Memleket basshysy Qasym-Jomart Toqaev Qazaqstan politsiiasynyń 30 jyldyǵyna arnalǵan saltanatty jiynda sóz sóiledi. "Ult aqparat" oqyrman nazaryna Prezident sóziniń tolyq mátinin usynady.
***
Qadirli Ishki ister organdarynyń ardagerleri!
Qurmetti ofitserler!
Barshańyzdy Qazaqstan politsiiasynyń 30 jyldyǵymen quttyqtaimyn!
Bul – táýelsizdik tarihyndaǵy aitýly beles. Quqyq qorǵaý júiesi – memlekettigimizdiń berik negizi. Sondai-aq, eldegi turaqtylyqtyń basty kepili. Zańnyń oryndalýyn qamtamasyz etý, qoǵamdyq tártipti saqtaý – jaýapkershiligi mol jumys. Ótken jyldarda ishki ister salasyna aýqymdy ári júieli reforma jasaldy. Sonyń nátijesinde politsiiamyz óz mindetin joǵary deńgeide atqarýda.
Táýelsizdiktiń alǵashqy kezeńinde quqyq qorǵaý júiesi túrli syn-qatermen betpe-bet keldi. Ótpeli kezeńdegi ahýal qandai kúrdeli bolǵanyn jaqsy bilesizder. Politsiia qylmyspen tabandy túrde kúresti. Sol arqyly biznestiń qalyptasýyna jaǵdai jasaldy. Azamattardyń qaýipsizdigin qamtamasyz etý airyqsha mańyzdy boldy. Munyń bári kózsiz erlik pen tynymsyz eńbekti talap etedi. Sizder qiyn kezde antqa adal bolyp, halyqqa qyzmet ettińizder. Men barsha politsiia ardagerlerine zor alǵys aitamyn. Tártip saqshylarynyń jańa býyny Sizderdi úlgi-ónege tutady.
Quqyq qorǵaý qyzmetkerlerine airyqsha mindet júktelgen. Árqashan shiraq qimyldap, batyl áreket jasaý – kásibiliktiń belgisi. Bul, ásirese, qańtar oqiǵalary kezinde anyq baiqaldy. Tártip saqshylary otanshyldyqtyń shynaiy úlgisin kórsetti. Degenmen beiqam otyrýǵa bolmaidy. Zaman kún saiyn ózgerip jatyr. Jańa syn-qaterler paida bolýda. Onyń bári ishki ister organdarynyń túbegeili ózgerýin talap etedi. Biz bolashaqqa nyq senimmen qadam basýymyz qajet. Qýatty memleket bolý úshin myzǵymas turaqtylyq, temirdei tártip ornaýy kerek. Bul – elimiz úshin strategiialyq mindet. Otandyq politsiia osy mindetti abyroimen atqaratynyna men kámil senemin.
Ývajaemye sotrýdniki i veterany pravoohranitelnoi sistemy!
Priniatye narodom na referendýme popravki v Konstitýtsiiý oznachaiýt, po sýti, sozdanie Vtoroi respýbliki i kardinalnýiý smený paradigmy razvitiia nashei strany.
My perehodim k kachestvenno novomý etapý gosýdarstvennogo stroitelstva na osnove glýbokogo obnovleniia vseh kliýchevyh institýtov vlasti. Nam predstoit sformirovat effektivnýiý i sbalansirovannýiý model vzaimootnoshenii gosýdarstva i obshestva, znachitelno rasshiriv ýchastie grajdan v priniatii reshenii. Kliýchevym napravleniem namechennyh preobrazovanii iavliaetsia posledovatelnaia transformatsiia pravoohranitelnoi sistemy.
Osýshestvliaia masshtabnye reformy, my ni v koem slýchae ne doljny dopýstit oslableniia nashego gosýdarstva. Vse svoi deistviia nam neobhodimo sootnosit s nashei glavnoi tsennostiý – Nezavisimostiý.
V ýsloviiah postýpatelnoi demokratizatsii strany zakonomerno rastýshaia politicheskaia aktivnost grajdan doljna protekat iskliýchitelno v ramkah zakona.
Postroenie Novogo Kazahstana – eto ne tolko vajnye institýtsionalnye izmeneniia, no i modernizatsiia obshestvennyh ýstanovok i modelei povedeniia. Odnim iz glavnyh printsipov nashei obnovlennoi sistemy tsennostei i mirovozzreniia doljno stat ývajenie chesti i dostoinstva cheloveka.
