Ult portaly QR Prezidenti Qasym-Jomart Toqaevtyń Ulttyq qoǵamdyq senim keńesiniń VI otyrysynda sóilegen sóziniń tolyq mátinin usynady.
Qurmetti keńes músheleri!
Elimiz bir aidan keiin Táýelsizdiktiń 30 jyldyǵyn atap ótedi. Bul – búkil halqymyz úshin airyqsha máni bar mereili beles. Sondai-aq, memleketimizdiń damý jolyndaǵy mańyzdy meje. Osyǵan orai, qoǵamdyq mańyzy bar naqty jumystar atqarylyp jatyr. Men buǵan airyqsha mán berip otyrmyn.
Jalpy, otyz jyl boiy kezeń-kezeńmen júzege asyrylǵan reformalar ómirimizdi túbegeili ózgertti. Bul baǵdarymyzdyń durys ekenin kórsetedi. Biz osy tarihi beleske myqty memleket jáne birtutas ult retinde jetip otyrmyz. Biraq jetistikterge toqmeiilsip, toqtap qalmaimyz. Alǵa umtyla beremiz.
Saiasi jańǵyrý, ekonomika qurylymyn ózgertý, áleýmettik salany damytý jumystary tyń qarqynmen jalǵasýda. Buǵan Ulttyq qoǵamdyq senim keńesi zor úles qosýda.
Keńes alǵash qurylǵan kúnnen bastap tiimdi pikirtalas ortalyǵyna ainaldy. Basqosýlarda san túrli bastama kóterildi.
Onyń bári jan-jaqty talqylandy. Elge qajet jáne ómirsheń usynystar naqty reformaǵa ulasty.
Ulttyq keńestiń bastamalaryn júzege asyrý úshin 90-nan astam normativtik-quqyqtyq akt qabyldandy. Onyń ishinde zańdar, Prezident Jarlyqtary men Úkimet qaýlylary, ministrlikterdiń buiryqtary bar. Osydan-aq Ulttyq keńestiń tiimdi jumys istep jatqanyn ańǵarýǵa bolady.
Keńes óz qyzmetin inkliýzivti, ashyq jáne júieli júrgizip keledi. Onyń músheleri, óńirlerge shyǵyp, el ishindegi belsendi azamattarmen jii kezdesip júr. Osylaisha, halyqpen tiimdi bailanys jasaý tájiribesi qalyptasýda.
Keńes múshelerine azamattyq ustanymy jáne eldi jan-jaqty jańǵyrtýǵa baǵyttalǵan jemisti qyzmeti úshin rizashylyǵymdy bildiremin.
Qurmetti áriptester!
Bizdiń maqsatymyz barlyq salany jappai reformalaý emes. Maǵynasyz dialogtyń da eshkimge qajeti joq. Kez-kelgen ózgeris halqymyzdyń turmysyn jaqsartý úshin jasalýy kerek. Memlekettiligimizdi nyǵaityp, áleýetimizdi arttyrýdy kózdeitin usynystardy ǵana júzege asyrǵan jón. Bul – men úshin aiqyn ustanym.
Ulttyq keńes qyzmetine kiriser kezde qanshama kúdik pen kúmán boldy. Reforma túbegeili ózgeris ákelmeidi, ústirt jasalady degen pikirler aityldy. Alaida, jumys nátijesi mundai paiymnyń qate ekenin kórsetti.
Keńes eki jyldyń ishinde elimizdegi kóptegen oń ózgeriske jol ashty. Bolashaq ustazdar men dárigerlerdiń, doktoranttardyń stipendiiasy kóbeidi. Joǵary oqý oryndarynda sabaq beretin oqytýshylardyń jalaqysy ósti. Sanitarlyq-epidemiologiialyq baqylaý komiteti quryldy. Erekshe kútimdi qajet etetin balalarǵa bilim berýdiń jańa erejeleri bekitildi. Ońtústikten soltústikke qonys aýdarǵan azamattarǵa beriletin sýbsidiia eki ese ulǵaidy. Igerilmei jatqan jer telimine salynatyn bazalyq salyq stavkasy artty. Aýyl sharýashylyǵy jerlerin sheteldik azamattar men zańdy tulǵalarǵa satýǵa jáne jalǵa berýge tyiym salyndy. Osy jyldan bastap jurtqa zeinetaqy jinaǵynyń bir bóligin merziminen buryn alýǵa múmkindik berildi. Ony jyljymaityn múlik satyp alýǵa, ipotekalyq nesieni óteýge jáne emdelýge jumsaýǵa bolady. Sonyń arqasynda jarty millionnan astam azamatymyz zeinetaqy jinaǵyn óz qajetine jaratty.
Áleýmettik jaǵynan álsiz toptardy qoldaityn birqatar sheshim qabyldandy. Biyl alǵash ret kóp balaly, múgedek balasy bar jáne tolyq emes otbasylardyń balalaryna bilim granty berildi. Sonyń nátijesinde osyndai otbasynda ósken 5 myńnan astam jetkinshek tegin oqýǵa múmkindik aldy. Erekshe kútimdi qajet etetin balalarǵa bilim berý úshin bólinetin qarjy eki ese ulǵaidy. Qazir bir balaǵa 730 myń teńgeden astam qarajat bólinedi.
Býkvalno mesiats nazad v shesti regionah nachata realizatsiia pilotnogo proekta proaktivnogo zaochnogo okazaniia ýslýgi po ýstanovleniiý invalidnosti. Ona vostrebovana sredi nashih sograjdan i s novogo goda býdet perevedena na novyi format po vsei strane.
