Memleket basshysynyń Qazaqstan Respýblikasy Táýelsizdiginiń 30 jyldyǵyna arnalǵan saltanatty jiynda sóilegen sózi jariialandy, dep habarlaidy Aqordanyń resmi saity.
***
Qurmetti otandastar!
Ardaqty aǵaiyn!
Barshańyzdy qasterli Táýelsizdigimizdiń mereili belesimen shyn júrekten quttyqtaimyn!
Biz osydan otyz jyl buryn babalar armanyn aqiqatqa ainaldyrdyq. Jańa Qazaq memleketi qurylǵanyn dúnie júzine pash etip, Táýelsizdigimizdi jariialadyq. Birneshe ǵasyrdan beri úzilip qalǵan derbes memlekettilik dástúrimizdi qaita jalǵadyq.
Shyn máninde, egemendik – eldiń bárine buiyra bermeitin baq. Álemde san million halqy bolǵanymen, ultaraqtai jeri joq qanshama ult bar. Al, qazaqtyń peshenesine óz memleketin qurý baqyty jazyldy. Bul – uly baqyt, ulttyń baqyty! Budan asqan qýanysh, budan biik mártebe bar ma?!
Táýelsizdik – eń qasietti, qasterli qundylyǵymyz, eń basty bailyǵymyz. Halqymyz egemendiktiń qadir-qasietin jan-júregimen sezinedi. Óitkeni, biz azattyqtyń quny qandai ekenin jaqsy bilemiz.
Bostandyq jolynda talai batyrlarymyz qurban boldy. Qanshama qiyn kúnder basymyzdan ótti. Biraq halqymyz barlyq synaqty qaiyspai kóterdi. Taǵdyr taýqymeti ultymyzdyń júreginen azattyq rýhyn óshire almady. Qazaqtyń qaisar ul-qyzdary qashanda eldi bostandyqqa úndep, jigerin jani bildi.
Bizdiń memlekettilik tarihymyz kóne zamannan bastaý alady. Bir kezde bórili bairaq kótergen kók túrikter máńgi el bolýǵa umtyldy.
Kúltegin men Bilge qaǵan týraly tastaǵy jazýlar tarihymyzdyń tereńdigin tanytady. Batyr babalarymyz búkil Eýraziiada at oinatqan qýatty memleketter qurdy. Saiyn dalada teńdesi joq kóshpeliler órkenietin qalyptastyrdy. Alyp qurlyqtyń saiasi-ekonomikalyq damý barysyna orasan zor yqpalyn tigizdi. Olar urpaqqa asqaq rýhyn jáne ór namysyn miras etti. Baǵa jetpes mádeni murasy men jaýhar jádigerlerin tabystady.
Altyn Orda orta ǵasyrdaǵy alyp memleket retinde belgili. Qazaq halqy osy ulyq ulystyń tikelei murageri bolyp sanalady. Odan keiin tarih tórine Qazaq handyǵy shyqty. Qazirgi tańda Qasym hannyń qasqa jolyn, Esim hannyń eski jolyn, Áz Táýkeniń Jeti jarǵysyn bilmeitin qazaq kemde-kem.
Memlekettiligimizdiń berik tuǵyry bolǵan dala zańdary el jadynda saqtalyp, búgingi kúnge deiin jetti. Tól tarihymyzdaǵy eń kúrdeli sátterde halqymyz judyryqtai jumyla bildi. Bulanty, Orbulaq jáne Ańyraqai shaiqastary – osynyń aiqyn dáleli.
Qazaqtyń eldik jolyndaǵy erligi otarshyldyqqa qarsy ult-azattyq qozǵalystarda aiqyn kórindi. Alash arystary derbes memleket qurý úshin janyn pida etti. Ekinshi dúniejúzilik soǵys kezinde el azamattary maidan dalasynda erlikpen shaiqasty. Keńes zamanynda ziialylarymyz tilimiz ben dilimizdi saqtap qalý úshin aianbai eńbek etti.
Alpysynshy jyldarda tól mádenietimiz erekshe damyp, qazaq ádebietinde talanttar shoǵyry qalyptasty, biregei týyndylar dúniege keldi. Kórkem shyǵarmalar urpaq sanasyn oiatyp, jaqsylyqqa jeteleitin tárbie quralyna ainaldy. Keshegi Jeltoqsan qaharmandary Táýelsizdikti bir taban jaqyndatqany anyq.
