti chetverti veka, proidia pýt ot riadovogo elektromehanika do rýkovoditelia. Aleksandr Hmelev vnes ogromnýiý leptý v modernizatsiiý proizvodstva i ýkreplenie promyshlennogo potentsiala strany.
Búgin eńbek ardageri, kórnekti memleket jáne qoǵam qairatkeri, belgili ǵalym Myrzatai Joldasbekov pen tanymal aqyn Aqushtap Baqtygereeva jáne kórnekti jazýshy Sábit Dosanov «OTAN» ordenimen marapattalatyn boldy.
Birinshi dárejeli «BARYS» ordenimen memleket jáne qoǵam qairatkerleri Nurtai Ábiqaev, Dariǵa Nazarbaeva, Qýanysh Sultanov jáne belgili ǵalym Tilektes Esbolov marapattaldy.
Ordenom «BARYS» pervoi stepeni nagrajdaetsia neizmennyi rýkovoditel zavoda «Zenit» v Zapadno-Kazahstanskoi oblasti Viacheslav Valiev, rabotaiýshii na etom predpriiatii vsiý svoiý trýdovýiý jizn.
Ekinshi dárejeli «BARYS» ordenimen Parlament Senatynyń tóraǵasy Máýlen Áshimbaev marapattaldy.
Qazaq kinosynyń ardageri, belgili akter Nurjuman Yqtymbaev ekinshi dárejeli «BARYS» ordenin ielendi.
Elge tanymal hirýrg Serik Toqpanov ta ekinshi dárejeli «BARYS» ordenimen marapattaldy.
Orden «BARYS» vtoroi stepeni býdet vrýchen izvestnomý pisateliý, avtorý popýliarnyh proizvedenii Valeriiý Mihailový.
Belgili óner iesi, kórnekti qoǵam qairatkeri, Májilis depýtaty Bekbolat Tileýhan úshinshi dárejeli «BARYS» ordenimen marapattaldy.
Orden «DAŃQ» pervoi stepeni segodnia vrýchaetsia Býlatý Baekenový, stoiavshemý ý istokov stanovleniia spetsslýjb nashego gosýdarstva.
Gosýdarstvennaia premiia v oblasti naýki i tehniki imeni al-Farabi prisýjdaetsia Kýnsýlý Zakare i Amankeldi Sadanový.
Kýnsýlý Zakaria vozglavliaet grýppý ýchenyh, sozdavshih otechestvennýiý vaktsiný protiv koronavirýsa «QazVac» i vedýshih seichas razrabotký eshe neskolkih analogichnyh preparatov.
Amankeldi Sadanov sformiroval naýchnýiý shkolý, izýchaiýshýiý novoe i aktýalnoe dlia nashei strany napravlenie – biotehnologiiý i mikrobiologiiý pochv.
Elge tanymal qoǵam qairatkeri, jýrnalist Muhamedjan Tazabek «PARASAT» ordenimen marapattaldy.
Qazaqstan Respýblikasynyń Aýǵanstan Respýblikasyndaǵy tótenshe jáne ókiletti elshisi Álimhan Esengeldiev «PARASAT» ordenine laiyq dep tanyldy.
«PARASAT» ordenimen belgili diplomat Qairat Sarybai da marapattaldy.
Batys Qazaqstandaǵy Hadisha Bókeeva atyndaǵy oblystyq qazaq drama teatrynyń kórkemdik jetekshisi Nurlygúl Jubatova da «PARASAT» ordenimen marapattaldy.
Vysokimi ordenami nagrajdena grýppa izvestnyh predprinimatelei, kazahstanskih i inostrannyh, v tom chisle vnosiashih znachitelnyi vklad v ýkreplenie nashei gosýdarstvennosti.
Ortalyq Aziiadan shyqqan eń jas halyqaralyq grossmeister – shahmatshy qyzymyz Jansaia Ábdimálikke jáne belgili opera ánshisi Zarina Altynbaevaǵa «QURMET» ordeni beriletin boldy.
Tanymal telejúrgizýshiler, jýrnalister Zeiin Álipbek jáne Vera Zaharchýk «QURMET» ordenine ie boldy.
Ordenom «QURMET» takje nagrajdaiýtsia direktor gimnazii dlia odarennyh detei goroda Pavlodar Korlan Kýspekova, zavedýiýshii nevrologicheskim otdeleniem mnogoprofilnoi bolnitsy goroda Kokshetaý Maksharip Martazanov, glavnyi vrach vtoroi klinicheskoi bolnitsy goroda Almaty, vysokokvalifitsirovannyi neirohirýrg Marat Rabandiiarov. Oni iavliaiýtsia iarkimi predstaviteliami vajneishih vo vse vremena professii – ýchitelia i vracha. Svoim professionalizmom i sozidatelnym trýdom oni priýmnojaiýt gýmanitarnyi potentsial i ýkrepliaiýt zdorove natsii.
Orden «EŃBEK DAŃQY» tretei stepeni vrýchaetsia mashinistý teplovoza AO «Evroaziatskaia energeticheskaia korporatsiia» Saktaiý Kasenový. On ýspeshno provodit ispytaniia novyh teplovozov i podgotovil ne odno pokolenie molodyh spetsialistov.
V tselom v etom godý ochen bolshaia grýppa predstavitelei indýstrii, selskogo hoziaistva, prostyh liýdei, zanimaiýshiesia razvitiem nashei ekonomiki, ýdostoeny vysokih gosýdarstvennyh nagrad.
Pochetnoe zvanie «QAZAQSTANNYŃ EŃBEK SIŃIRGEN QAIRATKERI» prisýjdaetsia izvestnomý kompozitorý, solistý grýppy «Dervishi» Dilmýratý Baharový, ýchenomý sekretariý Mýzeia iskýsstv imeni Abylhana Kasteeva Ekaterine Reznikovoi, izvestnomý teatralnomý artistý Mýse Ajibekový.
Atyraý oblysyndaǵy «Nurǵisa Tilendiev atyndaǵy kishi óner akademiiasy» daryndy balalarǵa arnalǵan mektep-internatynyń muǵalimi Dárijan Tórehanova «QAZAQSTANNYŃ EŃBEK SIŃIRGEN USTAZY» qurmetti ataǵyna ie boldy. Onyń kóptegen shákirti aǵylshyn tilinen ótken respýblikalyq olimpiadalarda jeńiske jetti.
Jańaózen qalasyndaǵy mektep muǵalimi Roza Shishenbaevaǵa «EREN EŃBEGI ÚShIN» medali berildi. Ol orys mektebiniń oqýshylaryna qazaq tili men ádebietin oqytady. Shákirtteri túrli baiqaýda júldeli oryndarǵa ie bolyp júr.
Qostanai oblysyndaǵy «Kasaras» meditsinalyq ortalyǵynyń bas dárigeri Gúlmira Seidaǵalieva «ShAPAǴAT» medalimen marapattaldy. Basqa da kóptegen azamatymyz joǵary memlekettik marapattarǵa ie boldy.
Qadirli qaýym!
Búgingi marapattaryńyz qutty bolsyn! Barshańyzdy kele jatqan úlken meirammen shyn júrekten quttyqtaimyn! Shyn máninde, aldymyzda turǵan maqsattar, mindetter – óte aýqymdy, kúrdeli. Sondyqtan bir el bolyp, bir qoǵam bolyp, bir ujym bolyp, halqymyz úshin qyzmet ete bereiik.
Barshańyzǵa zor densaýlyq, baq-bereke tileimin!
Árqashanda aman bolyńyzdar!
