Foto: Tengrinews.kz
Elbasy Nursultan Nazarbaev «Nur Otan» partiiasy Saiasi keńesiniń keńeitilgen otyrysyndaǵy sóz sóiledi. "Ult aqparat" Tuńǵysh Prezident sóziniń tolyq mátinin usynady.
Qurmetti partiialastar!
Qadirli qazaqstandyqtar!
Osy jyldar ishinde qalyptasqan kóppartiialyq júie eldigimizdiń tiregine ainaldy.
Bul oraida «Nur Otan» partiiasynyń saiasi salmaǵy basym ekeni anyq.
Biz elimizdiń partiialyq-saiasi júiesin birtindep ári jan-jaqty saralai otyryp damyttyq.
Barlyq bastamalarymyz siiaqty bul máselege de ishki daiyndyqpen keldik.
Júiesiz reformalar halyqtyń demokratiiaǵa degen senimin joǵaltyp, túrli shielenister týdyrǵan jáne territoriiadan aiyrǵan jaǵdailar tarihta az emes.
Táýelsizdikti saqtaý jáne memlekettilikti nyǵaitý – bizdiń bolashaq urpaq aldyndaǵy paryzymyz.
Sondyqtan «Nur Otan» partiiasy turaqtylyq pen tatýlyqqa, áleýmettik-ekonomikalyq pragmatizmge, ornyqty damýǵa negizdelgen jáne tutas qoǵamnyń múddesine sai keletin saiasat júrgizýde.
Ývajaemye sootechestvenniki!
Kazahstan vstýpaet v chetviortoe desiatiletie svoei Nezavisimosti.
Eto epoha bolshih peremen, slojnyh i sýdbonosnyh reshenii.
V nastoiashee vremia my nabliýdaem, chto obýzdat pandemiiý koronavirýsa ne ýdaiotsia.
Proishodiat zakonomernye izmeneniia, v tom chisle i po prichine ýskorennogo vnedreniia informatsionnyh tehnologii i zelionoi energetiki.
Meniaetsia i sam chelovek, ego soznanie i tsennosti, predstavleniia o mire i býdýshem.
Mir transformirýetsia, a skorost izmenenii porajaet.
I ýje ochevidno, chto skoro chelovechestvý pridiotsia stolknýtsia s riadom serioznyh vyzovov.
Vo-pervyh, povsednevnoi realnostiý stanet borba s novymi pandemiiami.
Vsemirnaia organizatsiia zdravoohraneniia ýje prizyvaet mejdýnarodnoe soobshestvo nachat podgotovký k poiavleniiý novyh virýsov.
Vo-vtoryh, ýsilivaiýtsia negativnye posledstviia ekologicheskih problem – globalnogo potepleniia.
Po prognozam OON, novym vyzovom dlia chelovechestva stanet izmenenie klimata.
Po etoi prichine tolko v etom godý mirovye tseny na prodýkty pitaniia vyrosli na 30%.
Eto iavliaetsia rekordnym pokazatelem za poslednie 10 let.
Anomalnaia jara privela i ý nas k padejý skota, nehvatke kormov, snijeniiý ýrojaia.
Kliýchevoi temoi dlia Kazahstana iavliaetsia istoshenie vodnyh resýrsov.
Schitaiý, chto v tselom voprosy ekologii doljny stat odnimi iz samyh prioritetnyh dlia strany i partii «Nur Otan».
V-tretih, meniaiýshiisia ýklad globalnoi ekonomiki privediot k ischeznoveniiý tselyh otraslei, sniziv konkýrentosposobnost mnogih stran.
Mirovoe soobshestvo tviordo namereno k 2050 godý dostich ýglerodnoi neitralnosti.
Ýje nabliýdaetsia vnedrenie novyh ekologicheskih standartov proizvodstva, ýjestochenie nalogov.
K 2030 godý 190 stran planirýiýt polnostiý otkazatsia ot ýglia.
Ekologicheski «griaznaia» prodýktsiia stanet nekonkýrentnoi.
Vse eto trebýet serioznyh investitsii i izmenenii v strýktýre nashei ekonomiki.
My odna iz samyh energoiomkih stran mira, ispolzýiýshaia iskopaemoe toplivo.
Epoha gospodstva ýglevodoroda postepenno zavershaetsia.
Na smený ei prihodit vremia zelionoi energetiki.
V etih ýsloviiah razvitie Kazahstana býdet opredeliatsia razvitiem innovatsii, ýrovnem tsifrovizatsii, dostýpom k novym tehnologiiam, kachestvom chelovecheskogo kapitala.