Asqar taý alystaǵan saiyn asqaq kórinedi. Bizdiń babalarymyz qazaqtyń derbes memleket quryp, erkin ómir súrýge quqyly ekenin tarih aldynda dáleldedi. Osylaisha, myńjyldyqtar toǵysatyn tusta azattyq týy kógimizde jelbiredi.
Ulttyń eń uly muraty – Táýelsizdikke qol jetkizdik. Sol sátten bastap Qazaq eliniń uly kóshi bolashaqqa bet túzedi. Halqymyz óz memleketin qurýǵa kiristi. Bul – tarihi ádildiktiń ornaýy.
Múldem jańa geosaiasi ahýalda memleket qurý ońai sharýa emes, naǵyz kóshbasshynyń ǵana qolynan keletin is. Eń kúrdeli, bulyńǵyr kezeńde Nursultan Ábishuly Nazarbaevtai dara tulǵa tarih tórine shyqty. Anyǵyn aitqanda, Táýelsizdik shejiresi Elbasynyń qolymen jazyldy.
1991 jyly 1 jeltoqsanda halqymyz oǵan biraýyzdan daýys berip, senim mandatyn tapsyrdy. Al, 16 jeltoqsanda Prezident Qazaqstan Respýblikasynyń Memlekettik Táýelsizdigi týraly Konstitýtsiialyq Zańǵa qol qoidy. Aqiqatyn aitsaq, bul halqymyzdyń tarihyndaǵy eń qýanyshty ári baqytty sát boldy. Sol sátten Qazaq eliniń jańa dáýiri – Táýelsizdik tarihy bastaldy. 17 jeltoqsanda Elbasy Almatydaǵy alańǵa kelip, eldiń ortasyna shyqty. Tuńǵysh Prezident «Halqymyzdyń biligi tolyq óz qolyna tidi. Azat kún týdy» dep halyqtan súiinshi surady. Onyń tebireniske toly sol sózi jurttyń jadynda jattalyp qaldy.
Bálkim, búgin bári ońai kóriner. Tipti, keibir adamdar Táýelsizdiktiń qundylyǵyn jete túsinbeýi múmkin. Al, aǵa býyn onyń qandai qiyndyqpen kelgenin jaqsy biledi. Tarihi kúnderdiń árbir minýtyn tek Elbasy ǵana jan-júregimen sezinip, basynan ótkergen dep aitsaq, artyq emes. Tuńǵysh Prezident óziniń bir suhbatynda azattyqtyń alǵashqy áserin eske alǵany bar. Onda: «Jurttyń bári máz-meiram bolyp jatty. Meniń de qýanyshymda shek joq edi. Biraq, qatty qobaljydym. Óitkeni, ári qarai ne bolaryna alańdaýly edim» degen bolatyn. Bul – shúbásiz aqiqat. Elbasy aitqandai, «Táýelsizdikti alý bir basqa, ony saqtap qalý bir basqa».
Prezidenttiń aldynda jańa memleket qurý mindeti turdy. Biraq, sonymen qosa ózine senim artqan halqyn qiyndyqtan alyp shyǵýy kerek boldy. Eldegi san túrli máseleni sheshýdiń basty jaýapkershiligi Memleket basshysyna júkteldi. Sonyń bárin Tuńǵysh Prezidentimiz abyroimen eńsere bildi. Túptep kelgende, Nursultan Ábishuly Nazarbaev halqymyzdyń uly perzenti ekenin óz eńbegi arqyly tolyq dáleldedi. Jurtymyz onyń dara basshylyǵymen kederginiń bárinen súrinbei ótti.
Búgingi mereili memleketimiz – Elbasymyzdyń eren eńbeginiń jemisi, kózsiz erliginiń jeńisi! Ol Táýelsiz Qazaqstannyń negizin qalaǵan tulǵa retinde álem tarihynan máńgi oryn alady. Tuńǵysh Prezidentimiz jahan jurtynyń aldynda ult múddesin qorǵai bilgen kóregen saiasatker. Qiynnan qiystyryp, tosyn sheshimder qabyldai alatyn jasampaz reformator. Osyndai biregei qasiettiń bári boiyna toǵysqan birtýar tulǵasy bar qazaq – baqytty halyq!
Den Nezavisimosti – eto velikii prazdnik, kotoryi iavliaetsia ventsom nashei mnogovekovoi borby za sobstvennýiý gosýdarstvennost, olitsetvoreniem stoikosti naroda, iarkim voplosheniem ego svetlyh ýstremlenii v býdýshee.