Drýgoi pokazatelnyi primer – vnedrenie «sploshnogo» videonabliýdeniia v slýjebnyh pomesheniiah politsii i ýchrejdeniiah ýgolovno-ispolnitelnoi sistemy. Eta rabota polnostiý zavershitsia do kontsa 2023 goda. Odnako ýje do kontsa tekýshego goda videonabliýdeniem býdýt ohvacheny vse otdely politsii.
Sistemnyi effekt imeiýt politicheskie preobrazovaniia. Pri vashem neposredstvennom ýchastii sformirovano chetyre paketa reform, napravlennyh na dalneishýiý demokratizatsiiý strany.
Tak, vvedenie tridtsatiprotsentnoi kvoty dlia jenshin i molodeji v izbiratelnyh spiskah podtolknýlo partii sýshestvenno peresmotret svoi podhody k rabote.
Esli ranshe dolia etoi kategorii grajdan v partiinyh spiskah ne prevyshala 20%, to posle vvedeniia kvoty ona dostigla 34%. Ý jenshin i molodeji poiavilis dopolnitelnye vozmojnosti dlia realizatsii svoego potentsiala.
No my idem dalshe – teper gendernaia i molodejnaia kvota býdet rabotat i pri raspredelenii depýtatskih mandatov partii.
Dlia dalneishego stroitelstva inkliýzivnogo obshestva ia takje predlojil rasshirit perechen kvotirýemyh kategorii v izbiratelnyh spiskah partii, vkliýchiv v nego lits s osobymi potrebnostiami.
Bolshim shagom na pýti demokratizatsii nashego obshestva stalo vvedenie priamoi vybornosti akimov gorodov raionnogo znacheniia, sel, poselkov i selskih okrýgov.
V etom godý v strane byli izbrany bolee 800 selskih akimov. V rezýltate etih vyborov ih sostav obnovilsia napoloviný.
Aktivnost partii, bolshoe kolichestvo samovydvijentsev i vysokaia iavka izbiratelei prodemonstrirovali svoevremennost i vostrebovannost etoi reformy. I vse eto – lish nebolshaia chast initsiativ Natsionalnogo soveta, realizatsiia kotoryh napriamýiý vliiaet na jizn kazahstantsev, ýlýchshaet kachestvo gosýdarstvennogo ýpravleniia, sposobstvýet dalneishemý razvitiiý nashei strany.
Ývajaemye chleny Soveta!
V ramkah segodniashnego zasedaniia planirýiý predstavit ocherednoi blok initsiativ. Oni iavliaiýtsia eshe odnim promejýtochnym rezýltatom nashei raboty i býdýt sposobstvovat resheniiý konkretnyh problem v strane.
BIRINShI. Aýyl ákimderin sailaý institýtyn jetildirý
Bul naýqan búkil elimiz boiynsha oidaǵydai ótkizilip jatyr. Sailaý zańnamasynyń talaptary qatań saqtalýda. Sarapshylar men aýyl turǵyndary osy bastamanyń óte oryndy ekenin aitýda. Degenmen, sailaý úderisin únemi jetildirip otyrýymyz kerek. Bul baǵytta naqty jumystar atqarylyp jatyr. Bastamashyl top osyǵan orai keshendi saraptama jasaý úshin óńirlerge arnaiy baryp qaitty. Onyń quramynda Ulttyq keńestiń jáne Prezidenttik jastar kadrlyq rezerviniń músheleri bar.
Prezentovan spetsialnyi doklad s konkretnymi rekomendatsiiami, natselennymi na sovershenstvovanie mehanizma priamoi vybornosti selskih akimov.
Vajno, chto Natsionalnyi sovet ne prosto vydvigaet reformy, no takje vsestoronne ih analizirýet, vnosia neobhodimye korrektirovki. Na nekotoryh takih dopolneniiah hochý ostanovitsia otdelno.
Chleny Soveta Aleksandr Danilov, Gýlmira Ileýova, Marat Shibýtov predlojili zakrepit normý, pozvoliaiýshýiý grajdanam so srednim spetsialnym obrazovaniem vydvigatsia na doljnost akimov sel.
Schitaiý, chto takoe novovvedenie ýsilit konkýrentnost vyborov na mestnom ýrovne, osobenno ýchityvaia, chto v selah est mnogo kompetentnyh, opytnyh, deiatelnyh liýdei, polzýiýshihsia doveriem naroda, no pri etom ne prohodiashih cherez sýshestvýiýshii obrazovatelnyi tsenz.
Opyt pokazyvaet, chto dlia kandidatov v akimy, osobenno samovydvijentsev, aktýalnym iavliaetsia ývelichenie perioda agitatsionnoi kampanii. V etoi sviazi tselesoobrazno rassmotret vozmojnost korrektirovki ee srokov.
Krome togo, predlagaetsia primeniat differentsirovannyi podhod pri finansirovanii izbiratelnyh kampanii. Esli v malonaselennyh selah severnyh regionov nyneshnego obema sredstv vpolne hvataet dlia pokrytiia rashodov na agitatsiiý, to na iýge, gde vysokaia plotnost naseleniia, ego iavno nedostatochno. Schitaiý, chto ýkazannye rekomendatsii napravleny na ýlýchshenie mehanizma vybornosti selskih akimov. Poetomý ih nýjno detalno izýchit. Porýchaiý Administratsii Prezidenta podgotovit i vnesti mne konkretnye predlojeniia.
EKINShI. Bilim berý salasynyń ózekti máselelerin sheshý
Kez-kelgen adamnyń básekege qabileti onyń bilim deńgeiine tikelei bailanysty. Árbir azamattyń ómir boiy sapaly bilim alýyna qajet jaǵdai jasaý – memlekettiń mindeti.