V-chetvertyh, narastaiýshaia geopoliticheskaia napriajennost býdet obostriat raznoglasiia mejdý stranami.
V ýsloviiah sjimaiýshihsia «geopoliticheskih tiskov» Kazahstaný vajno sohranit mnogovektornost.
Sledýet prodoljit razvivat partniorskie otnosheniia so vsemi kliýchevymi stranami.
V-piatyh, radikalizatsiia obshestvennyh nastroenii i tsennostei býdet ýsilivat politicheskýiý razobshionnost.
Novaia realnost ýglýbliaet sotsialnoe rassloenie obshestv, gosýdarstv i tselyh regionov.
Mir zahvatyvaet otkrovennyi popýlizm, meniaia mirovozzrenie i povedenie liýdei, okazyvaia davlenie na traditsionnye ýstoi i semeinye tsennosti.
Globalnaia nestabilnost prodlitsia ne god i ne dva.
Poetomý slogan «Nur Otan»-a «Preodolev ispytaniia, pobedim vmeste!»,vydvinýtyi partiei na poslednih parlamentskih vyborah, sohraniaet svoiý aktýalnost.
Hochý eshio raz podcherknýt, nam nado priderjivatsia tsentristskih pozitsii, maksimalno opiraiýshihsia na interesy samyh shirokih sloiov grajdan.
Obediniat, a ne razediniat liýdei – vot zadacha partii.
Nasha istoriia dokazala vernost etogo pýti.
Segodnia pod rýkovodstvom Prezidenta strany Kasym-Jomarta Kemelevicha Tokaeva realizýetsia kompleks sotsialno-ekonomicheskih i politicheskih reform.
Vajnoe znachenie priobretaet ih zakonodatelnoe obespechenie.
Tak, s nachala raboty novogo Parlamenta v portfele Majilisa nahoditsia 128 zakonoproektov.
Priniato – 80 zakonov.
Iz nih 19 byli razrabotany depýtatami Fraktsii «Nur Otan», chto govorit ob aktivnom ispolzovanii imi prava zakonodatelnoi initsiativy.
V tselom hochý podcherknýt, chto depýtaty ýspeshno otrabotali v neprostoi period pandemii, svoevremenno prinimaia zakony, napravlennye na podderjký antikrizisnyh mer Pravitelstva v ekonomike i sotsialnoi sfere.
Seichas depýtatskii korpýs doljen prodoljit etý rabotý.
Vajno, chtoby vse kazahstantsy konsolidirovalis vokrýg gosýdarstvennogo kýrsa Prezidenta i vmeste rabotali nad ego realizatsiei.
Partiia «Nur Otan» doljna aktivno zanimatsia etim voprosom, obediniaia vlast i obshestvo.
Ia stoial ý istokov sozdaniia partii, vozglavlial eio vse eti gody i znaiý, chto býdet vajnym, esli partiiý «Nur Otan» býdet vozglavliat Prezident strany.
Ý nas tak i bylo.
My eto doljny reshit, opiraias na Ýstav partii.
Eto vajnyi shag, na kotoryi nýjno poiti, chtoby prodemonstrirovat nashe edinstvo.
Ývajaemye odnopartiitsy!
Segodnia «Nur Otan» – glavnaia politicheskaia sila strany.
Za 20 let stanovleniia v kachestve praviashei partii ona posledovatelno voploshala masshtabnye reformy po povysheniiý blagosostoianiia kazahstantsev i ýkrepleniiý nashei Nezavisimosti.
Mejdýnarodnyi opyt svidetelstvýet, chto dlia stanovleniia silnogo gosýdarstva i razvitogo grajdanskogo obshestva neobhodimo 40-50 let stabilnogo dvijeniiastrany vperiod.
Imenno dolgosrochnoe liderstvo praviashih politicheskih partii vo mnogih stranah bylo ýsloviem ýspeha i sotsialno-ekonomicheskogo rosta.
Tak bylo v Shvetsii, Iaponii, Singapýre, Malaizii, KNR.
Zalogom effektivnosti praviashih partii byli iasnye tseli, konkretnoe videnie razvitiia strany, politicheskaia volia i, glavnoe, podderjka naroda!
Konechno, poroi istoriia vnosit svoi korrektivy, pod kotorye nam prihoditsia podstraivatsia.
Tem ne menee, nasha globalnaia tsel ne meniaetsia – do 2050 goda Kazahstan doljen voiti v chislo 30-ti samyh razvityh stran mira.
Konkretnyi plan zalojen v Strategii «Kazahstan-2050».