Nezavisimost ne dostalas nam v podarok ili po vole slýchaia. Tsennosti Nezavisimosti krasnoi nitiý prohodiat cherez mnogie stoletiia natsionalnoi istorii. Nash narod vsegda berejno otnosilsia k idee gosýdarstvennosti, potomý chto natsiia, imeiýshaia nezavisimoe gosýdarstvo, v istoricheskom plane schitaetsia ýspeshnoi, poskolký sohraniaet za soboi vybor pýti razvitiia. Etot fýndamentalnyi printsip neodnokratno dokazan vremenem.
V istorii, doshedshei do nas iz sedoi drevnosti, i istorii, kotoraia tvoritsia na nashih glazah, kajdyi grajdanin Kazahstana nahodit chastichký sebia, vsem serdtsem prinimaia i ponimaia znachenie Nezavisimosti. Segodnia komý-to mojet pokazatsia, chto ýspeh nashei strany byl predopredelen. No togda, 30 let tomý nazad, startovye ýsloviia ý Kazahstana byli neprostye, mojno skazat, kraine slojnye. Ekonomika nahodilas v glýbochaishem krizise. Sotsialnaia sfera lejala na boký. Geopoliticheskoe polojenie i izolirovannost ot mirovyh rynkov takje ne dobavliali optimizma. Protiajennaia granitsa ne byla iýridicheski ýregýlirovana. Seichas je mojno s ýverennostiý skazat, chto strategicheskie idei Elbasy i ego nepokolebimaia politicheskaia volia pozvolili ýspeshno preodolet vse eti neblagopriiatnye faktory i obespechit ýstoichivoe razvitie Kazahstana. S obreteniem Nezavisimosti nasha strana tverdo vstala na relsy progressa prakticheski vo vseh sferah, býd to ekonomika, kýltýra ili obshestvenno-politicheskaia jizn.
Táýelsizdiktiń otyz jyly – biz úshin tutas dáýirge bergisiz merzim. Ony úsh beleske bólip qarastyrýǵa bolady. Ár onjyldyq ǵasyrdyń júgin arqalap tur.
Alǵashqy onjyldyq – jańa Qazaqstannyń negizin qalaý kezeńi.
Osy jyldarda memlekettik nyshandarymyz belgilenip, bilik júiesi qalyptasty. Tól teńgemiz ainalymǵa qosyldy. Aibyndy armiiamyz quryldy. Ata zańymyz qabyldandy. Ana tilimizge memlekettik til mártebesi berildi. Ata dinimiz oralyp, salt-dástúrimiz jańǵyrtyldy. Birligimizdiń bastaýy bolǵan Qazaqstan halqy Assambleiasy quryldy. Álem elderimen diplomatiialyq qatynas ornyqty. Qazaqstan bedeldi halyqaralyq uiymdarǵa múshe bolyp qabyldandy. Strategiialyq damý baǵdarymyz aiqyndaldy. Shekara máselesin zań turǵysynan shegendeý úrdisi bastaldy. Qasietti jerimiz atom qarýynan tazartyldy. Elordamyz Esildiń boiyna kóshirildi. Ekonomikany órkendetý úshin aýqymdy reformalar qolǵa alyndy. Jeke kásipkerliktiń damýyna jaǵdai jasaldy. Jastarymyz álemniń úzdik ýniversitetterine oqýǵa jiberildi. Qazynaly Ulttyq qorymyz quryldy. Uly kóshke jol ashylyp, shette júrgen qandastarymyz atamekenine qaitaryldy.
Ekinshi onjyldyq – Qazaq eliniń órleý kezeńi.
Biz keregemizdi keńeitip, tuǵyrymyzdy nyǵaittyq. Halyqtyń ál-aýqatyn arttyra tústik. Tól tarihymyzdy túgendep, rýhani muramyzdy jańǵyrttyq. Kóptegen halyqaralyq bastama kóterdik. Elge qomaqty investitsiia ákeldik. Uly Jibek Jolynyń boiynda iri infraqurylymdyq jobalardy júzege asyrdyq. Zamanaýi óndiris oryndaryn salyp, san túrli jańa ónim shyǵara bastadyq. Turǵyn-úi qurylysynyń qarqynyn kúsheittik.
Úshinshi onjyldyq – Qazaqstannyń kemeldený kezeńi.