Mektepterde, kolledjder men joǵary oqý oryndarynda qaýipsizdikti saqtaý ózekti másele bolyp tur. Biz oqýshylar men stýdentterdi kez kelgen qaýip-qaterden qorǵaýǵa tiispiz. Bilim berý mekemelerindegi qaýipsizdik júiesine biryńǵai talap qoiylýy qajet. Sol úshin bárine ortaq ereje ázirleý kerek.
Qazir oqý oryndary kúzet agenttigimen bir jylǵa kelisim-shartqa otyrady. Ádette, ony jyldyń basynda jasaidy. Bul – oqý jylynyń ortasy degen sóz. Mundai kelisim-sharttardy uzaǵyraq ýaqytqa, mysaly úsh jylǵa jasaǵan tiimdi bolar edi. Oǵan ruqsat berý úshin zańnamaǵa ózgeris engizý qajet.
Sondai-aq, oqýshylarǵa, muǵalimder men ata-analarǵa tótenshe jaǵdai kezinde ne isteý qajettigin úiretken jón. Qaterli sátte árbir adam durys ári shuǵyl áreket jasai bilýge tiis. Sonda ol ózin ǵana emes, ózgeni de qutqara alady.
Mektepterdegi oryn tapshylyǵy – óte ózekti másele. Men biylǵy Joldaýymda 2025 jyldyń sońyna deiin 1000 mektep salý týraly tapsyrma berdim. Bul – mańyzdy mindettiń biri. Jaýapty memlekettik organdardyń jumysy osy tapsyrmany sapaly ári tiimdi oryndaýyna qarai baǵalanady.
Qazir mektep salý úshin jer telimin alý aitarlyqtai qiyndyq týǵyzatyn boldy. Óńir ákimderine barlyq mektepke jer telimin aldyn-ala bólýdi tapsyramyn.
Eldi mekenniń josparyn jasap, turǵyn úi salǵan kezde áleýmettik nysan bolý qajettigi eskerilýge tiis. Bul – zańnamada kórsetilgen talap. Biraq, jergilikti atqarýshy organdar belgilengen talapty oryndai bermeidi. Taǵy da qaitalap aitamyn. Turǵyn-úi alaptary boi kótergen kezde onymen birge mindetti túrde mektep pen balabaqsha salynýy kerek. Úkimetke zańnyń saqtalýyn qatań baqylaýdy tapsyramyn.
Taǵy bir másele bar. Ár synyptaǵy bala sany shekten tys kóp. Negizi, bir synyptaǵy balalardyń sany 25-ten aspaýy kerek. Osy standarttyń saqtalýyn qamtamasyz etýge tiispiz.
Sonymen qatar, mektepterdiń úlgilik jobasyn ázirleýdi tapsyramyn. Mekteptiń jalpy kólemi men dizainy oryn sanyna bailanysty anyqtalýǵa tiis.
Mektep 2500 balaǵa arnalsa, soǵan sai infraqurylym da bolýy kerek. Onda sport zaldary, ashanalar, zerthana jáne oqý kabinetteri bolýǵa tiis. Jańa mektep salýǵa bólingen qarjynyń tiimsiz jumsalýyna, talan-tarajǵa túsýine jol bermeý qajet.
Kelesi másele. Memleket jastarǵa bilim berý úshin joǵary oqý oryndaryna óte kóp grant bóledi. Búginde bir stýdentti oqytý quny – shamamen 4 million teńge. Grant sany jyl saiyn artyp keledi. Endi, qarjylandyrý tásilin ózgertken jón. Qarjy tikelei grant iesine berilýge tiis, iaǵni stýdent oqý aqysyn ózi tóleýi kerek. Bul – qarajat stýdenttiń arnaiy esep-shotyna túsedi degen sóz. Ony tek oqý aqysyn tóleýge jumsaý kerek. Bul tásil joǵary jáne joǵary oqý ornynan keiingi bilim alý salasynda básekelestikti arttyrady.
Sondai-aq, memlekettik tapsyrystyń ashyq bolýyn qamtamasyz etedi. Bilim sapasyn jaqsartyp, stýdentterdiń jaýapkershiligin arttyrady. Úkimet bul sheshimdi júzege asyrý joldaryn muqiiat oilastyrýy kerek.
Elimizde balalardyń bos ýaqytyn paidaly ótkizýine jáne qosymsha bilim alýyna jaǵdai jasalýda. Alaida, memlekettik áleýmettik nysandardy jeke adamdar ielenip jatyr. Ásirese, oqýshylar saraiy men mýzyka mektepterine, balabaqshalarǵa kóz tigýshiler kóp. Sondai bir oqiǵa jýyrda Almatyda boldy. Buǵan múldem jol bermeýimiz kerek. Úkimetke memlekettik áleýmettik nysandardy jeke menshikke berýge zań júzinde shekteý qoiýdy tapsyramyn.
Búginde elimizde meditsina kadrlary tapshy. Bul salaǵa 4 myńǵa jýyq qyzmetker jetispeidi. Oblys ortalyqtarynda, ásirese, aýdandar men aýyldarda bilikti dárigerler az. Óitkeni, aimaqtarda olarǵa qajetti jaǵdai jasalmaǵan. Óńir ákimderi osy máselemen belsendi túrde ainalysýǵa tiis. Meditsina qyzmetkerleriniń áleýmettik jaǵdaiyn jaqsartýǵa basa mán berý qajet.