Osobaia rol v dostijenii etoi tseli vozlojena na «Nur Otan».
Partii vajno obespechit svoio dolgosrochnoe liderstvo, kotoroe býdet fýndamentom preemstvennosti i stabilnosti gosýdarstvennogo kýrsa.
Dlia etogo partiia v svoei rabote doljna sledovat 5 kliýchevym printsipam.
Pervoe. «Nur Otan» vsegda doljen idti v nogý so vremenem.
Epoha peremen, v kotorýiý vstýpil mir, býdet otrajatsia na nashem obshestve.
Partiia doljna postoianno modernizirovatsia, byt sovremennoi i mobilnoi, ostavatsia v farvatere izmenenii.
Vtoroe. «Nur Otan» vsegda doljen rýkovodstvovatsia interesami naroda.
Partiia doljna znat chaianiia prostyh kazahstantsev, stavit ih vo glavý svoei ejednevnoi raboty.
Neobhodimo ispolzovat vse vozmojnosti dlia ýlýchsheniia kachestva jizni naroda.
Reshaia konkretnye problemy naseleniia, my sposobstvýem razvitiiý vsei strany.
V svoiý ochered, my mojem rasschityvat i na to, chto potentsial, sozidatelnaia energiia i znaniia kajdogo grajdanina býdýt napravleny na blago strany.
Trete. «Nur Otan» doljen ozvýchivat iasnye tseli i realnye pýti ih dostijeniia.
Vsio, chto skazano, doljno byt sdelano.
Partiia vsegda doljna obespechivat realizatsiiý predvybornyh obeshanii.
Eto lýchshee lekarstvo ot opasnogo dlia nashego obshestva popýlizma.
Chetviortoe. K svoim tseliam my vsegda doljny idti splochionnoi i edinoi komandoi.
Vajno effektivnoe vzaimodeistvie kak organov vlasti, tak i obshestvennyh institýtov.
Rech idiot ne tolko o nashih partiitsah v Parlamente, no i maslihatah, vsei ispolnitelnoi vertikali.
Palata predprinimatelei «Atameken», Federatsiia profsoiýzov i drýgie krýpnye nepravitelstvennye organizatsii doljny rabotat vmeste na blago naroda, opiraias na resýrsy i vozmojnosti «Nur Otan»-a.
Piatoe. «Nur Otan»-ý nýjno konsolidirovat obshestvo vokrýg tsennostei partii, iavliaiýshihsia fýndamentalnymi dlia vsego naroda.
Obediniaiýshaia ideia – eto protsvetanie Kazahstana i povyshenie blagosostoianiia grajdan.
Zalojennye v politicheskoi platforme partii 7 tsennostei poniatny i blizki kajdomý kazahstantsý.
Eto – Chelovek, Svoboda, Verhovenstvo zakona, Spravedlivost, Solidarnost, Ýstremlionnost v býdýshee, Semia i traditsii.
Eti tsennosti sostavliaiýt osnový tsentristskoi platformy «Nur Otan»-a i nashego gosýdarstvennogo kýrsa, pozvolivshego Kazahstaný proiti 30-letnii pýt bez potriasenii.
Seichas, kogda v mire proishodit radikalizatsiia obshestvennyh nastroenii i krizis traditsionnyh tsennostei, neobhodimo prodoljat sledovat etim postýlatam ýspeshnogo razvitiia.
Qurmetti otandastar!
Biz Táýelsizdiktiń otyz jyldyǵyn aitýly jetistiktermen qarsy alyp otyrmyz.
Qýatty elge ainalyp, birligi bekem qoǵam qurdyq.
Syndarly saiasat júrgizip, áleýeti zor naryqtyq ekonomikalyq júie qalyptastyrdyq.
Eń bastysy babalarymyz ǵasyrlar boiy ańsap ótken Táýelsizdikke qol jetkizip, eldigimiz qaita jańǵyrdy.
Álem qartasynda Qazaqstan degen egemen eldiń oiyp turyp oryn alýy úshin aianbai eńbek ettik.
Endigi kezekte osy jetistigimizdi eselep arttyrý el yntymaǵy men tutastyǵyna bailanysty.
Otyz jylda 9,5 millionnan astam sábi dúniege keldi.
Olardyń aldyńǵy shebi orda buzar otyzǵa tolyp otyr.
Bul – kózi ashyq, kókiregi oiaý, sanasy azat, oiy ozyq jańa býyn.
Memlekettilikti saqtap, Qazaqstandy «Máńgilik El» etý osy urpaqqa júkteletin tarihi missiia dep sanaimyn.