V kraine nestabilnom, stremitelno razvivaiýshemsia mire, tolko tot narod, kotoryi chtit zakony i normy morali, sposoben sohranit statýs silnoi i sýverennoi natsii.
Segodnia v obshestve vstrechaiýtsia razlichnye, poroi poliarnye otsenki nashego nedavnego proshlogo, zvýchat i predvziatye mneniia. Odnako, my ne imeem prava perecherkivat znachitelnye dostijeniia perioda Nezavisimosti. Vajno pomnit, chto ý naroda, otritsaiýshego svoiý istoriiý i liderov, net býdýshego. Poetomý prizyvaiý sograjdan byt obektivnymi i korrektnymi v svoih vyskazyvaniiah.
My smojem vystroit fýndament Novogo Spravedlivogo Kazahstana tolko na osnove strogogo sobliýdeniia prava. Vera liýdei v spravedlivost i effektivnost gosýdarstva vo mnogom zavisit ot professionalizma i chelovecheskih kachestv sotrýdnikov organov pravoporiadka.
Neposredstvenno vzaimodeistvýia s liýdmi v razlichnyh sitýatsiiah, kajdyi iz vas tak ili inache formirýet predstavlenie o gosýdarstve v tselom. V glazah obshestva politseiskii – eto polnomochnyi predstavitel vlasti, osobenno na sele, gde ýchastkovogo znaiýt prakticheski v kajdom dome. Ot ego slov i deistvii napriamýiý zavisit otnoshenie grajdan k gosýdarstvennoi politike i k provodimym v strane reformam. Ob etom vam, politseiskim, nikogda zabyvat nelzia. Na vas lejit osobaia otvetstvennost.
K sojaleniiý, doverie grajdan k pravoohranitelnoi sisteme poka nahoditsia ne na samom vysokom ýrovne. Otdelnye slýchai nespravedlivosti, ravnodýshiia so storony politseiskih, a poroi ih protivozakonnye deistviia nakladyvaiýt ten na deiatelnost vseh strýktýr Ministerstva vnýtrennih del.
Dlia izmeneniia sitýatsii my nachali masshtabnýiý reformý kazahstanskoi politsii – posledovatelno perehodim k servisnoi modeli. Segodnia vajna ne tolko borba s prestýpnostiý, no i povyshenie chývstva bezopasnosti ý liýdei i samoe glavnoe – klientoorientirovannost politseiskih.
Po moemý porýcheniiý Ministerstvom vnýtrennih del ýje predpriniat riad sereznyh mer v etom napravlenii. No vperedi eshe mnogo raboty. Kraine vajno, chtoby straji poriadka byli realnymi pomoshnikami i zashitnikami grajdan. Poetomý pravoohranitelnye organy doljny kardinalnym obrazom transformirovatsia.
Tolko chto ia posetil stendy, gde byli predstavleny proekty, sviazannye s tsifrovizatsiei deiatelnosti MVD. Ia odobriaiý, eto napravlenie raboty. Konechno mojno skazat eto tolko nachalo, no horoshee nachalo. Vperedi bolshaia rabota po totalnoi tsifrovizatsii deiatelnosti MVD. Eto velenie vremeni i v etom napravlenii nam nýjno rabotat soobsha.
Sizder elimizdi jan-jaqty jańǵyrtýǵa zor úles qosa alasyzdar. Bilik pen qoǵamnyń arasyna dáneker bolý – óte mańyzdy mindet. Azamattarmen qarym-qatynastyń jańa mádenietin qalyptastyrý qajet. Sondai-aq, qyzmet sapasyn jaqsarta túsý kerek.
Politsiia óz jumysyn barynsha ashyq júrgizip, halyqqa jaqyn bolýǵa tiis. Biýrokratiiadan arylatyn ýaqyt áldeqashan jetti. Bul saiasi kesel halyqpen tikelei jumys isteýge kedergi keltiredi. Turǵyndardyń oryndy syn-eskertýlerin durys qabyldaǵan jón. Olardyń tiimdi usynystaryn jáne bastamalaryn muqiiat qaraý qajet.
Shyn máninde, qazir azamattyq qoǵamnyń kózi ashyq. Olar qaýipsizdik salasyndaǵy túitkilderdi sheshýge belsendi túrde qatysa alady. Sondyqtan Politsiia qyzmetiniń servistik úlgisin ýchaskelik deńgeide ǵana engizý azdyq etedi. Ministrliktiń basqa da qurylymdary osy úlgige kóshýi kerek. Ásirese, halyqpen tyǵyz jumys isteitin salalarǵa basa mán berilýge tiis.