Kadr tapshylyǵynyń taǵy bir sebebi – mamandardyń shetelge ketýi. Jyl saiyn joǵary meditsinalyq bilimi bar myńnan astam azamat ózge elge qonys aýdarýda. Al shetelde oqyǵan óz mamandarymyz Qazaqstanda oqýyn jalǵastyramyn dese, aldynan túrli kedergi shyǵady. Olar klinikalyq tájiribeden ótkisi kelse de, qiyndyqqa tap bolady.
Ulybritaniia men AQSh-tyń áigili meditsinalyq joǵary oqý oryndarynda bilim alǵan jastarymyz az emes. Olardyń birqatary elge oralǵan soń mamandyǵy boiynsha jumysqa tura almaǵany týraly málimetter de bar. Bul durys emes.
Ekonomikalyq yntymaqtastyq jáne damý uiymyna múshe elderdiń beldi oqý oryndarynda meditsinalyq bilim alǵan azamattarymyzǵa esh kedergi bolmaýy kerek.
Olardyń dáriger bolyp jumys isteýine ruqsat berý úshin normativtik-quqyqtyq aktilerge ózgeris engizý qajet.
Sondai-aq, bizde joǵary tehnologiialy meditsinalyq qural-jabdyqtyń qyr-syryn biletin bilikti maman tapshy. Bul máseleni Ulttyq keńestiń múshesi Táttigúl Talaeva kótergen bolatyn.
Densaýlyq saqtaý júiesine qajet tehnikalyq kadrlardy daiarlaý isin qolǵa alǵan jón. Mamandardy, ásirese bioinjenerlerdi oqytýǵa meditsinalyq tehnika shyǵaratyn kompaniialardy barynsha tartý kerek.
Meditsinalyq qural-jabdyqtardy kútip ustaý asa mańyzdy. Bul jumyspen keshendi túrde ainalysý qajet. Úkimetke meditsinalyq tehnikany jóndep, onyń durys jumys isteýin qamtamasyz etý máselesin jan-jaqty qarastyrýdy tapsyramyn. Bul saladaǵy jumys júielense, biýdjet shyǵyny azaiady. Densaýlyq saqtaý mekemelerindegi tehnika buzylyp, bosqa turmaityn bolady.
Jalpy, bilim sapasy jaqsarsa, tutas ulttyń básekege qabileti artady. Osy salaǵa salynǵan investitsiia bolashaqta eselep qaitady. Jastardyń tabysqa jetýine jáne el igiligi úshin eńbek etýine jol ashylady.
ÚShINShI. Tsifrlyq tehnologiiany barynsha engizý
Tsifrlandyrý – memlekettik saiasattyń uzaq merzimdi basymdyǵy. Men jaqynda arnaiy komissiianyń otyrysyn ótkizdim. Aldymyzda turǵan jańa mindetterdi aiqyndadyq.
Biz tsifrlandyrý qarqynyn esh báseńdetpeýimiz kerek. Bul úrdis barlyq salany qamtýǵa tiis. Birneshe mysal keltireiin. Qazir aqparattyq bazalardyń arasynda bailanys joq. Sonyń saldarynan qaǵaz júzinde qujat talap etý úrdisi áli de saqtalyp otyr. Ulttyq keńestiń múshesi Lázzat Qojahmetova jáne Ýais Ersaiynuly osy máselege toqtaldy.
Máselen, Elektrondy Úkimet bazasyna Eńbek jáne halyqty áleýmettik qorǵaý ministrligi kórsetetin qyzmet túrleri engizilgen. Onda ataýly áleýmettik kómek nemese kóp balaly anaǵa tólenetin járdemaqy alatyn azamattar týraly málimet bar. Soǵan qaramastan jergilikti atqarýshy organdar jáne bilim berý mekemeleri turǵyndardan mór basylǵan qaǵaz anyqtama talap etedi. Biyl Halyqqa qyzmet kórsetý ortalyqtary osyndai eki millionnan astam qujat bergen. Qazirgi tsifrlandyrý dáýirinde munyń esh qajeti joq. Qarapaiym máseleni memlekettik organdar ózderi qiyndatyp otyr.
«Elektrondy úkimettiń» bazasyna ákimdikterdiń, Bilim jáne ǵylym ministrliginiń aqparattyq júielerin qosý kerek. Sonda Halyqqa qyzmet kórsetý ortalyqtarynyń jumysyn jeńildetemiz, azamattardyń ýaqytyn únemdeimiz.
Qujat ainalymyn jáne is júrgizýdi tsifrlandyra bergen jón. Qazir elimizde Eńbek sharttaryn esepke alýdyń biryńǵai júiesi birtindep engizilip jatyr. Bul júie eńbek kitapshalarynan bas tartýǵa jáne qaǵazbastylyqtan qutylýǵa múmkindik beredi. Degenmen, jumys berýshilerdiń kóbi áli kúnge deiin qyzmetkerlerinen eńbek kitapshasyn, jeke paraǵy men jazbasha ómirbaianyn tapsyrýdy talap etedi. Azamattardyń buǵan narazylyq bildirýi oryndy. Mundai eski tásilderden arylý qajet. Osy máseleni Ulttyq keńes músheleri jáne basqa sarapshylar da kóterip júr.
ChETVERTOE. Sovershenstvovanie zalogovoi politiki bankov i regýlirovaniia otsenochnoi deiatelnosti
V sentiabre v Almaty vo vremia prinýditelnogo vyseleniia proizoshlo tragicheskoe sobytie, kotoroe potriaslo nashe obshestvo. Eto prestýplenie, kotoromý net nikakogo opravdaniia.