Osy oraida jańa dáýirdegi qazaqstandyqtarǵa baǵdar bolatyn «Eldiktiń jeti tuǵyry» atty qaǵidattar jiyntyǵyn usynamyn.
Bul – otyz jyldyq belesti elmen birge ótkergen Elbasy retindegi meniń jas urpaqqa joldar úndeýim dep qabyldańyzdar.
Birinshi. Táýelsizdik – kez-kelgen azamat úshin eń qasterli qundylyq.
Tamyry tereń tarihymyzǵa qurmetpen qarap, memlekettiligimizdi qadirleý, ony kózdiń qarashyǵyndai qorǵaý – árbir qazaqstandyqtyń mindeti.
Jer júzinde óz aldyna derbestigi joq qansha ult pen ulystyń baryn eskersek, eseli eńbekke arnalǵan otyz jyl ult tarihynda altyn árippen jazylary anyq.
Álemde kólemi jaǵynan 9-shy oryn alatyn baitaq atyrapty enshileý Jaratqannyń halqymyzǵa bergen baǵa jetpes nesibesi dep bilemiz.
Qazaqtyń barsha arman-maqsatynyń oryndalýy tek Táýelsiz memleket, derbes ult jaǵdaiynda ǵana múmkin ekenin umytpaýymyz kerek.
Táýelsizdikti nyǵaitý – ekonomikany nyǵaitý.
Bul barsha halyqtyń eńbegimen keledi.
Sondyqtan jas urpaq el igiligi úshin árdaiym eńbek etýge daiyn bolýy qajet.
Ekinshi. Birlik pen kelisim – eldigimizdiń myzǵymas tuǵyry.
Etnikalyq áralýandyq – birtutas ult retinde qalyptasqan halqymyzdyń artyqshylyǵy.
Búginde birlik pen etnosaralyq tatýlyqty saqtaý jolynda otyz jyl boiy júrgizgen syndarly saiasattyń jemisin kórip otyrmyz.
Bir shańyraqtyń astynda tatý-tátti ǵumyr keship, tatýlyq pen syilastyqty qamtamasyz etýde Qazaqstan halqy Assambleiasynyń áleýeti zor.
Konstitýtsiiany qasterleý, memlekettik tildi bilý, ulttyq qundylyqtardy qadirleý – ár azamattyń paryzy.
Birligimizdi arttyryp, yntymaǵymyzdy kúsheitsek qana eldigimiz nyǵaiyp, egemendigimiz baiandy bolady.
Úshinshi. Jer – ata-baba murasy, halyq qazynasy.
Jerden qasietti eshnárse joq.
Qazaq úshin el men jer – tutas uǵym.
Tarihymyzdaǵy soǵys ataýlynyń bári el men jerdi qorǵaý úshin bolǵan.
Biz Táýelsizdikti jariialai salysymen shekaramyzdy qujat júzinde bekitip alýǵa kúsh jumsadyq.
Adamzat tarihynda, tipti qazirgi kezeńde de daýly territoriianyń soǵysqa, qantógiske alyp kelgenin kórip otyrmyz (Taýly Qarabaq, Qyrym, Grýziia jáne t.b.).
Men óskeleń urpaqty osyndai qaýipten saqtap qalý úshin barymdy saldym.
Endi ata-baba amanatyna adal bolyp, ulan-ǵaiyr jerimizdi qorǵaý, ony bolashaq urpaqqa miras etý – bizdiń ortaq boryshymyz.
Tórtinshi. Otbasy men salt-dástúr – qoǵamnyń altyn dińgegi.
Otanǵa degen súiispenshilik – óz otbasyńa, aýyl-aimaǵyńa, elińe degen mahabbat pen janashyrlyqtan bastalady.
Otbasy – urpaq tárbiesiniń ustahanasy, qoǵamdyq qatynastardyń bastaýy sanalatyn biregei institýt.
Jahandaný úderisi turmysymyz ben salt-sanamyzǵa ózgeris ákelgenmen, ǵasyrlar boiy qalyptasqan qundylyqtardan bas tartýǵa bolmaidy.
Qai kezeńde de biz úlkenge – izet, kishige – qurmet kórsetýdi dáripteitin ata dástúrimizdi berik ustanýymyz qajet.
Otbasy institýty álsirep, salt-dástúrimiz umytylsa, el bolyp qalýymyz ekitalai.
Sol úshin dástúrdiń ozyǵyn alyp, tozyǵyn tastap, eldik bolmystyń ózegin saqtai bilýimiz kerek.