Osy ýaqytta abyroi-bedeli artqan mereili memleketke ainaldyq. Shekara máselesin birjola sheshtik. 2050 jylǵa deiin strategiiamyzdy qabyldap, damyǵan elderdiń qataryna qosylýdy mejeledik. Túrli baǵyttar boiynsha aýqymdy baǵdarlamalardy júzege asyrdyq. «Rýhani jańǵyrý» baǵdarlamasy arqyly ulttyń jańa bolmysyn qalyptastyrýdy qolǵa aldyq. Tutas túrkiniń altyn besigi atanǵan Túrkistandy túlettik. Saiasi reformalardy tyń qarqynmen jalǵastyrdyq. Halqymyzdyń sany 19 millionnan asty. Osylaisha, Qazaqstan tuǵyry berik, myqty memleket boldy.
O nashih vpechatliaiýshih ýspehah v gosýdarstvennom stroitelstve, povyshenii blagosostoianiia naroda ýbeditelno govoriat konkretnye tsifry i fakty. Blagodaria masshtabnym reformam obem otechestvennoi ekonomiki v realnom vyrajenii ývelichilsia v 2,5 raza. Valovyi vnýtrennii prodýkt na dýshý naseleniia v dollarovom ekvivalente vyros bolee chem v 13 raz i obespechil nashei strane bezýslovnoe liderstvo v Tsentralnoi Azii. V Kazahstan privlecheno bolee 370 milliardov dollarov priamyh inostrannyh investitsii. Po etomý pokazateliý na dýshý naseleniia my operejaem vse postsovetskoe prostranstvo i riad vostochnoevropeiskih stran. Mejdýnarodnye rezervy Kazahstana sostavliaiýt svyshe 90 milliardov dollarov. Sereznyh ýspehov nasha strana dostigla v razvitii regionov, transportnoi infrastrýktýry, sotsialnoi sfery. Postroeno i rekonstrýirovano 13 tysiach kilometrov avtodorog i 2500 kilometrov jeleznodorojnyh pýtei.
«Batys Qytai – Batys Eýropa» kúre jolynyń elimizdegi bóligi iske qosyldy. Kaspii teńiziniń jaǵasynda Quryq ailaǵy ashyldy. Óndiris salasyna serpin berildi. Aýmaǵy 180 million sharshy metrden astam úi salyndy. Sonyń nátijesinde bir jarym million azamatymyzdyń turǵyn-úi jaǵdaiy jaqsardy. Balalardy balabaqshamen qamtý kórsetkishi 1999 jyldan beri 10 ese ósti. Táýelsizdik kezeńinde 1800-den astam mektep salyndy. 21 Nazarbaev ziiatkerlik mektebi ashyldy. Biz kadr daiyndaýdyń jańa tásiline kóshtik. Memlekettik bilim berý tapsyrysy jyl ótken saiyn kóbeiip keledi, sońǵy 20 jylda onyń sany 5 ese ósti. Kúrdeli kezeńge qaramastan «Bolashaq» baǵdarlamasy júzege asyryla bastady. Bilim berý salasynyń eń ozyq mekemesine ainalǵan Nazarbaev ýniversiteti quryldy. Ǵylym salasyn damytýǵa arnalǵan qarjy kólemi birneshe ese artty. Sonyń arqasynda jańa institýttar men ǵylymi ortalyqtar ashylýda, jas ǵalymdardyń qatary kóbeiýde. Densaýlyq saqtaý – ulttyń básekege qabiletin arttyratyn mańyzdy salanyń biri retinde jańa deńgeige kóterildi. Táýelsizdik kezeńinde 1800-den astam aýrýhana men emhana salyndy. Elordamyzda meditsina klasteri quryldy. Qomaqty investitsiianyń arqasynda farmatsevtika salasynda mańyzdy qadam jasaldy. Halyqtyń ortasha ómir súrý uzaqtyǵy 71,4 jasqa jetti. Koronavirýs indetine qarsy otandyq vaktsina jasap shyǵaryldy. Bul jetistik ulttyq meditsina ǵylymynyń áleýeti zor ekenin kórsetti.
Meditsina qyzmetkerleriniń áleýmettik jaǵdaiyn jaqsartýǵa, qoǵamdaǵy mártebesin kóterýge basa mán berilip jatyr, olardyń jalaqysy jáne qosymsha tólemaqysy kóbeitilýde. Al, ult saýlyǵyn saqtaý úshin memleketimizde buqaralyq sportpen jáne dene shynyqtyrýmen ainalysýǵa jaǵdai jasalýda. Elimizde 38 sport nysany boi kóterdi, 8 myńǵa jýyq sport alańy salyndy.