My jivem v pravovom gosýdarstve, v kotorom vse spornye voprosy doljny reshatsia v strogom sootvetstvii s zakonom. Vershit samosýd nikomý ne pozvoleno. Eta tragediia obnajila neobhodimost sistemnogo resheniia problemy neispolneniia zaemshikami dolgovyh obiazatelstv, nesovershenstva i neprozrachnosti iziatiia, realizatsii i neadekvatnoi otsenki bankami zalojennoi nedvijimosti.
Segodnia 540 tysiach nashih sograjdan imeiýt prosrochennýiý na bolee chem 90 dnei zadoljennost obshim obemom 354 milliarda tenge.
Neobhodimo priniat vzveshennye mery dlia podderjki zaemshikov bez ýsherba finansovomý sektorý.
Trebýetsia obespechit gibkost zalogovoi politiki bankov vtorogo ýrovnia i ýsilit regýlirovanie otsenochnoi deiatelnosti.
Zaemshiký doljno byt predostavleno pravo samostoiatelnoi realizatsii zalogovogo imýshestva v techenie treh mesiatsev do primeneniia mer prinýditelnogo vzyskaniia i dopolnitelno treh mesiatsev v ramkah ispolnitelnogo proizvodstva.
Nýjno ogranichit nalojenie vzyskaniia na zalogovoe imýshestvo, esli razmer prosrochennoi zadoljennosti sostavliaet menee 15% ot ego otsenochnoi stoimosti, a period prosrochki ne prevyshaet shesti mesiatsev.
Dalee. V slýchae esli realizovannoe imýshestvo zaemshika ne pokryvaet sýmmý osnovnogo dolga, ego ostavshaiasia zadoljennost doljna spisyvatsia.
No tolko pri ýslovii, chto ý doljnika net inogo imýshestva i ego dohod ne prevyshaet dvýkratnyi razmer minimalnoi zarabotnoi platy.
Trebýetsia obespechit prozrachnost i spravedlivost aýktsionnyh torgov.
Zalojennoe imýshestvo, vystavliaemoe na aýktsionnye torgi, ne doljno prodavatsia nije 75 % ot ego otsenochnoi stoimosti.
Vmeste s tem na takie torgi nelzia dopýskat zalogoderjatelei, to est banki, a takje ih rabotnikov, affilirovannyh s nimi i doverennyh lits.
Neobhodimo iskliýchit odnovremennoe ýchastie v torgah doljnika i ego blizkih rodstvennikov.
Predstoit takje ýjestochit trebovaniia k otsenshikam. Ih opyt raboty doljen sostavliat ne menee treh let. Pri etom otsenshiki kajdye tri goda doljny prohodit kýrsy povysheniia kvalifikatsii.
Nýjno vnedrit otchetnost otsenshikov i sozdat reestr neblagonadejnyh otsenshikov.
Krome togo, sledýet ýjestochit poriadok priostanovleniia i prekrasheniia litsenzii na otsenochnýiý deiatelnost. Priostanovlenie doljno proizvoditsia na 3 goda bez prava objalovaniia, prekrashenie – na 5 let.
Pri povtornom narýshenii sledýet lishat prava dopýska k otsenochnoi deiatelnosti navsegda.
Kak ia ýje ranee porýchal, Pravitelstvý sovmestno s Natsionalnym bankom, Agentstvom finansovogo regýlirovaniia i Parlamentom neobhodimo obespechit priniatie sootvetstvýiýshih zakonodatelnyh norm do kontsa tekýshego goda.
PIaTOE. Povyshenie effektivnosti biýdjetnoi politiki
Pri biýdjetnom planirovanii i rashodovanii gosýdarstvennyh sredstv vse prinimaemye resheniia doljny byt maksimalno effektivnymi. Vajno ponimat, ot kakih proektov strana polýchit naibolshýiý polzý, a kakie mogýt podojdat do lýchshih vremen.
Sledýet v polnoi mere ispolzovat rezýltaty analiza sotsialno-ekonomicheskogo effekta. Seichas razrabatyvaetsia sootvetstvýiýshii mehanizm ih kompleksnoi otsenki, monitoringa i primeneniia. Neobhodimo zavershit razrabotký i polnotsennoe vnedrenie dannogo instrýmenta.
Nepravilnye ýpravlencheskie resheniia pri formirovanii biýdjeta vlekýt dopolnitelnye riski ýhýdsheniia ekonomicheskoi sitýatsii v strane. Poetomý Pravitelstvý predstoit vystroit kompleksnýiý sistemý ýpravleniia gosýdarstvennymi rashodami, kotoraia pozvolit ispolzovat biýdjetnye sredstva v sootvetstvii s natsionalnymi prioritetami.
Nariadý s etim na effektivnoe biýdjetnoe planirovanie i v tselom gospolitiký priamoe vliianie okazyvaet gradatsiia naseleniia po razlichnym kriteriiam.
V chastnosti, aktýalnym iavliaetsia vopros razrabotki edinoi shkaly, opredeliaiýshei vozrastnye ramki molodeji.
Vo mnogih stranah verhniaia vozrastnaia planka molodeji povyshaetsia do 35 let. Eto proishodit iz-za ývelicheniia srednego vozrasta vstýpleniia v brak i kolichestva vremeni, kotoroe liýdi tratiat na obýchenie i povyshenie kvalifikatsii.
Nasha strana – ne iskliýchenie. Pri etom ý nas net edinogo podhoda po etomý voprosý.
K primerý, v riade sotsialnyh programm, v natsionalnoi statistike i pri formirovanii partiinyh spiskov molodejiý schitaiýtsia litsa ne starshe
29 let.