Servistik úlginiń basty ereksheligi – quqyq buzýshylyqtyń aldyn-alý. Bul iste júieli ustanym bolýy qajet. Qoǵamǵa qarsy is-áreket týǵyzatyn jaǵdailardy túbirimen joiǵan jón. Jaǵymsyz áleýmettik faktorlardyń yqpalyn azaitý kerek. Ásirese, zańdy belden basýǵa beiim adamdardyń tártip buzýyna jol berýge bolmaidy. Munyń bári Ishki ister ministrligi ǵana atqaratyn jumys emes. Bul – ózge memlekettik organdarǵa da ortaq mindet.
Bizde quqyq buzýshylyqtyń aldyn-alý jónindegi komissiialar bar. Respýblikalyq jáne óńirlik deńgeidegi osyndai komissiialardyń múmkindigin tolyq paidalanǵan jón. Ákimder de aimaqtyń turaqtylyǵy men tynyshtyǵyna jaýapty. Úkimet olardyń osy baǵyttaǵy jumysyna qoiylatyn talapty qaita qaraýy qajet. Aimaqtyń qaýipsizdigi – óte mańyzdy.
Kelesi másele.
El ishine iritki salatyn jat ideologiialar qoǵamǵa qater tóndiredi. Ókinishke qarai, áleýmettik jelide jurtty zań buzýǵa itermeleitin aǵymdar óte kóp. Olardyń jolyn kesý úshin basqa da quzyrly organdarmen birlesip jumys atqarý kerek. Qoǵamdyq uiymdarmen tyǵyz qarym-qatynas ornatqan abzal.
Búkil quqyq qorǵaý júiesiniń basty mindeti – zańnamanyń múltiksiz oryndalýyn qamtamasyz etý. Sol maqsatpen byltyr elimizde qylmystyq protsestiń úsh býyndy úlgisi engizildi. Bul qadam azamattardyń konstitýtsiialyq quqyqtaryn tiimdi qorǵaýǵa múmkindik beredi. Isterdi tergeý sapasyn arttyrady. Sondai-aq, zań normalary durys qoldanylatyn bolady. Biraq, Jańa, Ádiletti Qazaqstandy qurý úshin qylmystyq protsesti odan ári jetildirý qajet. Sot tóreligi ashyq ári qoljetimdi bolýǵa tiis. Ádiletsizdik jailaǵan memleket qurdymǵa ketetinin jaqsy bilesizder. Bárine birdei, ádil ári túsinikti zańnamasy bar el ǵana myqty bolady. Biz barlyq azamatqa teń múmkindik beretin qoǵam qurýymyz kerek.
Taǵy bir mańyzdy mindet – áielder men balalardy zorlyq-zombylyqtan qorǵaý. Ministrlikte osyndai isterdi tergeýmen ainalysatyn arnaýly bólim qaita ashyldy. Bul durys.
Meniń tapsyrmam boiynsha biyl áielder men balalarǵa keshendi qoldaý kórsetetin ortalyqtar quryldy. Bul ortalyqtar qazir pilottyq rejimde jumys jasap tur. Onda psihologiialyq, quqyqtyq jáne meditsinalyq kómek kórsetiledi. Sondai-aq, tiisti saraptamalar jasalady. Arnaiy daiarlyqtan ótken tergeýshi áielder zardap shekken jandarǵa járdem beredi. Jalpy, bul ortalyqtar tiimdi jumys istep jatyr. Mundai ortalyqtardy búkil el aýmaǵynda ashyp, aýqymyn keńeitý kerek. Úkimetke jáne ákimderge osy jumysty qolǵa alýdy tapsyramyn.
Biz analar men balalardyń baqytty ómir súrýi úshin barlyq jaǵdaidy jasaýymyz qajet. Sol arqyly órkenietti, damyǵan eldiń berik tuǵyryn qalyptastyramyz.
Sotrýdniki organov vnýtrennih del s chestiý nesýt slýjbý, nahodias na perednem krae borby s prestýpnostiý, ohraniaia obshestvennyi poriadok i zashishaia prava grajdan. Eto opasnaia professiia, zachastýiý sopriajennaia s riskom dlia jizni i zdorovia.