Táýelsizdik kezeńinde tól mádenietimiz jańa sapalyq deńgeige kóterilip, qaita órleý kezeńine qadam basty. Aýqymdy «Mádeni mura» baǵdarlamasy júzege asyryldy. Kóptegen qundy jádigerimiz eldiń igiligine ainaldy. Tarihi-mádeni muralar infraqurylymy birtindep keńeitilýde. 9 memlekettik qoryq-mýzei quryldy. Úzdik ádebi týyndylarymyz alǵash ret álem tilderine aýdaryldy. Egemendik jyldarynda Qazaqstanda 20 teatr ashyldy. Ult kinosy álemge tanyla bastady. Qazaq mádenietiniń jańa shoǵyry áigili sahnalarda óner kórsetýde. Armiiamyz qazirgi zamanǵy qarý-jaraqpen qamtamasyz etilip, elimizdiń qorǵanys qabileti nyǵaia tústi. Sot jáne quqyq qorǵaý júiesinde mańyzdy reformalar jasalyp, azamattardyń quqyqtary tiimdi qorǵalýda. Olardyń quqyq qorǵaý organdaryna senimi arta tústi. Sybailas jemqorlyqqa qarsy jumys belsendi júrgizilýde, tiisti zańnamalardy jetildirý úshin naqty sharalar qolǵa alyndy.
Nashi dostijeniia nerazryvno sviazany so sbalansirovannoi, pragmatichnoi, mnogovektornoi vneshnei politikoi. Fýndamentalnye osnovy mejdýnarodnoi strategii Kazahstana ostaiýtsia neizmennymi. Oni opiraiýtsia na takie nezyblemye prioritety, kak zashita sývereniteta i territorialnoi tselostnosti nashego gosýdarstva, prodvijenie natsionalnyh interesov na mirovoi arene. Istoricheskim po svoei sýti dostijeniem Kazahstana i ego Lidera, Pervogo Prezidenta – Elbasy iavliaetsia zakonodatelnoe oformlenie gosýdarstvennoi granitsy. Etot mejdýnarodnyi akt stal nadejnoi iýridicheskoi i politicheskoi garantiei Nezavisimosti nashei strany. Kazahstan priverjen svoim obiazatelstvam v ramkah mejdýnarodnyh organizatsii i na dvýstoronnem ýrovne. Iarkoe svidetelstvo effektivnosti takogo podhoda – priznannoe liderstvo Elbasy v globalnom antiiadernom dvijenii.
Vysokýiý otsenký mejdýnarodnogo soobshestva polýchilo deistvennoe posrednichestvo v ýregýlirovanii razlichnyh mejgosýdarstvennyh i grajdanskih konfliktov. Vostrebovannoi na globalnom ýrovne okazalas initsiativa Elbasy po provedeniiý regýliarnyh Sezdov liderov mirovyh i traditsionnyh religii. Svoeobraznoi vizitnoi kartochkoi kazahskoi diplomatii stal ýnikalnyi forým – Soveshanie po vzaimodeistviiý i meram doveriia v Azii. Pokazatelem rezýltativnosti vneshnei politiki Kazahstana iavilos predsedatelstvo v OBSE v 2010 godý i nepostoiannoe chlenstvo v Sovete Bezopasnosti OON v 2017-2018 godah. Mojno s ýverennostiý skazat: za gody Nezavisimosti v Kazahstane byla sozdana prochnaia osnova sotsialno-ekonomicheskogo razvitiia v novyh istoricheskih i geopoliticheskih ýsloviiah. Preodolev mirovye finansovo-ekonomicheskie potriaseniia poslednih desiatiletii, ýspeshno protivostoia nevidannoi ranee pandemii, my, grajdane Respýbliki Kazahstan, prodoljaem dvigatsia vpered, ýverenno smotrim v býdýshee.
Tridtsat let Nezavisimosti – eto tselaia epoha. Eto epoha ýpornogo preodoleniia tiajeleishih trýdnostei i ispytanii, epoha, sravnimaia s protiajennoi ternistoi dorogoi v neizvedannoe. Eto epoha sozidaniia, po svoim dostijeniiam i znacheniiý stavshaia povorotnoi v istorii nashego naroda. Poetomý ot imeni grajdan nashei strany hochý vyrazit Nýrsýltaný Abishevichý Nazarbaevý serdechnýiý blagodarnost za ego titanicheskii trýd v dele stroitelstva Nezavisimogo Kazahstana!