A pri otbore v Prezidentskii molodejnyi kadrovyi rezerv i konkýrse na grantovoe finansirovanie molodyh ýchenyh ýchastvýiýt grajdane ne starshe 35 let. V sviazi s etim neobhodimo vsestoronne izýchit mejdýnarodnyi opyt, sootnesti etot opyt s nashimi realiiami i priniat sootvetstvýiýshie resheniia.
ShESTOE. Dalneishee ýkreplenie sistemy zashity prav cheloveka
Prejde chem ostanovitsia na konkretnyh initsiativah po dannomý bloký, hochý osobo otmetit vysokýiý rezýltativnost raboty Natssoveta v prodvijenii pravozashitnoi problematiki.
Kak vy znaete, ia ýdeliaiý etoi sfere osoboe vnimanie, poskolký ee sostoianie v konechnom schete vliiaet na ýroven razvitiia nashego obshestva.
My shag za shagom dvijemsia po pýti postroeniia pravovogo i spravedlivogo gosýdarstva.
V iiýne tekýshego goda mnoiý byl podpisan Ýkaz «O dalneishih merah Respýbliki Kazahstan v oblasti prav cheloveka», natselennyi na kompleksnýiý modernizatsiiý pravozashitnoi sfery.
Ranee po moei initsiative nasha strana prisoedinilas ko Vtoromý Fakýltativnomý protokolý k Mejdýnarodnomý paktý o grajdanskih i politicheskih pravah, napravlennomý na otmený smertnoi kazni.
V nedavnem Poslanii ia porýchil garmonizirovat normy ýgolovnogo kodeksa s ego polojeniiami i priniat zakon. Sootvetstvýiýshaia rabota provoditsia. Vmeste s tem sredi nashih pravozashitnikov razvernýlas diskýssiia na etý temý. V chastnosti, rech idet o tom, chto razrabatyvaemyi zakonoproekt imeet polovinchatyi harakter i predpolagaet otmený smertnýiý kazni v Kazahstane s riadom iskliýchenii.
O kliýchevyh aspektah etoi diskýssii segodnia ýbeditelno vyskazalas Jemis Týrmagambetova. Schitaiý, chto pravozashitniki pravilno staviat vopros.
Otmena smertnoi kazni doljna byt priniata bez kakih-libo ogovorok, tem bolee, esli tak mojno vyrazitsia, oni nosiat ýmozritelnyi harakter. Poetomý, ia polagaiý, Parlament prislýshaetsia k moei pozitsii, takje, kak i k pozitsii chlenov Natsionalnogo soveta.
Dalee. Odnim iz prioritetov gosýdarstvennoi politiki iavliaetsia podderjka materinstva i detstva.
Prihoditsia konstatirovat, chto jenshiny gorazdo chashe, chem mýjchiny, vynýjdeny sovmeshat rabotý i obiazannosti po ýhodý za rebenkom. Esli je mama beret dekretnyi otpýsk, ona teriaet professionalnye navyki i kompetentsii. Kak rezýltat, jenshiny stanoviatsia menee konkýrentosposobny na rynke trýda.
Slojnee vsego prihoditsia odinokim roditeliam, kotorym problematichno organizovat doljnyi prismotr za svoimi detmi. Dlia nih neobhodimo sozdavat osobye ýsloviia trýda.
Sledýet na zakonodatelnom ýrovne predýsmotret pravo odinokih roditelei na ýdalennyi format raboty i sokrashennyi rejim zaniatosti.
V razvityh stranah vse chashe krýpnye kompanii otkryvaiýt v svoih ofisah detskie komnaty. Podobnaia praktika doljna stat normoi i ý nas.
Dlia etogo nýjno vnedriat effektivnye mehanizmy regýlirovaniia rejima trýda, ýchityvaiýshie interesy dannoi kategorii rabotnikov. Pri etom vajno obespechit bespereboinost trýdovyh protsessov i sootvetstvýiýshýiý proizvoditelnost.
K sojaleniiý, v nashem obshestve jenshiny neredko stanoviatsia jertvami semeino-bytovogo nasiliia. Na piatom zasedanii Soveta my s vami obsýjdali etý temý i priniali konkretnye resheniia dlia ýlýchsheniia sitýatsii. V chastnosti, po moemý porýcheniiý byli vosstanovleny spetspodrazdeleniia po zashite jenshin i detei ot nasiliia. Preobrazovaniia v etom napravlenii nýjno prodoljit.
Bolshoe znachenie imeet effektivnaia profilaktika semeino-bytovogo nasiliia. Sledýet provodit sistemnýiý sotsialnýiý, reabilitatsionnýiý i vospitatelnýiý rabotý s deboshirami.
V tselom trebýetsia priniat kompleks mer dlia snijeniia ýrovnia nasiliia v obshestve. On doljen ohvatyvat voprosy semeinogo vospitaniia, obrazovaniia, kýltýry.
Vajno, chtoby ogranicheniia, nakladyvaemye na pravonarýshitelei, ispolnialis na praktike. Poetomý politsiei nachato sovershenstvovanie institýta zashitnogo predpisaniia.
K primerý, sledit za sobliýdeniem predpisanii doljny i patrýlnye politseiskie, kotorye nesýt slýjbý krýglosýtochno. Eto pozvolit ýsilit kontrol za litsami, sovershaiýshimi semeino-bytovoe nasilie, i snizit risk podobnyh pravonarýshenii.