Za gody Nezavisimosti pri ispolnenii slýjebnogo dolga pogibli 815 sotrýdnikov, bolee chetyreh s polovinoi tysiach polýchili raneniia. Poetomý vklad organov vnýtrennih del v obespechenie bezopasnosti i stabilnosti nashego obshestva nevozmojno pereotsenit.
My vsegda býdem ýdeliat osoboe vnimanie podderjke sotrýdnikov silovyh strýktýr. Na protiajenii poslednih neskolkih let neodnokratno povyshalos denejnoe soderjanie politseiskih, vvedena kompensatsiia rashodov na arendý jilia. Nariadý s etim akimy nadeleny pravom ýstanavlivat tridtsati protsentnye nadbavki slýjbam, soderjashimsia za schet mestnyh biýdjetov. Krome togo, po moemý porýcheniiý s 1 oktiabria etogo goda býdet ývelichena oplata trýda sotrýdnikov operativno-sledstvennyh slýjb.
My prodoljim prinimat kompleksnye mery po povysheniiý pravovoi i sotsialnoi zashishennosti politseiskih. Vajno, chtoby rabota v pravoohranitelnyh organah byla privlekatelnoi i prestijnoi dlia molodeji, polzovalas priznaniem i ývajeniem v obshestve. Vse eto zavisit i ot nas, oblechennyh vlastiý. My doljny pooshriat, vydeliat, nagrajdat otlichivshihsia sotrýdnikov politsii. A takih nemalo. Imenno oni iavliaiýtsia garantiei spokoistviia na ýlitsah nashih gorodov.
Nýjno ponimat, chto slýjba v silovyh strýktýrah – eto ne tolko privilegii i pochet, no i ogromnaia otvetstvennost pered narodom. Poetomý Ministerstvý vnýtrennih del neobhodimo obespechit postoiannoe sovershenstvovanie kadrovogo potentsiala, povyshenie professionalizma i ýkreplenie moralnogo dýha sotrýdnikov. Obraz kazahstanskogo politseiskogo doljen voploshat v sebe patriotizm i chestnost, otkrytost i gotovnost vsegda priiti liýdiam na pomosh. Dlia etogo neobhodimy kardinalnye izmeneniia v myshlenii i obraze deistvii vseh sotrýdnikov silovyh organov.
Vmeste s tem v poslednee vremia ýchastilis jaloby na zloýpotrebleniia polnomochiiami so storony pravoohranitelnyh organov. V mae na moei vstreche s predstaviteliami otechestvennogo biznesa mnogie iz nih vyskazalis ob izlishnei jestkosti organov ýgolovnogo presledovaniia, chto privodit k otkrovennomý davleniiý na predprinimatelei. V toje vremia v 2019 godý v svoem Poslanii ia zaiavil o tom, chto nezakonnoe presledovanie, davlenie na biznes doljno rassmatrivatsia kak sereznoe prestýplenie napravlennoe protiv interesov gosýdarstva. Poetomý negativnye otzyvy so storony biznesa doljny vnimatelno rassmatrivatsia pravoohranitelnymi organami. Rech idet i ob ekonomicheskih rassledovaniiah v regionah, a takje o sotrýdnikah ministerstva vnýtrennih del, kotorye toje zamecheny v protivopravnyh deistviiah. Vy eto horosho znaete. Takje v realnyh slýchaiah, esli ne v bolshinstve, rech idet o korrýptsionnyh deistviiah. Eto silno portit repýtatsiiý vsei pravoohranitelnoi sistemy. Chto kasaetsia deiatelnosti pravoohranitelnyh organov, to ee nýjno napravit na fakty moshennichestva, stroitelstva finansovyh piramid, nezakonnogo vyvoda kapitala i resýrsov za rýbej. Agentstvo finansovogo monitoringa doljno stat osnovnym gosýdarstvennym organom po borbe s tenevoi ekonomikoi. Chto kasaetsia zadachi ministerstva vnýtrennih del, to oni obsheizvestny, tem bolee vam. Vy doljny s chestiý i dostoinstvom vypolniat stoiashie pered vami zadachi.
Nam nýjno sformirovat vysokýiý pravovýiý kýltýrý v obshestve i stoikii immýnitet k liýbym proiavleniiam korrýptsii i bezzakoniia. Tolko tak my smojem postroit Novyi Kazahstan, osnovannyi na vzaimnom doverii i partnerstve vlasti i vseh grajdan.