Po mere razvitiia i ýkrepleniia Nezavisimosti nash narod vse glýbje osoznaet ee bestsennoe, sakralnoe znachenie kak nashego vechnogo dostoianiia. Nasha sviataia obiazannost – sohranit Nezavisimost dlia býdýshih pokolenii, kotorym predstoit prevzoiti nashi dostijeniia. Nyneshnee pokolenie rýkovoditelei strany sdelaet vse vozmojnoe, chtoby otkryt, prejde vsego dlia molodeji, shirokie perspektivy vsestoronnego rosta v razlichnyh oblastiah obshestvennoi jizni.
Qurmetti qaýym!
Biz jańa Qazaqstannyń negizin qalap, irgesin keńeitýge búkil halyq bolyp jumyldyq. Elimizdiń ósip-órkendeýine árbir otandasymyz óz úlesin qosty. Bizdiń barlyq jetistigimiz – túrli kásip ieleriniń eren eńbeginiń jemisi. Ustazdarymyz urpaqqa sapaly bilim, sanaly tárbie berip, jańa beleske jol ashty. Dárigerlerimiz ult saýlyǵy úshin barlyq kúsh-jigerin salyp eńbek etti. Ásirese, pandemiia kezinde adam ómirine arasha túsip, indetpen aianbai kúresti. Áskeri qyzmetshiler el shebin qas qaqpai kúzetti. Tártip saqshylary tynyshtyǵymyzdy, qaýipsizdigimizdi qorǵady. Tótenshe jaǵdai qyzmetkerleri qaterden qaimyqpai, talai jandy aman saqtap qaldy. Ziialy qaýym mádenietimizdi baiytyp, ǵylymi áleýetimizdi arttyrdy. Memlekettik qyzmetshiler halyqqa qyzmet etip, eldigimizdiń tuǵyryn bekite tústi. Qurylysshylar milliondaǵan sharshy metr úi, myńdaǵan shaqyrym jol salyp, órisimizdi keńeitti. Diqandar dán egip, shopandar tórt túligin órgizip, yrysymyzdy kóbeitti. Munaishylar qara altyn óndirip, qazynamyzdy baiytty. Kenshiler jer qoinaýyn igerip, igiligimizdi eseledi. Ónerpazdar álemdi moiyndatyp, Táýelsiz Qazaqstandy jer júzine tanytty. Sportshylar dúbirli dodalarda týymyzdy jelbiretip, ánuranymyzdy áýeletti. Kásipkerler óndiris oryndaryn ashyp, jurtty jumysqa tartty. Eńseli el bolýymyzǵa barlyq salanyń, túrli mamandyqtyń ókilderi jáne barsha azamattarymyz bir kisidei atsalysty. Túptep kelgende, Táýelsizdikti nyǵaitý degenimiz – elge paidasy tietin naqty jumystardy júzege asyrý. Qazaqstan sizderdiń jasampaz eńbekterińizdiń arqasynda zor jetistikke jetti. Men osy mereili sátte Táýelsizdigimizdi nyǵaitýǵa qosqan úlesi úshin dúiim jurtqa alǵys aitamyn!
Dorogie sootechestvenniki!
30-letnii iýbilei Nezavisimosti – eto vremia podvedeniia itogov i osmysleniia ýrokov proidennogo pýti. Narod Kazahstana v polnoi mere vospolzovalsia istoricheskim shansom, ýspeshno postroiv sýverennoe gosýdarstvo. Odnako v ýsloviiah novyh globalnyh i regionalnyh vyzovov dlia priýmnojeniia dostijenii Nezavisimosti nam sledýet ýdvoit i daje ýtroit ýsiliia. Drýgimi slovami, pochivat na lavrah ni v koem slýchae nelzia. Predstoit napriajennyi kajdodnevnyi trýd býkvalno vo vseh sferah sotsialno-ekonomicheskoi jizni.