Sonda ǵana sanaly urpaq tárbieleimiz.
Besinshi. Ulttyq mádeniet – halyqtyń rýhani tiregi.
Biz – tamyry tereńnen bastaý alatyn uly kóshpendilerdiń urpaǵymyz.
Bolmysy erekshe, rýhani-mádeni muralarǵa bai halyqpyz.
Qazirgi tańda jahandyq básekege qabiletti bolý úshin biregei ulttyq minez, asqaq rýh kerek.
Mundai qasietter tarihty bilý, mádeni qundylyqtardy taný arqyly keledi.
Órkenietti otyz eldiń qataryna qosylýda materialdyq qundylyqtarmen qatar, rýhani bailyqtyń mańyzy zor.
Sol úshin mádenietimizdi zerdelep, ózge jurtqa nasihattai bilgen abzal.
Basqa halyqtardy tek óner qudiretimen, ǵylymi izdenispen ǵana moiyndata alamyz.
Altynshy. Bilim men eńbek – baqýatty ómirdiń kilti.
«Ózińe sen, ózińdi alyp shyǵar, eńbegiń men aqylyń eki jaqtap» dep dana Abai aitqandai, biz tek óz bilimimiz ben kúshimizge senýimiz kerek.
Elimizde talantty ári daryndy, alǵyr da ójet jastar jeterlik.
Álemniń alpaýyt kompaniialarynda jumys isteitin, halyqaralyq deńgeide ǵylymi jańalyq ashqan, túrli salada eńbegimen tanylyp júrgen jalyndy jastardy kórgende erekshe qýanamyn.
Bul – bizdiń úmitimizdiń aqtalǵany.
Men jalpyǵa ortaq eńbek qoǵamyn qurý týraly ideiamda onyń bes printsipin – evoliýtsiialyq damý, ortaq jaýapkershilik, ózara seriktestik, yntalandyrý men kásibilikke umtylýdy atap kórsettim.
Onsyz kez kelgen qoǵam kóshtiń sońynda qalýy múmkin.
Endeshe tabystyń kilti úzdiksiz bilim alý men tynymsyz eńbek etýde.
Adal eńbek qana adamdy muratyna jetkizedi.
Osyny jastardyń sanasyna sińirý qajet.
Jetinshi. Pragmatizm – básekege qabiletti bolýdyń kepili.
Biz qolda bar resýrs pen múmkindikti paidalanýǵa, nátijeli jumys atqarýǵa jáne kózdegen maqsatqa tiimdi qol jetkizýge tyrysýymyz kerek.
Qazir elimizde jastardyń ózin-ózi damytýyna, bilimin jetildirip, súiikti isimen ainalysýyna múmkindik mol.
Sondyqtan pragmatizm printsipteri boiynsha barynsha qanaǵatshyl, únemshil, ustamdy bolyp, ýaqytty oryndy paidalanýǵa talpynǵan jón.
Osylaisha biz Táýelsizdigimizdi baiandy etip, el tutastyǵyn saqtap, otbasylyq qundylyqtardy jańǵyrtyp, ult mádenietin nasihattap, tereń bilim men adal eńbekke den qoiǵan jasampaz el bolamyz.
Eldiktiń jeti tuǵyry degenimiz – osy!
Ardaqty aǵaiyn!
Aldaǵy 30 jyl – eldigimizdi nyǵaitýdyń jańa kezeńi bolary haq.
Ol ár azamat ultymyzdyń bolashaǵy úshin jaýapkershilikti óz moinyna alyp, ony tolyq sezine bilgen kezde júzege asady.
Eldiń eń iri saiasi partiiasy retinde «Nur Otan» osy baǵytta atqarylar isterdiń aldyńǵy shebinde bolýy kerek.
Osyndai igi jumystyń basy-qasynda júrý – bileýshi partiianyń uzaqmerzimdi kóshbasshylyǵynyń kepili.
Endigi kezekte osy mereili kúnge jetkizgen, yrysymyzdy arttyrǵan Jaratqanǵa shúkirshilik etip, erteńge senimdi qadam basý qajet.
Rýhymyzdy qairap, eńsemizdi tiktep, budan da biik asýlarǵa jetý úshin jáne Táýelsiz Qazaqstannyń jarqyn bolashaǵy jolynda tynbai jumys isteýge tiispiz!
Biz kez kelgen synaqtan súrinbei ótip, jeńiske birge jetemiz!
Táýelsizdigimizdiń otyz jyldyq belesi qutty bolsyn!
Biz birgemiz!