Kak vy znaete, ranee «poboi» i «ýmyshlennoe prichinenie legkogo vreda zdoroviý» byli vyvedeny iz kategorii ýgolovnyh prestýplenii. Eto pozvolilo v razy ývelichit vyiavliaemost – s 700 faktov v god do 20 tysiach.
Dlia povysheniia profilakticheskogo effekta sledýet prorabotat neobhodimost ýjestocheniia otvetstvennosti za dannye administrativnye pravonarýsheniia.
Seichas soglasno moemý porýcheniiý provoditsia rabota po optimizatsii vsego ýgolovnogo zakonodatelstva.
V chastnosti, býdýt vsestoronne issledovany problemy protivodeistviia prestýpleniiam protiv lichnosti, v tom chisle v semeino-bytovoi sfere. Po itogam etoi raboty nam nýjno opredelitsia i s tselesoobraznostiý kriminalizatsii vysheýkazannyh administrativnyh deianii.
Na ploshadke Soveta neodnokratno podnimalis voprosy po zashite prav potrebitelei. Naprimer, chleny Natsionalnogo soveta Marat Bashimov i Mýrat Abenov ýkazyvaiýt na nesovershenstvo zakona «O zashite prav potrebitelei». Eto deistvitelno aktýalnaia problema, poetomý Ministerstvo torgovli i integratsii razrabatyvaet sootvetstvýiýshie popravki v zakonodatelstvo. Oni doljny byt napravleny na vsestoronniýiý i effektivnýiý zashitý prav potrebitelei.
V poslednie gody neýklonno rastet kolichestvo moshennicheskih prestýplenii. Tolko za 9 mesiatsev tekýshego goda v strane zafiksirovano 32 tysiachi faktov moshennichestva. Polovina iz nih byla osýshestvlena cherez Internet. Takie slýchai imeiýt mesto vvidý togo, chto izmeneniia v kreditnoi istorii obnovliaiýtsia v srok do 15 rabochih dnei.
Nariadý s etim imeiýtsia fakty oformleniia odnim chelovekom neskolkih kreditov v raznyh bankah. Kreditory poprostý ne vidiat rezkii rost dolgovoi nagrýzki grajdan i ne mogýt obektivno ee rasschitat. Bolee togo, eto negativno otrajaetsia i na sýbektah finansovogo rynka, ývelichivaia portfel nelikvidnyh zaimov.
Chlen Soveta Marat Shibýtov ranee predlagal zakonodatelno sokratit sroki peredachi informatsii v kreditnoe biýro do odnogo rabochego dnia. Sledýet izýchit dannoe predlojenie.
V tselom gosýdarstvo pri aktivnoi podderjke grajdanskogo obshestva, ekspertov natseleno na posledovatelnoe reshenie vseh nabolevshih voprosov v sfere zashity prav cheloveka. Raboty vperedi ochen mnogo. Vse vyskazannye segodnia initsiativy i mery napravleny na ýlýchshenie kachestva jizni kazahstantsev, sobliýdenie prav i svobod sograjdan.
Gosýdarstvennye organy doljny obespechit polnýiý i svoevremennýiý realizatsiiý oboznachennyh zadach i prioritetov.
Barshańyzǵa málim, qandastarymyzdyń óz Atajurtyna oralý máselesi týraly Tuńǵysh Prezidentimiz birqatar mańyzdy tarihi sheshim qabyldaǵan edi.
Uly kósh 1991 jyly bastaldy. Buǵan Elbasynyń tapsyrmasymen Qazaq KSR Ministrler Kabineti qabyldaǵan №711 Qaýly resmi túrde jol ashty. Bul qujat 1991 jylǵy 18 qarashada qabyldandy. Kóp uzamai Elbasy «Alysta júrgen aǵaiynǵa aq tilek» atty Joldaýyn jariialap, shettegi qandastarymyzdy elge shaqyrdy. Sonyń nátijesinde bir jarym millionnan astam qazaq Otanyna oraldy. Búginde olar egemen elimizdi órkendetýge óz úlesin qosýda. Solardyń ishinde Aýyt Muqibek jáne taǵy basqa qoǵam qairatkerleri uly kóshtiń tarihi rólin eskerip, arnaiy kún belgileý qajettigin aityp júr. Úkimetke osy tarihi datany ataýly kúnder tizbesine qosý máselesin jan-jaqty qarastyryp, tiisti usynys engizýdi tapsyramyn.
Qoǵamda jii aitylyp júrgen taǵy bir másele – shekaralas aimaqtardy damytý. Bul taqyrypty Ulttyq Keńes múshesi, Májilis depýtaty Erlan Sairov kótergen bolatyn.
Sońǵy kezde shekara boiyndaǵy eldi mekenderde halyq sany azaiyp bara jatqany jasyryn emes. Munyń ózindik sebepteri bar. Biraq, shekara mańyn bos qaldyrýǵa bolmaidy. Bul – ulttyq qaýipsizdikke tikelei qatysy bar másele. Ony júieli túrde sheshý qajet. Qomaqty qarajat kerek bolady. Úkimetke muny jan-jaqty qarastyryp, shekaralas aimaqtardy damytý jóninde usynys engizýdi tapsyramyn.
Qurmetti Keńes músheleri, jiynǵa qatysýshylar!
Ulttyq qoǵamdyq senim keńesi az ýaqyttyń ishinde tolyqqandy institýtqa ainaldy. Bul qurylym elimizdi jańǵyrtý úderisine tyń serpin berýde.
Biz máselelerdi keshendi túrde qaraý úshin qoǵam ókilderin, sarapshylar men úkimettik emes uiymdardy jumyldyryp kelemiz. Sonyń nátijesinde jan-jaqty talqylanǵan mańyzdy sheshimder qabyldanýda.