Chtoby nashi ýsiliia byli prodýktivny, my doljny rasshiriat gorizonty razvitiia natsii i imet chetkoe predstavlenie o perspektivah býdýshego nashego gosýdarstva. Vajno realno otsenivat svoi vozmojnosti, deistvovat maksimalno pragmatichno s ýchetom fýndamentalnyh interesov strany. Pered nami stoiat novye zadachi, kasaiýshiesia povysheniia kachestva jizni grajdan. My býdem chetko sledovat osnovopolagaiýshemý printsipý «ne chelovek dlia gosýdarstva, a gosýdarstvo dlia cheloveka». S bolshimi nadejdami nashe obshestvo vosprinialo kontseptsiiý «Slyshashego gosýdarstva». Poetomý gosýdarstvennye slýjashie doljny prilojit maksimým ýsilii, chtoby opravdat ojidaniia i ýchest pojelaniia kajdogo grajdanina. Ispolnitelnaia vlast, vkliýchaia rýkovoditelei regionov, gorodov, raionov, obiazana ýporno i prodýktivno trýditsia na blago naroda. Nasha glavnaia tsel sostoit v tom, chtoby vse grajdane Kazahstana oshýshali na sebe prakticheskýiý polzý ot ekonomicheskogo razvitiia, potomý chto dlia liýdei vajny realnye blaga. Ved ýspeh strany skladyvaetsia iz ýspeha kajdogo ee grajdanina. Kak izvestno, mir vstýpil v epohý kardinalnyh peremen. V ýsloviiah rastýshei geostrategicheskoi týrbýlentnosti, davleniia vneshnih faktorov nam nýjno sohranit i ýkrepit nashe velikoe dostoianie – edinstvo naroda. Nash narod izvesten vsemý mirý svoei religioznoi, kýltýrnoi, iazykovoi tolerantnostiý. Obiazannost gosýdarstva – kýltivirovat eto tsenneishee kachestvo sredi molodeji, kotorýiý sledýet vospityvat v istinno patrioticheskom, internatsionalnom dýhe.
Qazaqstandaǵy tynyshtyq pen turaqtylyq úshin, eń aldymen, el iesi – qazaq halqy – jaýapty. Osyny jete túsinetin kez keldi. Biz árdaiym keńpeiil bolyp, ózge etnos ókilderine qamqorlyq tanytýymyz kerek. Sonda ǵana berekeli birligimizdi saqtap, tatý-tátti ómir súremiz.
Kazahstan nikogda ne stoial na meste, nasha strana vsegda byla na marshe, osýshestvliaia neobhodimye preobrazovaniia i reformy. Teper je pered nami stoit zadacha operativnogo stroitelstva ekonomiki býdýshego. Ee osnovoi stanýt novye tehnologii, iskýsstvennyi intellekt, vysokaia proizvoditelnost trýda, tvorcheskaia initsiativa. I v etoi rabote reshaiýshee slovo imenno za molodejiý. Gosýdarstvo v svoih deistviiah vsegda býdet opiratsia na otvetstvennyh grajdan, tselenapravlenno razvivaia konstrýktivnyi dialog i sotrýdnichestvo vnýtri obshestva. My prodoljim posledovatelnýiý politicheskýiý modernizatsiiý, no ne dopýstim sotsialnogo antagonizma, skatyvaniia v popýlizm, destabilizatsii vnýtrennei sitýatsii. V strane doljen tsarit zakon kak tverdaia osnova garmonii i poriadka. V predstoiashem desiatiletii kliýchevym prioritetom gosýdarstvennoi politiki býdet ýlýchshenie ekologii. Kazahstan ýsilit vsestoronnee vnedrenie tsifrovyh tehnologii. Nam nýjno i dalshe ýkrepliat v obshestve dýh i praktiký predprinimatelstva, ne slovami, no delami podtverjdat renome natsii sozidatelei.
Qazaqstannyń jiyrma, otyz jyldan keiingi bolashaǵy elimizdiń árbir azamatyna, iaǵni árqaisymyzǵa tikelei bailanysty. Bul – airyqsha tarihi mańyzy bar másele. Aldaǵy onjyldyq Otanymyzdyń jańa beleske kóteriletin kezeńi bolady dep senemin.
Búgingi aýqymdy josparlarymyz júzege asyp, tolaǵai tabysqa jeterimiz anyq. Tuńǵysh Prezidentimiz uzaqmerzimdi strategiiasynda elimizdiń baǵyt-baǵdaryn aiqyndap berdi. Biz osy baǵdardy ustanyp, Ult josparyn júzege asyryp jatyrmyz. Munyń bári memleketimizdi túbegeili jańǵyrtýǵa, ekonomikamyzdy jan-jaqty damytýǵa jáne jalpyulttyq biregeiligimizdi nyǵaitýǵa arnalǵan.
Nedavno Nýrsýltan Abishevich Nazarbaev ochen emko sformýliroval «Sem stolpov gosýdarstvennosti». Eta svoeobraznaia tsennostnaia matritsa nashei natsii blizka i poniatna kajdomý grajdaniný. Predstavlennyi svod fýndamentalnyh printsipov poslýjit vajneishemý delý konsolidatsii nashego naroda vo imia novyh svershenii.