Na fone initsiirovannyh mnoi politicheskih reform v strane proishodit zametnaia aktivizatsiia obshestvennyh politicheskih protsessov. Aktivisty zaiavliaiýt o jelanii sozdavat politicheskie partii i dvijeniia, vyskazyvaiýt razlichnye mneniia i tochki zreniia po aktýalnym voprosam vnýtrennei i vneshnei politiki. Eto v znachitelnoi mere zakonomernyi protsess, otrajaiýshii zrelost grajdanskogo obshestva. Tem ne menee, kraine vajno, chtoby vse deistviia grajdanskih aktivistov, v tom chisle protestnye aktsii, strogo sootnosilis s deistvýiýshim zakonodatelstvom i zdravym smyslom. Te, kto schitaiýt, chto vprave narýshat zakon, sovershat protivopravnye deistviia, v tom chisle napravlennye protiv chelovecheskogo dostoinstva politseiskih, ih professionalnoi chesti, býdýt privlekatsia k otvetstvennosti soglasno nashego zakonodatelstva.
Professionalnyh provokatorov, deistvýiýshih protiv natsionalnyh interesov Kazahstana, v interesah protivnikov nashego gosýdarstva, nýjno vyvodit na chistýiý vodý.
Taǵy bir mańyzdy másele.
Biz, ásirese, qazirgi ýaqytta qoǵamda oryn alyp jatqan qyzý pikirtalastar kezinde saiasi ádildik máselesi týraly umytpaýymyz qajet. Óz eliniń damýyna laiyqty úles qosqan qoǵamdyq-saiasi kóshbasshylaryn, ǵylym jáne mádeniet qairatkerlerin qadir tutpaityn halyqtyń keleshegi de bulyńǵyr bolmaq.
Biz, qazaq halqy, saiasi tulǵalarymyzdyń eńbegine qurmetpen, parasattylyqpen qaraýymyz qajet. Bul – Qazaqstannyń Tuńǵysh Prezidenti Nursultan Ábishuly Nazarbaevtyń tulǵasyna da qatysty aqiqat. Onyń táýelsiz elimizdi qurý isine sińirgen eńbegin búkil álem qaýymdastyǵy moiyndady. Sondyqtan, Tuńǵysh Prezidenttiń tarihi róline qurmetpen qaraý – bárimizge ortaq mindet. Onyń saiasi murasyna keleshek urpaq ádiletti baǵasyn bermek. Al, qazirgi urpaq ókilderi elimiz úshin tabandy jumys isteýi kerek. Biz bárimiz halyq retinde, eń aldymen, eńbekqor bolýymyz qajet. Saiasi oiyndarǵa tosqaýyl qoiǵan jón.
Biz ótkenge jaltaqtamai, jarqyn bolashaǵymyzǵa zor senimmen qadam basýymyz kerek. Kóp sózdiń qajeti joq, naqty iske kóshýge tiispiz. Basty mindet – osy.
Qurmetti ofitserler!
Biz quqyq qorǵaý júiesine túbegeili reforma jasaýdy kózdep otyrmyz. Bul ózgeristi halyqtyń qoldaýymen ǵana tabysty júzege asyra alamyz. Referendýmnyń nátijesi baǵdarymyzdyń durys ekenin kórsetti. Aldymyzda aýqymdy jumys bar. Basty mindet – politsiianyń ustanymyn ózgertip, jumystyń jańa úlgisine kóshý. Bul – negizgi maqsat azamattarmen tyǵyz jumys istep, qylmystyń aldyn alý degen sóz.
Quqyq qorǵaý organdarynyń jumysy – aýyr ári qaterli. Bul saladaǵy árbir mamannyń qyzmeti mańyzdy. Halqymyzdyń beibit ómir súrip, óz eliniń bolashaǵyna senimmen qaraýy – sizderdiń adal qyzmetterińizge bailanysty. Jurt ózderińizge úmit artady. Qaýipsizdigimizdi qorǵaidy dep senedi. Sizder osy senimdi aqtap kelesizder. Quqyq qorǵaýshylardyń eńbegi qashanda joǵary syi-qurmetke laiyq.
Búgin Ishki ister ministrliginiń eń úzdik qyzmetkerlerine memlekettik nagradalar tapsyrylady. Men qajyrly eńbegi úshin barlyq tártip saqshylaryna rizashylyǵymdy bildiremin.
Tól merekelerińiz qutty bolsyn! Barshańyzǵa myqty densaýlyq, baq-bereke tileimin! Elimiz aman, jurtymyz tynysh bolsyn!