Ulttyq keńes naqty reforma usynýmen shektelip otyrǵan joq. Eń aldymen, ony júzege asyrýǵa barynsha atsalysýda. Bul – kóp eńbekti talap etetin aýqymdy jumys.
Tujyrymdar muqiiat talqylanyp, zań jobalary saraptamadan ótedi. Sondai-aq, qoldanysqa engizilgen normalardyń tiimdiligine taldaý jasalady.
Ulttyq keńes músheleriniń qatysýymen elimizdegi ózgerister týraly birqatar saraptamalyq qujat ázirlendi. Degenmen, Keńestiń taldaý qyzmeti júieli ári turaqty bolýy úshin zertteý jumystarynyń keshendi josparyn daiyndaý kerek. Bul rette jańǵyrý úderisterin jan-jaqty ári tereń zertteýge basa nazar aýdarý qajet.
Ulttyq keńes reformalarǵa turaqty monitoring júrgizip otyrǵany abzal. Ony burmalaýǵa nemese ózgerister týraly jańsaq pikir qalyptasýyna jol bermeý kerek. Qabyldanǵan normativtik aktiler, saiasi reformalar men áleýmettik-ekonomikalyq bastamalar turǵyndardyń turmysyna qalai áser etip jatqanyn qadaǵalap otyrǵan jón.
Qolǵa alynǵan ózgerister elimizdegi demokratiia qaǵidattaryn ornyqtyra túsýge tiis. Sondai-aq, azamattardyń ál-aýqatyn arttyrýǵa yqpal etýi qajet.
«Halyq únine qulaq asatyn memleket» tujyrymdamasyn júzege asyrýǵa septigin tigizýi kerek. Qazir elimizde reformalar júrgizilip jatqanyn eshkim joqqa shyǵarmaidy.
Barlyq salada birtindep sapaly ózgeris bolyp jatyr. Munyń barlyǵy elimizdiń bolashaǵyna tikelei áser etedi. Sondyqtan, árbir reformany tiianaqty ári túpkilikti júzege asyrý asa mańyzdy. Eń bastysy, qoǵamda jasampazdyq rýhy dáriptele berýge tiis.
Ashyq pikirtalas jáne mazmundy dialog qashanda bolýy kerek. Bul elimizdi odan ári órkendetý úshin qajet. Halqymyz «Keńesip pishken ton kelte bolmas» dep beker aitpaǵan. Ádette, másele jan-jaqty talqylansa, durys sheshimi tabylady. Biraq, demokratiia degen jeleýmen qoǵamǵa iritki salatyn áreketke jol berilmeidi. Muny esten shyǵarmaǵan jón. «Pliýralizmge ashyq, radikalizmnen qashyq bolýymyz kerek». Bizdiń saiasatymyzdyń basty ustanymy – osy.
Sóz sońynda taǵy bir máselege arnaiy toqtalǵym keledi. Men ulttyń jańa bolmysyn qalyptastyrý týraly únemi aityp júrmin. Bul – óte mańyzdy mindet.
Reformalarymyzdyń túpki mejesi – ulttyń sapasyn jaqsartý. Sebebi, halqy myqty el ǵana qýatty memleket qura alady. Al, ultymyzdyń kemeldenýi úshin árbir azamat óresi biik, parasatty bolýǵa umtylýy qajet. Iaǵni, sana ózgermese, bári beker.
Shyn máninde, jańǵyrý tárbieden bastaý alady. Sondyqtan, biz urpaq tárbiesine basa mán berýimiz kerek.
Jastardyń boiyna eń izgi qasietterdi sińire bilgen abzal. Bul – imandylyq pen adamgershilik, otanshyldyq pen ultjandylyq, bilimge qushtarlyq pen eńbekqorlyq, uqyptylyq pen tiianaqtylyq.
Men jaqynda belgili dintanýshy, Ulttyq keńestiń múshesi Qairat Joldybaiulynyń «Kemel adam» degen kitabyn oqyp shyqtym. Jastarǵa ónegeli tálim-tárbie beretin mundai eńbekter elge qajet. Osyndai kitaptardy keńinen taratýymyz kerek. Bizde ushqyr oily jastar az emes. Bilik olardy qoldaýy kerek, olarǵa jan-jaqty jaǵdai jasaýymyz qajet. Jalpy, azamattarymyzdyń aǵartýshylyq jumyspen kóbirek ainalysqany jón.
El birligi – bizdiń baǵa jetpes bailyǵymyz. Keibir sheteldik saiasi kúshter el ishine iritki salǵysy kelip, Qazaqstan týraly jalǵan aqparat taratýda. Osyndai áreketterge qarsy turý úshin aqparattyq keńistik arqyly ózimizde de, shetelde de úgit-nasihat júrgizý kerek.
Taǵy da aitaiyn: Táýelsizdik – bárinen qymbat. Táýelsizdigimiz – bárimiz úshin eń qundy dúnie. Táýelsizdigimizdi dańǵaza urandarmen emes, aqylmen, parasattylyqpen, bilimmen, sabyrlyqpen qorǵaý qajet. Bul maqsatqa jetý úshin tatýlyq kerek.
Elimizdiń birtutastyǵy – reformalarymyzdyń tabysty júzege asýynyń basty kepili. Biz Táýelsizdik kezeńinde tolaiym tabysqa keneldik. Onyń bárine birlik pen yntymaq saiasatynyń arqasynda jettik. Sondyqtan, osy qundylyqtardy saqtai bileiik!
Elimiz aman, jurtymyz tynysh bolsyn!