Elbasymyz jýyrda jariialaǵan maqalasynda Táýelsizdiktiń mán-mańyzy men qadir-qasietin barynsha ashyp kórsetti. Egemendik jolymyz búgin de jalǵasýda. Osy kúrdeli jolda kedergiler, qiynshylyqtar az bolmasy anyq. Ony eńserýge biz bárimiz árqashan daiyn bolýymyz qajet. Osy tarihi shyndyqty, jaýapkershilikti tereń sezine bilýimiz kerek. Bul ustanym memlekettik strategiiamyzdyń ózegine ainalýǵa tiis. Sonda ǵana el birligi, tatýlyǵy nyǵaia bermek.
Tolko vmeste my smojem postroit effektivnoe gosýdarstvo i spravedlivoe obshestvo. Tolko vmeste my obespechim posledovatelnyi rost blagosostoianiia vseh grajdan. Tolko vmeste my vozvysim zdanie nashei sviashennoi Nezavisimosti, ýkrepim sýverenitet i vliianie nashei strany v stremitelno meniaiýshemsia mire.
Qurmetti qaýym!
Tarihi ýaqyt ólshemimen qaraǵanda otyz jyl degen – qas-qaǵym sát. Al, ótken oqiǵalar turǵysynan baǵalasaq, ǵasyrlarǵa tatityn merzim. Qazaqstan halqy úshin bul – azattyq jylnamasynyń tutas dáýiri.
Jarqyn bolashaǵymyzǵa jol salǵan uly jetistikter kezeńi. Endi Táýelsizdiktiń tórtinshi onjyldyǵyna qadam basqaly turmyz. Bul kezeń bizge jańa mindetter júkteidi. Memlekettigimizdi odan ári nyǵaityp, halqymyzdyń ál-aýqatyn arttyra túsýimiz kerek. Sondyqtan barlyq saladaǵy reformany mindetti túrde jalǵastyra beremiz. Eń bastysy, beibit ómirdi, tynyshtyq pen turaqtylyqty saqtai bilýimiz qajet. Sonda azamattarymyz Táýelsizdiktiń igiligin árdaiym sezinetin bolady. Bizdiń maqsatymyz – osy.
Babalarymyz ǵasyrlar boiy Táýelsizdikke jetý úshin kúresse, endigi urpaq Táýelsizdikti qorǵap, nyǵaitý úshin kúresedi. Biz búgingi eldik isterdi jastarǵa amanattaimyz. Qazirgi aýqymdy jumystyń bári jarqyn bolashaq úshin jasalýda. Egemendik kezeńinde oiy azat, rýhy biik Táýelsizdik perzentteri ósip-jetildi. Shyn máninde, olardyń áleýeti óte zor, múmkindikteri orasan. Óskeleń urpaq aǵa býynnyń tájiribesin paidalanyp, bizdiń úmitimizdi aqtaidy dep senemin. Joldaryńyz kedir-budyrsyz bolmaidy, sondyqtan kóp bilim alyp, rýhani jaǵynan baiyp, naǵyz azamat retinde qalyptasý kerek.
Ýaqyt tynysyn dóp basyp, zaman talabyna beiimdele bilgen jurt eshqashan utylmaidy. Kez-kelgen synaqqa daiyn turady. Biz kúsh-qýaty men qarym-qabileti sai kemel halyq bolýymyz kerek. Kúnde ózgerip jatqan qubylmaly kezeńde bul maqsatqa jetý kúrdeli ekeni anyq. Qazir álemge turaqsyzdyq faktorlary áser etýde. Onyń ústine, pandemiiaǵa bailanysty jańa syn-qaterler paida boldy. Biraq, jurtymyz qiyndyqtyń bárin eńsere alatynyna senimimiz zor. Sebebi, tuǵyry myzǵymas myqty memleketimiz bar.
Damý jolymyzdy naqty nusqap turǵan strategiialyq maqsattarymyz bar. Elimiz óziniń sara jolynan ainymai, alǵa qadam basa beredi. Biz úshin Táýelsizdik bárinen qymbat. Osy baǵa jetpes qundylyǵymyzdy qasterlep, qýatty Qazaqstandy damytý úshin bárimiz jumylyp, bir el bolyp aianbai eńbek eteiik.
Jalpyulttyq mereitoiymyz qutty bolsyn!
Elimizdiń abyroiy asqaqtap, bedeli biiktei bersin!
Elbasymyz aman bolsyn!
Qazaqstanymyz máńgi bolsyn!
